Jiří Nádoba (Hospodářské noviny 12.10.2007 strana 16, rubrika: Rozhovor)
INTERVIEW HN VLADIMÍR TOMŠÍK, člen bankovní rady České národní banky
PRAHA, 12. 10. 2007
V létě se od České národní banky čekalo razantní zvyšování úrokových sazeb, v poslední době je ale situace mnohem méně přehledná. Podle člena bankovní rady Vladimíra Tomšíka vstoupilo v poslední době do rozhodování nezvykle mnoho nových jevů: koruna přes léto prudce zpevnila, rozdíl úroků oproti zahraničí se zmenšil a parlament odhlasoval rozpočtovou reformu. Podle Tomšíka je možné, že po vyhodnocení všech těchto novinek bude mít koncem října bankovní rada před sebou pro své další rozhodování zcela jiná východiska, než jaká měla po zpracování poslední, červencové inflační prognózy. Ta přiměla centrální banku k dvojímu zvýšení sazeb, v červenci a srpnu.
Dilema, jak dál krotit rostoucí inflaci, mohou ovlivnit také odboráři a jejich postoj k růstu mezd pro příští rok, je přesvědčen Tomšík. Jednání mezi odbory a národní bankou proběhne příští úterý. Růst mezd je rozhodně třeba udržet pod osmi procenty, tvrdí.
* HN: Inflace v září stoupla na třináctiměsíční rekord 2,8 procenta, příští rok mnozí čekají
přes pět procent, tedy nejvíce za šest let. Neznepokojuje vás to?
Ekonomika už dva tři roky velmi dobře šlape. Letos došlo i k tomu, že roste nad úrovní svého
potenciálu, což samozřejmě vytváří tlak na růst inflace. Stejně jako situace na trhu práce, kde
vidíme, že mzdy začínají růst tak, že k němu přispívají.
Bankovní rada není nijak rozpolcená
* HN: Kvůli vyšší inflaci se od vás čeká další růst sazeb. Platí to i nadále?
Máme šestiprocentní růst HDP, inflaci kolem tří procent a kde jsou úrokové sazby? Nominálně
také kolem tří procent, tedy reálně na nule. Je normální, abychom v době tak vysokého růstu měli
nulové, či dokonce záporné reálné úrokové sazby?
* HN: Co myslíte vy?
Podle nás to není zdravé, reálné sazby by rozhodně měly být kladné a pohybovat se na úrovni
minimálně jednoho procenta. I proto jsme v červenci, při zveřejnění poslední prognózy inflace,
signalizovali další zvyšování úrokových sazeb. Je ovšem otázkou, jak tento růst bude velký s
ohledem na poslední skutečnosti.
* HN: Jaké skutečnosti? Může vás nyní něco od dalšího zvyšování sazeb odradit?
Zejména jde o vývoj kurzu, protože koruna v posledních týdnech výrazně posílila. My se pořád
držíme toho, že ve výhledu máme růst úrokových sazeb. A teď se budeme bavit o tom, jak bude
intenzívní s ohledem na poslední skutečnosti. Pokud jde o kurz, ten nyní skutečně působí relativně
restriktivně a dokáže tu ekonomiku...
* HN: ...přibrzdit?
Řekněme spíš ochladit. Aktuální kurz tak musíme brát skutečně vážně.
* HN: Když se sazby posledně v srpnu zvyšovaly, tak hlasování dopadlo čtyři ku třem. Takže
vyrovnané skóre, které by se mohlo snadno otočit. Budou na to »nové skutečnosti« stačit?
Hlasování sice bylo vyrovnané, ale bankovní rada určitě není nijak rozpolcená. Máme jasno v
tom, kam by úrokové sazby ve střednědobém horizontu měly směřovat. Není debata o tom, jestli
zvyšovat, či ne, není to nula-jedničkový přístup. Debata je o tom, kdy a o kolik.
Za sebe další růst sazeb nevylučuji
* HN: Podle čeho se budete rozhodovat vy?
Já za sebe nemohu zvýšení sazeb vyloučit. V červenci nás inflační prognóza navedla k plánu
dalšího zvýšení sazeb v průběhu následujících dvanáct až osmnáct měsíců. Ale teď se udála řada věcí
a pro novou říjnovou prognózu je tu řada otázek. Počkáme si, co nám naši analytici přinesou.
Nicméně je tu riziko, že se červencová prognóza nenaplní.
* HN: Pokud to závisí hlavně na kurzu koruny, myslíte si, že nynější pevný kurz vydrží?
To neumí odhadovat nikdo. Dlouhodobě počítáme s tím, že koruna by měla mírně zhodnocovat,
nicméně teď během léta zpevnila velmi prudce, proti euru o více než korunu.
* HN: Jak ovlivní inflaci a vaše sazby rozpočtová reforma?
I to je proti našim dosavadním základním úvahám změna, protože nyní už je reforma schválena.
Její dopad je dvojí. Jednak zvýšení DPH, což bude inflační šok, ale jednorázový. Naproti tomu
restrikce v rozpočtu by měly vést ke snížení poptávky. Letos máme fiskální impulz velký - víme, že
stát lidem ty peníze prostě rozdal - což bude příští rok jiné.
* HN: Který efekt převáží?
Celkově reforma způsobí jednorázové zvýšení cen, právě proto někteří ekonomové mluví o
zvýšení inflace až k pěti procentům. To samo o sobě pro nás není rozhodující: proč bychom měli
stlačovat inflaci, je-li vyhnána pouze jednorázovou změnou daní? Žádný dramatický proinflační
faktor, s nímž bychom měli bojovat, nyní nevidíme. Bojíme se ovšem toho, že jednorázový růst cen
způsobený růstem daní se může přelít do růstu inflačních očekávání a následně pak do mezd: všechno
je dražší, chci zvýšit mzdu a roztočí se mzdověinflační spirála.
Přílišný růst mezd by pro podniky mohl být likvidační
* HN: Co tedy řeknete odborářům, až za vámi příští týden přijdou s plánem žádat růst mezd zhruba
o osm procent?
Sedm až osm procent je maximum. Pokud by odbory požadovaly vyšší růst, tak se výrazně zvyšuje
riziko mzdově-inflačního tlaku. Nelze přece u zaměstnavatele argumentovat tím, že vzrostly daně, a
proto chci vyšší mzdu. Hladina mezd by zůstala zvednuta i do dalších let a to by pro podniky mohlo
být likvidační.
* HN: Průmyslové odbory Kovo chtějí přidat rovnou deset procent.
Přál bych si, aby si odbory uvědomily odpovědnost za budoucí vývoj ekonomiky a neadekvátními
mzdovými požadavky neohrozily konkurenceschopnost podniků a současný slušný ekonomický růst. Na
případné neadekvátní zvýšení mezd by totiž centrální banka musela reagovat rychlejším zvyšováním
sazeb, což by se negativně odrazilo ve vývoji ekonomické aktivity a zaměstnanosti.
* HN: Jak jste došel k růstu mezd sedm až osm procent?
Za prvé růst produktivity práce v roce 2008 předpokládáme kolem čtyř procent. Za druhé
dlouhodobě očekávaný růst cen by se rozhodně neměl odvíjet od prognózované inflace, jež je v
příštím roce ovlivněna jednorázovým šokem v podobě růstu DPH, ale na základě dlouhodobého
inflačního cíle. Ten je pro následující roky jen tři procenta a od roku 2010 dokonce dojde k jeho
snížení na dvě procenta. Takže pro českou ekonomiku je únosný růst reálných mezd pro rok 2008 kolem
čtyř procent a nominálních mezd přibližně sedm procent, maximálně osm procent.
Diskuse o euru by neměla být jen o termínu
* HN: Ze strategie pro zavedení eura, kterou jste minulý měsíc schválili spolu s vládou, zmizel
- i na váš nátlak - termín 2012. Troufnete si nějaký další termín odhadnout?
Až si jako Česká republika splníme domácí úkoly, můžeme začít uvažovat o termínu. Je velká
škoda, že se celá diskuse o zavedení eura zužuje na pouhé stanovení termínu. Ta diskuse by totiž
primárně měla být o připravenosti české ekonomiky realizovat výhody spojené s přijetím eura a o
minimalizování rizik fungování české ekonomiky v eurozóně. Ztráta vlastní měnové politiky v situaci
nízké pružnosti domácí ekonomiky a téměř nulového prostoru pro provádění stabilizační fiskální
politiky by pro českou ekonomiku byla velkým rizikem.
* HN: Platí-li, že reforma stlačí rozpočtový deficit příští rok na 2,95 procenta HDP, podmínky
jsou tím splněny a termín 2012 bychom teoreticky mohli stihnout, nebo ne?
Snad nikdo nechce zavést euro s odřenýma ušima, tedy stlačit schodek veřejných rozpočtů těsně
pod tři procenta a o víc nic se dále nestarat. ČNB požaduje konsolidaci a dlouhodobou udržitelnost
veřejných financí a zároveň i posílení pružnosti celé české ekonomiky. Nejhorší varianta by
nastala, kdyby vláda »z rukávu vysypala« nějaké nové datum zavedení eura, které by bylo doprovázeno
jen kosmetickými úpravami dosavadní expanzivní fiskální politiky. Aby jakékoliv datum zavedení eura
bylo skutečně důvěryhodné, tak musí být podpořeno skutečnými reformami ve zdravotnictví, sociální
politice, školství, penzijním systému, trhu práce a v celém podnikatelském prostředí včetně
vymahatelnosti práva.
* HN: Rok 2012 je tedy podle vás pasé?
Muselo by dojít k dalším reformám. Pokud jde o rozpočtovou politiku, v posledních třech
letech česká ekonomika dosahuje relativně vysoký růst, přičemž stav veřejných financí se vždy
doposud zhoršoval. To ekonomicky nedává smysl. Není podstatné, jestli rozpočtový deficit v příštím
roce dosáhne 2,9 nebo 2,95 nebo 2,99 procenta HDP, protože při šestiprocentním ekonomickém růstu je
to stále příliš. V eurostrategii jsme se s vládou dohodli, že bude usilovat o deficit na úrovni
maximálně jednoho procenta potenciálního výkonu ekonomiky.
* HN: To by vyžadovalo v rozpočtu radikální kroky.
Na ty my čekáme.
Přál bych si, aby si odbory uvědomily odpovědnost za budoucí vývoj ekonomiky a neadekvátními mzdovými požadavky neohrozily konkurenceschopnost podniků.