(ČRo Plus 27. 12. 2019, pořad Radiofórum)
Výtah z rozhovoru O. Dědka pro Radiofórum Českého rozhlasu Plus u příležitosti zveřejnění publikace ČNB Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou 2019.
Vladimír KROC, moderátor
Česko stále nedosahuje ekonomické úrovně zemí, ve kterých se platí eurem. Čerstvá analýza České národní banky uvádí tuto skutečnost mezi riziky, které České republice brání v přijetí eura. Dokument také upozorňuje na nesladěnost finančních cyklů tuzemské ekonomiky a eurozóny. Za problém do budoucna označuje stárnutí populace, které může ohrozit udržitelnost veřejných financí. Analýzu centrální banky část odborníků kritizovala jako tendenční. Mělo by Česko přijmout euro, až bude hospodářsky dostatečně na výši? Pomohlo euro ekonomikám zemí bývalého východního bloku, nebo ne? V čem spočívají rizika a šance přijetí eura podle vás? O tom budeme diskutovat v dnešním Radiofóru. Hostem dnešního Radiofóra je profesor Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky a bývalý národní koordinátor pro zavedení eura v České republice. Vítejte, dobrý den.
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
Když si vzpomenete, kdy jste začínal jako ten národní koordinátor pro zavedení eura, měl jste nějakou vizi? Říkal jste si třeba: „Bude to v roce 2009"?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak, abych upřímně řekl, tak nějaký termín jsem neměl. Já jsem jenom věděl, kdyby padlo to rozhodnutí, že se euro zavede, že by mezitím měly uplynout tak zhruba 3 roky, což je vlastně náplň národního koordinátora, aby se ekonomika po té technické stránce na euro připravila. Ale ten termín se neustále oddaloval, oddaloval a nakonec jsem v té funkci vydržel asi 13 let, což je určitě rekord.
Vladimír KROC, moderátor
No a kdyby se vás tehdy někdo zeptal, jestli si tipujete, že v roce 2020 euro budeme mít, tak byste řekl spíš ano, nebo spíš ne?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Já jsem v tom byl skutečně takový neutrální. Viděl jsem, jaké jsou ty politické nálady, které jsou vůči euru spíše negativně naladěny, tak jsem na nějaký brzký termín zavedení eura příliš nevěřil.
Vladimír KROC, moderátor
V čem jsou tedy aktuálně podle vás hlavní překážky pro přijetí eura?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Pokud se na to díváme z pohledu veřejného mínění, tak osobně si myslím, že naše veřejnost stejně jako v řadě jiných zemí – to bylo na Slovensku, v pobaltských republikách – má největší obavu z toho, že s eurem přijde zdražování. A v tomto smyslu jsem já trošku optimista, protože to je mýtus, protože statistiky ukazují, že zavedení eura žádným viditelným způsobem inflaci nezvýšilo, že to je spíše takový pocit spotřebitelů, když vidíte, že nějaký ten taxikář zvedne cenu, tak oni ti spotřebitelé si to často zobecňují na celý spotřební koš, ale když se na to díváme věcně z pohledu statistiky, tak žádné výrazné zvýšení se nikdy nedostavilo.
Vladimír KROC, moderátor
Tak, když se podíváme na tu v úvodu citovanou analýzu, vybočuje nějak proti podobným materiálům z těch minulých let?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak ona je jiná v jednom ohledu, a totiž, že doposud to byl vždy společný materiál České národní banky a Ministerstva financí, takže tam byl vždy takový ten klíčový trošku politický odstavec, který říkal, že Ministerstvo financí a Česká národní banka nedoporučují vstup do kursového mechanismu, a tím pádem ani neusilovat o zavedení eura. Vláda rozhodla, že tyto materiály budou předkládány v dvouletých intervalech, ale my, možná abychom nevypadli ze cviku nebo aby to nenarušilo tu časovou řadu, tak jsme si ten materiál zpracovali sami, takže tam není takový ten odstavec, jestli bychom měli usilovat o zavedení eura nebo ne, ale je to takový výčet těch argumentů; některé argumenty mluví ve prospěch, některé zase v neprospěch, některé jsou neutrální. A bohužel, jak to už tak bývá, tisk si vždycky vybere ty negativní zprávy, vždycky se soustředí na ty, kde jako Česká republika by mohla ještě trošku přidat a nechává stranou ty další argumenty, které zase uvádí, že Česká republika je splňuje víceméně na jedničku.
Vladimír KROC, moderátor
Čistě ekonomicky vzato, co převažuje? Ta pozitiva nebo negativa? Respektive měli bychom přijmout euro v dohledné době?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tady je potřeba si uvědomit, že ekonom, když se na to dívá čistě profesionálně, tak on může vyhotovit velmi dlouhý seznam přínosů zavedení eura, vedle toho zase dlouhý seznam nevýhod zavedení eura a neexistuje objektivní metoda, která by to nějakým způsobem agregovala. Proto je pravda, když se říká, že euro je politický projekt, protože vždy politici musí cítit, jestli je vhodná doba pro zavedení eura, jestli to tedy našim občanům prodají, takže v tomto ohledu je ta role politiků nezastupitelná.
Vladimír KROC, moderátor
A není to tak, že ale politici se možná i bojí prosazovat to euro, když v tuto chvíli 70–80 % populace je spíše proti?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Máte pravdu. Já to také vidím jako určitý začarovaný kruh, protože politici žádné velké politické body na zavedení eura nevydělají, takže jsou spíše opatrní. Někteří jsou až, myslím, zbytečně agresivní vůči tomu euru, ale tím zase, jak se nepracuje s tou veřejností, tak není důvod nějakým způsobem ty nálady měnit, takže je to takový trošku, jak říkám, začarovaný kruh. A pokud to ti politici nerozetnou, pokud nepřijdou s jednoznačným prohlášením, že zavedení eura je prioritou České republiky mezi prvními, dvěma, třemi, takže si osobně myslím, že těžko se něco v té veřejnosti hýbne.
Vladimír KROC, moderátor
Trošku v té diskusi zapomínáme na to, že jsme se zavázali, že to euro přijmeme, sice bez nějakého konkrétního data, ale neoddalujeme to už příliš dlouho třeba z pohledu eurozóny?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak zatím žádné kritické připomínky z pohledu Evropské unie nezazněly a skutečně to právo je nastaveno tak, že zde ten závazek je, že je tedy součástí přístupové smlouvy, ale říká se, že euro tedy přijmeme, až ekonomika bude připravena, no a takovou tou berličkou možná v současné době je, že my nejsme připravení hlavně z toho právního hlediska, z toho důvodu, že jsme neabsolvovali ten dvouletý mechanismus, ten kursový mechanismus. Ale zažádat o vstup do toho mechanismu, to zase je politické rozhodnutí.
Vladimír KROC, moderátor
Zajímá to vůbec někoho v té eurozóně, jestli Česká republika má nebo nemá euro?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak zatím já jsem nezaznamenal nějaké komentáře, které by se točily kolem České republiky. Možná je to i tím, že sama eurozóna samozřejmě čelí určitým problémům. Nedávno si prodělala velmi hlubokou krizi. Mluvilo se možná o jejím rozpadu. A tady bych zase rád připomenul, že ten kvalitní a životaschopný projekt se nepozná ani podle toho, jestli čas od času čelí nějakým problémům, ale jak je schopen na ně zareagovat. A tady eurozóna jednoznačně ukázala, že dovede zmobilizovat své vnitřní síly. Byla zavedena celá řada mechanismů na podporu stability eura, třeba Bankovní unie, ty různé krizové mechanismy, které disponují kolem 500 miliard eur na odvrácení krizi, další zpřísnění rozpočtových pravidel, takže to jsou všechno, myslím, nové věci, které by mohly být jednoznačně využívány ve prospěch toho, že je euro v současné době stabilnější a schopné odolávat případným vnitřním otřesům.
...
Vladimír KROC, moderátor
Znamená přijetí eura větší integraci v rámci Evropské unie?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Já si myslím, že bezesporu určitě. Zejména poté, co vystoupí Velká Británie z Evropské unie, tak podíl zemí bez eura bude možná někde kolem 10 – 15 %. Už dnes vidíme, že rozhodovací centrum, kam se bude ubírat nejen eurozóna, ale i Evropská unie, se koncentruje právě do eurozóny. A aby eurozóna fungovala, tak bude muset se integrovat i v jiných oblastech, proto jsou třeba i takové ty úvahy o vytvoření nějaké jejich společné třeba základní minimální mzdy, podpory fondu nezaměstnanosti... Takže já myslím, těch projektů bude stále více přibývat.
...
Vladimír KROC, moderátor
Dá se považovat koruna, euro, dolar za konkurenční měny?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak ve světovém měřítku asi ano. Dolar, koruna, čínský jüan, ale tady myslím, že řada lidí zapomíná na jeden fakt, že my jsme součástí vnitřního trhu. Vnitřní trh znamená, kde se může volně obchodovat, kde neexistují překážky, kde si země nemohou uvalovat cla, jako to třeba vidíme v současné době mezi Amerikou a Čínou, kde se zavádějí různá cla, proticla a podobně, a to je obrovská výhoda. A tady je třeba si uvědomit, že pomocí měny lze velmi snadno vést takzvané měnové války. Vždyť my to vidíme vlastně ve světě, že jestliže chceme podpořit domácí výrobce, domácí exportéry, tak si oslabíme svoji měnu, ale to je hra s nulovým součtem.
...
Vladimír KROC, moderátor
Proč tady není tlak třeba od toho průmyslu, od firem na politiky, aby se snažili přesvědčit voliče, že přece jenom možná nějaký smysl to euro pro nás má pozitivní?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Já jsem za svoji kariéru zaznamenal takový trošku cyklický jev. Kdykoliv koruna začne výrazně posilovat a začne poškozovat exportéry, tak začínají křičet, začínají se mobilizovat. Taková doba třeba byla na začátku vlády premiéra Topolánka. Koruna velmi silně posilovala, a dokonce premiér Topolánek tehdy přislíbil, že se k tomu vlastně vláda vyjádří, no ale potom přišla krize, naše vláda padla, takže zase se ta otázka dostala pod stůl. No, a když jsou lepší časy nebo kdy třeba koruna oslabuje a exportérům to pomáhá, no tak ty hlasy nejsou tolik slyšet. Takže já bych doporučil, aby ten hlas byl silný a stálý, aby nebyl závislý na momentální situaci koruny a eura.
...
Vladimír KROC, moderátor
Doplatili by chudí lidé na severní Moravě, kdyby se přijalo euro u nás?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Samozřejmě když si uděláme takové porovnání, tak Česká republika stále zaostává ekonomickou úrovní třeba za Rakouskem, za Německem, ale to absolutně nemá nic společného s měnou euro. To je důsledek nějakého procesu, že jsme zde měli neefektivní plánovanou ekonomiku, a to se dohání velmi pomalu. A samotný proces zavádění eura, to je hodnotově neutrální transformace. Tam se všechny peněžní částky vlastně vynásobí stejným koeficientem, stejným kurzem, tak je možné, že třeba klesnou důchody, ale ony klesnou i ceny, klesnou úspory, klesnou dluhy, hypotéky, takže za tu korunu, za to euro si vlastně nakoupíte stále stejně, takže to je mýtus, že by euro nějakým způsobem ožebračovalo občany, že to je něco jako, dejme tomu, Zápotockého měnová reforma v 50. letech. To je takový mýtus, který se někdy trošku traduje.
Vladimír KROC, moderátor
Ale jak slyšíme, je trvanlivý a drží se.
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Drží se.
...
Vladimír KROC, moderátor
Hodně se připomíná rozpočtová nezodpovědnost některých zemí, především Řecka, a že dluhy těchto zemí musí platit ostatní členové eurozóny. Na tom ale je kus pravdy, nebo ne? Nesráží to vlastně tu společnou měnu?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Zatím nikdo nezaplatil ani euro za dluhy Řecka. Je potřeba si uvědomit, jak vlastně ta pomoc funguje. Když tedy třeba Řecko se dostalo do problémů, tak ano, byla mu poskytnuta pomoc, ale to bylo podmíněno celou řadou strukturálních reforem. Já svým způsobem obdivuji Řeky, co byli ochotni skousnout. Málokterá země by byla ochotná, dejme tomu, snížit o tolik důchody, seškrtat si platy, zavést privatizaci, zbavovat se nadměrné zaměstnanosti ve státním sektoru. A takhle to vlastně funguje všude ve světě. Takhle funguje Mezinárodní měnový fond, takže jestliže se v Řecku poskytne nějaká pomoc, tak to je návratná pomoc, která se musí vrátit. A proto jsou ty reformy, aby se ta země dostala do stavu, kdy je schopna své dluhy splácet.
Vladimír KROC, moderátor
Je to i otázka patriotismu, jak taky zaznělo v posluchačských názorech?
Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak, určitě. Řada lidí v tom vidí symbol. V učebnicích se traduje takový ten výrok hlavy anglikánské církve, která prý řekla, že si nedovede představit, že by na svých bankovkách viděla někoho jiného než hlavu své královny. Takže někdo to takto může spojovat, ale na druhé straně, ty eurové bankovky mají pěkný motiv oken mostů, co spojují národy, co se sobě navzájem otevírají, takže kdo těmto symbolům rozumí, tak v nich určitě najde také určitou vnitřní krásu.