Miroslav Singer (Ekonom 17.12.2009 strana 44, rubrika Názory a komentáře)
Třaskavé dění kolem schvalování rozpočtu a boj, jenž vedl v parlamentu ministr financí Eduard Janota o »svůj balíček«, jsou jen předzvěstí nadcházejícího dramatu. Naše rozpočtové tendence jsou vpravdě hrozivé.
Rozpočty k návratu na dlouhodobě udržitelnou úroveň potřebují účinnější opatření než ta, na něž se zaměřila pozornost médií a politiků. A rozsah problému je takový, že je jen velmi obtížné představit si, že ho vyřeší pouhé zvyšování daní.
Opakování není zjevně nikdy dost. Tak znovu a ještě jednou: ČNB v tuto chvíli odhaduje strukturální deficit, tedy tu jeho část, kterou nezpůsobila krize, na pětiprocentní úrovni HDP. Z toho plyne, že i když dojde k obnovení růstu po krizi, avšak současně vyprší platnost jednorázových opatření pomáhajících rozpočtu v příštím roce, budou bez dalších opatření deficity našich rozpočtů zřetelně přesahovat hranici pěti procent.
To, že i v této situaci nezaznamenáváme potíže s financováním chodu státu, je dáno jeho relativně nízkým zadlužením. Zjednodušeně řečeno, z hlediska zadlužení jsme na konci první třetiny nejméně zadlužených států Evropské unie. Ale z hlediska rozpočtových deficitů jsme na počátku nejhorší třetiny států unie. Brusel odhaduje ve své poslední zprávě mezeru udržitelnosti (potřebu dlouhodobě udržitelného snížení deficitu veřejných rozpočtů) českých veřejných rozpočtů na úrovni 7,4 procenta.
Bojuje-li nyní ministr financí o balíček škrtů na úrovni zhruba 60 miliard korun, tedy někde pod úrovní dvou procent, je nutno podotknout, že skutečná potřeba snížení deficitu je někde nad pěti procenty HDP neboli nad 180 miliardami korun.
V souvislosti s rozpočtovými debatami připomínám dva statistické údaje a numerická fakta. Za prvé celkové příjmy osob vydělávajících z hlediska základu daně více než 100 tisíc korun měsíčně činí ročně méně než 40 miliard korun. Potřebná a dlouhodobě udržitelná redukce deficitů veřejných rozpočtů se pohybuje nad úrovní 180 miliard korun. Numerický fakt číslo jedna: Čtyřicet miliard je o 140 miliard méně než miliard 180.
Za druhé celková daňová kvóta (podíl daní a pojistného na HDP) se v Česku pohybuje kolem 35 procent HDP. Potřebná dlouhodobě udržitelná redukce deficitů veřejných rozpočtů se pohybuje nad úrovní pěti procent HDP. Numerický fakt číslo dvě: Mělo-li by být potřebného snížení deficitů dosaženo pouze zvýšením daňového zatížení českých subjektů, musí jejich daně v průměru stoupnout o více než jednu sedminu.
Praktickou implikací numerického faktu číslo jedna je, že žádná kombinace změny daně z příjmu nejlépe vydělávajících fyzických osob a rušení stropů sociálního a zdravotního pojištění není schopna vyřešit problém udržitelnosti českých rozpočtů.
Pokusíme-li se řešit potíže tuzemských rozpočtů pouze zvyšováním rozpočtových příjmů, největší zátěž ponese střední třída.
Implikací numerického faktu číslo dvě je, že pokusíme-li se řešit dlouhodobou udržitelnost rozpočtů pouze navýšením daňových příjmů, zvýšíme daňovou kvótu v Česku v průměru o více než sedminu se všemi důsledky na zhoršení naší schopnosti přitahovat investice, obecné konkurenceschopnosti české ekonomiky a budoucích temp růstu.
Vždy jsem byl zdrženlivý v komentování rozpočtových debat, ale v souvislosti s událostmi posledních dnů se obávám, že je evidentní, že základní rozpočtová fakta a aritmetické vztahy mezi nimi je třeba si připomínat častěji.