(ČT 24 11.6.2010, Studio 6)
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Banky v zemích eurozóny do konce loňského roku odepsaly kvůli finanční krizi úvěry v hodnotě 238 miliard eur a toto číslo ještě zdaleka není konečné. Evropská centrální banka odhaduje, že letos banky v eurozóně odepíšou 90 miliard eur a příští rok 105 miliard, tedy v přepočtu dalších téměř 5 bilionů korun. A jak jsou na tom české banky, na to už se zeptám Evy Zamrazilové, vrchní ředitelky České národní banky. Dobré ráno.
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Dobré ráno.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Hlavním rizikem i českých bank jsou špatné úvěry, údaje od ledna do března říkají, že ty úvěry po splatnosti stouply o 7 %. Jak velké riziko to představuje pro české banky?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Pro české banky to v současné době nepředstavuje nijak výrazné riziko, rozhodně ne riziko systémové, protože banky většinou reagují na státy, které jsou očekávané a tudíž jsou kryty opravnými položkami, a pokud se objeví ztráty neočekávané, tak na ty existuje dostatečně vysoký kapitálový polštář, takže ...
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Nicméně ten trend tedy pokračuje, že ty špatné úvěry u bank stále rostou?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Ano, ale ty přírůstky ...
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Máte aktuální ty údaje?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Ano, ale ty přírůstky se zjevně zpomalují s tím, jak končí hospodářská recese.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak velké riziko pro banky představují řecké dluhopisy? Tady ta částka, možná jsem ještě mohla říct, že objem těch špatných úvěrů po splatnosti je v hodnotě 123 a půl miliardy korun, řecké dluhopisy české banky drží celkem za 21 až 25 miliard korun, čili tady to riziko, řekněme, je ještě menší? Jak byste to zhodnotila?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Tato částka představuje, představuje řádově de facto desetiny, desetiny procenta expozic a toto opravdu není číslo, které by mohlo jakýmkoli způsobem systémově zapůsobit.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
To, že jsou na tom české banky dobře, svědčí o tom i údaje za ... o ziskovosti za první čtvrtletí letošního roku. Tam skutečně bankovní sektor navýšil zisk až o 16 %, svědčí to tedy skutečně o té dobré kondici českých bank?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Přesně tak. České banky zůstávají ziskové a mají dobrou, dobrou kapitálovou vybavenost, takže prozatím skutečně ten bankovní sektor nevykazuje žádná výraznější rizika.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Na konci prvního čtvrtletí bylo v Česku 39 bank a poboček zahraničních bank. Dá se to tedy říci skutečně globálně, nebo to, že říkáme, že české banky jsou zdravé, mluvíme o všech, nebo dá se říct, že jsou tam nějaké výjimky?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
No, tak samozřejmě, samozřejmě, že se mohou objevit problémy v případě menších bank, ale takové gró, gró toho systému zůstává zdravé.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
V poslední době se mluví v souvislosti s bankami o zátěžových testech, eurozóna v současné době dokončuje zátěžové testy, Spojené státy vyzývají Evropu, aby dělala zátěžové testy u bank. Pro české banky to ale není nic nového takový zátěžový test. Je to tak?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Přesně tak, protože Česká národní banka provádí zátěžové testy v rámci analýzy finanční stability už od roku 2003. To znamená také to, že zatímco ty ostatní země s tím teprve začínají, tak tady už existuje ucelená metodika, která se zlepšuje a zpřesňuje každým rokem, takže ty zátěžové testy, troufám si říci, máme dobře propracované.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Aktualizují se?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Samozřejmě a pro letošní, pro letošní rok máme připraveny testy ve třech variantách, které se jmenují "základní scénář", to znamená ten nejpravděpodobnější, potom "návrat recese" a "ztráta důvěry". Ty dva posledně jmenované scénáře tedy už podle svého jména naznačují buďto, že se vrátí recese v podobně, v podobě oslabení poptávky ze zahraničí a ten třetí nejrizikovější scénář ukazuje na to, že dokonce by Česká republika byla, byla vystavena krizi důvěry, pravděpodobně z hlediska, z hlediska negativního vývoje veřejných financí a ve všech těchto scénářích vykazuje bankovní sektor dobrou odolnost. Nicméně tyto testy budou, budou podrobně, podrobně uvedeny ve zprávě o finanční stabilitě, která bude publikována přesně za týden a myslím si, že pro posluchače určitě nebude, nebude ztrátou času zabrousit na chvilku na web České národní banky a na ty aktuální údaje se podívat.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Upřesníme tedy za týden, nicméně říkáte, že všechny banky tedy v zátěžových testech ...
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Obstály.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
I v tom nejhorším scénáři obstály. V poslední době se v souvislosti s bankami mluví také o novém zdanění bank, které navrhuje Evropská unie. Podívejme se teď nejprve na argument Evropské komise, proč zavést takové zdanění, a poté na vesměs negativní reakce.
/ Ukázka /
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak zdá se, že jsme bohužel měli problém se zvukem v příspěvku, tak já to krátce shrnu. Eurokomisař obhajoval to zdanění bank, že poplatníci, daňoví poplatníci by neměli aktuálně doplácet na pád finančních institucí. Ty argumenty proti, že v případě, že se zavede nějaký fond pro případné budoucí potíže, že se vlastně ty banky nebudou snažit chovat zodpovědně. Jak vy se na to díváte? Jak vidíte budoucnost této daně?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Česká republika není příznivcem, stoupencem této daně, stejně jako se ukázalo na minulém summitu G20, že řada zemí k tomu má výhrady, velké země, tuším Kanada se připojila k protestům. Je to vlastně jenom přesunutí toho morálního hazardu někam jinam, protože rozhodně se banky nebudou chovat zodpovědněji, když budou vědět, že ty ztráty někdo uhradí a jestli je to stát, nebo jestli je to nějaký fond, tak de facto jim může být naprosto lhostejné, čili ten morální hazard zůstává.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Čili myslíte si, že, jak to ... nebo jak to s tou daní dopadne podle vás?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
To si skutečně netroufám říci. Faktem je, že je hodně odpůrců relativně, ale Německo a Francie, myslím, slyšeli jsme v tom příspěvku francouzštinu, pokud se nemýlím, ty za tím stojí poměrně razantně. Takže budoucnost je nejistá jako obvykle.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrá. Pojďme ještě na jedno téma, a to je měnová politika. Kam bude směřovat měnová politika v nejbližších měsících? Evropská centrální banka včera ponechala úrokové sazby na historickém minimu, u nás jsou také na nejnižší úrovni v historii na 75 ... na žádná celá 75 procentech, abych to řekla správně. Analytici čekají, že zatím se sazby hýbat nebudou, nicméně i ten minulý krok byl poněkud překvapivý. Čeká se nějaké další překvapení?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
To se necháme překvapit. Pro mne je fakt, že v posledních, v posledních dnech a týdnech se objevila řada nových dat z ekonomiky, které poměrně konzistentně poskytují obrázek o tom, že ekonomika je z nejhoršího venku. Připomeňme data průmyslu, vývozu, zakázkách ze zahraničí, pokles míry nezaměstnanosti, to vše ukazuje, že, že tak jak recese přišla ze zahraničí, tak s tou sílící zahraniční poptávkou po českých vývozech by měla začít odeznívat. Nicméně samozřejmě je tady riziko toho, že poptávka v zemích hlavních obchodních partnerů opět oslabí a tedy, že to oživení nebude dlouhodobě udržitelné. Takže pro mne osobně je to budoucí nastavení měnové politiky zásadně odvíjeno, bude odvíjeno od toho, zda to oživení bude vypadat jako dlouhodobě udržitelné. Pokud ty příští analýzy ukáží, že ano, pak pro mne osobně nastane moment o tom začít uvažovat, dokdy by měly takto extrémně nízko nastavené úrokové sazby přetrvat.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Takže doposud zůstanou zřejmě na své úrovni a bude se tedy čekat, co bude dál. Dá se to takto interpretovat, takto shrnout?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Dovedu si představit, že ty sazby ještě nějakou dobu zůstanou na této úrovni, mohu mluvit samozřejmě jenom o sobě. Pokud to oživení bude vypadat udržitelně, a to dlouhodobě udržitelně, potom začnou uvažovat o momentu, kdy bude potřeba sazby zvýšit.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Splňují nicméně ty současné úrovně sazeb skutečně to, co se od nich očekává, to snížení teď o čtvrtprocentního bodu? Způsobilo to to, co Česká národní banka očekávala od toho?
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Sazby finančního trhu reagují poměrně, poměrně dobře, poměrně hladce na změny základní úrokové sazby, nicméně v sektoru, v sektoru úvěrů podnikům a domácnostem ty sazby pro klienty zůstávají relativně vysoké. To znamená, že v situaci, která je nestandardní, jako byla tato, ten takzvaný "úrokový transmisní kanál" nefunguje tak hladce, jak by měl a tím je účinnost měnové politiky poněkud oslabena. Ale samozřejmě to snížení úrokových sazeb svůj účel splnilo a pomohlo ekonomice přestát recesi v tom smyslu, že příliš přísná měnová politika nebránila, nebránila firmám v životu.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrá. Uvidíme, jak to tedy bude se dále vyvíjet. Eva Zamrazilová, vrchní ředitelka České národní banky byla mým dnešním hostem. Díky, na shledanou.
Eva ZAMRAZILOVÁ, vrchní ředitelka ČNB
--------------------
Na shledanou.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Rubrika "Peníze" je u konce, na shledanou a hezký den.