Je bitcoin hrozba, či „pouze“ alternativa?

Jaroslav Průcha, Jan Berka (Roklen24 25. 1. 2017, rubrika Trhy)

Rozšíření bitcoinu obecně nebrání jeho právní úprava či její absence, ale to, zda plní nějakou potřebu uživatelů, kterou existující platidla z nějakého důvodu neplní. U bitcoinových nadšenců plní potřebu vymezit se proti existujícímu stavu věcí, u malých uživatelů ze sféry šedé a černé ekonomiky zase potřebu platit pseudonymně. Pro server Roklen24 to uvedl Michal Vodrážka, ředitel odboru dohledu nad peněžním oběhem a platebními systémy ČNB.

Jaký je pohled ČNB na bitcoin? Považujete ho za alternativní měnu, nebo za nástroj čisté spekulace?

Pohled ČNB na bitcoin je stále stejný. Nejedná se o peněžní prostředky ve smyslu zákona o platebním styku, tedy ani o bezhotovostní peníze, ani o tzv. peníze elektronické. Pro ČNB byla kategorizace bitcoinu a virtuálních měn obecně podstatná z hlediska regulace a dohledu – nezajímá nás tolik, co bitcoin je, resp. jak ho kategorizovat, mezi co ho zařadit, ale zda (a jak) na bitcoiny a obchodování s nimi dopadají právní předpisy, na jejichž dodržování ČNB dohlíží. Proto jsme v únoru 2014 zveřejnili dokument „Obchodování s bitcoiny/Je k obchodování s bitcoiny nebo k jejich směně potřebné povolení ČNB?“. Nakolik slouží bitcoin jako náhradní platidlo či slovy trestního práva náhražka tuzemských peněz v Česku nesledujeme, ale téměř jistě půjde o marginální částky.

Osobně jsem při diskusích o povaze bitcoinů v minulosti používal slovní spojení „sběratelsky zajímavá data“. Bitcoiny žádnou vlastní hodnotu nemají, ale to je vlastní i řadě sběratelsky zajímavých předmětů. Extrémním příkladem je například známka Modrý mauricius, dále pak různé „vzácné předměty“ v online hrách pro více hráčů. Spekulanti jsou samozřejmě i mezi sběrateli.

Má podle vás bitcoin potenciál ovlivnit vývoj ekonomiky, jako se tomu například stalo v případě Číny, kde zájem o kryptoměnu vyvolaný kapitálovými kontrolami přispěl k oslabení tamní měny?

Je nepochybné, že bitcoin může být využíván pro obcházení snahy zakázat či omezit určité platby jako nejen v případě vámi zmíněných kapitálových kontrol, ale třeba i online sázení. V rámci připomínkového řízení k novému zákonu o provozování hazardních her jsme na toto dokonce upozorňovali ministerstvo financí.

Dění v Číně spíše odráží snahu tamních regulátorů omezit „čistou spekulaci“. Jak se zdá, aktuální zásah čínské centrální banky směřoval k zákazu obchodování na úvěr (s pákou) na čínských směnárnách a k dodržování předpisů proti praní špinavých peněz, tedy nikoliv k omezení obchodování jako takového.

Možné využití bitcoinu jako legální měny zhruba před rokem zmínilo Japonsko. Změna by znamenala, že bitcoin by mohl být přísněji regulován a zdaněn. Mohl by se pak více rozšířit. Je to šance na další rozšíření bitcoinu?

Japonsko v polovině roku doplnilo svůj zákon o platebním styku o definici virtuálních měn. Jeho primárním účelem je zavedení regulace „směnáren“ a zajištění identifikace nakupujících či prodávajících osob, podobně jako to už učinila ČR a EU jako celek. Tato definice přitom výslovně vylučuje měny v tradičním slova smyslu. To znamená, že bitcoin za „legální měnu“ naopak neoznačuje. Daněním se zákon o platebním styku nezabývá. Důležitost opatrného psaní definic ilustruje to, že v Japonsku regulátor aktuálně řeší, zda pod již existující regulaci předplacených platebních prostředků, a nikoliv pod nově regulované „virtuální měny“, nebude muset zahrnout i virtuální peníze ze hry Pokemon GO.

Rozšíření bitcoinu podle mě obecně nebrání jeho právní úprava či její absence, ale to, zda plní nějakou potřebu uživatelů, kterou existující platidla z nějakého důvodu neplní. Zdá se mi, že spíše nikoliv. U bitcoinových nadšenců plní potřebu vymezit se proti existujícímu stavu věcí, u malých uživatelů ze sféry šedé a černé ekonomiky zase potřebu platit pseudonymně. Opravdu velkým kriminálním organizacím současné objemy bitcoinových transakcí na praní špinavých peněz zdaleka nestačí. Umožňuje ale bitcoin běžným uživatelům lépe, levněji, efektivněji a jednodušeji platit? Myslím, že je tomu tak jen ve velmi specifických situacích – například v případě malých online plateb osobám nepřijímajícím platební karty, zejména pokud jsou přeshraniční.

Může bitcoin urychlit konec papírových peněz a mincí?

Pokud mluvíme pouze o bitcoinu, tak nikoliv, a to z důvodů, které jsem uvedl v závěru předchozí odpovědi.

Švédská centrální banka loni v listopadu uvedla, že zvažuje, že jako první významná instituce svého druhu na světě začne vydávat digitální měnu. Chce tak odpovědět na vzrůstající odklon od hotovosti v této skandinávské zemi. Mohlo by se něco podobného odehrát v ČR? Pokud ano, v jakém časovém horizontu?

Nelze to vyloučit. Ideálně by k tomu mělo dojít s takovým časovým odstupem, abychom se mohli poučit z chyb předchůdců a neopakovat je. V současnosti jsou i ve Švédsku zatím pouze ve stádiu úvah – nejsou známé konkrétní parametry, ani podoba zvažované digitální měny. Poměr hotovostních a bezhotovostních plateb závisí mimo jiné i na historii a zvyklostech té které země, její „platební kultuře“, vztahem obyvatelstva k inovacím atd. Byť jsme evropskou špičkou v bezkontaktních platbách kartami, hodnota českých bankovek a mincí v oběhu od zavedení české měny v roce 1993 každým rokem roste. Výjimkou byl pouze rok 2009, v němž hodnota oběživa v důsledku ekonomické krize klesla oproti roku 2008 o tři procenta.

Sledujete českou bitcoinovou scénu, například burzy?

V rámci možností ano, nyní ale spíše jen sporadicky.