Krásný ztráty Zdeňka Tůmy a Pavla Koláře

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Dobrý večer, dámy a pánové, tak vás vítám opět v baru jménem Krásný ztráty. Kdyby se mne někdo zeptal, jak má vypadat guvernér centrální banky, řekl bych, že asi nějak takhle. Úctyhodnou, důstojnou, kamennou tvář jakoby převzal po svém předchůdci Josefu Tošovském, na rozdíl od něj se ovšem nechystá, alespoň zatím, překročit tabuizovanou hranici mezi odborným světem financí a veřejným světem politiky, na rozdíl od něj se také neschovává za svého tiskového mluvčího. Zastává totiž názor, že člověk v jeho pozici má být přeci jen občas vidět. Ačkoliv většina lidí si nejspíš myslí, že guvernér České národní banky veškerý čas tráví péčí o zlatý poklad republiky a stabilní korunu, on sám nezastírá, že chvíli na squash, horské kolo, tenis či lyžování si klidně najde, Zdeněk Tůma. Jeho pověst je taková, že kdyby měl den osmačtyřicet hodin, byl by schopen je naplnit prací. Může za to totiž celá řada známých jmen lidí, kteří jsou jeho pacienty, stejně jako obor, kterému se věnuje. Jako odborník na rehabilitaci dal dohromady Jaromíra Jágra i Václava Havla, Jana Železného i Jiřího Korna, Kateřinu Neumannovou i celý hokejový tým Pitsburghu. On sám ovšem zdůrazňuje svůj zájem především o dětské pacienty, na jejichž pohybových stereotypech vybudoval svou výjimečně úspěšnou léčebnou metodu. Ačkoliv za to, co dokáže, by byl kdekdo z těch slavných ochoten platit doslova zlatem, on zůstává věrný své motolské nemocnici, kde vede kliniku rehabilitace při II. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Pavel Kolář.
Kolik lidí z těch, kteří vás denně osloví, si nestěžuje, že je něco bolí?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Téměř nikdo. Ne, to přeháním, ale je to výjimečné. Tohle to je těžká situace. Někdy člověk strašně rád vyhoví. Mne to hrozně vevnitř zžírá, protože já se snažím hodně vyjít vstříc. Ale jsou prostě chvíle, kdy chce člověk být sám a kdy chce jít třeba na pivo a koukat se, jen tak být sám sebou. A teď k vám někdo přijde a začne si stěžovat na to, že ho bolí loket, a jestli by nemohl přijít s dcerou a teď vám to začne rozebírat, tak to je někdy hrozné. Ale nestěžuji si.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Jak tomu odoláváte, nebo o kolik přátel už jste přišel?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
To je právě zajímavé. Čím víc je člověk jako, dá se říci, známější ..., málokdo dokáže pochopit, že ne vždycky můžu se s ním dlouho vybavovat po telefonu nebo ..., takže těch přátel člověk také hodně ztrácí tímto. Ale to patří k té práci.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Kolik lidí vás se denně zeptá na to, jestli je lepší si půjčit zrovna v bance, jaké jsou úroky, nebo jestli je lepší nechat peníze ve strožoku?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Moc ne, není to tak zlé, jak by se na první pohled mohlo zdát, protože většině lidí je zřejmé, že těžko mohu dát jakoukoliv odpověď. Já nemohu říct, která banka je dobrá nebo špatná, nemohu říct, jaký kurz koruny by měl být nebo bude za měsíc. Za prvé proto, že to nevím a za druhé, nemůžu vysílat takové signály. Od toho jsou jednání bankovní rady a nikoliv moje osobní prohlášení. Ale tak mám pocit, že to povědomí veřejnosti je v tomhle celkem odpovídající.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Jste spořivý typ? Nebo se mám zeptat raději vaší ženy, nebo jak to je?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ona by asi řekla, že jsem spořivý.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Jak vlastně vypadá ten zlatý poklad státní? Máme ho?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Nemáme, my jsme ho prodali.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Všechno jsme prodali.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, v podstatě ano. Zlato je jenom jedno možné aktivum. To, co vlastně drží stát v širokém pojetí, jsou to centrální banky, které to spravují, to jsou devizové rezervy, které mají sloužit pro nenadálé situace, případně v závislosti na tom, jak je koncipovaná měnová politika a tak, pro devizové intervence a podobně. Nutně to neznamená, že tyto devizové rezervy musí být drženy ve zlatě. Je pravda, že v minulosti centrální banky držely relativně dost zlata a v poslední době se hodně prodává. My jsme byli mezi prvními, kteří prodali. Fakt je, že naše zásoba ve srovnání třeba se švýcarskou centrální bankou nebo s Bank of England byla velmi nízká, takže my jsme rozhodně neohrožovali stabilitu trhu se zlatem.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Něco vám zbylo, když jste říkal, že jsme toho většinu prodali, je tam i něco ...

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
My jsme mívali, řekněme, kolem sto tun a zbývá tam několik málo tun, které postupně likvidujeme. Ne, že bychom je házeli pryč, ale prostě prodáváme je.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Prodáváte. Chodíte se na to někdy dívat?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Nikdy jste tam nebyl, opravdu?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak viděl jsem. Ten zlatý poklad momentálně je v podobě zlatých mincí, takže je potřeba tyto mince přebrat, jestli mají takovou numismatickou hodnotu, a jak dobře je možné je prodat, a tak.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
A může se k němu třeba podívat, dostat normální člověk?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Samozřejmě ne ke zlatu, jak držíme těch několik tun, nicméně my jsme nedávno otevřeli expozici Lidé a peníze a tam vystavujeme několik cihliček zlata, na které je možné se podívat, ne sáhnout. On sice existuje takový trik, že když bych vám řekl, abyste zvedl tu cihličku ze zlata, že si ji můžete odnést, tak byste to suverénně vzal prsty, ale nezvednete ji, protože ona je lehce zkosená a má, já teď nevím, dvanáct, třináct kilo, takže prakticky to nelze zvednout, ale nicméně, kdyby to lidé zkoušeli, tak minimálně by docházelo k oděrům, takže to máme za sklem a poměrně bezpečně uschované.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Lidé a peníze. Výběr vašich prominentních pacientů, stejně jako úspěchy, kterých jste dosáhl víceméně, by vám na komerční bázi vlastně zajistily velmi slušné výdělky. Koneckonců výdělky třeba Jaromíra Jágra do jisté míry souvisejí s tím, že vy jste ho postavil na nohy. Tak proto se ptám, jak to s těmi penězi v tom vašem životě vlastně je?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Tak já nechci říct, že peníze pro mne nemají žádný význam, ale vím, že jestli budu vydělávat sto milionů, nebo tři sta milionů, nebo miliardu, tak je to pro mne úplně stejné, jako když budu vydělávat nějakou sumu, která mi prostě zajistí jednu věc, a to je, že mi umožní volný čas, abych nemusel prostě, když se mi porouchá auto, tak abych nemusel si pod něj lehnout a sám si ho opravit a abych prostě si mohl zajistit eventuelně nějakou službu, kterou potřebuji k tomu, aby se mi uvolnil čas k tomu, abych si třeba mohl studovat a mohl se věnovat těm pacientům. Jinak jako já stejně vím, že budu nosit jenom jedny kalhoty a jednu košili, že budu mít tedy jedno auto, ale nepotřebuji mít doma zlaté kliky. Rád tedy ..., na bydlení my také záleží, abych měl určitý klid a mohl si tam dělat tu svoji práci. Ale jinak jako prostě k životu zase tolik nepotřebuji.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Zůstáváte ve Fakultní nemocnici v Motole, čili vlastně svým způsobem jste státní zaměstnanec se všemi těmi bolestmi tohoto postavení. Co vám ta nemocnice zajímavého poskytuje?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Tak já samozřejmě, kdybych šel do privátní sféry, tak asi bych se měl lépe, ale zase na druhou stranu ta nemocnice nabízí úplně jiné spektrum pacientů a za druhé mi nabízí vlastní jaksi koncepční péči o tyto pacienty, a to diagnostické zázemí a tu komunikaci těch oborů, která tam je. Pro mne vlastně hlavně v tom oboru, co já jsem, tak je hrozně důležitý ten kompliment, ty jednotlivé obory, se kterými můžeme spolupracovat, to za prvé, a za druhé to, že jsem tam vybudoval jednak tu lůžkovou část svoji, pak jsem si tam, nebo jsme tam vybudovali školu, kde vlastně může člověk tu svoji koncepci a ty své poznatky předávat vlastně studentům. Tak to mne tam drží. I když samozřejmě člověk asi by jenom z toho platu, který tam má, asi moc ..., nebo není to komfortní život. Ale na druhou stranu vám zase dává prostor. Dneska víte, že to, co se tam neučíte, tak můžete jet přednášet do zahraničí, můžete dělat kurzy a tím člověk také nějakým způsobem vykompenzuje ty horší podmínky ekonomické, které mu ta nemocnice dává.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Co vás vedlo vlastně k tomu, že jste se prostě rozhodl pro ten veřejný sektor, v tomto případě až tedy dokonce k vedoucí, řekněme, až k tomu křeslu toho guvernéra a že jste jako vystudovaný ekonom spíš třeba jako neinklinoval k nějakému praktickému uplatnění těch ekonomických znalostí?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jsou dvě věci, které my ani v češtině neumíme dost dobře rozlišit, protože hovoříme o ekonomovi, že někdo má ekonomickou školu nebo univerzitu ekonomického zaměření, ale ve skutečnosti jsou tam dvě významné odlišnosti. Jedno jsou takzvané business orientate university, čili školy orientované na business a je to něco jiného než economist. Já jsem spíš byl zaměřen na skutečně teoretickou ekonomii nebo aplikovanou ekonomii, ale nešlo to tím směrem businessu, což neznamená, že to vzdělání, které já mám, jako nelze potom namířit jiným směrem. Ale mne skutečně bavila ekonomie, makroekonomie a pro makroekonoma lze těžko najít větší výzvu než v centrální bance.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Nezávislost České národní banky je už dlouho politickým sporem také, asi nejenom u nás, ale u nás poměrně viditelně donedávna. Vás samotného nikdy nenapadlo třeba, že té pravomoci a zodpovědnosti je možná příliš?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Možná se neptáte správného člověka. Kdybyste se zeptal několika lidí, tak dostanete různé odpovědi ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
No právě.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Moje odpověď přirozeně je, že ne. Já se nedomnívám, že by centrální banka jakkoliv zneužívala těch pravomocí, které má, a že by jich měla příliš. Je to opravdu o tom, že v některých rozhodnutích musíme být nezávislí. Těžko si představit, že někdo po týdnu nebo několika týdnech řekne: "Vaše rozhodnutí bylo špatně a tudíž vás odvoláme a ..."

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Ale, pardon, já jsem to myslel zcela osobně. Neděsí vás ta míra, jako vás jako osobu, pana Tůmu, neděsí vás ta míra odpovědnosti a pravomocí, kterou vlastně díky tomu momentálnímu stavu máte?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Neřekl bych, že by mne to nějak děsilo nebo trvale sužovalo, ale fakt je, že jsou některá rozhodnutí, která jsou nesmírně obtížná, kde je i velmi těžké dosáhnout konsensu, anebo alespoň většinového názoru v bankovní radě. Takže někdy se nespí úplně dobře.


Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Tak, o to mi šlo. Občas je slyšet takový argument, že ačkoliv politici na celém světě usilují o moc, o jakýsi lokální vliv v tom svém rajonu, kde se pohybují a vlastně parcelují ten svět, peníze a ekonomika jde jakoby jinými řečišti a ten skutečný vliv leží v úplně jiných rukou než v těch, které jsou vidět, jako v těch politických. Souhlasíte s touto tezí? Nemáte někdy pocit, že vlastně už není ani zcela jasné, v jakých rukou ten vliv a ta moc se soustřeďuje dneska ve světě?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pokud bych tomu měl rozumět tak, že trh nemá hranice, pak s tím souhlasím. Trh skutečně nemá hranice, je to nejlepší mechanismus, který známe. Já netvrdím ..., necháme stranou diskusi, zda a v kterých okamžicích selhává nebo ne, ale pro to základní fungování ekonomiky je trh nejlepší mechanismus, který máme. V tomto smyslu nemá smysl vytvářet nějaké geografické hranice a nějaké bariéry pro to, aby trh fungoval. Na druhou stranu existuje politická moc, která hájí specifické zájmy, které nemají nic společného s trhem a s fungováním ekonomiky a vytváří jistá pravidla, která následně mohou ovlivňovat i fungování ekonomiky. Jsou to prostě dvě věci, jedno je fungování trhu a druhé je fungování politiky. Pochopitelně, že ekonomická moc vždycky bude mít tendenci tu politickou moc ovlivnit v těch rozhodnutích. Nejsem příznivcem spikleneckých teorií, že za ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Já také ne.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... jaksi světovým bohatstvím stojí několik mocných jednotlivců nebo rodin, kteří tahají za nitky a určují, kde se zrovna odehraje nějaká revoluce a kdo bude jmenován či odvolán, ten či onen prezident a podobně.

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
To mne děsí, ta labilita toho trhu, ta provázanost, že stačí malý problém někde a promítne se to do mého důchodu například.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ano, ale musíme se vzdát takového patronalismu, ke kterému máme sklony, že stát něco zajistí a že všechno je stoprocentní. Všechno je v nějakém ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Ne, já jsem to právě postavil proti sobě.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Všechno je v prostředí, které nese určité nejistoty a není možné se jich úplně zbavit.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Jak se vám líbí stav, kam se dneska dostal špičkový sport, business, doping, výkony, které stojí vlastně na hranici lidského zdraví?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Dneska ty peníze, které jsou v tom sportu, a ta sláva, která je, tak je hodně ovlivněna tím, že prostě je kolem sportu hodně pozornosti a tím pádem ten sport může jaksi velmi silně reklamně působit na člověka. Na druhou stranu zase člověk musí uznat, že, zvlášť, když se zúčastní třeba nějaké olympiády nebo se zúčastní nějakého mistrovství světa, tak skutečně ten sport s sebou nese to napětí, nese s sebou takový emoční jakoby náboj, který je třeba ocenit a tu pozornost zasluhuje.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
A to, že dneska se pohybují ty výkony opravdu na hranici lidského zdraví, co to dělá s fyzioterapeutem?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Na kolik je to věc volby jednotlivce, zejména v okamžiku, kdy se dostáváme k dopingu? Protože na jednu stranu mohu říct, je to volba toho jednotlivce, na druhé straně, on ty dávky dostává ve věku, kdy si poškozuje život?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Já samozřejmě balancuji s touto otázkou, do jaké míry třeba ten doping pustit a do jaké míry skutečně ..., a nechat to na té volbě toho člověka: "Ano, tady máš tu nabídku a teď si tedy ty preparáty vezmi a na to běž ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Zvaž si ta rizika.

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
... zvaž si ta rizika zdravotní," a tak dále. Ale já si dneska myslím jednu věc, že kolem toho sportu je tolik peněz a tolik to vítězství a ten výkon s sebou nese tak silnou motivaci, že se mezi námi najde kvantum lidí, kteří jsou schopni obětovat i to zdraví. Samozřejmě, když se to, podle mne tedy, když se pustí ten doping, tak to s sebou ponese velkou zátěž té společnosti. Také spíš jsem ten jakoby zastánce, že si říkám, každý má svoji volbu, ale musí si nést tu svoji odpovědnost. A to je třeba i v té ekonomice, že jo. Pro mne je hrozně důležité, aby byl člověk vychovávaný, a tady u nás zvlášť, v celém světě, k vlastní odpovědnosti za svá rozhodnutí. Když já se rozhodnu investovat do této banky, tak musím nést rizika, která s sebou prostě ta investice nese, a to samé je podle mne i v té investici ve vztahu k sáhnutí po tom dopingu. Ale pak je ještě také jedna otázka, do jaké míry má potom člověk tu svobodnou volbu skutečně ten sport dělat s pocitem toho, že to bude dělat čistě. Tím jste handicapován. Já ten sport chci dělat, ale při dnešních možnostech, které nese ta medicína, tak já prakticky proti tomu nemám šanci, pro té chemici. Já, i když budu sebetalentovanější a přijdu proti sportovci, který sáhne po hormonálních a já nevím, dalších možnostech, tak samozřejmě jsem handicapován ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
No právě.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Takže možná bychom měli udělat jiné rozlišení. Nejdřív by byli profesionálové-amatéři, takže bychom měli udělat sport - chemie a sport - nechemie ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Když léčíte nějakého špičkového sportovce, nebojíte se někdy, že vám ..., že se třeba nepovede a že vlastně nesete kus zodpovědnosti za to, že on zklamal?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Člověk už je v situaci, nebo v době, nebo ..., kdy na toto nějak nemyslí, nepřemýšlí a snaží se to dělat odpovědně, nebo snažím odpovědně, to je moc vysoké slovo, ale tak, jak to cítím a tak, jak bych to dělal s každým nebo u každého jiného člověka. Ale je pravdou, že prostě ta viditelnost je tam větší.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Ale najdeme mezi vašimi pacienty kromě sportovců také umělce, také koneckonců pana prezidenta jste tam nějakou dobu měl. S kým se vám jako nejlépe pracuje? Je někdo mezi nimi, kdo vám naopak třeba dělá potíže?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
To ani tak se nedá říct, já totiž jsem nahlížen prostě prostřednictvím nějakých těch sportovců a umělců a panem prezidentem, ale já prakticky to dělám ..., toto je spíše moje hobby a je to spíše takové, jako dělat ten sport, dělat sportovce, to je můj koníček. I když jako, když já jsem skončil školu, tak to byl takový prioritní cíl, jít do sportu, protože sám jsem sportoval a měl jsem k tomu i nejblíže, nejlépe jsem tomu rozuměl, bylo to pro mne asi takové nejbližší téma, ale nakonec jsem prostě skončil na dětské klinice a začal jsem dělat kojence, začal jsem dělat novorozence, začal jsem dělat děti, a to je spíše moje doména té práce. Takže já jako tuto práci, kterou dělám, tak dělám jakoby ..., a to si myslím, že je moje výhoda, že na ni nejsem zainteresován, je to prostě můj doplněk práce a je vcelku jedno, jestli, skutečně mi je jedno, jestli ke mně přijde nebo nepřijde někdo ze známých sportovců dneska, nebo z politiků, nebo ... Já prostě mám svoji práci, která mne celkem baví a nemám tu potřebu ani se v této oblasti nějak nabízet nebo prezentovat, a tak dále. Což zase má svoji výhodu, že to osvobozuje. Já nevím, možná každý znáte ten pocit, kdy člověk prostě, dokud jde urputně za něčím, tak svým způsobem se to nikdy nedaří a je to křeč, a to uvolnění, které tady je v tomto směru, tak mi tak trošku i pomáhá v této práci.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Mezi lidmi, které ošetřujete, jste hodnocen jako téměř zázrak. V čem vlastně spočívá ta vaše metoda zázračná?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Já si myslím, že to není moc zázrak. Je to spíše určitá skulina, nebo místo, na které prostě medicína zapomněla. Zapomněla na hybný systém, na jeho řízení, na centrální nervový systém z hlediska tedy hybného systému. Vlastně já jsem se touto problematickou začal zabývat a uvědomil si, jak je hrozně důležitá. Ta problematika jde napříč různými obory, což mi znesnadňuje trošku moji situaci, protože se to týká prakticky od novorozence až po starého člověka. V různých oborech vlastně je ten hybný systém, ten řídící systém, nechci říct, akcentován, ale projevuje se do těch oborů. Takže prakticky je to společný jmenovatel, který je možný využít jak u vrcholového sportovce, jako je třeba Honza Železný nebo Jarda Jágr, a u novorozence, který je tři týdny starý. Tam je prakticky ..., ona je to zdánlivě rozdílná práce, ale je tam určitý společný jmenoval, který je v řízení mozku a v hybném systému.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Vy jste nechal gymnastiky špičkové, pokud vím, také ze zdravotních důvodů kdysi. Ono se říká, že kovářova kobyla chodí bosá. Je to váš případ také? Jak je to s vaším vlastním pohybovým aparátem? Udělal byste ještě dneska salto třeba, nebo něco podobného?

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
Tak salto bych udělal asi ještě, to ano, ale nevím, jak by to dopadlo, ale asi věřím, že ano, občas ho udělám. Ale já jsem celkem, když jsem cvičil, tak jsem měl hodně zdravotních problémů, často jsem byl zraněn a tak trošku to také byla jedna z motivací, proč jsem se začal zabývat touto problematikou, touto oblastí. Protože jsem viděl, že třeba jsem dva měsíce, tři měsíce léčil nějaký problém a pak najednou mi někdo pomohl třeba během týdne. Takže to mne tak trošku jako motivovalo, protože jsem viděl ten rozdílný náhled a pohled. Takže když jsem skončil, tak jsem šel prakticky, s gymnastikou, tak jsem šel studovat tuto oblast. Ale sám jako určité zdravotní důsledky toho sportu mám a tak trošku jsou také tím, že člověk žije ve stresovém životě a že té stresové práce je hodně. Takže si myslím, že celá řada těch problém zdravotních, které mám, jsou tohoto typu. Ale uvědomuji si třeba sám na sobě, jak je hrozně důležité, aby člověk bolest, nebo obtíž, nebo že se ve tři probudím a bolí mne záda, anebo že mám najednou nějakou ..., že to nesmí vnímat prostě s pocitem obavy, strachu a skutečně je to hrozně důležitá věc, aby člověk sám i dokázal s tím problémem i v tomto smyslu pracovat.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Jak jste na tom vy, pane guvernére, co vaše tělo říká na sedavý způsob života, který vedete, bezpochyby musíte, na stres, který jako v křesle, ve kterém sedíte, musí také se pohybovat?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, možná, že mám výhodu, že patřím mezi guvernéry, kteří se dostali na tuto pozici relativně mladí, takže ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Ještě to jde.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... zatím se s tím vyrovnávám celkem dobře.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Vy jste v jednom rozhovoru řekl o sobě, že rozhodně nejste typ workholika, ale že jste v podstatě lenoch, kterého okolnosti donutily pilně pracovat, jestli to tak správně říkám. Kolik hodin vlastně denně pracujete? Jaká je to práce? Bankovní úředník je takový synonymum pro běžnou veřejnost toho vůbec nejnudnějšího, co může být.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ono je těžké říct, jak vypadá pracovní doba. Někdy říkám s trochou nadsázky, že práce guvernéra je poměrně sezónní a je to tím, že zejména na jaře a na podzim je poměrně dost cestování, protože většina akcií v zahraničí se kumuluje do měsíců březen až, řekněme, květen, červen, a potom zase v podzimních měsících. A v okamžiku, kdy jednou týdně nebo jednou za dva týdny člověk je byť třeba na jeden nebo na dva dny je pryč, tak potom ten zbytek týdne je hodně stlačen a stává se samozřejmě hektičtější. Fakt je, že ty volné chvilky se hledají relativně obtížněji. Jediný recept, který znám, je, si pevně zafixovat, že prostě v jistou hodinu v týdnu budu dělat toto, třeba že půjdu hrát squash, a pokud skutečně jako nejedu pryč, tak jako jdu hrát squash nebo něco jiného.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Já se impertinentně zeptám, to, že teďka sedíte tady, byste zařadil do kategorie toho pracovního, té pracovní náplně nebo do toho šuplíku volného času?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Velice dobrá otázka ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Je to ke squashi nebo je to spíše k tomu křeslu toho guvernéra?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Teď je to téměř k volnému času, protože jsme se dlouho neviděli s Pavlem Kolářem, takže jsem říkal, že to bude dobrá příležitost se potkat.

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Tak jo.

Pavel KOLÁŘ, fyzioterapeut
--------------------
U mne je to v kategorii stresu, protože /souzvuk hlasů/ ...

Michal PROKOP, moderátor
--------------------
Raz, dva, tři a ... Tak, a to bylo pro dnešek všechno. Dámy a pánové, děkuji za pozornost a příště opět v baru jménem Krásný ztráty na shledanou.