(ČRo Plus 22. 2. 2017 9:34, pořad Pro a proti)
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy ukončí Česká národní banka intervence vůči silné koruně? Jak fungoval kurzový závazek během tří let od jeho zavedení? Byly intervence prospěšné, anebo ne? Jaký bude další vývoj uvolněné koruny? O tom bude dnešní Pro a proti. Nerušený poslech přeje Karolína Koubová. Pozvání k debatě dnes přijali viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, dobrý den.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Dobrý den.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A externí poradce ministra financí, ekonom Aleš Michal, dobrý den.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Hezký den.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Úvodní otázka je pro oba stejná, pánové. Pomohly za tři roky svého fungování devizové intervence České národní banky české ekonomice nebo ne? Pane Hample?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Raději bych tomu říkal kurzový závazek než intervence, to je takové to populární mediální pojmenování.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak abychom použili více terminologie.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Jasně. Myslím si, že splnily přesně, co splnit měly a to, co si od nich Česká národní banka slibovala. To znamená, dodatečným uvolněním měnových podmínek v roce 2013 pomohly nastartovat oživení české ekonomiky, vedly k růstu investic, k růstu produktivity, k růstu reálných příjmů a v tomto slova smyslu zafungovaly téměř učebnicově, dobře a správně.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hample, promiňte, pane Michle, můžete.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Můžu odpovědět ještě jednou /smích/.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Toto říká pan Hampl, ještě bude prostor na další odpovědi, abychom se neopakovali. Tak pane Michle, zafungovaly dobře devizové intervence České národní banky?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Jsem makroekonom a mám vysokoškolský diplom a vždycky vím, že tady tyto modely je potřeba hodnotit až s delším odstupem. Nejsprávnější odpověď na to tedy je, že já vlastně nevím.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestačí odstup tří let?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Nestačí, navíc jsme ještě v polovině, protože bude exit nebo výstup ze závazku a pak je důležitý, jak se projeví i další negativní jevy, jako třeba zastavení, sbližování naší ekonomiky třeba s Německem nebo tisknutí peněz a promítnutí do nákupu státních dluhopisů nebo budoucí ztráta České národní banky. Tři takové problémy. Jelikož nevím, jak dopadnou, tak vlastně neumím zhodnotit, jestli jsou intervence nebo kurzový závazek z makropohledu pozitivní nebo negativní pro českou ekonomiku.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá. Ale třeba premiér zhodnotil, že se splnilo alespoň to, že se zabránilo deflačnímu vývoji v tomto ohledu, tedy splnil kurzový závazek své poslání, pane Michle?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
S kurzem přece nemůžete bojovat proti deflaci, aspoň myslím, protože kdybychom bojovali proti deflaci kurzem, tak ho můžeme oslabit na padesát. Kdyby oslabil na těch padesát korun za euro, tak máme inflaci, a naopak, kdyby koruna výrazně posílila, tak zase inflaci nemáme. Přijde mi divný bojovat kurzem proti deflaci.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hample, prosím, bojovat kurzem proti deflaci je podle Aleše Michla opravdu divné.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Nejdříve vezmu všechny tři argumenty, které byly zmíněny. Sbližování se s bohatšími ekonomikami samozřejmě kurzový závazek pomohl, nikoli naopak, protože vedl k tomu, co jsem říkal. Otočení negativního trendu poslední velké recese let 2011 a 2013, kdy jsme chudli, ekonomika zpomalovala, ztrácela a kdy také klesaly reálné příjmy - to všechno se počínaje začátkem roku 2014 otočilo k pozitivnímu. Jinými slovy, vedlo to k rychlejšímu přibližování k vyspělým ekonomikám. Úplně obráceně, než je často mylná mediální interpretace. Za druhé, ztráta, často se zapomíná na to, že Česká národní banka akumulovala ztrátu nebo ji zvyšovala v celém období po zavedení inflačního cílování po roce 1998 a do roku 2013 měla ztráty neustále. Nikdo tohle ve veřejném prostoru neřešil, nikoho to příliš netrápilo, logicky, protože tato ztráta není ztráta daňových poplatníků nebo ztráta veřejných financí, nikdo z posluchačů ji v zásadě nemusí řešit. Okamžik, ve kterém Česká národní banka pro některé paradoxně ztrátu jednorázově umazala, bylo právě zavedení kurzového závazku a oslabení kurzu, takže když jsme vstupovali do kurzového závazku, měli jsme ztrátu zhruba v řádu 100 miliard korun. Dnes máme nejlepší hospodářský výsledek a nejlepší hospodářskou pozici za léta, řekněme za 15 let - plus 70 miliard korun a v situaci, kdy máme takový nejlepší hospodářský výsledek a kdy je finanční pozice centrální banky nejlepší, a to díky kurzovému závazku, jsme umazali ztráty, o kterých mnozí předpokládali, že je budeme umazávat dalších 10 let, tak se řeší otázka ztráty. Úplně tomu nerozumím...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a teď ještě k tomu třetímu bodu, prosím, pane Hample, protože se budeme věnovat tomu, co bude znamenat třeba exit právě z kurzového závazku.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tištění peněz, řekl bych, je opět mediální zkratka. Tištění peněz znamená tištění v hotovosti, tomu asi všichni rozumí, ale to se neděje. Nic takového se neděje, protože změna velikosti bilance centrální banky, nákup devizových rezerv, oproti tomu zvyšování rezerv komerčních bank nemá žádný vliv nebo žádný přímý vliv na to, jak se mění peněžní zásoba a tím méně na to, jak se mění oběživo, které všichni znáte, to znamená bankovky a mince. Viz moje poslední reakce.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A prosím ještě stručně k bojování s deflací kurzem.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Samozřejmě, že to není ani omyl a ani divné. Je to právě normální. Jde o měnovou politiku. Měnová politika v zásadě používá dva nástroje. Standardní jako jsou úrokové sazby a méně standardní nástroj, kterým je v našem případě kurz, ale oba dva působí stejně. To znamená, snižování úrokových sazeb vede ke startování inflačních tlaků skrze stimulaci poptávky a kurz dělá úplně totéž. Je to jenom jiný nástroj, který vede k témuž. Nic divného, naopak, je to normální.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyvrátil vám, pane Michle, pan viceguvernér ty pochybnosti nebo nejasnosti ohledně účinnosti kurzového závazku?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Nevím. Úplně na čísla, když si to vezmeme, mám jednoduchý příklad. Předtím, než Česká národní banka začala intervenovat, tak naše mzda v eurech byla 1 040 euro měsíčně, jo, Češi brali v průměru 1 040 eur. Současnosti máme 1 008 euro, míň euro. Člověk podle mě ...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A za to mohou devizové intervence?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Podle mě díky tomu, že se oslabila měna, tak to přispělo k tomu, že naše mzda se nepřibližuje německé mzdě. Je to čistě přepočet tím slabším kurzem. Čili jenom na příkladu jsem uvedl, že všechno má své pro a proti, všechno má svoje náklady a jeden z nákladů prostě je, že naše mzda, naše kupní síla je menší, než byla před intervencemi, je nižší...tečka.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak může mít dopad, pane viceguvernére, na kupní sílu, jak uvádí konkrétní příklad od Aleše Michla?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Kupní síla vaší mzdy, pana Michla a mojí je dána domácí mírou inflace a tím, jak se zvyšuje váš reálný příjem ve vaší domácí měně, který se samozřejmě od roku 2013 začal zvyšovat. Naopak mezi lety 2011 a 2013 klesal. Čili přepočet, je velice pravděpodobné, že kdyby neskončila vleklá recese let 2011a 2013, tak ta čísla jsou dnes i v korunách i v eurech mnohem horší, protože bychom prostě dál chudli. Recese je chudnutí, my jsme to chudnutí pomohli zastavit.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem se hodně diskutuje, je, zdali měl kurzový závazek trvat tak dlouho, jak trvá, pane viceguvernére. A vy jste, pane Michle, mluvil o tom, že tento nástroj měnové politiky měl zkrátka trvat kratší dobu. Proč?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Protože když uděláte nestandardní krok, co centrální banka udělala, oslabíte měnu, tak podle mě takový nestandardní krok se dělá tehdy, když máte úplně vystřílené všechny náboje, což Česká národní banka měla vystřílené, měla nulové úrokové sazby, měla vystřílené standardní nástroje, a kdyby export byl úplně v háji, což doopravdy v tom listopadu 2013 byl, já si na to vzpomínám. Měli jsme dvojitou recesi, Německo už rostlo a my jsme byli fakt v háji, tedy ekonomika. Čili rozuměl bych tomu tak, že doopravdy část ekonomů může říct, uděláme jednorázový nestandardní krok, nakopneme tady tu ekonomiku přes oslabení měny, rozumím tomu, dělá se to jednou prostě za "uherák". Tady tomu rozumím, ale blbý je, když tady ten krok držíte strašně dlouho a de facto pak už z toho nakopnutí exportu, export už máte rekordní, ekonomika roste. Všechno je v pořádku a už vycházíte z toho, že jenom cílujete inflaci přes kurz, ale nesázíte už na tu silnou měnu, protože já věřím na silnou měnu. Vy vlastně držíte tu ekonomiku se slabou měnou a bráníte ji posílit na rovnovážnou úroveň, takže vy ji vychýlíte z rovnovážný úrovně a bráníte ji posílit, posílit na rovnovážnou úroveň. Takže to mi na tom vadí ta dlouhá doba.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týká trvání kurzového závazku, nechám reagovat i pana Hampla, protože původně se přece plánovalo, že se skončí, tuším, na konci roku 2015, teď máme rok 2017 nebo na začátku roku 2015, pokud se nepletu, nepřesluhuje kurzový závazek už dávno, pane Hample?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Musím potvrdit, že skutečně trvá déle, než jsme si na začátku mysleli, než jsme si mysleli v listopadu 2013, to je naprosto nepochybná pravda. Souhlasím...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A neškodí tím pádem v současné době ekonomické situaci a koruně?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Nezdá se, že by jakkoli škodil. Vrátím se jen na začátek a použiju slova, která tady řekl Aleš Michl a se kterými souhlasím. Ekonomika byla v roce 2013 jeho slovy v háji a potřebovala další měnové uvolnění. Nebylo možné ho udělat skrze úrokové sazby, úrokové sazby už nebyly k dispozici, proto se použil druhý nejbližší konvenční nástroj, to znamená kurz, který možná, a to bych teď řekl s výhodou toho zpětného pohledu, jsme měli použít dříve.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A skončit dříve možná. Na to se ptám.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
I to není vyloučeno. V každém případě, když se dnes podíváte na výkon české ekonomiky, na všechny klíčové parametry, těžko se identifikuje jeden jediný parametr, jeden jediný ukazatel, který by kurzový závazek poškozoval. Je to úplně naopak. Často se argumentuje tím, že kurzový závazek vede k jakémusi zlenivění reálné ekonomiky, že to vede k tomu, že reálná ekonomika zaostává, že neinvestuje tolik. Přitom mi připadá, že všichni, kteří tohle říkají, myslím, že jeden z nejtypičtějších ...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, Aleš Michl, necháme ho reagovat ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
... šiřitelů tohoto mýtu je Miloš Zeman. Podle mě se málo dívají na data, protože od roku 2013 dál začaly růst investice poněkud dramaticky, do té doby klesaly. Začala růst produktivita, do té doby klesala. Čili kurzový závazek naopak pomohl tomu a zcela logicky a učebnicově podniky měly více příjmů, mohly více investovat, měly lepší očekávání, co se týče jejich, jejich hotovosti...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale děje se to i v té současné situaci, pane Hample? Neměl už zkrátka kurzový závazek opravdu skončit loni?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Podívejte, kdyby měla centrální banka pocit, že měla skončit, tak, tak by skončil. Zdá se, a teď zase s výhodou toho zpětného pohledu, já si myslím, že tři roky už je relativně slušný odstup, zdá se, že ty deflační tlaky, ten, ta slabá poptávka, která tady byla, ať už na straně spotřebitelů nebo firem, ty, ty byly mnohem silnější v roce 2013, než jsme si i tehdy mysleli, no a potom přišli ty takzvané hezké, příjemné fajn šoky v podobě nízkých cen komodit, energií, které centrální banka nemusela brát v úvahu a které udržovaly inflaci nízko. Čili to prostředí nakonec se ukázalo, že bylo mnohem deflačnější nebo dezinflačnější, než se zdálo pro protahování závazku.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím o komentář Aleše Michla k tomu vysvětlení, proč trvá kurzový závazek tak dlouho?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Já nechápu, proč to trvá tak dlouho, možná proto, že se k tomu Česká národní banka zavázala, řekla to ve všech médiích, že to bude trvat do konce prvního čtvrtletí, vím to i já, čili já se těším na prvního ...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy to víte v první řadě.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
... těším se na 1. dubna, to bude začátek druhého čtvrtletí, tak se budu bát, jako jestli se už něco nestane.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Pro a proti. Dnes pozvání k debatě přijali viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a externí poradce ministra financí, ekonom Aleš Michl. Mluvíme o devizových intervencích České národní banky.
/ Upoutávka /
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Aleš Michl mluvil k trvání kurzového závazku, je první čtvrtlet, na jeho konci se tedy uvidí. Česká národní banka mluví o nejpravděpodobnějším termínu jako o polovině roku nebo okolo poloviny roku. Co se stane s korunou? To je totiž velká otázka. Pane Michle, sázelo se na to, že posílí, teď se mluví hodně o výkyvech, o těch spekulativních nákupech, o tom, že české koruně ten výstup může vlastně uškodit.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Přesně tak, to jsou takové ty málo viditelné jevy, které běžný občan nevidí, co intervence způsobují. Já jsem tady řekl jasnou viditelnou věc, to je to, že srovnání české a německé mzdy, že jsme chudší. Druhá věc je, že doopravdy intervence způsobují, že jsou minusové úrokové sazby, způsobují spekulativní poptávku po českých dluhopisech, jinými slovy politika nemotivují k tomu, aby šetřil. Díky vytisknutí korun je podle mě větší poptávka po českých dluhopisech, protože koruny je třeba někam uklízet, někam dávat. Čili je tam spousta spekulací a nejlepší odpověď na vaši otázku je, co se stane, až to spustí Česká národní banka. Já... vím, že nic nevím, já fakt...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy víte, pane Hample, co se stane s kurzem koruny, co se s stane s korunou po tom exitu z kurzového závazku?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
V okamžiku, kdy se vrátíme k tomu úplně běžnému režimu takzvaného řízeného plování, tak v každém případě bude platit, co platilo před rokem 2013, kdy kurz bude proměnlivější. To je...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale musíme zohlednit opravdu ty velké nákupy koruny. Dokáže Česká národní banka čelit třeba očekávanému...
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Euru tedy?
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy euru, promiňte, ano, dokáže Česká národní banka čelit očekávanému silnému tlaku spekulantů s korunou, kteří... tak jsem to myslela, kteří nakoupili korunu, nebo teď... nakoupili ano. Teď jsem se do toho, pánové, úplně jsem se do těch kurzových všech možných transakcí opravdu zamotala, ale spekulace s korunou, to je jasné. Jak tomu chce Česká národní banka čelit, aby koruna neoslabovala?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To je hodně otázek v jedné ošatce. Zkusím je říct postupně.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se k tomu dobrala poměrně hodně složitě, omlouvám se, ale víme, o co jde.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Zkusím to říct postupně. To, co dělá centrální banka od roku 2013, je, že nechce dovolit posílení koruny pod nějakou úroveň. Na to má nástrojů nekonečně mnoho, protože svých korun může vytvořit nekonečně mnoho, to jsme opakovali v minulosti, zopakuju to i teď. Čili pokud by v budoucnu nastalo, že koruna nějak silně neudržitelně, nefundamentálně, nerovnovážně posílí, tak je samozřejmě centrální banka připravena zasáhnout, to jsme řekli opakovaně a nástroje na to má.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď to vypadá, že to tak úplně nebude, nebo se mýlím?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Proč myslíte?
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě kvůli těm spekulacím.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Ne. Říkám znovu, že nástrojů na to, jak bránit případnému neudržitelnému posilování kurzu máme nekonečně mnoho, nástrojů na to bránit oslabování, máme teď...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, protože jde o to, že je koruna zkrátka překoupena. Tak jsem to myslela.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Říkáte, že by se kurz mohl vyvíjet i na opačnou stranu, že by nemusel jenom posilovat, že by mohl i oslabit. To je to, co se snažíme říct i tržním hráčům, že trh je relativně mělký a že jejich jednoduchá sázka na to, že první den po opuštění kurzovného závazku vydělají velké peníze, se může ukázat jako lichá, protože kurz může reagovat i na opačnou stranu. Pokud se ptáte na to, jaké zbraně má na opačné straně, to znamená, při případném neudržitelném nebo nefundamentálním oslabování, tak bych řekl právě proto, co jsme dělali poslední léta, máme největší zásobu devizových rezerv v dějinách této ekonomiky. Zahraniční investoři...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
No a neproděláte, pakliže je začnete uvolňovat?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Zahraniční investoři nám dodávají zbraně proti nim samotným do budoucna. To si možná neuvědomují... a ještě se vrátíme k těm dluhopisům, protože to je speciální téma.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě bych se vrátila právě k tomu kurzu koruny. Co se dá očekávat skrz ty spekulativní nákupy, skrz to, že se teď může po uvolnění kurzového závazku vrhnout velké množství nakoupených korun na trh a tím pádem vlastně oslabit korunu?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Jasně. Odpověď na vaši otázku neproděláte, až to pustíte? Ano, prodělají. Teď na tu druhou otázku, co se tedy stane. Úplně jednoduše, když to řeknu, krátkodobě vůbec neví nikdo, bude to asi lítat na obě dvě strany. Dlouhodobě z řádu měsíců podle mě by Česká národní banka i politici měli říct jasně, a říká to prezident Zeman a podle mě to říká dobře, měli bychom vsadit na silnou měnu. Čili měli bychom jí umožnit krátkodobě posilovat - jako pozvolna posilovat. Ono se to řekne lehce, pak se to dělá těžce a vsadil bych na silnou měnu. Čili nechal bych posilovat měnu a věřím na to, že kurz je ten, který kope všechny podnikatele do zadku, aby makali na firmě. Je to fakt tržní věc ten kurz. Takže bych ho moc neovlivňoval. Kurz oslabuje, když jsme v recesi. Posiluje, když je nám dobře a motivuje podnikatele, aby dělali svoje změny a nakupovali investice.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Aleši, můžu technickou? Kdyby platila tady tato úvaha, která se taky objevuje v médiích znovu a znovu, tak by muselo platit, že země, které jednou pro vždy zafixovali svůj kurz, například země, které vstoupily do eurozóny, tak jednou pro vždy jsou odkázány k tomu mít takovou životní úroveň, s jakou vstupovaly do eura. To je přece absolutní nesmysl a víme, že to tak není. Čili to, že my jsme zvolili tenhle kurzový nástroj, samozřejmě neznamenalo nic negativního z hlediska bohatnutí této země. Říkám, že to bylo právě naopak. Pomohlo to bohatnutí, a když se bavíme znovu o tom prodělávání, řeknu to úplně jasně, nedvojznačně. V situaci, kdy tato ekonomika bude dohánět bohatší země na západ od nás a bude se to projevovat nakonec sílícím kurzem tak, jak to bylo před zavedením kurzového závazku, tak centrální banka bude akumulovat nové ztráty, jako to bylo v minulosti a v časech, kdy to nikdo neřešil. To je definiční nutnost země, která chce dohánět ty bohatší, ale s nízkou inflací. Proto se bohatnutí potom nakonec promítá do posilování kurzu a promítá se do účetní ztráty centrální banky. To je úplně evidentní makroekonomická danost. To není vada systému, to je vlastnost systému.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a dnes diskutujeme i s externím poradcem ministra financí, ekonomem Alešem Michlem. Prosím, pane Michle, reagujme na ty ztráty. Jak to tedy teď opravdu bude? Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera je pravděpodobné, že exitem z kurzového závazku vzniknou České národní bance velké účetní ztráty. Pan Hampl mluví o tom, že vlastně to je normální. Vy to vidíte jak?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Pokud koruna posílí výrazně, tak samozřejmě to je jenom účetní operace. Takže, pokud oni mají eura, jsou oceněny na 27, když koruna posílí, dejme tomu na 23, si vymýšlím, tak ty eura budou oceněny na 20, na 23. Čili bude dvacet tři krát euro, čili vznikne účetní ztráta, která může být ve stovkách miliard korun. Jediný problém se ztrátou je v tom... Mám dvě věci, první je - jedna ztráta jednoho subjektu je zisk do jiného subjektu, takhle to prostě je v účetnictví a i v ekonomice, čili někdo prodělá, někdo vydělá. Pro Českou národní banku to může být účetní ztráta a tato ztráta se může řešit jedině tehdy, pokud bychom chtěli euro. Kdybychom chtěli euro, tak prostě bude strašně důležité, jestli můžeme přijmout euro s velkou ztrátou České národní banky, pokud ano, tak ta ztráta nemusí být problém. Jestli nemůžeme přijmout euro, tak to může být problém.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
S neuhrazenou ztrátou vzniklou úplně stejným způsobem jako u nás z úplně stejných důvodů vstupovalo do eurozóny Slovensko a vstoupilo, to jenom tady chci říct. Jinak ale ještě jedna reakce na dluhopisy a spekulace na trhu s dluhopisy a s vládním dluhem. To je argument, který mně připadá takový zvláštní, který říká: v zásadě kurzový závazek a to, že se dál změkčují, změkčovaly měnové podmínky, klesaly úrokové sazby, výnosy vládního dluhu spadly dokonce pod nulu, tak to snížilo motivaci politické sféry chovat se zodpovědně, což...
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom mluvil Aleš Michl.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Což mně přijde, když se člověk podívá na data, těžko uvěřitelné. Když jsme zaznamenali jeden z nejlepších, historicky nejlepších, výsledků státního rozpočtu v dějinách, tak se nezdá, že by to takto fungovalo.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A bylo to zodpovědností politiků, nebo to bylo ekonomickým vývojem?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Určitě ekonomickým vývojem, kterému právě pomohla měnová politika. Ta také určitě pomohla, protože uvolněná měnová politika samozřejmě pomáhá dlužníkům a nepomáhá věřitelům. Největším jednotlivým dlužníkem v každé ekonomice, včetně nás, je vláda, která je největším jednotlivým dlužníkem. Samozřejmě si užívala docela příznivé situace tím, že se financovala za nejlepších úrokových nebo výnosových podmínek v dějinách. To mimochodem taky vládě pomáhalo snižovat náklady na obsluhu dluhu a snižovalo výdaje vlády. Čili nevidím tady vazbu mezi nízkými úrokovými sazbami a hospodařením státu.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Stručná reakce Aleše Michla, prosím.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Stručná reakce. Já jsem prostě tvrdý ekonom a chci, když ekonomika roste - má být rozpočet v přebytku nebo vyrovnaný rozpočet. Zase vidíte plán na letošní rok. Opět tam je velký minus, které se snadno zafinancuje, protože díky intervencím je na trhu strašně moc korun, které je třeba někam umístit. Čili politik si luskne prstem a okamžitě hned zafinancuje státní dluh.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
To je ale spíše na politiky a ne na centrální banku.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, já se tedy zeptám na centrální banku, kdy ukončí kurzový závazek? Víme o tom tvrdém ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Říkám, že jsme zcela transparentní a to transparentní znamená, že já to sám v tuhle chvíli nevím, tak jako v běžných časech nevím dopředu, kdy zvýšíme nebo snížíme úrokové sazby v příštích čtvrtletích.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodně ale nepřekvapí trh, že by to bylo v tomto čtvrtletí.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Platí tvrdá verze kurzového závazku. Neopustíme ho do konce prvního čtvrtletí a nejpravděpodobnější je, že ho opustíme někdy okolo poloviny tohoto roku. Na těchto větách se nic nemění. To jsou kanonické věty.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na tom se nic nemění. Aleš Michl to vidí jak, kdy budou ukončeny devizové intervence, respektive, co by bylo vlastně optimální? Když tedy pomineme vaši tezi, že už by to mělo být dávno, třeba před dvěma lety.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Pro mě by bylo optimální nic neslibovat, nic nezveřejňovat a udělat to šokově rychle. Rychle z toho vystoupit a vůbec nic takhle nepředpokládat - jako konec, neuděláme v prvním čtvrtletí. Je to velký závazek.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Neumožňovalo to právě ty spekulace?
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Je to velký závazek. Vy vlastně tomu trhu říkáte: Jo, ještě to bude trvat první čtvrtletí. Já bych to rychle ukončil, vůbec bych se nebavil.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Vidíte. Švýcaři, kteří ukončili zcela šokově, jsou kritizováni za to, že nepřipravili vůbec reálnou ekonomiku, podniky, finanční sektor na to, že něco takového nastane.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Ne, ne, naopak.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě tam dobře posílil ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Zkušenost ze Švýcarska je, že naopak máte být přiměřeně transparentní a máte dát rozumné očekávání všem finančním hráčům zejména reálné ekonomice, kdy něco takového může nastat. My jsme zvolili tuhle strategii.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a dnes jsme o kurzovém závazku mluvili také s externím poradcem ministra financí, ekonomem Alešem Michlem. Pánové, oběma vám děkuji, že jste byli hosty, na shledanou.
Aleš MICHL, externí poradce ministra financí, ekonom
--------------------
Děkuju za pozvání.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Díky, hezký den.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.