Miloš Vávrů (Podnikatel 27.4.2009 strana 1, rubrika: Titulní strana)
Doba, kdy se státy mohly snadno a levně zadlužovat, je pryč.
O současné světové finanční a hospodářské krizi a jejích dopadech na českou ekonomiku hovoříme s viceguvernérem České národní banky Miroslavem Singerem.
* Pane viceguvernére, hlavním cílem ČNB ze zákona je dosažení a udržení cenové stability, tedy nízké inflace v ekonomice. Jak se vám to dařilo v posledních 15 měsících a co pro to ČNB musela udělat?
Posledních 15 měsíců bylo z hlediska měnové politiky jedno z nejtěžších období. Na jeho počátku ceny prudce stouply v důsledku kombinace daňových úprav, prudkého nárůstu cen potravin a mimořádně prudkého vzestupu cen energií. Jen první z nich (a ten tzv. výjimkujeme) se dal předpokládat. Museli jsme tedy zvyšovat sazby, ale současně komunikovat a přesvědčovat, že jde o šok jednorázový, a tak stabilizovat cenová očekávání českých ekonomických subjektů. V tomto smyslu jsme uspěli, a cenové růsty jsou dnes opět tam, kde je naši občané očekávají, byť já na toto období určitě nebudu vzpomínat s nadšením.
* Průměrná meziroční míra inflace v roce 2008 podle ČSÚ byla 6,3 %. Je to přijatelný výsledek?
Vezmeme-li v úvahu, že asi dvě procenta z tohoto růstu lze připsat změně daňových sazeb, lehce jsme v tomto roce vyšli z tolerančního intervalu plus mínus jedno procento kolem našeho inflačního cíle. V roce, kdy nás zasáhly výše zmíněné šoky, to považuji za slušný výsledek.
* Podle prognózy ČNB z března t. r. by měla inflace u nás letos zvolna klesat téměř k nule, koncem roku postupně růst a v první polovině roku 2010 dosáhnout dvou procent. Z čeho tento předpoklad vychází a je realistický?
Z naší prognózy. V tuto chvíli považujeme rizika naší prognózy za vyrovnaná, takže je realistický.
* Pokládáte v této souvislosti výši hlavní úrokové sazby ČNB (1,75 %) za optimální?
V této chvíli ano.
* Do jaké míry a v jakých směrech ovlivňuje a ještě ovlivní chování ČNB současná finanční krize a hospodářská recese?
Dramaticky, jsme ekonomika tažená vývozy a světová poptávka včetně poptávky po našem zboží se propadá.
* Někteří ekonomové tvrdí, že centrální banka by měla v této době především zajišťovat finančnímu systému dostatečný objem levných peněz. Souhlasíte s tím?
Ne, naše politika musí stále směřovat k zajištění ústavního cíle, tedy cenové stability, kterou v souladu s praxí jiných centrálních bank interpretujeme jako velmi nízkou inflaci. Zajišťování levných peněz bez ohledu na další by nás k tomuto cíli nemuselo dovést.
* Jedním z největších problémů našich podniků (kromě poklesu objemu zakázek) ale je nedostatek provozního kapitálu, vyvolaný mj. výrazně menší ochotou komerčních bank půjčovat jim peníze. Může v tom ČNB nějak pomoci?
Tlačíme sazby dolů, čímž jsme i umožnili většině exportérů prospívající oslabení měny. Ale znovu opakuji, cílujeme inflaci.
* Co podle vás udělá současná finanční a hospodářská situace s kurzem koruny a jak ovlivní průběh přípravy a termín přijetí eura Českou republikou?
Krize zatím zvyšuje touhu politiků po jeho zavedení, ale současně ztěžuje splnění vstupních podmínek …
* Slovenská republika přešla na společnou evropskou měnu těsně před propuknutím krize. Je to dnes výhoda, nebo je teď naopak dobře, že jsme euro zatím nezavedli?
V tuto chvíli těžko říci, Slovensko si dnes půjčuje levněji, ale současně si zafixovalo hodně silný kurs, jež dnes růst jeho ekonomiky sráží mnohem blíž k našim hodnotám, než bývalo zvykem v době, kdy nás v tomto ukazateli předstihovalo o několik procent.
* V době, kdy kurz koruny masivně posiloval, byla tato skutečnost předmětem kritiky ze strany podnikatelské lobby. Teď, po pádu vlády, se ze stejných kruhů ozývá, že jedním z neblahých důsledků bude oslabení kurzu koruny – rozumíte tomu?
Ale rozumím. Část exportérů si prostě zafixovala kurs na příliš silných hodnotách a zvlášť na hodnotách nad 29 Kč za euro jim začalo být „horko“. I tehdy ale bylo celkové působení koruny na exportní sektor příznivé. Vždy jsou prostě více slyšet ti nespokojení, takže v každém období bude kurs předmětem kritiky bez ohledu na jeho aktuální hodnotu.
* A propos, odpovídají současné úrokové sazby kurzu koruny a jeho předpokládanému vývoji?
Po relativně krátkodobém výkyvu trvajícím několik týdnů se kurs v podstatě vrací do blízkosti námi očekávané dráhy, je ale stále lehce slabší. Důležité ovšem je, že kursový vývoj jsme dosud vždy dokázali kompenzovat měnovou politikou (sazbami).
* Pokud vím, nejste žádný salonní ekonom, ale máte bohaté zkušenosti i z finanční praxe. Jak tedy hodnotíte dosavadní „protikrizové“ kroky odstupující vlády ČR?
Nemíchám se do politiky jinak než v roli poradce vlády a ministerstva financí, pokud mě o radu požádají. Takže pouze vyjadřuji naději, že si všichni aktéři politického rozhodování uvědomují, že doby, kdy se státy mohly snadno a levně zadlužovat, jsou za námi.
* V jednom rozhovoru jste nedávno řekl, že finanční sektor bude v současné krizi jedním z nejméně problémových. Máte pro to pádné argumenty?
Co myslíte pádnými argumenty? Zatím to tak je, bude-li mít náš finanční sektor problémy, půjde prostě o problémy zanesené do něho z reálné ekonomiky. Sám o sobě evidentně není startérem problémů české ekonomiky.
* Dopady krize se už přenášejí i do návrhů na budoucí uspořádání evropského finančního systému (viz např. snahy o vytvoření jednoho centrálního evropského regulátora). Považujete některé z nich za účelné?
Nemám nic proti širší výměně informací, domnívám se ale, že k účinnější prevenci (která nikdy nemůže být absolutní) dalších podobných krizí tyto návrhy výrazně nepřispějí. Taková prevence by vyžadovala změny v organizaci regulace a dohledu finančního sektoru ne na úrovni mezinárodních institucí, ale na úrovni národních regulačních a dokladových institucí především v zemích, ve kterých se krize rozvinula v impuls „pokládající“ celou globální ekonomiku.
* Někteří politologové tvrdí, že současná globální krize není jen krizí ekonomiky, ale i systému hodnot západní civilizace, který lze zjednodušeně nazvat konzumním materialismem. Co o tom soudíte?
Nezabývám se tímto typem úvah, nicméně konstatuji, že se lépe a příjemněji rozvíjejí v dobrých restauracích a módních kavárnách metropolí vyspělého světa než ve slumech, či na polích světa chudého.
* Považujete (i po zkušenostech posledních let) ekonomii za vědeckou disciplínu?
Ano.
* Je vůbec možné, aby si ekonomie udržela nezávislost na ideologických vlivech a politických tlacích?
Ekonomie jako disciplína určitě, u ekonomů je to kus od kusu.
* Děkuji za rozhovor.