(Bankovnictví 20.1.2005 strana 18, rubrika: Měna a regulace)
V polovině prosince maďarský parlament schválil kontroverzní novelu zákona o Magyar Nemzeti Bank (MNB). Tato novela zavádí hned několik opatření, která mají vliv na institucionální postavení maďarské centrální banky, včetně její nezávislost na vládě.
První signály o možných neshodách mezi vládou a centrální bankou začaly přicházet začátkem podzimu, jen několik dní po jmenování nové vlády. Nejprve se kriticky k politice centrální banky vyslovil ministr financí Tibor Draskovics, následně maďarský parlament zamítl Zprávy MNB o opatřeních v letech 2002 a 2003 a poté se velmi kriticky na adresu banky vyjádřil i předseda vlády Ferenc Gyurcsany. Vládnoucí strana tak zaujala k MNB poměrně vyhraněný postoj, založený na argumentaci nedostatečné koordinace hospodářských politik ze strany MNB a nízké flexibilitě měnové politiky s nepříznivými dopady na výkonnost maďarské ekonomiky. Tento rozpor mezi socialistickou vládou a MNB existoval již od roku 2002, nicméně předchozí nestranický předseda vlády Peter Medgyessy jej držel pod kontrolou.
Podstata novely
Vyústěním rozporů byl vládní návrh novely zákona o MNB, který začal parlament diskutovat 20. října a po mírných úpravách schválil 22. listopadu. Prezident koncem listopadu novelu vrátil parlamentu k přepracování, avšak nepožádal o její přezkoumání ústavním soudem. Tím otevřel vládnoucí straně možnost novelu opětovně schválit, k čemuž došlo 14. prosince.
Schválená novela zákona o MNB je již pátou v pořadí od května 2002, což podle vyjádření centrální banky již samo o sobě ohrožuje stabilitu měnové politiky MNB. Novela přináší několik bodů, které lze interpretovat jako ztrátu části nezávislosti banky na vládě.
Hlavním předmětem sváru je změna ve způsobu jmenování členů měnové rady. Dojde ke zvýšení počtu členů rady ze sedmi až devíti na devět až jedenáct a ke změně způsobu jejich jmenování (resp. jejich odvolání). Zatímco dříve byl guvernér nominován předsedou vlády, tři zástupci guvernéra byli členy ze své funkce v MNB (ex officio) a pět dalších nominoval guvernér po konzultaci s předsedou vlády, nyní by měl guvernéra i nadále nominovat předseda vlády, měl by však jen jednoho zástupce z řad zaměstnanců, čtyři členové by měli být nominováni guvernérem (s právem veta předsedou vlády) a zbývajících tři až pět členů předsedou vlády (bez práva veta guvernérem). K samotnému jmenování dochází prostřednictvím prezidenta, který v předchozím zákonu neměl a ani po novele nebude mít pravomoc zamítnout nominované osoby.
Podíl vlády na jmenování rady neohrožuje nezávislost banky sám o sobě, neboť podobný postup se aplikuje i jinde (například čtyři členy MPC Bank of England jmenuje ministr financí). Okolnosti a argumenty, kterými byla tato změna zdůvodněna, však umožňují vznik obav, že tato nová pravidla povedou k poklesu nezávislosti MNB. Především pak vládní argument, že vláda není spokojena s rozhodnutími současné rady, je podle MNB v přímém rozporu s platnou domácí i evropskou legislativou předpokládající nezávislost členů měnové rady. MNB na novele vadí i vysoký počet členů rady, který může vést ke ztrátě její operativnosti v rozhodování. V rámci přechodného ustanovení, které umožňuje vládě jmenovat nové členy rady dříve než vyprší mandát současným zástupcům guvernéra, by mohl počet členů rady vzrůst dokonce na třináct.
Novela dále zavádí výsadní postavení jednoho ze zástupců guvernéra, který bude odpovědný za měnovou politiku. Tento paragraf MNB dokonce považuje za protiústavní, neboť z ústavy vyplývá, že za definici a výkon měnové politiky je kolektivně odpovědná MNB, zastoupená radou.
Nezávislost členů rady je dále ohrožena tím, že novela zákona přináší jejich povinnost podat do 30 dnů po zvolení a následně každý rok majetkové přiznání. Tato povinnost je přitom vztažena k zákonu o právním postavení pracovníků veřejné sféry, který dává předsedovi vlády a jeho úřadu značné pravomoce k získávání majetkových informací. Zmíněná úprava je podle MNB v rozporu i se zákonem na ochranu dat.
Pozice ECB
Maďarské ministerstvo financí požádalo v souladu s platnou evropskou legislativou o konzultaci ECB. Její stanovisko lze stručně formulovat takto: za prvé, ECB konstatovala, že předchozí podoba zákona byla pro výkon nezávislé měnové politiky dostačující. Za druhé, ECB nepovažovala za nutné vyčlenit výkonný management z měnové rady, tzn. neuznala argument, který maďarská vláda použila k podpoře svého návrhu. Za třetí, ECB varovala před poškozením kredibility MNB, ke které by došlo, pokud by současní členové rady byli odvoláni před skončením svého mandátu. ECB dále poukazovala na to, že by členové rady měli být jmenováni postupně, ne v blocích. Tak, aby byla zachována kontinuita ve složení rady.
Protože však bylo stanovisko ECB formulováno relativně vágně, ministerstvo financí a MNB si ho vyložily rozdílně. Zatímco ministerstvo uvítalo, že ECB nemá výhrady vůči hlavním tezím novely a zastává názor, že novela neovlivní nezávislost centrální banky, podle MNB stanovisko ECB potvrzuje, že není třeba zákon novelizovat. Některé z připomínek ECB byly ve schválené verzi zákona o MNB částečně zohledněny.
Reakce finančních trhů
Jak kurz, tak úrokové sazby reagovaly na dění okolo schvalování novely zákona MNB pouze krátkodobě, když výkyv na jednu stranu byl vždy následován korekcí. To je patrné z grafů, kde je zvýrazněno období po zahájení diskusí o novém zákonu, období po jeho prvním odsouhlasení parlamentem a období po jeho definitivním schválení.