(ČT 1 - 22:30 Události, komentáře, 12.3.2004)
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ceny zboží a služeb by v příštích letech měly růst zhruba o tři procenta plus minus jedno
procento. Takový cíl pro inflaci stanovila Česká národní banka, a to až do doby, kdy Česko přijme
za svoji měnu euro. K tomu by mělo dojít na konci tohoto desetiletí, nejdříve v roce 2009.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Zatímco vloni se v Česku nezdražovalo téměř vůbec, letos už Česká národní banka očekává
inflaci v rozmezí dvou celých šesti až čtyř procent. První letošní vlna zdražování proběhla v lednu
spolu s růstem některých daní a regulovaných cen. Druhý letošní skok čeká ceny v květnu v
souvislosti s přechodem řady výrobků a služeb ze snížené sazby DPH. Centrální banka předpokládá, že
až do přijetí eura by se česká inflace měla držet v intervalu od dvou do čtyř procent, a to ze
střednědobého hlediska. Krátkodobé výkyvy jsou podle České národní banky možné, třeba v případě
náhlých změn v cenách ropy nebo zemědělských produktů na světových trzích, při změně regulovaných
cen nebo daní. Inflační cíl dvě až čtyři procenta je podle centrální banky dobrým základem pro
splnění takzvaných maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Poté, co v Česku začne platit
jednotná evropská měna, přejde rozhodování o měnové politice a tedy i o cenové stabilitě na
Evropskou centrální banku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podívejme se, jak vycházejí tuzemské ceny ve srovnání s Evropskou unií. V ceně alkoholu státy
patnáctky skoro doháníme, stejně jako v dopravě. O skoro polovinu je v tuzemsku levnější oblečení a
potraviny. Za nájemné a energie zaplatíme jen asi třetinu toho, co průměrný Evropan. Abychom ale
byli přesní, nesmíme zapomínat, že průměrný Čech si vydělá za hodinu jen necelá tři eura, zatímco
občan Evropské unie víc než sedmnáct. Pokud ceny zprůměrujeme, jen upozorňuji, že uvedený průzkum
je z roku 2002, vycházejí nám následující čísla. Češi stejně jako Maďaři a Poláci platí v přepočtu
na eura za životní potřeby zhruba o polovinu míň než obyvatelé Evropské unie. Stále si ale musíme
uvědomovat, že nižší jsou tu i platy. Pro srovnání, ceny na Slovensku se k průměru Evropské unie
přibližují z devětatřiceti procent a z pětašedesáti procent ve Slovinsku. Sta procent nedosahují
ani některé členské země, například Řecko.
BESEDA
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Dobrý večer.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel. Dobrý večer.
Petr KUŽEL, předseda pražské hospodářské komory
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, naše ceny v přepočtu nedosahují těch evropských. Budou se zvedat ceny po
vstupu České republiky do Evropské unie a o kolik?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, tak budou se zvedat, ale velmi ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
O kolik?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... velmi mírně. Jak bylo řečeno v úvodu, náš cíl jsou tři procenta. Budeme se snažit držet
ten vzestup cenové hladiny v tomto rozmezí, to znamená, o trošku výše než rostou ceny v ostatních
zemích Evropské unie.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude to ale stačit na srovnání cen s Evropskou unií? Skutečně nemusíme očekávat razantní
ceny? Někdo mluví i o deseti procentech, někteří ekonomové.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne, ne, ne. To srovnávání cenových hladin bude velmi pozvolné, stejně tak ekonomická úroveň
je taky o hodně nižší a nikdo nemůže očekávat, že během tří nebo pěti let dostihneme vyspělejší
evropské země. Stejně tak cenová hladina bude muset jít ruku v ruce s tím sbližováním ekonomické
úrovně. Nelze si představit nějaké skoky, které by způsobily pouze vyšší inflaci a ekonomickému
růstu by vůbec nepomohly.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, postupuje podle vás centrální banka správně při odhadu toho inflačního cíle,
bude to stačit?
Petr KUŽEL, předseda pražské hospodářské komory
--------------------
Já se domnívám, že centrální banka podceňuje tu situaci. Já myslím, že to, co říká pan
guvernér, stačit nebude. Já si myslím, že ty ceny porostou jinak a rychleji, myslíme si dokonce, že
vlastně v budoucnu ... Já tady nejsem pro to, abych hodnotil postupy centrální banky, jestli dělá
dobře, rychle nebo pomalu, my si samozřejmě budeme čekat na to, jakým způsobem centrální banka
vůbec zareaguje.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete reagovat?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Není mi jasné přesně, na co bychom měli reagovat ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli to nepodceňujete, tu situaci.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, tak samozřejmě, že odpovím, že nepodceňujeme. Kdybychom to podceňovali, tak asi budeme
...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pane guvernére ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... budeme reagovat jinak. Ale ten argument by musel být trochu specifičtější, co říkal pan
Kužel, to znamená, o jaké ceny se domnívá, že se jedná, proč by cenová hladina jako celek měla jít
nahoru, které skupiny zboží. Samozřejmě bude docházet k nápravám, řekněme, relativních cen, jak my
říkáme. Některé skupiny mohou jít nahoru, je velmi pravděpodobné, že půjdou nahoru ceny potravin,
ale nejenom v důsledku našeho vstupu do Evropské unie. V poslední době velmi rychle klesaly, bude
docházet k určité korekci. Jiné ceny naopak budou stabilní, jiné ceny mohou klesat. Takže náš názor
je, že v průměru by se cenová hladina neměla nějak dramaticky zvyšovat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, co tedy přinese českým obchodníkům rozdílnost cenových hladin? Přinese jim
problémy?
Petr KUŽEL, předseda pražské hospodářské komory
--------------------
Já bych se podíval na to z druhé strany. Rád bych upnul pozornost pana guvernéra na to, co se
vlastně dnes děje na Slovensku a vlastně i investoři, kteří vstupujou do České republiky, už
nevstupují. Je také podstatné to, že když jsme na podzim se s panem guvernérem setkali,
prognózovala Česká národní banka, že nezaměstnanost například bude menší. Dnes vidíme, že
nezaměstnanost prudce stoupá, protože se mi zdá, že analytici České národní banky podceňují střední
a malé firmy. A my víme všichni, že střední a malé firmy dělají vlastně skoro sedmdesát procent ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Já poprosím pana guvernéra, jestli chce stručně reagovat na to, co tady zaznělo?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já ..., teďko bychom se asi museli dohadovat o číslech, jaká byla naše prognóza. Já mám za
to, že my jsem říkali, že nezaměstnanost nebude klesat, že bude nad deseti procenty. Jestli je to o
desetinku tam tím či oním směrem, to asi není úplně zásadní věc. V každém případě to, na co
upozorňuje pan předseda Kužel, tak to není ani tak apel na centrální banku, to není o měnové
politice, ale to je apel na vládu. Je to o celkovém podnikatelském prostředí a s tím měnová
politika těžko něco může dělat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Já vám zatím děkuju.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doba levných půjček je zřejmě u konce. Očekávají to ekonomové i banky. Experti se shodují, že
důvodem změn bude růst úrokových sazeb České národní banky. Že sazby porostou, naznačil i guvernér
centrální banky Zdeněk Tůma. V únoru to napsaly Hospodářské noviny.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, zvýšíte úrokové sazby? Kdy a o kolik?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, víte dobře, že přesná odpověď není možná. To, že někdy v budoucnu sazby půjdou nahoru, je
velmi pravděpodobné. Většina analytiků mluví o druhé polovině roku. My zatím v těch našich
posledních analýzách jsme vyhodnocovali inflační riziko jako velmi umírněné. Nevidíme tam výrazná
rizika kromě jednorázových šoků, které jsou spojeny s deregulací, se změnami v oblasti nepřímých
daní, ale to jsou jednorázové změny a ty nemusí mít vliv na inflační očekávání jako celek ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nepopíráte, že porostou.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já nepopírám, že se sazby pohnou tím či oním směrem, stejně tak jsou určitá disinflační
rizika. V minulosti, není to tak dávno, kdy česká inflace se pohybovala v záporných hodnotách. Loni
jsme byli dotazováni, co budeme dělat s deflací a nyní se tady mluví o jakýchsi cenových skocích a
o ...
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pane guvernére, zeptám se vás jinak, úplně jednoduše. Mají si úvěr vít lidé teď nebo
počkat na závěr roku?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se domnívám, že úrokové sazby jsou momentálně stabilní. Já jim nemůžu slíbit, že sazby
budou na této úrovni, jestli budou nižší nebo vyšší. Pravda je, že většina analýz a teď nemluvím
jenom o analýzách centrální banky, ale koneckonců i to, na co upozorňují analyticky, směřují spíše
k tomu, že inflace může mírně růst, a tudíž by to mělo vést k mírnému nárůstu úrokových sazeb.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane předsedo, jaké důsledky by měl růst úroků pro firmy?
Petr KUŽEL, předseda pražské hospodářské komory
--------------------
No, podívejme se na to ještě z druhé strany. Pan guvernér říká, že sazby porostou mírně. Je
to úplně jedno, jestli rostou mírně v tuto chvíli nebo porostou mírněji v druhé polovině letošního
roku. Zejména v tuto chvíli je potřeba se podívat na to, že ta inflace, která v tuto chvíli nějakým
způsobem je nastavena, není úplně dobrá pro hospodářský růst této země. Když si vezeme, že já si
jdu vzít úvěr do banky, tak je v tuto chvíli, si myslím, jedno, za jakých podmínek. Ale když náš
občan má peníze v bance, tak si myslím, že dneska i ty peníze prodělává. Centrální banka, já se na
ni obracím z této pozice, protože je jediná instituce v této zemi, která může nějakým způsobem i
vládě nabídnout pomoc, jakým způsobem vyvést tuto zemi z hospodářské krize, která v tuto chvíli je.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, prosím, už jen stručně.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ano. No, nebylo mi jasné, jestli mluvíte jako podnikatel nebo vkladatel. Samozřejmě
podnikatelé chtějí sazby většinou nižší a vkladatelé vyšší.
Petr KUŽEL, předseda pražské hospodářské komory
--------------------
To je pravda.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jedná se o to, najít rozumnou rovnováhu, která odpovídá ekonomice. Kdybychom sazby zvýšili,
tak vy říkáte, že inflace je příliš nízká, pokud ji zvýšíme, tak inflaci budeme tlačit dolů a jako
naprosto podkopáme ekonomický růst. Takže já mám pocit, že si protiřečíte, nemohu si pomoci.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, já vám děkuju. Na shledanou.
Petr KUŽEL, předseda pražské hospodářské komory
--------------------
Já myslím, že ne. Děkuji.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.