Rozhovor s Jakubem Seidlerem, členem bankovní rady ČNB
Nina Ortová (ČT24 4. 6. 2026, pořad Ekonomika ČT24)
Člen bankovní rady Jakub Seidler poskytl po čtvrtečním zasedání bankovní rady o finanční stabilitě rozhovor pořadu Ekonomika ČT24. Tématem interview bylo rozhodnutí bankovní rady ČNB navýšit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na úroveň 1,5 %.
Čeho konkrétně docílíte tím, že zvyšujete sazbu proticyklické kapitálové rezervy, kterou musí držet každá banka?
Je to opatření, které se týká bankovního sektoru. Běžná domácnost či firma jej nepozná. Logika proticyklické rezervy spočívá v tom, že v časech, kdy roste silněji úvěrová aktivita, tak banky vytváří větší kapitál, mají větší rezervy právě na to, aby v okamžiku, kdy se situace obrátí, tak mohly tyto rezervy využít a pokračovala úvěrová aktivita vůči reálné ekonomice. Takže je to technické opatření s cílem zvýšit odolnost bankovního sektoru.
Nicméně se nedomnívám, že by to naše dnešní rozhodnutí bylo pro industrii překvapením, protože již na tom předešlém jednání jsme indikovali, že celá řada ukazatelů naznačuje, že se zvyšuje plošný růst úvěrů a celkově se tuzemská ekonomika posouvá ve fázi finančního cyklu a že centrální banka velice pravděpodobně tu kapitálovou rezervu zvýší.
Účinnost však je až od půlky příštího roku, takže industrie má dostatek času na to, aby se přizpůsobila.
Zpráva o finanční stabilitě vždy probírá i podmínky na hypotečním trhu. Vy jste tentokrát tedy rozhodli, že nebudete nijak upravovat podmínky pro žadatele o hypotéku, přestože nemovitosti dál zdražují. V dubnu přitom začalo platit zpřísnění poskytování tzv. investičních hypoték. Už tam vidíte nějaký efekt tohoto nařízení?
Zatím je příliš brzo, protože teprve budeme muset vyhodnotit přicházející data, jak doporučení centrální banky na ten trh zapůsobí. Takže nejdříve potřebujeme alespoň několik čtvrtletí, kdy to doporučení bude aktivní.
Za první kvartál letošního roku nastalo určité předzásobení. To znamená, že celková čísla nově poskytnutých hypoték byla poměrně silná právě z toho titulu, že celá řada domácností si chtěla ještě vzít hypotéku, než začne platit to přísnější doporučení. Tento dynamický vývoj na trhu však bude patrně jenom jednorázový a brzy odezní. A jak jsem zmínil, teprve následně centrální banka vyhodnotí, jak toto doporučení na trhu zafungovalo.
Už dva a půl roku neplatí pro žadatele o běžnou hypotéku tzv. povinné limity DSTI a DTI, tedy jaký musí být poměr mezi čistým příjmem domácnosti a celkovou splátkou, také poměr mezi celkovým dluhem a čistým ročním příjmem. Když už teď vidíte, že objem hypoték je v podstatě srovnatelný nebo se rozhodně blíží tomu hypotečnímu boomu z roku 2021 a zároveň je nejenom tuzemská, ale také globální ekonomika v krizi, nebylo by přece jenom namístě obnovení těchto limitů?
Pro nás je klíčové vyhodnotit, zda růst úvěrů přináší systémová rizika. To znamená, že buď banky poskytují takové úvěry, které mohou být velice rizikové a začnou být dříve či později nespláceny, anebo že se domácnosti začínají výrazněji předlužovat.
Rychlý růst hypotečních úvěrů a ten objem, který v prvním čtvrtletí dokonce překonal objem z roku 2021, který byl doposud rekordní, tak byl dán tím předzásobením. Zároveň když se podíváme na počty poskytnutých hypoték, tak ty se ještě na toto maximum nedostaly. Takže je to způsobeno i tím, že nám rostou ceny nemovitostí a díky tomu se logicky zvyšuje průměrná výše hypotéky. Proto samotné objemy je potřeba brát vždy relativně i v kontextu toho, jak se vyvíjí růst cen nemovitostí.
Zatím centrální banka přistoupila k tomu zpřísňujícímu doporučení, které platí od 1. dubna. To teprve budeme muset vyhodnotit a na základě toho, jak se bude dále vyvíjet trh a podle toho, zda neuvidíme, že by banky začaly poskytovat úvěry skutečně daleko rizikověji, tak teprve na základě toho by se řešilo plošné aktivování nebo neaktivování úvěrových ukazatelů, o kterých jste mluvila.
Už tady mluvíme v podstatě několik měsíců, troufnu si říct i let, o zdražování nemovitostí. A jak jsem říkala, stále tady máme konflikt na Blízkém východě. Pokud by ten konflikt i zdražování pokračovaly v podobném duchu a s podobným dopadem do ekonomiky, jaké další kroky si dokážete představit, že byste minimálně mohli zvažovat tak, abyste udrželi v Česku finanční stabilitu?
Jednání o otázkách finanční stability probíhá v centrální bance pravidelně. Průběžně vyhodnocujeme čísla. Zároveň tradičně centrální banka dělá poměrně silné zátěžové testy, kterým podrobuje nejen bankovní sektor, ale i další finanční instituce. Zátěžové testy jsme prováděli i nyní a tuzemský bankovní sektor je schopný odolat poměrně výrazným šokům. Centrální banka se snaží na tyto nepříznivé šoky reagovat preventivně, vytvářet analýzy a v okamžiku, kdyby se na trhu dělo něco nepříznivého, tak by samozřejmě zareagovala.
Ale doposud analýzy, které jsme prováděli v rámci toho dnešního jednání o otázkách finanční stability, naznačují, že tuzemský finanční sektor je velice dobře odolný a schopný odolat poměrně nepříznivému vývoji, který by v budoucnu mohl nastat.
S vývojem ekonomiky úzce souvisí také vývoj inflace. Statistici dnes zveřejnili předběžný odhad meziroční inflace za květen. Ta byla na úrovni 2,1 procenta. Už jenom v krátkosti, jaká zpráva to podle vás je pro českou ekonomiku, možná i pro úvahy ČNB?
Určitě je pozitivní, že se inflace nachází velice blízko cíle centrální banky. Na druhou stranu si musíme být vědomi, že tam hrají roli i velice volatilní položky, jako jsou potraviny, které právě stály za tím, že se inflace dostala v porovnání s očekáváním analytiků spíše níže.
Celkový příběh do budoucna to nemění. Stále vidíme relativně zvýšenou inflaci ve službách, to přetrvává i nyní, a stále vidíme celou řadu nejistot, což plyne ze současné geopolitické situace. Takže rizika přetrvávají a samotné dnešní číslo je samozřejmě dobré, příjemné překvapení, ale rizika zde stále jsou.