Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 11.2.2010, str. 58 Peníze & burzy)
V Evropě skončí platnost protikrizových opatření. To nepříznivě ovlivní i českou ekonomiku.
Hospodářský vývoj začal kopírovat většinu předchozích prognóz. Jeho mírné oživení se datuje od druhého čtvrtletí loňského roku a od prvního čtvrtletí letošního roku se ekonomika pravděpodobně vrátí k meziročnímu růstu. Nezaměstnanost, jak se očekávalo, i nadále roste. V závěru roku se sice zvýšila inflace, ale stále zůstává na nízké úrovni. Překvapením se staly jen vyšší mzdy v soukromém sektoru.
Dýchavičné oživení v eurozóně
Poslední zveřejněné informace o výkonu eurozóny ve třetím čtvrtletí loňského roku hovoří o tom, že země platící eurem po pěti čtvrtletích recese začaly konečně růst.
Na první pohled je to optimistická zpráva. Při hlubším zamyšlení již tak příznivě nevyznívá. Současný růst evropských ekonomik totiž stojí na vratkých nohách jménem protikrizová opatření. Ty mají pouze dočasný efekt, který rychle odezní, a naopak se začne plně projevovat nepříznivý vývoj na trhu práce. Oživení evropských ekonomik tak bude pouze dýchavičné a pro tento a příští rok je očekáván růst mezi jedním až dvěmi procenty.
Slabé ekonomické aktivitě odpovídá i výhled zahraniční inflace a úrokových sazeb. Inflace se v eurozóně bude v letošním i příštím roce nadále nacházet pod dvěma procenty, a to i přes narůstající ceny energetických surovin.
Nastíněný budoucí stav hospodářství našich evropských obchodních partnerů se promítne i do české ekonomiky. Ta se již dostala ven z nejhoršího, když mezičtvrtletně roste od druhého čtvrtletí loňského roku a v meziročním vyjádření se k růstu dostane v prvním čtvrtletí letošního roku.
Dostaví se ale vystřízlivění evropských ekonomik z protikrizových opatření. To se nepříznivě projeví v českých vývozech a zprostředkovaně i v investicích. Připočteme-li v celém letošním roce klesající spotřebu domácností v důsledku narůstající nezaměstnanosti, nižšího růstu mezd a přijatých vládních úsporných opatření, lze čekat, že růst HDP bude letos opět zpomalovat až téměř nule.
Za celý rok dosáhne průměrné hodnoty 1,4 procenta (po poklesu o 3,9 procenta v roce 2009).
Obrat k trvalejšímu a silnějšímu růstu tak nastane až v roce 2011, kdy se růst tuzemské ekonomiky podle nové prognózy postupně urychlí a v závěru roku se přiblíží čtyřprocentní hranici. V průměru za celý rok 2011 ekonomika České republiky poroste mírně přes dvě procenta.
Tahounem růstu budou vývozy, které budou reagovat na oživenou zahraniční poptávku. Zatímco loni se nejvíce propadly investice a vývozy, v letošním roce již tyto složky HDP budou mírně růst.
Zpoždění trhu práce způsobuje, že pokles reálné ekonomiky z loňského roku se bude do vývoje zaměstnanosti i míry nezaměstnanosti promítat ještě poměrně dlouhou dobu. Zaměstnanost se bude snižovat až do druhé poloviny příštího roku. Pokles zaměstnanosti v průmyslu se sice postupně zastaví, ale bude se naopak prohlubovat pokles zaměstnanosti ve službách. Sezonně očištěná obecná míra nezaměstnanosti dosáhne svého vrcholu v roce 2011, a to těsně pod hladinou devíti procent.
»Záhadný« růst mezd
Růst mezd během prvního pololetí loňského roku zvolnil. Ve třetím čtvrtletí však dynamika mezd překvapivě zrychlila a dosáhla takřka pěti procent.
Jak navíc naznačují poslední dostupné informace o vývoji mezd v průmyslu, ke konci roku došlo k dalšímu zrychlení mzdového růstu (v prosinci byl růst mezd v průmyslu přes deset procent). Tak vysoký růst mezd v době hospodářské krize je »záhadný«, příliš neodpovídá signálům z ekonomiky. Lze se tudíž domnívat, že za ním z velké části stojí mimořádné vlivy.
Propouštěni byli dosud zejména pracovníci s nižší produktivitou a mzdami, respektive pracovníci z odvětví s podprůměrnou mzdou (textilní průmysl, sklářství a podobně), což průměrné mzdy opticky zvyšuje.
K rychlejšímu růstu mezd přispěla zřejmě i nižší nemocnost a ukončování zkráceného pracovního týdne v některých odvětvích, jimž – asi dočasně – pomohla domácí i zahraniční protikrizová opatření (například »šrotovné«). Vyloučit nelze ani hypotézu, že část firem přesunula výplatu odměn z ledna 2010 na konec loňského roku, aby ještě využila nižší stropy pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.
Uvedené faktory se zřejmě budou v meziročním růstu mezd projevovat i v první polovině letošního roku. Růst mezd by nicméně měl klesat a na konci roku dosáhnout jen asi dvou procent.
Budoucí vývoj mezd je v současné chvíli obestřen velkou nejistotou. Je otázkou, do jaké míry výše uvedené faktory vysvětlují vysoký růst mezd pozorovaný ve druhém pololetí loňského roku, který mimochodem příliš neodpovídá údajům z národních účtů.
Rovněž není jasné, do jaké míry s nimi lze počítat v letošním roce. Nejistotu do mzdového vývoje vnáší i otazníky kolem toho, jak se nepříznivá situace na trhu práce promítne do mzdových vyjednávání. Prognóza tak představuje nejlepší odhad, od něhož se však může realita odchylovat oběma směry.
Dopady vyšších daní
Inflace loni prudce poklesla. Zatímco na začátku roku byla zhruba šestiprocentní, koncem roku se pohybovala výrazně pod cílem ČNB. Meziročně se snížily ceny potravin. Naopak vzrostly ceny pohonných hmot.
Tento obrázek se letos příliš nezmění. Největší příspěvek k růstu cen však budou mít změny nepřímých daní přijaté v rámci úsporných rozpočtových opatření, konkrétně zvýšení obou sazeb DPH a spotřební daně u pohonných hmot, alkoholu i cigaret.
Kdyby se tyto daňové změny promítly plně do cen, zvýšily by celkovou cenovou hladinu o 1,2 procenta.
Plný dopad však lze v průměru čekat pouze u spotřebních daní a v případě DPH jen u položek s regulovanými cenami, promítnutí daní do tržních cen bude tlumeno slabou domácí poptávkou. I tak ale bude skutečný dopad změn daní do inflace významný, ve výši zhruba 0,9 procentního bodu.
To způsobí, že se celková inflace koncem roku 2010 dostane až mírně nad dvouprocentní cíl ČNB.
S novu prognózou ČNB je v souladu stabilita krátkodobých úrokových sazeb v první polovině roku poblíž současné úrovně. Nárůst zahraničních úrokových sazeb, růst inflace k cíli a postupné oživení domácí ekonomiky následně povede k potřebě vyšších domácích úrokových sazeb.
Bankovní rada ČNB tak rozhodla ponechat úrokové sazby na nezměněné úrovni. Klíčová sazba nadále činí jedno procento.