Rozhovor s Kamilem Janáčkem, členem bankovní rady České národní banky
ČRo 6 24.7.2011 - 18:10 - rubrika Názory a argumenty
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
"Evropská unie je politický projekt a je příliš důležitý na to, abychom jej přenechali ratingovým agenturám." To řekl hesenský ministerský předseda Volker Bouffier a v Německu je to momentálně snad nejcitovanější výrok. Mezitím se ale společná měna euro ocitá stále ve větších potížích, ty potíže nekončí, jakoby snad každý krok, který politici eurozóny učiní, přinesl místo řešení jenom odklad. Jaké jsou příčiny krize eura a jak se to projevuje ve vztahu České republiky k Evropské unii, o tom budou v dnešní diskusi Českého rozhlasu 6 u Kulatého stolu hovořit profesor Kamil Janáček, člen rady České národní banky, dobrý den.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
A Petr Zahradník z Evropské kanceláře České spořitelny.
Petr ZAHRADNÍK, Evropská kancelář České spořitelny
--------------------
Dobrý den.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu vás k poslechu vítá Lída Rakušanová.
Řecko, Irsko, Portugalsko, ohrožena je Itálie, možná i Španělsko. Ale jak to, že ratingové agentury například mlčí o takové Británii, která v absolutních číslech je čtvrtou nejzadluženější zemí Evropské unie ještě před Španělskem? Je to proto, že nemá euro, a tak by ji neměl kdo zachraňovat? Pane profesore.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
No, tak na finančních trzích a ve finančních otázkách jde nejen o čísla, někdy tvrdá, někdy měkká čísla, ale jde zejména o to, čemu se říká kredibilita, důvěra. A důvěra ve Velkou Británii, která mimochodem Londýn představuje první nebo druhý, vždycky soutěží s New Yorkem, největší finanční trh na světě, je poněkud jiná než důvěra ve Španělsko nebo Itálii. Čili jinými slovy, ta čísla můžete hodnotit různě. Taky otázka, proč Portugalsko nebo Irsko, které má podstatně nižší podíl veřejného dluhu k HDP než Itálie, obě ty země jsou hodnoceny podstatně jinak, je dána tím, že 60 procent italského veřejného dluhu drží italské entity, to znamená podniky a domácnosti, které je kupují. Což je úplně jiná situace, než když 90 procent vašeho dluhu drží zahraniční banky a další instituce.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju. Pan Mládek.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Já bych s tím v zásadě souhlasil, co říká Kamil Janáček. Akorát bych ještě doplnil, že když jste finanční analytik, bankéř, tak taky musíte někde bydlet. A to poslední, co potřebujete, jsou stávky, chaos ve velkém Londýně. Takže já myslím, že to taky vede k jisté výši vstřícnosti při posuzování britských problémů než třeba italských nebo řeckých.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pravda je, že například takoví Američané jsou dneska na hlavu nejzadluženějším národem na světě. Daleko víc ještě než například právě Italové, anebo Řeci.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ale tam je to úplně jiná otázka, za prvé. Američané vlastní podstatně větší majetek v zahraničí než mají dluh, to je jedna věc. A druhá věc, nezapomeňte na to, že dolar je první rezervní měnou. Což pochopitelně Spojeným státům dává, jak řekl de Gaulle, "výlučné postavení v ekonomickém světě". Konec citace.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Zahradník.
Petr ZAHRADNÍK, Evropská kancelář České spořitelny
--------------------
Jenom možná ještě noticku k tomu anglickému nebo k tomu britskému dluhu. Ještě před krizí Británie byla relativně stabilizovanou fiskální zemí s mírou veřejného dluhu k HDP pod 50 procenty. A ten důvod, proč ten veřejný dluh tak akceleroval, byla angažmá státu na záchranu právě toho finančního sektoru. Jinými slovy, jednorázová příčinami poměrně zřetelně ohraničená záležitost, která má daleko, asi zřejmě snadnější řešení, než strukturálně problematické země v jižním křídle Evropské unie. Totéž by asi zřejmě platilo právě pro to Irsko, které během tří let dokázalo téměř zečtyřnásobit svůj veřejný dluh k HDP, ale vlastně ze stejných důvodů. A pokud reálná ekonomika obou dvou těchto zemí poběží v následujícím období příkladně, tak existuje právě na rozdíl od toho jižního křídla docela významná šance, že míra toho dluhu se bude opětovně snižovat. Nebo minimálně nebude akcelerovat.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Na straně druhé je daleko těžší vysvětlit britským a irským občanům, proč mají mít nižší důchody, proč mají mít osekaný sociální stát, když větší část toho dluhu byla vyrobena díky selhání bank. Naprosto explicitní je to v Irsku, protože Irsko byla do té doby fiskálně vzorná země, která občas vyráběla i přebytky. V minulém desetiletí. A pak najedou udělala jednu fatální chybu. Zaručila se za irské banky a najednou je premiantem ve veřejném, ve veřejném dluhu. A teďkon je velmi populární poznatek amerického ekonoma Rogoffa, že země, která má devadesátiprocentní dluh, tak je na tom špatně. On to dává selský rozum, ale Rogoff to dokázal grafama a tabulkama, že to je problém. No, ale Irsko z té málo zadlužené země je najednou mezi těmi nejhoršími. Což vůbec není, není jednoduchá situace.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ovšem ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan profesor Janáček.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
... jak Irsko, tak Velká Británie mají jednu výhodu, že přece jenom, jak nám to ukázala skandinávská krize a případ Švédska v první polovině 90. let, že když ty banky, které vlastně znárodníte, odsanujete, pak dobře prodáte, tak velice rychle můžete dostat část, nebo ve Švédsku to bylo veškeré ty vložené peníze daňových poplatníků zpátky a pak se vám taky ta perspektiva toho dluhu, ta se vám velice rychle sníží. A s tím s největší pravděpodobností ty finanční trhy i ratingové agentury v případě Velké Británie kalkulují.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, to by bylo, to by bylo pěkné, kdybychom nestáli před další, další vlnou krize, že podle všeho budou evropské banky potřebovat významnou rekapitalizaci. V tom nejlepším případě jenom, když bude zaveden Basel III, tak budou muset zvýšit do roku 2019 svoji kapitalizaci o 460 miliard euro. A když náhodou dojde k dramatičtějšímu, k dramatičtějšímu vývoji, tak to, tak to bude ještě víc. A otázkou je, zdali se tohle, ty peníze podaří zvednou na, ze soukromých zdrojů a jestli do toho nebudou znova zasahovat, zasahovat státy a nebudou znova kapitalizovat svoje vlastní banky, jako už se to jednou stalo.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
A co to potom bude znamenat pro občany? Kdyby se něco takového stalo. Protože ta perspektiva je skutečně dost reálná.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Hm, to koneckonců, koneckonců, prosím vás, všechno zaplatí občané. Prostě pštrosí politika evropských politických elit a elit teda politiků ze zemí eurozóny, že zavedeme bankovní daň a tím získáme 40 nebo 50 miliard eur v 5 letech, a tím pomůžeme oddlužit Irsko, to neříká to B, kdo to zaplatí. Koneckonců to nezaplatí Řecko, a koneckonců to zaplatí klienti těch bank v zemích eurozóny, a ono je jedno, jestli ty peníze tam dáte ve zvýšených daních, anebo ve zvýšených poplatcích, že jo.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom v zemích eurozóny?
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Zatím ano. Takhle, my musíme říct jednu věc asi, což většina posluchačů neví. Záchrana těch tří zemí, nebo ty záchranné balíky těch tří zemí, o kterých jsme mluvili, to znamená Řecko, Irsko, Portugalsko, jaksi v pořadí, jak byly ty balíky, záchranné balíky přijaty, ty zdroje jsou tři. Prvním je dočasná finanční fasilita ze zemí eurozóny. To je těch 440 miliard eur. Druhým zdrojem a zhruba třetinovým ve všech těch scénářích, jsou zdroje Mezinárodního měnového fondu a třetím, zatím velmi málo použitým, je Obecný záchranný fond Evropské unie, to znamená všech 27 zemí, který existuje ve výši 60 miliard eur. Tady bylo zatím použito velice málo. Ale já bych chtěl říci, že pokud jde o Českou republiku, my se pochopitelně jako nečlen eurozóny, my se neparticipujeme na té finanční fasilitě zemí eurozóny, ovšem pochopitelně participujeme na záchranném fondu Evropské unie a participujeme na záchraně, která jde přes Mezinárodní měnový fond. Já bych chtěl jenom upozornit, před rokem a čtvrt Česká republika půjčila Mezinárodnímu měnovému fondu něco těsně více než 1 miliardu dolarů právě proto, aby Mezinárodní měnový fond měl tyto akce dostatek peněz.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Můžu k tomu něco říct?
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, ano, pane Mládku.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Kamil utekl z té Velké Británie a do eurozóny. A já bych chtěl říct jednu věc jako. Tady ty země, které jsou v eurozóně, by byly v problémech, i kdyby náhodou neměly zavedený euro. Jako je v problémech Velká Británie, která si uchovala libru. V čem je ovšem samozřejmě, samozřejmě problém je, že v okamžiku, kdy ta integrace není dostatečně hluboká, ta vnitřní solidarita v té eurozóně není velká, tak nastává ten problém, že zatímco vláda jedné země je schopná relativně rozhodné akce, eurozóna s tím má problém, protože musí provést složitý proces dosažení konsensu, což je něco, co v minulosti nevadilo při "normálním fungování" Evropské unie. Takové ty problémy, když se rozšiřoval volný pohyb kapitálu, volný pohyb zboží, tak to nevadilo. Ale vadí to docela v týhle tý, v týhle tý finanční krizi. Protože tam tu akci buď uděláte, nebo neuděláte. A to euro buď máte, nebo nemáte. Tam to není. A je to pod poměrně surovou kontrolou finančních trhů, které jakmile ucítí slabost, tak si zaspekulují. Na Řecko, na Portugalsko nebo na Itálii, případně to může dojít i na jiné země. A proto jaksi to vstřebávání té krize má ta eurozóna vůbec největší problém s tím, protože je to o politické koordinaci, která nefunguje, nefunguje správně. Ale ty problémy by byly, i kdyby eurozóna nebyla.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Hlavně ty problémy v eurozóně jsou zesíleny tím, že země eurozóny pochopitelně netvoří optimální měnovou oblast, to je jasné. Bylo to tím, že při vytvoření eurozóny ekonomická kritéria šla stranou, a to já bych tady citoval Romano Prodiho, který řekl 1. 1. roku 2001, to znamená při spuštění hotovostní eurozóny, víte, že teda to, ten řekl toho 1. ledna toto, překládám z angličtiny: "Zavedení eura není vůbec ekonomickým projektem. Je to zcela politický projekt. Historická role eura je vytvořit bipolární ekonomii ve světovém měřítku. Čili jinými slovy, pokud chcete řešit v entitě ekonomické problémy, jenom jako politik, tak se dostáváte do určitých problém, poněvadž pochopitelně zájmy Francie, zájmy Holandska, zájmy Německa a zájmy Řecka a Itálie se v tomto případě liší. A dosažení toho konsensu, to má Honza Mládek plně pravdu, je složité a někdy téměř nemožné. Jenom já bych ovšem k tomuhle tomu řekl, že já nepatřím jako k lidem, ani nesouhlasím s novináři, že eurozóna se může rozpadnout nebo se vytvoří dvě eurozóny, s lepším eurem německým a s tím zbytkovým eurem, na tom, na jižním křídle. Já se domnívám, že politické elity evropské nainvestovaly tolik politického kapitálu do tohoto projektu, že ho nenechají padnout. Problém je jenom jediný. V současné době se ukazuje, že není žádné optimální řešení, že my jenom hledáme to druhé nejhorší, nebo ekonomové i politici hledají to druhé nejhorší. A že cenu, kterou zaplatíme, zdůrazňuju nejen eurozóna, celá Evropská unie, bude nižší efektivnost celé Evropy, nižší hospodářský růst, že jo. A já to říkám, my nemůžeme mít žádnou škodolibou radost, poněvadž my žijeme v tomto prostoru, 64 procent našeho exportu jde o eurozóny, těsně nad 80 procent do Evropské unie. A to znamená, že problémy našich partnerů a nižší růst našich partnerů znamená i nižší růst této ekonomiky. Čili my musíme mít zájem na efektivním, na, pokud možno, efektivnějším řešení než to nejhorší.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Pane Mládku.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Mohl bych k tomu něco dodat? Možná Kamil tady citoval pana Prodiho, já bych citoval pana Barrosa, prezidenta Evropské unie, který je dneska citován ve Financial Times. A on říká, že nikdo by neměl mít žádné iluze, že situace je velmi vážná, vyžaduje odpověď. Jinak budeme cítit negativní dopady, které budou cítit ve všech koutech Evropy a i za jejími hranicemi. Čili představa je, že otřes eurozóny se netýká České republiky, protože máme, máme korunu, je poměrně, je poměrně zavádějící. Čili je naším zájmem, aby eurozóna nějakým způsobem fungovala. Já si myslím něco podobného, co Kamil. Akorát si dovedu představit, že ta eurozóna po té krizi, po té katarzi bude mít méně členů. To si dovedu představit, že některé státy jižního křídla tam, tam prostě nebudou. Pak to samozřejmě bude blíže k té optimální měnové unii, pak se taky ovšem může stát, že Česká republika dostane nabídku se připojit, protože ona do té, do té zóny patří. Daleko spíše než Řecko nebo Portugalsko, abych jmenoval ty vzdálenější státy. A její cyklus je poměrně významně propojen s cyklem německým. Čili pokud Evropská centrální banka bude dělat politiku podle německého cyklu, tak to v zásadě českým firmám nebude z velké části, z velké části vadit. Nicméně nejsem si úplně jistý, jestli to bude jednoduché z politického hlediska.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zahradníku, jak to vidíte vy?
Petr ZAHRADNÍK, Evropská kancelář České spořitelny
--------------------
Já si myslím, že vedle všeho toho, co bylo řečeno, je možná docela dobré se podívat vůbec na prapříčiny evropské integrace. A hledat třeba i souvislosti mezi eurozónou a fungováním jednotného vnitřního trhu. Já naprosto souhlasím s tím, že asi nynějšíma očima retrospektivně eurozóna byla spuštěna možná trošku předčasně. Nicméně již na konci 90. let byly hodnoceny tehdejší uchazeči, tak v podstatě bez ztrátou květinky prošly pouhé 3 země. Irsko, Lucembursko a Finsko. Takže kdybychom striktně se drželi ekonomických kritérií a bez všech dodatků k Maastrichtské smlouvě, které umožnily trošku reprezentativnější obsazení té eurozóny, tak asi v tomto trojčlenném složení by eurozóna nevzbuzovala takový respekt, takovou kredibilitu, jakou, jakou, řekněme, má politicky právě v tomto složení. Ale já si myslím, že není úplně špatné nezapomínat na to, že zkrátka EMU znamená Hospodářská měnová unie, a to E znamená teda třeba především i jednotný vnitřní trh a hledání rezerv, které, které existují právě ve fungování jednotného vnitřního trhu. Já si myslím, že v současné době je docela dobré se zamyslet. Do jaké míry z hlediska zbožových toků, služeb, kapitálových toků, ale koneckonců i pohybu na trzích práce, je Evropská unie propojena jakými směry a pokud odpověď na tuto otázku je kladná, tak si myslím, že existuje jistá, řekněme, zachranitelná diagnóza i pro euro. A euro z tohoto pohledu vnímat jako jakýsi efektivní a logický doplněk právě toho fungujícího jednotného vnitřního trhu. Za předpokladu, že Evropa, řekněme, na základě podrobného zanalyzování fungování jednotného vnitřního trhu dojde k závěru, že je z jejího pohledu lepší fungovat v jakýchsi měnových nebo obchodních blocích, tak euro asi za těchto podmínek příliš velkou, příliš velkou šanci nemá. Ale to, že ta politická podmíněnost vzniku a fungování eurozóny s různými fixly, které jsme pozorovali uplynulých 12,5 roku právě zejména ze strany toho jižního křídla Evropské unie, to je bohužel pravdivá realita, která, kterou si přiznáváme až v současné době, která byla tušená, dokonce i vnímaná už v roce 2002, kdy přistupovalo Řecko do eurozóny, se široce mluvilo o tom, jak, na jak hliněných základech spočívají ty důkazy, které vedly k tomu konečnému přijetí. Ale tehdy to bylo ostatními tolerováno. Možná zaplať pánbůh, že ta léčba přichází teď, než bychom si tuto kouli vlekli dalších 15 nebo 20 let.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pane profesore.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Já si myslím, že si musíme uvědomit ovšem jednu věc. Že euro pravděpodobně bylo, bylo měnou pro dobré počasí, v okamžiku, když vypukla severoamerická, evropská krize, poněvadž finanční krize celosvětová, ale hospodářská v těchto částech světa, tak se ukázalo, že právě ta ekonomická heterogennost eurozóny a jednotná měnová politika podle hesla, že jedna politika musí vyhovovat všem 17 zemím, přestalo platit. Ale to je, tam, tady je ještě další problém. Problém je ten, že zavedení eurozóny zatím v eurozóně, zavedení eura nevedlo jaksi k sbližování produktivit a zvyšování konkurenceschopnosti některých zemí. Že toto nenastalo. Nevedlo k sbližování cenových hladin. Cenové hladiny mezi Německem, Portugalskem. A za třetí, vznik eurozóny nevedl, nebo nebyl doprovázen další liberalizací jednotného trhu. My, pokud mluvíme o jednotném trhu, tak implicita v Evropské unii, my máme na mysli volný pohyb zboží. Čili viditelný. To znamená. Ale všem, já chci říci, že to zboží tvoří jenom 30 procent hrubého domácího produktu Evropské unie. 70 procent dneska tvoří služby. A my víme, jaké překážky volnému pohybu služeb jsou kladeny. Jak ve všech zemích Evropské unie, tak v zemích eurozóny. Jako jak bojuje Německo a Francie, bojují v Bruselu o to, aby nebyly liberalizovány velké oblasti trhu. My sami, když jsme přistupovali, a teďko už nemluvím o volném pohybu pracovních sil, nikoli volném pohybu lidí, my víme, že poslední 4 země uvolnily svůj pracovní trh teprve k 1. květnu tohoto roku pro Českou republiku a pro Slovensko. A Polsko a Maďarsko. Čili pro nové členy. A Bulharsko a Rumunsko mají velká omezení pro své pracovní síly, pro vstup do mnoha zemí, starých členů ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, nikdo je tam nechce.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
... starých členů Evropské unie. Čili to jsou ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Abych to řekla lidově.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
... to jsou problémy a když se zeptáte, když se zeptáte pařížského architekta, jaké problémy, téměř nemožnost má, aby si otevřel studio v Berlíně. A berlínského architekta, jaké má problémy, aby si otevřel studio v Lyonu, tak zjistíte, že ještě je mnoho, že ještě mnoho překážek ve volném pohybu na tom jednotném trhu, že ten takzvaný ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Že se liší skutečnost a praxe ...
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
... že ten takzvaný jednotný trh je jednotný ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
... skutečnost a teorie.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Je jednotný jenom v jedné, jedné oblasti. Že tohle, a že tady ještě je. A to je možná taky další věc, která té jednotné měně škodí. Tohle to jsou faktory, které neexistují ve Spojených státech. Každý říká, že ano, dolar je, vznikl, vznikl jako jednotná měna z více dolarů, že jo. Málokdo ví, že v roce 1830 existovalo 3 tisíce různých měn ve Spojených státech tehdejších. A z toho postupně se vydělil ten dolar. Že, a ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zezdola to šlo, vlastně.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Tam to šlo zezdola, že. A tam to navazovalo na ekonomické podmínky. Spojené státy mají centrální banku od roku 1912 teprve, že jo. Takže to jako je, ale když se vrátíme nazpátky, je tady třeba řešit nejen akutní problémy eurozóny, je třeba řešit i další závažné problémy Evropské unie jako takové ekonomické.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, já jsem tedy nečekal, že budu ještě větší pesimista než Kamil. Protože já se obávám, že ona ta situace není teďkon příliš o tom, aby se rozšiřoval volný pohyb služeb, ona je spíše o tom, aby se udržel volný pohyb osob, volný pohyb pracovní síly, volný pohyb zboží a volný pohyb kapitálu. Protože to, co vidíme dneska, jsou spíše pokusy omezit tyto již vybojované svobody a bohužel k tomu musím říci nepřispělo euro, protože to nedobré fungování eura vede i k odporu k evropské integraci jako takové. A to by bylo poměrně velmi nešťastné, to by bylo ono vylití vaničky i s dítětem, protože to, co Evropská unie dosáhla v té integraci před zavedením eura, je neuvěřitelný úspěch. A to, čemu čelíme, je ohrožení tohoto úspěchu. A bohužel to dlouhodobější fungování eura, na tom se pravděpodobně většina z nás shodne, ono by to totiž potřebovala kromě monetární unie ještě fiskální unii, abych to přeložil do obyčejného jazyka, federální ministerstvo financí, který by mělo nějaký významný rozpočet a který by vyrovnávalo ty výkyvy mezi jednotlivými zeměmi té eurozóny. A k tomu, k tomu bohužel chybí ta politická vůle, a proto máme takový, takový problém s tím eurem. Protože já mám tedy pocit silný, že ti architekti, když to zaváděli to euro, tak si mysleli, že se k tomu tak nějak dopracujeme. Ale bohužel jsme se k tomu federálnímu ministerstvu tak nějak nedopracovali, no.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale co když je to tak, že si to třeba ani nemysleli, protože celkem realisticky byli schopni posoudit, že tato politická vůle tady není a v dohledné době také ještě nebude. Ale zabudovali tam něco jiného do základu eura. A sice například zákaz vzájemného ručení. A ten byl porušen při začátku řecké krize.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Paní Rakušanová, bylo porušeno víc věcí a ještě dříve před řeckou krizí. Za prvé Theo Waigel, že jo, tehdy ministr financí Spolkové republiky Německo, který se obával, že některé země budoucí eurozóny budou velmi jako rozhazovačné, tak prosadil přijetí slavného Paktu stability a růstu. Že jo, který říká, že země nemají nikdy překročit tříprocentní, tříprocentní běžný deficit veřejných, veřejných financí. A nemají mít vyšší dluh než 60 procent HDP. Prvními dvěma velkými zeměmi, které to porušily, byla Francie a Německo. Je to paradoxem, že jo, tohle to je. V polovině minulého desetiletí. A ještě jak s posvěcením Evropského soudního dvora, když komise žalovala tyto dva státy, tak toto bylo posvěceno. Pak se přijala oprava, velmi rozvolněný růst, velmi rozvolněný Pakt stability a růstu. Což ovšem bylo "vyzvání k tanci" pro některé, pro některé země jižního křídla. Tak to bylo první porušení podmínek. Druhé, že my máme takzvanou buyout clause, nebo non buyout clause. To znamená, že je zakázáno z veřejných prostředků jedněch států vypomáhat druhým. Až ten šedesátimiliardový fond, ten smí být použit v případě přírodních katastrof. Mně se nezdá, že by, že by Irsko, Portugalsko ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme byli svědky přírodní katastrofy, ano.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
... nebo Řecko bylo ...
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, tak ono fungování finančního sektoru je občas vypadá, jak finanční přírodní katastrofa, to je pravda.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ano, ale tohle to. A třetí věc je, my jsme svědky toho, že nepřímý politický tlak na Evropskou centrální banku, zdůrazňuji nepřímý politický tlak, staví na pokraj propasti její nezávislost a za druhé, že tato banka, to je třetí porušení základních pravidel, dělá operace, ne, že poskytuje likviditu, ale dělá operace, které vlastně ve svém statutu má zakázané. To znamená nákup papírů, jejich hodnota je, jejichž hodnota a rating je velmi nízký. A prosím, oni to obcházejí jakž takž tím, že říkají, že je to mimořádná operace na sekundárním trhu, dneska jsme svědky, že Evropská centrální banka pracuje na primárním trhu. Což má zakázáno.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale kdyby se tohle všechno dodržovalo, o čem jste teď mluvil, tak by mohlo dojít k té krizi, které jsme svědky, nebo ne?
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ne, ta situace, ta situace, ta situace by byla podstatně, podstatně lehčí. Krizím nemůžete zabránit, jako tohle to je, zejména, Honza Mládek tady určoval nešťastný krok irské vlády, že ručím za 100 procent veškerých, ručím stoprocentně veřejnými prostředky. Za soukromé chyby irských bankéřů, tak to je něco podobného udělala i rakouská vláda, naštěstí to nemělo tak katastrofální ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty všechny vlády to dělaly vlastně kvůli tomu, aby jejich občané nepřišli o své úspory.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ano, ale pokud jde, pokud jde o tento, tento, tento problémy, tyto problémy, tak pochopitelně Portugalsko by bylo v silných obtížích, Řecko také, Irsko nechám stranou, poněvadž to je otázka bankovní, poněvadž jejich konkurenceschopnost se v posledním desetiletí prudce zhoršovala oproti jiným členům, jiným členům ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale právě, tu konkurenceschopnost přece nemůže pozdvihnout to, že se tam nastrkají další miliardy.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Podívejte se, podívejte se. Vy můžete řešit typickým příkladem tam Řecka, můžete řešit dvěma, dvěma cestami. Devalvací měny, což nejde. Že jo, poněvadž mají euro. Anebo vystoupením teda a pak zavedením drachmy, nebo neodrachmy, která bude mít jiný směnný kurz. Anebo tím, čemu se říká, my ekonomové říkáme vnitřní devalvace. To znamená při existenci toho eura vy zavedete, vy zavedete přísný, přísná úsporná opatření, v případě Řecka se nezávislé instituce i Evropská komise, Evropská centrální banka říká, že by to znamenalo o 35 nebo 40 procent jako ta devalvace by musela být. Tak vy obdobným způsobem musíte snížit mzdy, penze, platy veřejných, ve veřejném sektoru a dále a toto. Jak vidíte, podstatně, jak vidíme, že podstatně měkčí úsporný program je v Řecku doprovázen stávkami, bouřemi a tak dále. Přitom asi 90 procent posluchačů teďko řekne, že je to absolutně neproveditelné. Není to pravda. My jsme v posledních 2,5 letech, 3 letech byli svědky, že 3 země Evropské unie, 3 země Evropské unie touto cestou šly a velice úspěšně své veřejné finance a situaci, která byla, která byla po finanční krizi a která nastala při recesi evropské ekonomiky, vyřešily. Na prvním místě je to Lotyšsko, Litva a do jisté míry Estonsko. Tyto tři post sovětské republiky, které mají velikou touhu mít zdravou ekonomiku a být svobodné, být nezávislými členy Evropské unie, věděly, že musí přinést jisté oběti. A udělaly to.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Mohu, mohu k tomu něco dodat? Je to v zásadě ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pan Mládek.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
... v zásadě, jak Kamil říká. Jenomže tadyhle ta technicko ekonomická věc, že ta země nemůže udělat vnější devalvaci a musí dělat devalvaci vnitřní, má dramatické, politické důsledky.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
A sociální.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Protože lidi, upřímně řečeno, většina občanů žije ve finanční iluzi. Oni vidějí ty peníze nominálně. A když se jim jaksi znehodnotí jejich mzda při cestě do zahraničí klidně i dvakrát, tak jim to vlastně tolik nevadí, protože oni dostávají pořád stejný počet jednotek národní měny. Jenomže to, co je požadováno, co znamená vnitřní devalvace, je třeba, aby najednou na tom výplatním lístku nebylo napsáno 1000 euro, ale přijde příští měsíc a bude tam mít 650. A toho si každej všimne. A prostě to hrdinství, těch Baltů, těch 6 milionů lidí v těch Pobaltích, je, je samozřejmě neuvěřitelné. Ale nejsem si jistej, do jaké míry je opakovatelné. To jsou přece 3 národy, které zažily obrovský ekonomický propad po rozpadu Sovětského svazu, který zažily obrovskou bídu, kterou dneska pracující generace všechno velmi dobře pamatuje, který mají existenční obavy, protože jsou to malé země ve stínu Ruska a tak dále, zejména v Estonsku je tenhle ten faktor. A jsou schopni neuvěřitelných obětí. A já se obávám, že tím zhruba seznam evropských zemí, které jsou tohoto schopné, končí. A zejména, čeho jsem si jist, nejsou toho schopny všechny země jižního křídla, které dneska jsou často citovány v novinách provést tuto, tuto devalvaci, tu vnitřní. A musím říci, že mám obavu i ze západoevropských elit a politiků, kteří už si nedovedou představit významné otřesy. My si tady dovedeme představit kdejaký otřes. My si dovedeme představit, jak se rozpadlo sovětské impérium, který ještě v polovině 80. let vypadalo, /nesrozumitelné/ byl, že se s ním nedá pohnout. Najednou nebylo. My si dovedeme představit, jak vypadá rozpad měnové unie. Oddělili jsme se od Slovenska. Všechny tyhle ty věci si reálně dovedeme představit. Západoevropské elity k mému zděšení nikoliv, 60 let žijí ve velmi stabilním prostředí, ale není žádná záruka, že když jste měli 60 let stabilní prostředí, že příštích 20 let bude stejně dobrých. Podle všeho nebude.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Navzdory krizi eurozóny a eura, přesto je pořád ještě vstup do tohoto spolku pro některé země atraktivní. Usiluje o to Polsko, vstoupilo tam Estonsko, právě poté, co všechno splnilo. A usiluje o to Polsko, ale Česká republika to odsouvá a mezitím tady klesá podpora eura. Vůbec popularita eura, dá se říct, mezi českým obyvatelstvem. Spolu s klesající popularitou eura klesá, jak tady už bylo řečeno, i vlastně podpora Evropské unie a evropské integrace. Proč chtějí Poláci euro a Češi ne, pane profesore?
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Já si myslím, že ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to proto, že tady máme pana prezidenta, který ho prostě nechce?
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ne, není to pravda, není to pravda. Prosím vás, já musím říct jednu věc, že to s těmi Poláky není takové. Víte, českým tiskem proběhlo před 10 dny, nebo po posledním summitu šéfů vlád Evropské unie to, jak premiér Donald Tusk jako bouřlivě jako vyhlašoval před novináři, jak se, jak že Polsko je připraveno, že i státy, členské státy Evropské unie by měly být připraveny přispět i prostředky. Na uzavřeném zasedání, to chci zdůraznit, na uzavřeném zasedání toto za Polsko striktně odmítl. Takže tady vidíte, že máte rétoriku. Pro ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale pořád mají ještě ten cíl v roce 2013 vstup do eurozóny.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Mají, mimochodem, mají ho, ale, poněvadž pochopitelně kolegy z polské centrální banky známe, prakticky ho opustili, poněvadž první věcí je konsolidace jejich veřejných financí. Já vám chci říci, že deficit, deficit veřejných rozpočtů v Polsku je 8 procent, proti tomu náš 4,2, dvě desetiny procenta je vlastně "vynikající číslo". Při dalších věcech. Čili oni musí mít a poněvadž mají, si ústavně zakázali růst veřejného dluhu nad, myslím, Petře, nad 58 procent. Jo. A této, této mety dosáhnou v letošním roce. Ještě ve volebním roce. To znamená, že nová, novou vládu čekají poměrně dosti drastická úsporná opatření. Pravděpodobně podle mě to bude stejná vláda a čili, jinými slovy, a vy nemůžete jako veletoče patří do tělocvičny, nedají se provádět v národním hospodářství. Čili vám to bude trvat několik let. A já si myslím, že horizont roku 2013 Poláci, Poláci nedosáhnou. A teď si představte i technicky. Vy dosáhnete něčeho, pak musíte být 2 roky ve směnném mechanismu, to znamená musíte fixovat svoji měnu po 2 roky, půl roku vám má, mají orgány eurozóny i Evropské unie na posouzení vaší žádosti. To znamená, že technicky musíte připočítat 3 roky. Jo, vy, do měnové unie se nevstupuje k 1. červnu nebo k 1. květnu. Tam se vstupuje vždycky účetně k 1. lednu.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Můžu, můžu k tomu taky něco, možná to odpíchnutí od toho Polska nebylo úplně šťastné. Já musím potvrdit Kamilova slova. Já jsem měl mnoho diskusí s polskými ekonomy, bankéři. A tam to, není to tak jednoznačné s tím zaváděním toho. Původně polský premiér vyhlásil, že budou mít 2 eura, v roce 2012, to znamená to fotbalové a tu měnu. Ale nebudou. Ale přece bych, a ještě oni tam mají, kromě toho mají některé vnitřní problémy, které my třeba nemáme. Oni mají v ústavě napsáno, že polským platidlem je zlotý a oni potřebujou ještě změnu ústavy pro, to je takový technický problém. Ale, vraťme se k České republice. Protože já jsem byl a jsem zastáncem zavedení eura do České, České republiky. A protože si myslím, že vzhledem ke struktuře české ekonomiky, kdy máme především zpracovatelský průmysl, pro který jakýkoliv pohyb kurzu koruna - euro ohrožuje ty dodavatelsko-odběratelské vztahy, nebo ty integrační vztahy s těmi především německými, německými firmami, takže my, naším cílem by mělo být, že bysme měli mít stejnou měnu, jaká funguje na území Spolkové republiky Německo, nebo alespoň mít pevně zafixovanou měnu, jako to mívalo historicky Rakousko, že vždycky bylo 7 šilinků za marku, aby to co nejméně ohrožovalo reálnou ekonomiku. Ale vzhledem k tomu vývoji, tak musím říci, že přijetí eura není v tuto chvíli na stole. My musíme minimálně počkat na tu katarzi, která tam proběhne, protože my pravděpodobně budeme asi, pokud budeme vstupovat, budeme vstupovat do trochu jiné eurozóny. Čili naším, naší politikou by mělo být zhruba to, co dělalo Švédsko. To znamená snažit se splnit všechny objektivní i subjektivní kritéria pro tu, pro ten vstup, ale zatím si ponechat to politické rozhodnutí o tom, o tom přihlášení, až dojde k tomu vyjasnění, jak to vlastně s eurozónou dopadne a kolik má členů.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jak se to dá vysvětlit voličům? Pane profesore.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Zatím nemusíte voličům nic vysvětlovat, paní Rakušanová. Podle posledních průzkumů euro si přeje něco těsně nad 20 procent, nad 20 procent Čechů ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě. Až ...
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Nad 20 procent Čechů. Ale to je, ta věc, která se může změnit. Já tady plně souhlasím s tím, že nejdřív si musíme vyřešit naše ekonomické problémy, být připraveni. My momentálně nesplňujeme dvě jako ze 4, vlastně 3, když řeknu tu fixaci kurzu, ale nesplňujeme, nesplňujeme, nesplňujeme dvě. Poněvadž kdybychom si vzali ten kurz dlouhodobě, tak bysme krásně se vešli do těch kritérií, dozadu, když to spočítám, musíme dát dohromady dlouho, udržitelněji veřejné finance. Česká národní banka každý rok vypracovává ve 4. čtvrtletí analýzu teda konvergence. Která pak je schvalovaná vládou atd. A my víme, že v některých vážných otázkách se příliš neblížíme ještě tomu stavu, který by byl, který by byl optimální. Trochu se nám začíná synchronizovat cyklus, ale musíme, musíme počkat, jestli to není otázka jenom cyklická, daná recesí. Odeznělou recesí, nebo jestli je to trvalejší a jsou tady, jsou tady další, další věci, které je potřeba dělat. A zejména je to pochopitelně jako reforma veřejných financí, což je věc, která je, která je dlouhodobější. Zase jsme tady u toho. Není to otázka, není to otázka jednoho roku. Tak to je věc domácí. Pokud jde o vnější to okolí, a s tím souhlasím. A Honza Mládek není jediný, já svým zahraničním kolegům, počínaje Evropskou centrální bankou a konče dalšími kruhy říkám, že asi pro Českou republiku momentálně sledování švédského, švédského modelu je to nejlepší. Angličané tomu říkají wait and see, že jo. Musíme jako teda ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
A tak to je, myslím, celkem stanovisko, které Čechům velmi vyhovuje.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
No, ono mimochodem odpovídá té ekonomice, odpovídá té ekonomické realitě. Navíc přijetí Estonska do evropské měnové unie, já vám chci říci, že ekonomika Estonska je asi o něco větší než ekonomika Brna. Já už nemluvím o Praze. Jo, tohle to. Čili přijetí jednoho Linze, nebo jednoho Salzburgu do evropské měnové unii. To je pinat, to je ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Nic.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
To je nic. Otázka přijetí země, která má 10,5 milionu obyvatel, máte je na 82 procentech teda průměru HDP a jejíž podíl na, podíl na obchodu Evropské unie je přes 4 procenta atd, to už je něco jiného. A my taky se musíme ptát, musíme se ptát, když vstupujete do nějakého klubu, tak nezáleží na vás, jestli tam vstoupíte, ale zda vás, zda vás přijmou. A já jsa ve styku s vysokými činiteli Evropské centrální banky, prezidenta znám 15 let Evropské centrální banky, tak nevidím velikou touhu v nejbližších několika letech přijímat zemi velikosti Polska nebo České republiky. To je zřejmé. Oni mají vlastních vnitřních problémů příliš to, takže my slýcháme, zdůrazňuju soukromě, pochopitelně, poněvadž závazky jsou z obou stran fixně dány, my slýcháme soukromě, nespěchejte. Nespěchejte.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
No, on je ten problém bohužel i na druhé straně, protože to, co já slyším při debatě s občany, ona taky klesla atraktivita toho klubu. Protože ještě před nedávnem to byl elitní klub, který chtěl předtím, než tam někdo vstoupil, tak musel splnit mnohá kritéria, musel, musel zaplatit, musel dostat doporučení, že bude vzorným členem. No, a teďkon je to, jako když chcete vstoupit do klubu, kde členové udělali mejdan, někdo pozvracel koberec a někdo rozbil nábytek a na novém členu se chce ještě, aby se podílel na uhrazení škod toho mejdanu, který proběhl předtím, než tam vstoupil. Takže to potom i ta atraktivita klesá. Ale to nemusí bejt vždycky. Já doufám, že ten nábytek upraví a že to zase bude fungovat.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Ale co se stane, když mezitím se vlastně koruna octne v hledáčku právě těch spekulantů? Poté, co ty trhy v důsledku krize eura, ty finanční trhy budou dosti rozbouřené? Pane Zahradníku.
Petr ZAHRADNÍK, Evropská kancelář České spořitelny
--------------------
Já si myslím, že koruna v době, kdy česká ekonomika prosperovala před krizí, tak potvrdila pověst jakéhosi jistého nebo klidného přístavu. Myslím si, že koruna není, nebyla v době, v době předkrizové nějakým vyhledávaným terčem spekulantů. Je pravdou, že v době ekonomické recese, zejména v roce 2009 kurz koruny oslabil, poměrně výrazně oslabil. Ale v současné době s vyhlídkami na hospodářské oživení, nebo v souvislosti s probíhajícím hospodářským oživením kurz koruny opět se vrací do úrovní, které, které byly, byly obvyklé právě v té předkrizové úrovni. Já si nemyslím, že v současné době ani do relativně blízké budoucnosti ty ataky na korunu budou nějaké fatální. Souhlasím s tím, co bylo řečeno, že v rozbouřeném moři eurozóny a s relativně méně stabilní lodí v oblasti veřejných financí není úplně, úplně odůvodněný důvod v současné době na to rozbouřené moře vyplouvat. Na druhou stranu s uklidněním té hladiny eurozóny, s uklidněním, nebo s uklizením toho mejdanu, který Honza Mládek popisoval, si nicméně myslím, že ty argumenty, které používáme my a argumenty, které používají například Slováci nebo Slovinci z hlediska míry otevřenosti svých ekonomik, koneckonců i struktury ekonomik a Slováci jsou stále o nějakých 10 procentních bodů chudší zemí, měřeno HDP na hlavu. A mají poměrně výrazně lepší růstový výhled na letošní i na příští rok než Česká republika, s eurem v kapse, tak si myslím, že zkrátka a dobře do nějaké té vyčištěné eurozóny bychom měli vplout též. Ale souhlasím navíc s tím, že bychom asi zřejmě měli mít měnu podobnou nebo identickou jako má Německo, respektive jako má to zdravé jádro evropské ekonomiky.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Já se domnívám, že tam, že to nebezpečí spekulativních útoků se silně přeceňuje. Já chci říci, že když se podíváme 12 let zpátky, od roku 2000 výše, na všechny 4 středoevropské měny, pochopitelně Slovensko tam potom vypadlo, tak zjistíte, že česká koruna měla nejmenší výkyvy svého kurzu. To, jak se, ekonomové říkají nejmenší volatilitu. Čili posilovala a, dlouhodobě, že jo, posilovala. Ta volatilita byla malá. Za druhé tady existuje jeden jako přirozený faktor, který odrazuje ty spekulanty. A to jest, že dneska máme, my dneska máme základní sazbu i tržní sazby na podstatně nižší úrovni než jsou sazby v eurozóně. Čili kdo by sem krátkodobě, prosím vás, do čeho investoval, když bude mít nižší výnos a když ve světě, poněvadž kapitál jako, zdůrazňuji v globalizovaném světě, může ten výnos mít z některých zemí v jihovýchodní Asii, jižní Americe a tak dále, podstatně větší. My zapomínáme, zapomínáme na jednu věc, že jsme, my jsme zahleděni evropocentristicky a pochopitelně ty, ty prostě ti dealeři v New Yorku, v Hongkongu nebo v Londýně pochopitelně poměřují možnosti, možnosti po celém světě. Čili já bych to, já bych to jako nepřeháněl. A potom v okamžiku, kdyby toto nastalo, tak je třeba se všemi možnými prostředky bránit, že jo. Ale myslím si, že ta pravděpodobnost je poměrně nízká.
Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/
--------------------
Tak, tady se konečně dopracujeme k nějakému asi nesouhlasnému názoru. Já nesdílím ten názor, že, že to riziko fluktuace české měny je tak malé. Ti dealeři nemají zas tolik měn, ke kterými můžou volně obchodovat. Ono kromě tedy těch asi 2 středoevropských, je to nějaký jihoafrickej rant, izraelský šekel, nějaké měny v jihovýchodní Asii a tím zhruba ten seznam končí, protože většina zemí má v podstatě nekonvertibilní měnu, anebo jsou, nebo jsou příliš malí, aby se to povedlo. Bohužel česká koruna je už v té kategorii, že už se to vyplatí. Samozřejmě Kamil má naprostou pravdu, že v tuto chvíli to není, není výnosné. Ale já si dovedu představit scénáře, že dojde k otřesu tý eurozóny, k poklesu hodnoty. A pak může být česká koruna vyhledávaná jako safe Haven, jakoby to bezpečné útočiště, jenom udržení hodnoty. Ovšem následně, pokud, řekněme, by došlo k otřesu na jižním křídlu, tak by se to projevilo pravděpodobně na německém exportním výnosu, výkonu. Tím pádem by se to po čase projevilo v české ekonomice a mohlo by začít kolísání. Protože to, že by to bylo jako ten bezpečný přístav by posílilo korunu, pak, až by dopadla ta reálná ekonomika, tak by ji to zase mohlo oslabit, nehledě na to, že ty přesuny jsou strašně, strašně jednoduché. Takže já bych to, já bych to riziko viděl jako ne úplně malé. Jediné, co se s tím dá dělat jako tady by měly být maximálně dobré vztahy vlády s těmi, které bude eventuelně potřebovat. To znamená Brusel, to znamená Německo, Francie, to jsou klíčoví hráči. A samozřejmě taky centrální banka by měla pěstovat co nejlepší vztahy k ECB, kdyby ji náhodou potřebovala víc, než je zdrávo.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to už tady máme, pan Janáček zná šéfa centrální banky už 15 let.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
Ne, to myslím, naše ...
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo trochu s nadsázkou, promiňte.
Kamil JANÁČEK, člen rady České národní banky
--------------------
... naše vztahy, naše vztahy s Evropskou centrální bankou jsou velmi korektní, což asi Honza, což Honza ví.
Lída RAKUŠANOVÁ, moderátorka
--------------------
Vážení přátelé, náš čas se naplnil. Já vám děkuji. Ve studiu byli profesor Kamil Janáček, člen rady České národní banky. Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek a Petr Zahradník z Evropské kanceláře České spořitelny. Od mikrofonu se s vámi loučí Lída Rakušanová.