Jednotná evropská měna euro

(ČT 1 - 07:40 Váš host, 8.3.2005)



Ivan MEJTSKÝ, redaktor
--------------------
Vrcholem procesu integrace zemí evropského společenství bylo vytvoření Evropské měnové unie dohodou v prosinci 1991 v nizozemském Maastrichtu. Jednotná evropská měna euro začala být používána v jedenácti státech Unie od 1. ledna 1999. Řecko nesplnilo konvergenční kritéria, a tak se stalo členem až o dva roky později. V současnosti tvoří dvanáctku Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko. Velká Británie, Dánsko a Švédsko odmítly do měnové unie vstoupit. Po rozšíření Evropské unie na současnou pětadvacítku se začalo hovořit o možnostech vstupu dalších zemí do měnové unie. Nové země však zatím podle loňského hodnocení Evropské komise neplní příslušná kritéria. Česká republika dokonce ještě ani nevstoupila do mechanismu směnných kurzů, kde se sdružují země usilující o vstup do měnové dvanáctky. Tento krok je plánován Českou národní bankou na rok 2007. Stávající měnu by u nás mohlo euro nahradit v roce 2010.

ROZHOVOR

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
A vaším hostem k tomuto tématu je právě z České národní banky ředitel sekce měnové a statistiky Tomáš Holub. Podívejme se na další dotazy od našich diváků. Co, nebo kdo stanovuje cenu eura za korunu a kam až může klesnout a co je potom výhodné pro obchod, jestli silná, nebo slabá koruna. Ptá se Zdeněk Skuta ze Dvora Králové nad Labem.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak my máme takzvaný plovoucí kurz, což znamená, že kurz je stanovován na devizovém trhu na základě obchodování. To znamená, že Česká národní banka obvykle do toho nijak nezasahuje, to znamená, není to stanoveno nějak shora, je to skutečně tržní cena naší koruny. A co je výhodné pro obchod, tak samozřejmě z hlediska exportérů je výhodnější slabá koruna, to znamená, že kurz, který v poslední době posiluje, jim bude určitým způsobem utužovat to jejich prostředí pro podnikání. Když se pak bavíme o přechodu na euro, tak tady je vlastně určitý rozpor. Pro domácnosti by byla výhodná silná koruna, aby jejich úspory měly co největší hodnotu v eurech, pro firmy je důležitější slabší kurz, aby mohly vlastně v tom prostředí podnikat. A ten konečný kurz, při kterém budeme přijímat euro, by v ideálním případě měl nastavit určitou rovnováhu mezi těmito požadavky domácností a firem na druhé straně.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by se stalo, když by u nás euro nebyla zavedeno? Divák píše, že nezdá se, že by státy, které ho nemají, nějak živořily, spíše naopak.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak já si skutečně myslím, že nic tragického by se nestalo. My máme velmi stabilní makroekonomické prostředí, velmi nízkou inflaci a myslím si, že i nadále bychom byli schopni zajistit si takovéto prostředí vlastními silami. Kde bychom mohli být určitým způsobem znevýhodněni, je příliv zahraničních investic, protože pokud se bude zahraniční investor rozhodovat mezi dvěma srovnatelnými lokalitami, jedna bude v zemi s eurem, druhá ne, tak by mohl dát přednost té, kde bude euro.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Velice stručně, klesne, nebo stoupne po přijetí eura hodnota zemědělské půdy?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky - ČNB
--------------------
Tak já skutečně nevím, ale nějak bych to s přijetím eura nespojoval tuhle otázku.

Patricie STROUHALOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Tomáš Holub z České národní banky, váš host, který bude na vaše dotazy odpovídat ještě po osmé hodině, takže stále, jestli chcete, se můžete ptát.