(ČRo 1 - Radiožurnál 28.11.2005, rubrika: 09:15 Ekonomický magazín)
David VANDROVEC, moderátor
--------------------
Jednotnou evropskou měnu bychom měli přijmout kolem roku dva tisíce deset. Přesné datum určí
až nová vláda a také ekonomická situace, ve které bude za pár let náš stát. Přesto se o celém
procesu hodně diskutuje už nyní, protože jde o závažné politické rozhodnutí. Kolegyně Jitka
Hanžlová připomíná, že bychom se měli podívat také na to, co nás po přijetí eura čeká.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Hovoří se především o tom, kdy a za jakých podmínek bychom měli do eurozóny vstoupit, zda
dokážeme splnit makroekonomická kritéria, která jsou k tomu potřeba, tedy poměr deficitu veřejných
financí a veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu, kurzovou stabilitu, výši úrokových sazeb a
výši inflace. Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer si ale myslí, že bychom se měli více
soustředit na úvahy o tom, co nás čeká po přijetí eura.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ta debata se soustřeďuje na to, jestli budeme moct vstoupit, nesoustřeďuje se na to, co bude
po tom vstupu. Jinými slovy, soustřeďuje se na nejbližších pět, sedm, to je jedno, jo, prostě tři
roky a nebaví se o tý věčnosti, na kterou pak tu svatbu uzavíráme, jo, protože euro není manželství
civilní, euro je manželství církevní a jako takový je na věky.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Hlavním ziskem pro Českou republiku bude konec nákladů spojených s převodem měny. Na druhou
stranu nás ale čekají i jistá rizika. To hlavní je spojeno se ztrátou mechanismu, který by umožnil
vyrovnat se se šoky, které mohou přechod na jednotnou evropskou měnu provázet.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jako příklad bych jmenoval, zase bavíme se o druhé dekádě tohoto tisíciletí, například šok
pro automobilový průmysl, na který jsme čím dál tím více navěšeni, nebo šok pro turistiku, která je
pro nás velmi podstatná, která nebude nikdy tak podstatná třeba pro Německo jako je jednu z
nejdůležitějších zemí eurozóny.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Další rizika mohou plynout z podoby našeho trhu práce. Máme hodně dlouhodobě nezaměstnaných,
rozdíly mezi regiony jsou velké a pracovní trh má malou mobilitu. Podle Dany Hájkové, koordinátorky
expertů centrální banky, na to mají negativní vliv relativně vysoké náklady například na ukončení
pracovní smlouvy.
Dana HÁJKOVÁ, koordinátorka expertů centrální banky
--------------------
Také bychom rádi upozornili na relativně vysoké celkové zdanění práce a zdanění osob s
nízkou kvalifikací. To by se mohlo stát rizikem, pokud by v podstatě náklady práce v České
republice postupně dokonvergovaly na úroveň mezd v ostatních evropských zemích. To znamená, tady už
by potom vysoké celkové zdanění práce bylo rizikové.
Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Po vstupu do eurozóny také s největší pravděpodobností stoupne inflace, která se u nás zatím
dlouhodobě drží na nízké úrovni. "Všechna tato rizika bychom si před rozhodováním o přijetí
jednotné evropské měny měli uvědomit a připravit se na ně," zdůrazňuje viceguvernér centrální banky
Miroslav Singer.
Miroslav SINGER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že zapomínáme na to, že největším průšvihem není vstoupit o rok později než
soused, případně nějaký nezdar v tom předvstupním období, který se projeví na tom, že se bude
vstupovat o rok později, než je plánováno, ale největším průšvihem je, když ta země si tři, čtyři
roky, pět let poté, co se stane součástí eurozóny, začne debatovat, jestli by neměla nakonec
vystoupit, známe to z jedné evropské země, a já si myslím, že to je hrozná hrozba pro prestiž. To
je prostě největší průšvih, který může nastat. Ta země přijde o prestiž, o důvěryhodnost, prakticky
o všechno.