(3.9.2013 Hospodářské noviny, strana 14)
Centrální banka svůj názor na družstevní záložny nezměnila
Stínový ministr financí Jan Mládek chce novelu zákona znovu předložit
Rozpuštěním sněmovny prozatím skončil pokus o zpřísnění regulace družstevních záložen. Novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech vypracovalo ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB. Soubor opatření, který měl výrazně zpřísnit podmínky pro fungování kampeliček, ležel v Poslanecké sněmovně od konce května. „Můžeme potvrdit, že novela zákona nebyla schválena. Předkládat ji formou zákonného opatření neplánujeme,“ sdělil tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR Ondřej Šrámek.
Není úniku
Kampeličky přísnějším pravidlům neutečou. Centrální banka podle viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka trvá na tom, aby novela byla předložena znovu, jakmile bude zvolena nová Poslanecká sněmovna a začne fungovat vláda. „Jsem přesvědčen, že pohled ČNB na sektor družstevních záložen se nezměnil. Navrhované změny regulace jsou odborné, nikoliv politické. Novela zákona bude předložena znovu,“ uvedl Tomšík. Představa to není vůbec nereálná. „Kampeličky je třeba lépe regulovat. Pokud budu ministr financí, pošlu ji do procesu znovu ve stejné podobě, anebo s malými změnami,“ uvedl Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD. S opětovným předložením novely nemají problém ani samotné záložny. „Budeme nadále podporovat úpravu legislativy podnikání záložen tak, aby zahrnula změny řešené touto novelou,“ sdělil za Asociaci družstevních záložen Jan Kotíšek, tajemník prezidia asociace. Podle zástupců záložen nehrozí ani ta možnost, že by s neschválením novely skončila jejich snaha o splnění požadavků nutných pro přerod v banku. „Případné odložení přijetí zákona nemá žádný vliv na pokračující přípravu pro transformaci,“ uvedla Marcela Polášková za záložnu Creditas.
ČNB vidí problémy
Podle Tomšíka nemá centrální banka důvod měnit svůj kritický postoj vůči kampeličkám. Viceguvernér svůj názor podpírá několika argumenty. Jako zdroj peněz slouží kampeličkám úspory jejich členů, které musí přilákat vyššími úrokovými mírami, než nabízejí banky. S vyššími náklady zákonitě přichází potřeba vyšších výnosů, takže kampeličky musí poskytovat rizikovější úvěry, za které mohou požadovat vyšší úrok. Záložny podle Tomšíka nemají své kontrolní a prověřovací mechanismy tak účinné jako banky. „Důsledkem je, že sektor družstevních záložen vykazuje dvojnásobný podíl špatných úvěrů než banky,“ říká Tomšík. Tomšíka rovněž velice znepokojuje velice nízký podíl krytí špatných úvěrů zástavou – pouhých patnáct procent. Banky mají své špatné úvěry kryty z více než padesáti procent.
Důvěřuj, ale prověřuj
Nová verze zákona plánovala zpřísnit fungování kampeliček ve třech oblastech. Prvním omezením bylo zvýšení podílu čistého zisku, který musí kampelička odvádět do takzvaného rizikového fondu. Podle současných pravidel to je deset procent, novela počítala s dvojnásobnou výší. Další plánovanou změnou v zákoně bylo zdvojnásobení míry povinného odvodu do Fondu pojištění vkladů. Nyní, stejně jako u bank a pojišťoven, činí 0,04 procenta z poskytnutých nesplacených úvěrů. Poslední důležitou změnou bylo omezení velikosti záložen. Jestliže by objem veškerého majetku společnosti přesáhl pět miliard korun, musela by se záložna přeměnit na klasickou obchodní banku.