(ČT24 24.10.2011, Studio 6)
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Včerejší summit Evropské unie a eurozóny komplexní řešení dluhové krize nepřinesl. Evropští lídři se znovu sejdou ve středu, kdy by konečné rozhodnutí mělo padnout. Protikrizový plán má obsahovat větší zapojení soukromých investorů, což v praxi znamená výraznější seškrtání řeckého dluhu, ozdravení evropských bank a posílení záchranného fondu eurozóny, tedy takzvaného eurovalu.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
S námi ve studiu je člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Dobrý den.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Dobrý den.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
To včerejší odložení konkrétního výstupu z jednání "27" docela jízlivě okomentovala ekonomka Megan Greenová, dovolím si ji citovat: "Plán oznámit plán na řešení krize se proměnil v plán oznámit o víkendu plán, že bude oznámen plán." Jak podle vás ten nevýsledek, jak na něj zareagují finanční trhy?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak dohodli jsme se, že se dohodneme. Já si myslím, že finanční trhy to do určité míry už i očekávaly, protože pokud se dobře pamatuji, tak je to asi třinácté setkání během 21 měsíců a většina z těchto setkání říkala, že teď už se to konečně vyřeší, takže trhy už si zvykly prostě na to, že se to příliš neřeší a že se spíš ty problémy ženou před námi.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je ta středa, tedy ten avizovaný termín, kdyby ten plán skutečně měl spatřit světlo světa a bude oznámen, je to nejzazší termín?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Ne, není to nejzazší termín. Spíš se oznámí některé kroky, kde se ještě pracuje na technických detailech nebo ještě není konečná dohoda, takže to nevidím jako finální řešení, ale vidím to řekněme jako třeba oznámení toho, jakým způsobem se třeba bude řešit řecká krize. To bych vnímal i jako samotné pozitivum, pokud by se konečně alespoň jeden problém vyřešil.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A budou to takto vnímat i finanční trhy?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že finanční trhy ano, protože finanční trhy potřebují reálné informace a doposavad vlastně většina těch výstupů byla pouze sliby a často se ukazuje, že vlastně i ty sliby byly takříkajíc nekredibilní z hlediska toho, že se ukazovalo, že vlastně jsou nereálné, že finanční trhy potřebují, abych řekl, informaci, která jim dá jasnou zprávu o tom, že už to řešení je kredibilní nebo že se nebude měnit.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k rekapitalizaci bank. Jedním ze zásadních bodů vyjednávaného plánu je právě rekapitalizace bank provedená podle společného evropského scénáře. Je snaha zachraňovat banky výrazně lepší strategie než snaha zachraňovat země v problémech, je to krok správným směrem, který může zastavit šíření dluhové krize?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Je to krok nutný, protože samozřejmě ty banky jsou v situaci, kdy drží značné části vládních dluhů a v okamžiku, kdyby ty vládní dluhy se staly nesolventní nebo problémové, tak samozřejmě budou v problémech i ty banky. Takže tady máme takový problém toho kruhu, že banky mají vládní dluhy a ty vládní dluhy jsou nyní již ne tak bonitní, jako byly v minulosti, což vytváří další tlak na ty banky, nicméně vlády nemohou příliš nasypávat do toho finančního sektoru, protože by se ještě více zadlužily.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak říkáte, že je to nutný krok. Pranýřoval byste evropské politiky za to, že s tím krokem přicházejí pozdě, když vzpomeneme například srpnové vyjádření tehdy nové šéfky Mezinárodního měnového fondu Christiny Legardeové, ta zmínila, že prostě to řešení nepůjde bez zvyšování kapitálu bank a tehdy se na ni všichni evropští politici dívali jako na agenta Spojených států.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já si dokonce myslím, že pokud by se s tím řešením přišlo hned na počátku krize, tak bylo mnohem levnější, a to byl i ten /nesrozumitelné – postup?/, který zvolily Spojené státy, které vlastně vlastníkům přikázaly rekapitalizovat banky i pod hrozbou vlastně vyvlastnění.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by podle vás měl zaplatit tu rekapitalizaci bank, aby finančníci neměli neoprávněný pocit, že veřejné rozpočty zalepí jakoukoliv jejich chybu, jakýkoliv jejich omyl, jakýkoliv riskantní obchod. Jaký by měl být podíl soukromého sektoru a národních peněz a peněz z eurovalu?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já si myslím, že ta kapitalizace bank by měla přicházet zejména ze soukromého sektoru, nicméně ta vyjádření, která jsou z Evropské unie, vlastně tomu nenahrávají. Pokud vezmeme třeba zaměňovanou daň, která bude uvalena na finanční sektor, tak vlastně oni těm privátním investorům říkají - investujte do finančního sektoru, ale my vás okamžitě zdaníme. Takže já to vnímán tak, jako že kdybych to aplikoval na nějaký jiný průmysl, který říkali - investujte do toho průmyslu, budete mít skvělé podmínky, my na vás uvalíme novou daň. To žádný investor neudělá. Takže si myslím, že tady si Evropa do určité míry dělá další problém.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, nám šlo možná o opačný úhel pohledu, jestli náhodou ta opatření, která teď vyjednávají šéfové zemí Evropské unie a především tedy šéfové zemí, členských zemí eurozóny, jestli jsou příliš, řekněme, vstřícná vůči tomu finančnímu sektoru, jestli neříkají příliš - ano, zaplatí to národní rozpočty, když nebudou stačit, zaplatí to euroval. Vy si můžete dělat chyby, stejně my to zalepíme - v uvozovkách.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
No, tak to není, protože samozřejmě vždycky ta státní pomoc přichází s nějakými podmínkami a ty podmínky mohou být velmi tvrdé. Ve Spojených státech v podstatě skutečně šlo o to, že pokud se ta státní pomoc nevrátí, tak prostě majitelé o tu banku přijdou, a tady si myslím, že potom je to velmi jasný signál o tom, jakým způsobem to řešit.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A bude se hodně zestátňovat, jinými slovy změní se výrazně evropské bankovnictví touto krizí?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že se změní, že se změní docela dost právě s ohledem na to, že vlastně doposud ty banky pracovaly, řekněme, s relativně malými kapitálovými polštáři, a tím, jak se bude přecházet i na novou bankovní regulaci na nové požadavky, které jsou označovány souhrnně jako báze 3, zatím se na nich stále pracuje, tak vlastně vede k vyšším požadavkům opět na bankovní kapitál, to znamená, že ty banky by měly být, řekl bych, na tom lépe z hlediska toho, když přijde nějaká krize, nicméně nemohou prostě jít jen tak jiným způsobem.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
Může tedy rekapitalizace bank sama o sobě zachránit euro?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Nezachrání euro, to rozhodně ne. Rekapitalizace bank je prostě krok, který povede k stabilnímu finančnímu sektoru, to s eurem jaksi nemá příliš mnoho společného. Spíš bych to vnímal tak, že rekapitalizace bank pomůže samotnému euru vyřešit své vlastní problémy.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobře, pojďme dál, odpis řeckého dluhu. To je další věc, o které se teď jedná. Otázka je, jak velký ten odpis bude. Do jaké míry se odrazí ten odpis řeckého dluhu na samotných peněženkách Řeků nebo pocítí to nějakým způsobem, hrozí třeba, že by se to mohlo odrazit ve výplatách penzí s ohledem na to, že různé penzijní fondy často investují právě třeba do státních dluhopisů?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
To byl právě, si myslím, jeden z těch důvodů, proč na počátku se přišlo nikoliv s radikálním řešením, ale s kupováním času, protože si všichni uvědomovali, že ty řecké dluhopisy nejsou pouze v držení řeckých bank, i když tam je jich většina, ale mají je v držení různé penzijní fondy a banky, a to znamená, že by to dopadlo i na portfolia investorů v celé Evropě. A protože to bylo na začátku krize, tak se doufalo, že krize pomine rychle a podaří se to vyřešit nějakým jiným způsobem, nicméně ukazuje se, že tomu tak není, a máte pravdu, že vlastně v samotném Řecku samozřejmě to povede k velkým problémům čistě proto, že značná část toho řeckého dluhu je držena řeckými bankami, čili, když dojde k vlastnímu odpisu, bude potřeba značným způsobem tedy sanovat řecké banky.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Takže opravdu akutně hrozí, že to seškrtání dluhů pocítí řadoví Řekové třeba právě, že se jim sníží penze a podobně?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Ano, je to v podstatě nutnost, protože ta řecká úroveň platů, řecká úroveň služeb prostě neodpovídá výkonnosti té ekonomiky, a pokud vycházím z toho, že Řecko zůstane v euru, tak vlastně nemají jinou možnost, než jít tou cestou snižování reálných příjmů, to znamená skutečně to tak dopadne.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
Opatření, o kterých teď mluvíte, ta souvisí s řízeným bankrotem Řecka. Můžete říct, jak v praxi vypadá řízený bankrot?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Řízený bankrot v podstatě je, že věřitelé se dohodnou nějakým způsobem, jakou část těch dluhů Řecku odpustí. V současné době se pracuje s tím číslem 21 %, na kterém se dohodli, nicméně se ukazuje, že to je patrně nedostatečné a francouzská ministryně prohlásila, že francouzské banky unesenou i 50% odpis řeckého dluhu, takže to vnímán i jako signál toho, že skutečně ten odpis bude více než dvojnásobný k tomu, co se doposud ohlásilo.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A teď se omlouvám, že možná bazírujeme na nějakých technikáliích. Jak by to v praxi vypadalo? To by vypadalo, že by řecký premiér oficiálně vystoupil, řekl by ano, oficiálně prohlašuji, že nejsme schopni splácet naše závazky, dohodli jsme se na smazáni části našeho dluhu, Řecko je v bankrotu?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Zpravidla může vystoupit premiér nebo se to dohodne na společné konferenci s velkými věřiteli, případně se zástupci mezinárodních institucí. Jaksi to je spíš technikálie toho, jakým způsobem se to oznámí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A oznámí se to, pardon, takto otevřeně, anebo se to oznámí zaobaleně do slovíček jako je restrukturalizace a podobně?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak to je to B, protože vlastně těch 21 %, které jsem zmiňoval, tak vlastně se hovořilo o restrukturalizaci, nikoliv o bankrotu, ale svým způsobem restrukturalizace, když se dochází k odpuštění části dluhu, tak již je prostě vyjádřením toho, že ten dlužník byl nesolventní.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jedna věc, jak tenká je hranice mezi řízeným a neřízeným nebo nekontrolovatelným bankrotem?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
No, docela tenká je a právě to je jeden z těch důvodů, čeho se finanční trhy obávají. Prostě finanční trhy by rády měly jasnou informaci, že ten bankrot nebo že /nesrozumitelné/ bude řízený, aby byly schopny zakalkulovat, jaká jsou ta rizika, aby byly schopny s nimi pracovat. V okamžiku, kdy vlastně oni nevědí, jak velká část dluhu bude odepsána tak, aby to bylo kredibilní, neznají ten postup, tak samozřejmě mají problém s tím, kdy k tomu dojde, komu zůstane v ruce ten Černý Petr, to dále zvyšuje tu nervozitu na těch trzích.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A ještě prosím poslední věc, vy jste řekl vycházíme z toho, že Řecko zůstane u eura. Není to jenom zbožné přání? Není to tak, že Řecko, víceméně teď už je jasné, že znovu přejde ke drachmě, a nebylo by to koneckonců pro Řeky při určitém nastavení těch poměrů výhodnější?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já si myslím, že by to určité řešení bylo, že by to možná pro ty Řeky bylo i výhodnější, nicméně vnímám zatím nastavení politické tak, že zachování eura v celistvosti celé té eurozóny je větší prioritou než, řekněme, řešení této jednotlivosti.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A kdybyste o tom rozhodoval vy, trval byste na euru, anebo byste se už v tuto chvíli přiklonil k tomu přechodu na drachmu?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já si myslím, že v okamžiku, kdy bude proveden větší odpis toho řeckého dluhu, tak je možné zůstat v euru, nicméně ta drachma jako taková by samozřejmě byla pro Řecko asi výhodnější, na druhou stranu by to znamenalo jisté přiznání zásadních problémů, které byly hned v počátku, a to zas nikdo nechce.
Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
--------------------
Člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Děkujeme vám. Hezký den.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Děkujeme.