(Bankovnictví 18.2.2005 strana 2, rubrika: Basel II, příležitost pro růst)
Co přinese bankám a regulátorovi Basel II?
Nový koncept kapitálové přiměřenosti Basel II, jehož povinné zavedení se pro banky a
obchodníky cennými papíry v EU očekává od 1. ledna 2007, má nesporně řadu předností. Především
reaguje na nastupující trendy v řízení úvěrového rizika, rozšiřuje záběr bankovní regulace o
operační riziko a reaguje tak na rozvoj informačních technologií a rizika z toho vyplývající. V
oblasti tržního rizika nový koncept přebírá dosavadní metodiku stanovení kapitálového požadavku.
Nový koncept regulace zároveň umožňuje bankám, aby zvolily i jednodušší metody stanovení
kapitálových požadavků, pokud se tak rozhodnou. Jak se na tuto problematiku dívá Česká národní
banka jako regulátor bank působících v České republice, o tom jsme hovořili s Leošem Pýtrem,
ředitelem sekce bankovní regulace a dohledu.
Co považujete za největší přínosy Basel II pro banky? Hovoří se o flexibilitě ve výběru
metod, o možnosti ušít kapitálové požadavky na míru jednotlivým bankám a rovněž o tom, že Basel II
podporuje tržní disciplínu zavedením rozsáhlých požadavků na zveřejňování informací. Souhlasíte?
Určitě. Ale za hlavní považuji posun směrem k lepšímu řízení rizik. Basel II vychází z praxe
některých velkých a úspěšných bank ve světě, které vyspělé systémy řízení rizik aplikují. Využívá
tedy principy, které jsou ve světě již ověřeny. Banky by se stejně musely ubírat cestou ke
zkvalitnění systému řízení rizik a současná pravidla postihují pouze velmi hrubě podstupovaná
rizika. Proto je nutné posunout se na vyšší úroveň, kterou by měla přinést právě nová pravidla.
Pro nás jako regulátora to znamená dvě věci. Jednak jistotu, že se banky budou více zabývat
systémy řízení rizik, jednak výsledky, které budeme dostávat, budou lépe postihovat situaci
jednotlivých bank z hlediska rizikovosti jejich podnikání.
Stále však ještě není známé konečné znění, protože schválení evropských direktiv zavádějících
nová pravidla kapitálové přiměřenosti se očekává až v polovině letošního roku. Zatím se počítá s
tím, že od 1. ledna 2007 by banky měly možnost nové metody používat a od 1. ledna 2008 by bylo již
povinností na tyto metody přejít.
Jak vypadá připravenost bank působících v ČR na nová regulační pravidla Basel II v současné
době?
Úroveň připravenosti je různá. Je nutné si uvědomit, že většina bank je součástí velkých
bankovních skupin, to znamená, že mateřská banka bude jistě chtít, aby se její vlastní modely
používaly v celé skupině. Některé banky proto čekají na rozhodnutí své centrály. Zároveň je třeba
uvést, že existují banky, které jsou i nezávisle na svých centrálách poměrně daleko, někdy dokonce
dál než jejich matky. Celkově je podle mého názoru připravenost bank působících v ČR dobrá.
A co menší banky?
I ony se připravují aněkteré z nich by dokonce chtěly využívat i pokročilé modely. Myslím
ale, že zde může nastat problém s dostatkem dat potřebných pro naplnění těchto modelů. Každopádně v
tuto chvíli i menší banky usilují o přechod na sofistikovanější modely.
Domnívám se, že při jejich rozhodování působí ještě jeden důležitý faktor - pro banky se
použité systémy řízení rizik stávají určitou otázkou prestiže. Třetí pilíř je totiž nutí, aby
zveřejňovaly informace o systému řízení svých rizik. Banka, která bude schopná prokázat, že řídí
rizika prostřednictvím sofistikovanějších metod, může mít určité konkurenční výhody. A to je důvod,
proč se i menší banky budou snažit přejít k těmto metodám.
Cítí se banky novou regulatorikou ohroženy, nebo ji spíše považují za možnost zlepšit řízení
rizik?
Myslím, že tento pohled se vyvíjí a v současnosti převažuje názor, že to bankám pomůže k
lepšímu řízení rizik. Na tom má zájem management banky, akcionáři, ale nepochybně i klienti, kteří
zde mají uloženy své úspory.
zvýšené náklady na informační technologie a vzdělávání lidí. Na druhou stranu - banky by
tímto procesem stejně musely projít.
A jak se připravuje regulátor - Česká národní banka?
V ČNB se věnuje tomuto tématu hodně pozornosti a v porovnání s ostatními regulátory ve světě
se rozhodně nemáme za co stydět. V některých oblastech jsme dokonce dál, než regulátoři z
vyspělejších zemí. Podílíme se na dopracování evropských direktiv, jejich dovedení do podmínek
podnikání českých bank a věnujeme velkou pozornost vzdělávání našich lidí. Zároveň se snažíme
všechny poznatky předávat dál jednotlivým bankám. Je důležité, aby byli vzděláni nejen regulátoři,
ale aby se na stejnou úroveň dostali i lidé zodpovědní za systém a řízení rizik v bankách. Poznatky
také publikujeme v odborném tisku a o nové poznatky aktualizujeme naše webové stránky.
Spolupracujete s ostatními centrálními bankami v rámci Evropské unie?
V tuto chvíli máme podepsána "memoranda of understanding" se všemi regulátory ze zemí,
jejichž matky mají dceřiné společnosti v ČR. Tím je vymezen rámec spolupráce. Vzhledem k tomu, že
Basel II dále posiluje úlohu domácího regulátora, je pro nás jako hostitelského regulátora
spolupráce hodně důležitá. Jednáme proto s ostatními regulátory o jejich výkonu dohledu, o tom, jak
postupovat při schvalování modelů, jejich validaci, jaká by měla být naše úloha ve vztahu k
dceřiným společnostem bank ze zemí, kde oni působí.
Prozatím vše nasvědčuje tomu, že bude zvolen velmi pragmatický přístup. Zahraniční regulátoři
vědí, že je pro ně obtížné kontrolovat veškeré dceřiné společnosti v jednotlivých zemích při
neznalosti konkrétních podmínek, za kterých podnikají. Naše úloha tak při kontrole těchto
společností pravděpodobně zůstane stejná jako doposud. Budeme to my, kdo se bude zabývat
schvalováním jejich metod řízení rizik v ČR a současně na tyto banky dohlížet. Zahraniční
regulátoři nemají ambice převzít naši úlohu. Jak jsem říkal, je to pragmatický přístup a spolupráce
se vyvíjí velmi rozumně.
Jde také o prestiž bank
Ing. Leoš Pýtr, CSc., ředitel sekce bankovní regulace a dohledu ČNB