Helena Sůvová, Sekce bankovní regulace ČNB
(Bankovnictví 16.10.2003 strana16, rubrika: Měna a regulace)
Jaké by mohly být dopady nových kapitálových pravidel, která začnou platit na přelomu let 2006/2007, na banky, to ukázaly celosvětové výsledky kvantitativní dopadové studie QIS 3. České výsledky nasvědčují, že dopady na banky mohou být v ČR tvrdší, než se v průměru očekávalo.
Bankovní sektor na celém světě se připravuje na významnou změnu kapitálových pravidel, která by měla být v praxi uplatňována od roku 2006/2007. Návrh této změny připravený Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS) je všeobecně známý pod názvem Basel II a také čtenáři časopisu Bankovnictví měli možnost se s ním v řadě příspěvků seznámit.
Definitivní podoba dokumentu zatím není k dispozici, ale v květnu 2003 byla vydána třetí verze návrhu a žádné další podstatné změny se již nedají očekávat. Třetí verze totiž byla aktualizována jednak na základě připomínek odborné veřejnosti z celého světa, jednak na základě výsledků kvantitativní dopadové studie QIS 3. Cílem studie bylo ověřit dopady Basel II na banky i bankovní sektor jednotlivých zemí. Byla zaměřena hlavně na úvěrové a operační riziko, jichž se Basel II dotýká především. Tento článek informuje o dosažených výsledcích studie a zamýšlí se nad zjištěnými dopady, především z pohledu českého bankovního sektoru.
Do studie se na základě výzvy BCBS zapojilo téměř 400 bank ze 43 zemí světa, z toho v České republice čtyři banky (Česká spořitelna, Komerční banka, Citibank a HVB Bank). Data pro QIS 3 byla shromažďována a zpracována podle pokynů BCBS a národních regulátorů, kteří se na studii aktivně podíleli. V ČR koordinovala studii Česká národní banka (ČNB).
Po přípravné fázi zahájené BCBS a jednotlivými národními regulátory již během jara 2002 probíhala vlastní studie v bankách v období říjen-prosinec 2002. Po zpracování a odevzdání výsledků regulátory byly v lednu 2003 zhodnoceny první souhrnné výsledky. BCBS se po jejich zjištění rozhodl operativně navrhnout některé další úpravy návrhu NBCA. Šlo především o zmírnění podmínek tam, kde byly produkovány příliš vysoké kapitálové požadavky neodpovídající reálně podstupovaným rizikům. Z toho důvodu BCBS postupně v několika krocích žádal regulátory, aby tyto úpravy nasimulovali na odevzdaných datech bank. Souhrnné celosvětové výsledky (již po uvedených úpravách) BCBS publikoval letos 5. května a sloužily také jako jeden z podkladů pro tento článek.
METODIKA ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
BCBS se rozhodl publikovat světové výsledky rozdělené podle následujících kritérií:
1. Podle zemí:
- země G10, které zahrnují všechny členy BCBS (Belgie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a USA);
- země Evropské unie;
- ostatní země (Austrálie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Čile, Čína, Hongkong, Maďarsko, Indie, Indonésie, Korea, Malajsie, Malta, Norsko, Filipíny, Polsko, Rusko, Saúdská Arábie, Singapur, Slovensko, Jižní Afrika, Tanzanie, Thajsko a Turecko).
2. Podle skupin bank:
- banky skupiny 1, což jsou velké, diverzifikované mezinárodně aktivní banky s kapitálem Tier 1 převyšujícím 3 mld. EUR;
- banky skupiny 2, tedy všechny ostatní banky, které jsou menší a zpravidla specializovanější (například na lokální trh).
3. Podle jednotlivých nově navrhovaných metod výpočtu kapitálového požadavku pro úvěrové riziko:
- standardizované (standardised), v níž se zdůrazňuje význam externího ratingu a od něho se odvozují rizikové váhy expozic;
- založené na interním ratingu (IRB), kde se rizikové váhy odvozují od regulatorně stanovené spojité funkce a závisí na rizikových charakteristikách odhadnutých bankou samou. Tato metoda má dvě varianty: základní a pokročilou.
Výslednými charakteristikami (viz tabulka 1) jsou změny celkových kapitálových požadavků (včetně operačního rizika) vůči současnému přístupu uvedené jako:
- prosté průměry za jednotlivé skupiny ve výše uvedeném členění podle metod, skupin zemí a bank (nevýhodou průměru je mimo jiné jeho citlivost na odlehlé hodnoty, kterými se soubor dat QIS 3 vyznačuje),
- maxima a minima hodnot bank.
V detailu (viz tabulky 2 a 3) jsou dále zachyceny průměrné příspěvky ke změně kapitálového požadavku podle portfolií expozic, které jsou odvozeny od váhy těchto portfolií (váha se měří podílem daného portfolia na současném kapitálovém požadavku). Ke srovnání výsledků lze pro české banky považovat za relevantní především skupinu 2 (menší banky) zemí EU, kam ČR směřuje, resp. skupinu ostatních zemí.
Při nahlížení na výsledky je třeba si uvědomit, že:
- výsledky jednotlivých zemí mohou být do určité míry ovlivněny rozhodnutími národních regulátorů, tzv. národní diskrece (jde celkem o 45 oblastí národních diskrecí, v nichž může regulátor vybrat zpravidla jednu ze dvou možností, která podle jeho názoru nejlépe odpovídá daným podmínkám; většina regulátorů - stejně jako ČR - k nim zaujala takový postoj, který by se co nejméně odchyloval od v současnosti aplikovaných pravidel);
- výsledky jsou prezentovány na konsolidované bázi, proto banky, jež byly na základě tohoto principu zahrnuty do portfolia svých mateřských bank, nejsou již samostatně započítávány (to se týká i ČR; výsledky dvou velkých bank zapojených do QIS 3 - KB a ČS - jsou součástí portfolií mateřských bank a promítají se v celosvětových výsledcích souhrnně do průměru za země EU; v rámci konsolidované skupiny se "vyhladí" vyšší dopady NBCA na kapitálové požadavky těchto dceřiných bank na solo, resp. na subkonsolidované bázi);
- informační systémy bank nebyly schopné vždy podat všechny informace potřebné pro výpočet dopadů NBCA. To se týká například informací o kolaterálu a rozlišení expozic vůči malým a středním podnikům (SME). Z tohoto důvodu se BCBS domnívá, že kapitálové požadavky pro expozice (mimo expozic vůči drobné klientele) jsou nadhodnocené.
KOMENTÁŘ K VÝSLEDKŮM
BCBS uvádí následující nejdůležitější celkové charakteristické rysy, jimiž se vyznačovaly dosažené výsledky:
- velká variabilita výsledků, a to jak mezi bankami, tak mezi jednotlivými portfolii, tzn. kategoriemi expozic (o tom svědčí zejména vysoká rozpětí mezi maximem a minimem, viz tabulka 1). Především banky s vyšším zastoupením expozic vůči drobné klientele dosáhly podle nových metod významně nižší kapitálové požadavky. V metodách IRB se kromě toho významně promítá kvalita expozic, kdy banky s méně rizikovými expozicemi, resp. při dostatečné kvalitě zajištění dosahují nižší požadavky;
- významné zvýšení celkového kapitálového požadavku přináší nový kapitálový požadavek pro operační riziko, který je rovněž významným zdrojem variability výsledků;
- metody IRB jakožto pokročilejší metody pro úvěrové riziko vykazují potenciál v průměru snížit kapitálové požadavky.
STANDARDIZOVANÁ METODA ÚVĚROVÉ RIZIKO ( TABULKA 2)
Ve skupině bank 1 nedošlo u úvěrového rizika v průměru k téměř žádné změně. Významné snížení nastalo u skupiny bank 2 zemí G 10 a skupiny 2 zemí EU, naopak k mírnému zvýšení došlo u ostatních zemí. Toto snížení vyplývá především z vysokého podílu expozic vůči drobné klientele, kterého však české banky nemohou využít, protože podíl těchto expozic je zejména vůči bankám skupiny 2 zemí EU a G 10 relativně velmi nízký. Snížení kapitálového požadavku je proto pouze 2 % například ve srovnání se snížením o 7 % ve skupině 2 bank zemí EU. U podnikového portfolia nedochází k velkým změnám (do -1 do + 1 %), protože většina expozic je celosvětově bez ratingu a riziková váha se tedy nemění (zůstává 100 %). BCBS předpokládá, že při implementaci NBCA by měl být větší počet dlužníků s ratingem. V ČR však ani do budoucna nelze s vyšším využitím externích ratingů počítat. Aby navíc došlo ke snížení rizikové váhy ze současných 100 %, musely by české podniky disponovat ratingem A- a vyšším, což zatím není ve většině případů reálné, proto nelze větší přínosy z tohoto titulu očekávat. Expozice vůči bankám a státům mají v daleko větší míře externí rating, proto se situace u jednotlivých bank liší. Ačkoliv v průměru jde o zvýšení požadavku, nemají tato portfolia významnější vliv vzhledem k jejich nízké váze. Výsledky ČR se v tomto směru neodlišují od ostatních skupin zemí.
Kapitálový požadavek u českých bank významněji zvyšují tzv. ostatní portfolia (o 9 %). Jde zejména o vliv investic do přidružených společností (+ 4 %) a obchodní portfolio (zbývajících + 5 %). Podle současného režimu jsou některé investice do přidružených společností rizikově váženy, zatímco podle standardizované metody je možný pouze odpočet z kapitálu, který představuje nejméně výhodné zacházení. Přírůstek v obchodním portfoliu je způsoben zejména specifickým rizikem, kdy zařazení do pásma rizikových vah se u standardizované metody odvíjí od ratingu nástrojů a ty jsou u portfolií nástrojů českých bank méně příznivé. Kapitálový požadavek pro operační riziko je novým prvkem, který NBCA zavádí. Je nižší u skupiny bank 1 (8-10 %) ve srovnání se skupinou 2 (12-15 %). Odráží to skutečnost, že skupina bank 2 zahrnuje mnoho specializovaných institucí s činnostmi, které nejsou podchyceny v současné kapitálové dohodě (správa aktiv, depozitář a jiné finanční služby).
Připomeňme, že standardizovaná metoda pro operační riziko odvodí kapitálový požadavek jako násobek stanoveného koeficientu/ů a tzv. hrubého příjmu (rozděleného podle obchodních linií). V rámci QIS 3 se potvrdilo, že hrubý příjem v kombinaci s fixně stanoveným koeficientem není dobrým indikátorem operačního rizika a že tato metoda produkuje podstatná zvýšení kapitálových požadavků pro operační riziko, zejména u bank s vysokými maržemi a poplatky. V ČR způsobil kapitálový požadavek vůči operačnímu riziku rovněž nejpodstatnější zvýšení v rámci celkového požadavku (o 21 % ve srovnání s 12 % v průměru bank skupiny 2 zemí EU). Výsledek byl nejvíce ovlivněn bankami, které mají ve svých hrubých příjmech obsaženy zmíněné vysoké marže a poplatky.
Na základě těchto zkušeností BCBS navrhl alternativní standardizovanou metodu pro operační riziko založenou na objemu aktiv, která by tyto kapitálové požadavky částečně redukovala (v průměru však pouze asi o 4 %). České banky budou tedy zřejmě muset z titulu operačního rizika počítat buď se zvýšením kapitálu, anebo s restrukturalizací (resp. snížením) svých hrubých příjmů.
Celkový kapitálový požadavek vypočítaný standardizovanou metodou se v ČR zvýšil v průměru o 30 % ve srovnání s 1 % u skupiny bank 2 zemí EU, resp. s 12 % u ostatních zemí.
METODA IRB ZÁKLADNÍ ÚVĚROVÉ RIZIKO ( TABULKA 3)
Zatímco standardizovanou metodu vyplnily v ČR všechny čtyři banky, pouze dvě z nich vyplnily i metodu IRB základní. S ohledem na tento malý počet nelze publikovat konkrétní průměrné výsledky, přesto uvedeme alespoň základní relace. Kapitálové požadavky pro podnikové portfolio jsou všeobecně nižší než podle současné kapitálové dohody, což odráží význam kvalitních dlužníků v portfoliích bank. Snížení vykázané českými bankami je v tomto směru dokonce ještě vyšší než vykazují průměry za ostatní skupiny zemí. Je však otázkou, zda jsou rizikové charakteristiky interně odhadnuté bankami dostatečně přesné, spolehlivé a reprezentativní.
U základní IRB metody dochází (stejně jako u metody standardizované) k rozsáhlé redukci kapitálového požadavku pro expozice vůči drobné klientele, která se ještě prohloubila u bank s relativně vysokým zastoupením hypotečních úvěrů. Ze stejných důvodů jako u standardizované metody (nízké zastoupení úvěrů vůči drobné klientele) nemohou české banky tuto úlevu více využít. K určitému snížení došlo v celosvětových výsledcích u SME portfolií (-1 až -5 %). České banky však SME expozice ve svých informačních systémech nebyly schopné ve všech případech odlišit od ostatní podnikové klientely, proto nedosáhly redukce kapitálového požadavku z tohoto titulu. Vliv na zvýšení mají i expozice vůči státům a jejich centrálním bankám včetně státu domácího. Jestliže například ČR má při současném režimu rizikovou váhu 0, v základní metodě IRB je jí bankou přiřazena jistá (nenulová) pravděpodobnost selhání, proto je generován určitý kapitálový požadavek. Zvýšení z tohoto důvodu je proto významně vyšší než ve skupině bank 2 zemí EU, kde činí 1 %.
Stejně jako u standardizované metody zvyšují u českých bank kapitálový požadavek také tzv. ostatní portfolia, tzn. více než ve skupině 2 zemí EU, kde zvýšení představuje 5 %. Jde opět o vliv rizika protistrany v obchodní knize a rozdílného zacházení s investicemi do přidružených společností.
Obdobně jako u standardizované metody je zvýšení celkového kapitálového požadavku obecně dáno především požadavkem pro operační riziko. U skupiny 2 bank zemí EU došlo ke zvýšení o 6 %, české výsledky tuto hodnotu převyšují.
Základní metoda IRB v celosvětových výsledcích prokázala svůj potenciál snížit kapitálový požadavek pro úvěrové riziko (u bank skupiny 2 zemí EU o 27 %), v českých podmínkách se však uvedený potenciál setřel vlivem kapitálového požadavku pro operační riziko. Celkový kapitálový požadavek vypočítaný IRB základní metodou se tedy v ČR zvýšil, zatímco v bankách skupiny 2 zemí EU klesl o 20 %.
METODA IRB POKROČILÁ ÚVĚROVÉ RIZIKO ( TABULKA 4)
Největší diference mezi základní a pokročilou metodou IRB (pro banky, které vyplnily obě dvě metody) byly dosaženy u expozic vůči bankám a podnikům. Rizikové charakteristiky nastavené bankami byly u pokročilé metody v průměru poněkud nižší než charakteristiky fixně nastavené u základní IRB metody regulatorně, avšak některé banky použily naopak vyšší hodnoty (připomeňme, že u pokročilé IRB metody si všechny rizikové charakteristiky stanovuje banka, zatímco u základní IRB metody je část rizikových charakteristik stanovena regulatorně).
České banky pokročilou IRB metodu nevyplnily, protože k ní neměly dostatek podkladů.
ZÁVĚR
Výsledky dosažené studií QIS 3 v širším slova smyslu potvrdily záměry, které si BCBS v návrhu NBCA položil, tzn. zejména nezvyšovat celkově kapitálové požadavky a mírně motivovat k přechodu na vyšší metody. To však platí v průměru a především pro velké mezinárodní banky, které jsou v centru pozornosti BCBS. Konkrétní dopady na jednotlivé banky a bankovní sektory mohou být různé.
To nakonec potvrdily i výsledky studie QIS 3 v ČR. Porovnání světových a českých výsledků ukázalo, že zvýšení kapitálového požadavku v ČR je významně vyšší než u průměrů všech skupin zemí a bank. Nejvýznamnějším faktorem způsobujícím zvýšení je kapitálový požadavek pro operační riziko, který v současné kapitálové dohodě není zahrnut (tento faktor byl navíc v ČR mnohem významnější než u ostatních skupin zemí z důvodů vysokých marží a poplatků).
Poznatky z výsledků QIS 3 a zkušenosti z průběhu studie svědčí o tom, že:
- dopady na banky ve skupině ostatních, méně vyvinutých zemí, kam patří i ČR, budou celkově tvrdší;
- pro některé banky mohou být dopady velmi závažné - banky budou muset ke krytí kapitálového požadavku udržovat dodatečný kapitál;
- vyplnění a zpracování údajů QIS 3 bylo pro mnohé banky i regulátory novou zkušeností s pokročilejšími metodami - potvrdilo se, že banky i regulátoři musí věnovat pochopení těchto metod a implementaci Basel II potřebnou pozornost a zdroje; je třeba s dostatečným předstihem připravit potřebné počty kvalifikovaných pracovníků i zdroje technické (shromažďování dat, IT/IS), zejména s ohledem na pokročilé postupy;
- zájmy mnoha bank směřují k používání pokročilejších postupů, zejména v rámci konsolidovaných skupin, proto regulátoři musí být dobře připraveni na přeshraniční spolupráci;
- banky by však neměly podceňovat ani přípravu na standardizovanou metodu, která nadále zůstane aktivně používanou metodou pro banky, jimž by se zavádění pokročilejších postupů nevyplatilo, ale měly by na ni být připraveny i banky, které sice do budoucna počítají s metodou IRB, ale nebudou schopné zejména v počáteční fázi splnit všechny náročné požadavky.
ČNB předpokládá implementaci Basel II do praxe v ČR k datu uvažovanému Basilejským výborem pro bankovní dohled (konec roku 2006), nejpozději k datu vyžadovanému příslušnou směrnicí EK, která bude vydána zřejmě v roce 2004. Vzhledem k náročnosti požadavků, zejména na zavedení pokročilejších metod, se čas na přípravu velmi rychle zkracuje.
ČNB se aktivně účastní včasné implementace Basel II v českém bankovním sektoru a všestranně ji podporuje, spolupracuje také s vybranými zahraničními regulátory na stěžejních otázkách implementace. Pro podporu všeobecné informovanosti byly zřízeny internetové stránky ČNB věnované této problematice.
Dalším z nástrojů, který má za cíl podpořit implementaci, je v září 2002 zahájený společný trilaterální projekt České bankovní asociace, České národní banky a Komory auditorů ČR. Řada bank se do projektu aktivně zapojila, mnohé z nich zahájily interně, v rámci bankovních skupin projekty implementace Basel II. Banky získaly zkušenosti také v QIS 3. Je jistě žádoucí, aby se do projektu aktivně zapojily všechny banky tak, aby byly na zavedení nových pravidel včas připraveny.
Autorka působila jako odborná asistentka České zemědělské univerzity (podniková ekonomika, ekonometrie, zemědělská ekonomika). Od roku 1995 pracuje v bankovnictví, v současné době jako metodik specialista bankovního dohledu České národní banky, kde se zaměřuje na oblast úvěrového rizika. Externě se věnuje lektorské a publikační činnosti.
Tabulka 1 - Světové výsledky - celkové změny v kapitálových požadavcích vyjádřené v %
| Standardizovaná | IRB základní | IRB pokročilá | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměr | Max | Min | Průměr | Max | Min | Průměr | Max | Min | |
| G10 Skupina 1 | 11% | 84% | -15% | 3% | 55% | -32% | -2% | 46% | -36% |
| Skupina 2 | 3% | 81% | -23% | -19% | 41% | -58% | |||
| EU Skupina 1 | 6% | 31% | -7% | -4% | 55% | -32% | -6% | 26% | -31% |
| Skupina 2 | 1% | 81% | -67% | -20% | 41% | -58% | |||
| Ostatní země Skupiny 1&2 | 12% | 103% | -17% | 4% | 75% | -33% | |||
| Česká republika | 30% | 41% | 7% | 24% | 25% | 22% | |||
Tabulka 2 - Příspěvky ke změně v kapitálovém požadavku -, Standardizovaná metoda - hlavní portfolia1
| Portfolio | G10 | EU | Ostatní | Česká republika | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Skupina 1 | Skupina 2 | Skupina 1 | Skupina 2 | Skupiny 1 & 2 | Pouze skupina 2 | |
| Podniky | 1% | -1% | -1% | -1% | 0% | -1 % |
| Státy | 0% | 0% | 0% | 0% | 1% | 0 % |
| Banky | 2% | 0% | 2% | 1% | 2% | 2 % |
| Drobná klientela | -5% | -10% | -5% | -7% | -4% | -2 % |
| SME | -1% | -2% | -2% | -2% | -1% | 0 % |
| Sekuritizovaná aktiva | 1% | 0% | 1% | 0% | 0% | 1 % |
| Ostatní portfolia | 2% | 1% | 2% | -1% | 3% | 9 % |
| Úvěrové riziko celkem | 0% | -11% | -3% | -11% | 2% | 9 % |
| Operační riziko | 10% | 15% | 8% | 12% | 11% | 21 % |
| Celková změna kapitálového požadavku | 11% | 3% | 6% | 1% | 12% | 30 % |
Tabulka 3 - Příspěvky ke změně v kapitálovém požadavku -, IRB základní metoda - hlavní portfolia
| Portfolio | G10 | EU | Ostatní | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Skupina 1 | Skupina 2 | Skupina 1 | Skupina 2 | Skupiny 1 & 2 | |
| Podniky | -2% | -4% | -5% | -5% | 0% |
| Státy | 2% | 0% | 2% | 1% | 1% |
| Banky | 2% | -1% | 2% | -1% | 2% |
| Drobná klientela | -9% | -17% | -9% | -18% | -4% |
| SME | -2% | -4% | -3% | -5% | -1% |
| Sekuritizovaná aktiva | 0% | -1% | 0% | -1% | 0% |
| Rezervy a OP nad očekávané ztráty | -1% | -3% | -2% | -2% | -2% |
| Ostatní portfolia | 4% | 3% | 3% | 5% | 5% |
| Úvěrové riziko celkem | -7% | -27% | -13% | -27% | -3% |
| Operační riziko | 10% | 7% | 9% | 6% | 7% |
| Celková změna kapitálového požadavku | 3% | -19% | -4% | -20% | 4% |
Tabulka 4 - IRB pokročilá - hlavní portfolia
| Portfolio | G10 | EU |
|---|---|---|
| Skupina 1 | Skupina 1 | |
| Podniky | -4% | -4% |
| Státy | 1% | 1% |
| Banky | 0% | -1% |
| Drobná klientela | -9% | -9% |
| SME | -3% | -4% |
| Sekuritizovaná aktiva | 0% | 0% |
| Rezervy a OP nad očekávané ztráty | -2% | -3% |
| Ostatní portfolia | 2% | 4% |
| Úvěrové riziko celkem | -13% | -15% |
| Operační riziko | 11% | 10% |
| Celková změna kapitálového požadavku | -2% | -6% |
Standardizovaná metoda: změna v minimálním kapitálovém požadavku vůči současnému přístupu - země EU
kapitál bank uvedený v mld. EUR
Standardizovaná metoda: změna v minimálním kapitálovém požadavku vůči současnému přístupu - ostatní země
kapitál bank uvedený v mld. EUR