Luděk Niedermayer (Hospodářské noviny 24.1.2006 strana 14, rubrika: Z domova)
LEADERS' VOICE
Sejdou-li se dva ekonomové, obvykle zazní nejméně tři odlišné názory. Přesto je pravděpodobné, že při hodnocení slabých míst české ekonomiky se shodnou na nepružnosti pracovního trhu. Pod tímto úslovím se skrývá komplex regulací, od povinných přestávek na oběd, přes obtížné a nákladné rušení pracovních míst až po výši sociálních dávek, které některým lidem berou motivaci k práci. Ekonomové mají za to, že nadměrná regulace v této oblasti snižuje růst ekonomiky a zároveň oslabuje odolnost vůči šokům.
Tento stav je důsledkem rozsáhlých zásahů zákonodárců do smluvního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Zákonodárci patrně věří, že v tomto vztahu »tahá zaměstnanec za mnohem kratší konec provazu«, a proto jeho pozici vylepšují. Připouštějí, že chrání hlavně osoby již zaměstnané a že důsledkem regulací je obtížnější hledání práce pro ty, kteří ji ztratili. Nadměrná regulace totiž komplikuje a zdražuje vznik nových pracovních míst.
Méně se mluví o dopadech nadměrné regulace pro ty, co práci mají. Nemusí být vždy tak pozitivní, jak si politici i zaměstnanci myslí. Restrukturalizace či zániky firem neoddělitelně k tržní ekonomice patří a přísné zákony tomu nezabrání. Navíc může regulace nepřímo zpomalovat růst mezd. Mnozí zaměstnanci si uvědomují nedostatek pracovních míst, a tudíž riziko spojené s opuštěním svého postu. Proto jsou ve slabé vyjednávací pozici vůči zaměstnavateli i v případech, kdy je firma velmi úspěšná. Snížení regulace trhu práce, které by podpořilo vznik nových pracovních míst, by tedy vylepšilo situaci i pro mnohé zaměstnané. Možná je ale stav pracovního trhu u nás odrazem »rafinované« snahy zákonodárců posilovat konkurenční pozici naší ekonomiky tím, že vysokou regulací posilují obavy o ztrátu zaměstnání, a brzdí růst mezd… Je-li tato »konspirativní« teorie pravdivá, pak není nakonec nic divného ani na tom, že je centrální bankéř »znepokojen« nízkým růstem mezd.