Kdy Česká republika přijme euro?

(Radiožurnál 30.4.2005 17:10)

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
V pondělí prezident republiky jmenoval novou vládu v čele s Jiřím Paroubkem. Ta by měla zemi vést do řádných voleb v červnu 2006. Dlouho odkládané reformy se ale s největší pravděpodobností nepodaří nastartovat v tomto volebním období. Když se podíváme na zatím známé ekonomické priority, Jiří Paroubek řekl, že se nedá očekávat, že by se důchodová reforma stihla během půl roku. Podporuje plán na snížení daní, který navrhuje Bohuslav Sobotka, naopak Sobotkovy plošné škrty v rozpočtu odmítá. Podle Sobotky by stát měl v příštích dvou letech ušetřit až sedmdesát miliard korun, jinak prý Česká republika nestihne včas přijmout euro. O přijetí eura a nejen o něm teď budu mluvit s viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayerem. Pokud stát neušetří v následujících dvou letech zmíněných sedmdesát miliard korun, je ohrožen skutečně ten termín přijetí eura v roce 2010?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To, aby výsledky státního rozpočtu byly přijatelné a aby odpovídaly našim závazkům, které jsme uzavřeli ve vztahu k Evropské unii, tak to není podmíněno nějakým konkrétním škrtem, ale ty deficity by se měly začít přibližovat ke třem procentům. O tom, jak je to složité, by mohl vypovídat výsledek loňského rozpočtu, kdy vlastně vláda bez nějakého nadměrného šetření se přiblížila k těm třem procentům. Řekl bych, že to, co je teďko klíčové, je stabilizovat tento výsledek a neuvrhnout rozpočty dále do, do schodku, které by přesahovaly výrazně tři procenta.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme teď mluvili pouze o škrtech v rozpočtu, samozřejmě šlo o veřejné finance, nicméně jaké další reformy musí ta vláda, potažmo další vláda udělat?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dlouhodobě ještě významnější je struktura rozpočtu, je to vlastně to, jakým způsobem stát působí na vývoj v ekonomice. Na jednu stranu si dovedeme představit velmi extrémní působení, které říká daňovým poplatníkům: "Moc se o sebe nestarejte, my se o vás postaráme, práci si aktivně nemusíte hledat, je zde široký sociální systém, který se o vás postará." Tento systém dřív či později zabředne do významných deficitů a ekonomika se stane poměrně málo konkurenceschopnou a případy tohoto vývoje vidíme v Evropě, stejně tak, jak obrovské jsou náklady na změnu tohoto stavu. Na druhou stranu domnívám se, že i naše státní politika potřebuje se otočit tím směrem, aby stimulovala aktivitu občanů, aby stimulovala jejich snahu se o sebe postarat. K tomu, aby naše ekonomika rychleji rostla, potřebujeme zvýšit zaměstnanost, to znamená, účast lidí na pracovním trhu, a to nepochybně souvisí s daňovým systémem a se systémem sociálních dávek. Kromě toho ještě existují některé významné reformní balíky, jako je, jako je balík penzijních reforem a problém zdravotního pojištění, protože bez změny současného nastavení tyto dva systémy začnou vytvářet deficity, které se budou muset financovat jinými daňovými příjmy.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste řekl samozřejmě věci, o kterých většina politiků tvrdí: "Tohle se dá stihnout pouze, pokud ta vláda bude čtyři roky." Dá se očekávat, že něco z toho by skutečně nastartovala ta vláda Jiřího Paroubka, protože ono opravdu se zdá, že to, co nestihne teď za toho půlroku, tak půlroku před volbami už není reálné, protože to už bude samozřejmě předvolební kampaň?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já nejsem politik, čili bych spíš řekl, že někdy se s tím začít opravdu musí, ale klíčové je hlavně nedělat kroky opačným směrem. A máte pravdu, že v krátkodobém horizontu je zřejmě klíčové udržet ten relativně příznivý vývoj státních financí z minulého roku, to znamená, neodchýlit se příliš od toho deficitu tři procenta, který byl dosažený v loňským roce. A myslím si, je podstatné neudělat nějaké chyby, které se budou zase komplikovaně odstraňovat.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle současné vlády bychom na euro měli přijít kolem roku 2010. Řada ekonomů varuje, že pokud se nezlepší stav těch veřejných financí, posune se tento termín minimálně o rok. Jiní ekonomové říkají: "Nic by se nestalo, není kam spěchat." Co říká viceguvernér České národní banky? Stalo by se něco nebo není kam spěchat?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Přijetí eura by nepochybně naší zemi přineslo nějaké výhody, protože jsme malá otevřená ekonomika, která prosperuje zejména díky exportům do Evropy, zejména do Německa. Z toho hlediska přijetí eura by nepochybně prospělo. Samozřejmě přijetí eura má i své náklady. Ekonomika ztratí některé mechanismy, které může použít pro vyhlazování ekonomického vývoje. V každém případě, jak velký by byl náklad na přijetí eura, by také záleželo na tom, jak se zachová naše okolí, jak nové členské země si pospíší s přijetím eura.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Například hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček také tvrdí, že pro ekonomiku, která dohání vyspělé země, není výhodné mít co nejdříve euro. Je to také důvod, který by se měl zvažovat?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To je otázka, co ekonomové považují za ten důvod. Jestli například se domnívají, že ekonomice by prospěla vyšší inflace, s tím bych si troufl významně nesouhlasit. Pokud by argumentovali ve smyslu, že ekonomika potřebuje určité posílení kurzu, tak to je argument, který nepochybně relevantní je. Na druhou stranu naše zkušenost říká, že mírné přijatelné posílení kurzu se často změní v posílení velmi významné a toto může ekonomice krátkodobě ublížit.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně pouze krátkodobě tedy?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
To záleží, co se děje poté. Samozřejmě ten náklad pro podnikovou sféru tady je.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská komise včera večer shodou okolností rozhodla o tom, že do evropského kurzového mechanismu vstupují tři noví členové Evropské unie, Lotyšsko, Kypr, Malta. Vy jste zmiňoval, že záleží vždycky, co udělají okolní státy, nicméně co třeba pro ten středoevropský prostor a vůbec pro Evropskou unii znamená přijetí těch tří dalších členů?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tento krok znamená, že vlastně již většina z těch deseti nově přistupivších zemí udělala velmi konkrétní kroky a už se přibližuje přijetí eura, čili je to většina. Na druhou stranu je třeba říct, že tady všechny tyto země, které již jsou v té, řekněme, čekací místnosti na přijetí eura, jsou poměrně malé země a nejsou to ti naši hlavní soupeři. Bude velmi záležet na tom, co se bude dít v Polsku, v Maďarsku a na Slovensku, ale já myslím, že je velmi pravděpodobné, že některá z těchto zemí se pokusí také přijetí eura urychlit nebo minimálně realizovat to přijetí eura do konce dekády.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský kurzový mechanismus, laicky asi řečeno, je to taková čekací místnost, kde musí ty země být minimálně dva roky, můžete laicky posluchačům vysvětlit, co pro to země musejí udělat a jaký to má vlastně význam to, že na dva roky budou v této čekací místnosti?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak především se musí přihlásit a musí si vyjednat podmínky fungování v tomto mechanismu s Evropskou komisí. Na druhou stranu to vyžaduje určité ekonomické předpoklady, protože ten evropský kurzový mechanismus je vlastně takový polopevný kurz. A když ten kurz má být polopevný, tak to znamená, že ta ekonomika přichází o určitý manévrovací prostor. Pro ty země, které zatím vstoupily do evropského kurzového mechanismu, toto nebylo tolik problematické, protože ony operovaly de facto fixní nebo nějaký polofixní kurz. Tento krok může být svým způsobem komplikovanější pro země jako je Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropská měnová unie, to je téma, o kterém se v poslední době také hodně mluvilo, zejména v souvislosti s Francií, s Německem. Jak vy vůbec vnímáte tu pevnost té Evropské měnové unie a i Paktu stability? Jaký tam je vliv právě toho, že Francie a Německo jako ti staří členové Evropské unie v podstatě nedodržují ty předem schválené podmínky?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, euro je realitou. Já myslím, že nikdo si nedovede představit, že by realisticky v nějakém krátkodobém horizontu euro zmizelo a začaly se znovu tisknout marky, franky, liry a tak dále, ale na druhou stranu, existence jednotné měny v ekonomickém prostoru, ve kterém přece jenom ty národní země mají velkou autonomii, vyžaduje respektování nějakých základních pravidel a mezi ně nepochybně patří určitá fiskální pravidla, která byla ztělesněna tím Paktem stability a růstu. Podle mého názoru byla velmi špatná zpráva, že v okamžiku, kdy zejména ty velké země začly mít potíže s dodržováním tohoto paktu, tak ta reakce byla rozvolnění tohoto paktu. To není dobrý signál. Zároveň se nedomnívám, že by to krátkodobě zpochybnilo existenci jednotné měny, vedlo k nějakým kurzovým turbulencím nebo k něčemu podobnému.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě to ale byl signál pro jistou reformu Paktu stability. Mělo by se pokračovat v těch jednáních o tom, jak ten Pakt stability vlastně nastavit, aby do budoucna nebyly jednou nastaveny podmínky, které se potom změní, protože je někdo nedodržuje?

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak představitelé členských států se již dohodli na té změně, nyní se ta změna vlastně otáčí do přesné formulace změny nařízení. Takže tím to je skončeno. Samozřejmě záruka, že tento podle některých lepší, podle některých volnější Pakt stability bude dodržován, zde není. Záruka, že v okamžiku, kdy zase ten rozvolněný pakt podle mého názoru začne kousat, že se opět nepůjdou tou cestou, ta záruka bohužel neexistuje, a to je samozřejmě pro Evropu špatná zpráva, protože Evropa potřebuje reformy a krátkodobě se vyhýbat reformám tím, že změníme pravidla, to není dobrý nápad.

Hana HIKELOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Já vám děkuji a těším se opět na slyšenou.

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.