Mojmír Hampl (Bankovnictví 22.2.2008 strana 22, rubrika: Měna a regulace)
Nenápadná komunikační evoluce v České národní bance
Nenápadná komunikační revoluce - tak lze nazvat změny, které Česká národní banka od počátku tohoto roku provedla ve způsobu, jakým informuje veřejnost o tvorbě měnové politiky. Jde o sadu kroků, k nimž se i v zahraničí odhodlala jen málokterá centrální banka. Finanční trh i širší veřejnost snad ocení, že se ČNB rozhodla pravidelně publikovat přesné znění své představy o očekávaném budoucím vývoji základní úrokové sazby.
Takto zveřejněná představa samozřejmě není závazkem centrální banky. Neznamená automaticky, že se v budoucnu budou sazby měnit přesně a výlučně tak, jak tato „úroková trajektorie“ v daném okamžiku naznačuje. Očekávání budoucího vývoje sazeb se samozřejmě v čase mění s tím, jak se mění prognóza inflace a představa o budoucím vývoji domácí ekonomiky i vnějšího prostředí. ČNB je však přesvědčená, že český finanční trh je již natolik vyspělý, že tuto nejistotu přirozeně chápe a transparentně zveřejněná prognóza sazeb tak bude pro něj dodatečnou indikativní informací s nenulovou přidanou hodnotou.
ČNB se však rozhodla ukázat karty i v dalším ohledu. Od roku 2008 zveřejňuje po každém měnovém zasedání informaci o tom, jak každý člen bankovní rady jmenovitě na daném zasedání hlasoval. K tolik oblíbené „ptačí ornitologii“ (dělení centrálních bankéřů na holubice a jestřáby), kterou osobně nemám příliš v lásce, tak bude možné připojit jasné jmenovité informace. A možná se konečně ukáže, jak nesmírně zjednodušující toto dělení je.
DALŠÍ ODKRYTÉ KARTY
Hlavní důvod, který vedl ČNB k takto razantnímu „rozhrnutí závěsů“, však byl jiný - dále posílit veřejnou kontrolu nad rozhodováním o nastavení měnové politiky. Členové bankovní rady jsou sice ve svém rozhodování zcela nezávislí, od této chvíle jsou však každý individuálně pod zesíleným drobnohledem a nesou nejen kolektivní, ale i osobní odpovědnost za měnová rozhodnutí.
Je možné si kdykoli ověřit, že hlasování daného člena rady je v souladu s jeho veřejně proklamovanými postoji a názory, že vývoj jeho hlasování v čase odráží vývoj ekonomické situace a že je skutečně veden snahou o plnění primárního úkolu měnové politiky ČNB, tedy zajištění cenové stability. Proto jsem byl koneckonců jedním z iniciátorů a zásadních stoupenců tohoto kroku.
NÁVOD K POUŽITÍ: ŠEST ZÁSAD
Abych poskytl uživatelům tohoto nově zavedeného drobnohledu jakýsi stručný „návod k použití“, předkládám seznam šesti klíčových zásad, kterými se sám při svém měnovém rozhodování snažím řídit.
- Posuň sazby ve správnou chvíli, ani pozdě, ale ani brzo Kouzelné anglické slovo „preemptive“ (zhruba přeloženo „učinit něco dřív, než bude pozdě“) neznamená, že rozhoduji dříve než je nezbytně nutné, ale ve správný čas, tedy ani brzo, ani pozdě. Najít ten správný okamžik je nejtěžší. Špatný výklad onoho slova je, že si zjednoduším práci reakcí dlouho předtím, než mám přiměřenou jistotu o správnosti rozhodnutí. To je ale falešný „preemptive“ přístup, který může vést k nutnosti provádět následnou korekci takto uspěchaného kroku.
- Pořád mysli na zpoždění a nepřeceňuj informace o včerejšku, pro zítřek nemusí být vždy relevantní Tvé dnešní rozhodnutí se v ekonomice naplno projeví mnohem později. Měnová politika centrální banky je koneckonců založena na předpokladu, že dnešní měnové rozhodnutí ovlivní inflaci až se zpožděním roku a půl. Informace o dnešku či včerejšku (aktuální vývoj inflace, kurzu, HDP a podobně) jsou proto ve tvém rozhodování důležité nikoli samy o sobě, ale jen a pouze pokud ovlivňují výhled plnění tvého zítřejšího cíle. Protože však vztahování dnešního rozhodnutí k dnešní situaci a dnešním číslům je tak mediálně vděčné a svůdné, v komunikaci s trhy a veřejností problém zpoždění neustále zdůrazňuj.
- Nová prognóza je klíčová Měnová rozhodnutí čiň co nejdříve poté, co máš dostatečnou sumu nových informací, která tě k němu opravňuje. Netaktizuj příliš s časováním a odkládáním rozhodnutí na „lepší časy“. Největší sadu nových informací o budoucnosti by ti měla dát vždy nová prognóza inflace. Novou prognózu máš k dispozici čtyřikrát ročně, rozhodnutí o sazbách by měla padat častěji těsně po nové prognóze, spíše než v obdobích mezi prognózami. Rozhodnutí bez nové prognózy je doplňkové, komplementární k tomu s prognózou, zesiluje jej či potvrzuje, ale nemělo by jej negovat. To budiž zvýrazněno faktem, že ČNB od letošního roku snižuje počet měnových zasedání z 12 na 8. Vytváří tak rytmus 4+4, to znamená čtyři „velká“ čtvrtletní zasedání (únor, květen, srpen, listopad), během nichž je prezentována nová prognóza inflace, doplněná čtyřmi „malými“ zasedáními (březen, červen, září, prosinec) bez nové prognózy, pouze s aktualizovanými makroekonomickými daty.
- Nikdy neměj předem vychýlenou „výškovku“ nahoru nebo dolů V každé situaci se na novou sadu informací dívej nepředpojatě, každou novou prognózu studuj bez předsudku od začátku do konce znovu a znovu stejně poctivě, byť můžeš být díky tomu obviněn z toho, že jsi v čase „nekonzistentní“ a pokaždé rozhoduješ „jinak“, jednou nahoru, jednou dolů. Pokud je čitelností míněna předpojatost ve směru, jakým mají jít sazby, pak taková čitelnost jde na úkor odpovědného rozhodování.
- Na jednání bankovní rady choď s jasným názorem, ale dostatečně otevřený jej změnit Poté, co máš sadu nových informací, vytvoř si před jednáním silný názor, ale zároveň buď připravený jej změnit či upravit. Kouzlo měnového rozhodnutí je nejen v tom, že jej činí sedm individualit, ale též, že je ony individuality činí po zevrubné vzájemné diskusi jako těleso. Individuální i kolektivní složka rozhodnutí je důležitá. Jak kdysi říkal John Maynard Keynes: „Je neuvěřitelné, k jakým šíleným závěrům je občas člověk schopen dojít, když přemýšlí sám bez korekce ostatních.“
- Někdy je překvapení trhu prostě nevyhnutelné Rozhodování, které by se řídilo jen očekáváním trhu, jakkoli je to pro měnovou politiku důležitá informace, nepřivede ekonomiku nutně k rovnováze. A to ani v teorii, ani v praxi. Tvůrce měnové politiky musí též někdy dělat rozhodnutí, která jsou pro trh překvapivá. Jinak nevede, ale nechává se vést.