(ČRo 6 16.8.2006,rubrika: 21:40 Dobrý hospodář)
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
O všem důležitém se rozhoduje v Bruselu. Tvrzení, kterého se euroskeptici děsí a které naplňuje eurooptimisty nadšením, skutečně platí, přinejmenším v hospodářském vývoji léta 2006. Jak Brusel zasáhl do našich životů, to bude dokumentovat Dobrý hospodář, ekonomický magazín Českého rozhlasu 6 a internetového deníku Aktuálně. Pořadem bude provázet Petr Holub. Evropská unie pochopitelně není jen Brusel, další instituce jsou v okolních městech. Evropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku, hlavní soudní dvůr v Lucemburku a centrální banka ve Frankfurtu. Ovlivňují tuzemskou ekonomiku pozoruhodným způsobem a svědčí o tom přehled nejdůležitějších událostí během léta. S výjimkou vyšších cen ropy se z pohledu Čechů nestalo nic důležitějšího, než o čem rozhodly evropské instituce. Koncem června rozhodl právě štrasburský soud případ majitelky domu v polské Gdyni a nařídil polskému státu vyplatit náhrady za to, že jí léta reguloval nájem, česká vláda rovněž reguluje nájmy, cítila se ohrožena vyhlídkou na podobný rozsudek, a proto zvýšila rychlost deregulací, tedy zvyšování nájmů. Jestli reakce pražské vlády na štrasburský rozsudek uspokojila české majitele domů, vysvětluje místopředseda jejich sdružení Petr Axamit.
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
Tak je to ještě krok správným směrem, ale je to malý krůček a těch kroků by bylo potřeba udělat pořádných ještě daleko víc, jo. Tady každý malinký ústupek se vydává na pomalu div ne za řešení problému, jo, s problémem to nějak nehne jako, jo, akorát se prostě zmenší neuvěřitelný disproporce, který jsou prostě mezi normálním nájemným a tím regulovaným. Když začneme počítat, pane Holub, no, tak čtyři krát čtrnáct je šedesát čtyři, jo, a čtyři krát dvacet je osmdesát procent, když si vezmete, že rozdíl mezi regulovaným nájemným a tržním je zhruba v průměru asi čtyři sta procent, tak je jasné, že to krůček sice je, ale zase tak velký ne.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
V každém případě je ta deregulace vstřícný krok, mohou na ní někteří majitelé domů reagovat třeba tak, že stáhnou své žaloby ze Štrasburku?
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
To ještě nehrozí, protože ve Štrasburku se střídají z let minulých, kdy nás stát beztrestně nechal okrádat a na tom se nic nezměnilo, my to minulosti už sáhnout nemůžeme, to už nám, to už nám ty peníze ukradeny byly.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Myslíte si, že máte naději na stejný úspěch, jako polská majitelka Hutten-Czapská?
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
Tak my vycházíme z jednoduché logiky, vzhledem k tomu, že naše vláda nás utlačuje daleko více než polská vláda polské pronajímatele, no, tak z logiky věci předpokládáme, že ano.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Kdy myslíte, že by mohl Štrasburk rozhodnout v českém případě?
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
To skutečně si netroufám říct, protože je to soud a víme dobře, že ty soudy mají svoje vlastní lhůty, ale my doufáme, že do roka by měl rozhodnout, no.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Za jakých okolností by čeští majitelé své žaloby stáhli, pokud vůbec taková možnost tady je?
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
Když nám vláda vyplatí ty kompenzace, který si myslíme, že nám náleží za to, že nás nechala beztrestně okrádat, jo, tomu samozřejmě se nebráníme rozumnému jednání, nejsme spolek fanatiků, my jsme prostě byli vládou pouze materiálně nesmírně poškozeni, nic víc a nic míň se nestalo. Vláda měla jednat, měla na to několik nálezů Ústavního soudu, tam bylo jasně řečeno, co má dělat, místo toho, aby činila, tak nečinila, no, tak jsme byli její nečinností natolik poškozeni, že prostě jsme utrpěli materiální škody. Když nám je vláda nějakým rozumným způsobem vykompenzuje, samozřejmě jsme ochotný jako prostě o všem jednat.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jak vysoká by byla ta částka, o které by mělo smysl jednat?
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
Můžeme vycházet z logiky věci, no, tak jestliže budu mluvit o tom, že průměrný byt, průměrné nájemné v České republice regulované je dvacet korun a průměrné neregulované nájemné /nesrozumitelné/ tak osmdesát korun například, tak rozdíl je šedesát korun, což na jeden byt, třeba stometrový byt, tak to činí šest tisíc korun, krát tři roky, takže to máte krát dvanáct krát tři, dvě stě tisíc korun na byt, například se to dá takhle spočítat. Samozřejmě jsou lokality, kde ten rozdíl mezi tím regulovaným nájemným a tím tržním je menší a samozřejmě jsou lokality, kde jsou ty rozdíly ještě nebetyčně větší, no.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Kdybych to měl shrnout, tak vám tedy jde o změny zákonů, o uvolnění cen a o zaplacení náhrad.
Robert AXAMIT, místopředseda Sdružení majitelů domů
--------------------
Prosím vás, tam jde o kompletní resuscitaci nájemního sektoru, to znamená, že se musí změnit nejenom složka nájemného, nám jde o to, aby prostě byl už konečně skutečně modernizován občanský zákoník, který jsme zdědili z doby komunismu a na kterém se nic nezměnilo de facto, a samozřejmě nám jde o to, aby vláda už konečně zajistila průchodnost soudů, protože k čemu nám bude, když nám vláda dovolí o několik desítek procent zvýšit nájemné, když se ho nikdy nedočkáme, protože naše soudy, které by měly toho nájemníka, který neplatí, odsoudit, tak prostě místo toho, aby něco dělaly, tak nedělají nic. A prostě kauzy, který jsou jasný a který by každý vyřešil za pět minut, tak se na našich soudech prostě válí dlouhá léta.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Počátkem července vláda schválila návrh rozpočtu. Jeho první varianta hrozí dosud rekordním deficitem ve výši sto sedmdesát tři miliardy korun. Je možné, že by čeští politici tuto hrozbu ignorovali, kdyby zároveň takovým schodkem neporušili konvergenční program. Tento program je závazkem Evropské komisi, že do roku 2008 splníme maastrichtská kritéria, abychom mohli v roce 2010 přijmout společnou evropskou měnu. Mezi kritéria patří právě schodek do výše tří procent HDP. Jestli možné překročení konvergenčního programu neznepokojuje Českou národní banku odpovědnou za měnový vývoj, na to se Dobrý hospodář zeptal jejího viceguvernéra Luďka Niedermayera.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ta situace je taková, že ta největší hrozba není, že nebude dodržený schodek z konvergenčního programu, protože naše vláda předložila velmi málo ambiciózní konvergenční program. Samozřejmě porušení konvergenčního programu je věc nešťastná, ale není to věc, která by se nestávala. Řekl bych, že ta největší hrozba je v tom, že v minulých letech i přes podle mého nijak střídmou výdajovou politiku státního rozpočtu, státní rozpočet končil velmi nízkými deficity, my jsme byli schopni dostat deficity víceméně pod tři procenta, když se na ty deficity podíváme podrobněji, zjistíme, že ty i tak nízké deficity byly částečně plněny nikoliv výdaji, ale úsporou peněz převedených do takzvaných rezervních fondů na další rok a zdá se být ekonomicky naprosto nezdůvodnitelné, aby došlo teďka najednou ke zvýšení schodku řádově o desítky miliard, když předchozí výsledky byly příznivé a ekonomika pokračuje ve velmi rychlém růstu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jak byste si teda, když říkáte, že existuje v tom nějaká racionalita, představoval vysoký schodek v příštích letech.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pokud tady hovoříme o tom, že by měla pokračovat konsolidace veřejných financí, jakkoliv se nezdá, že by byly přijímány nějaké drastické kroky, tak pokud byly ty schodky v oblasti, řekněme, kolem dvou procent hrubého domácího produktu, tak já nevidím žádný důvod, proč by v příštím roce měly být ty schodky vyšší, když ekonomika, zdá se, urychluje své tempo růstu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Politici tvrdí, že mají své důvody, proč zvyšovat mandatorní výdaje v příštím roce, například do toho patří reforma nemocenské, anebo podpora porodnosti. Je to podle vás regulérní zdůvodnění?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak je tam nějaká politická vůle a k tomu se z ekonomického hlediska špatně vyjadřuje, ale je jasné, že ty výdaje, které eventuelně se teďka budou nastavovat, bude třeba profinancovat i v době, kdy ekonomika neporoste, a to je právě to obrovské riziko. Nyní ekonomika dosahuje sedmiprocentního růstu, růst daňových příjmů se měří na desítky procent. A v této situaci se zdá být velmi snadné vytvořit nějaké další výdaje, ale jak budou tyto výdaje financovány v situaci, kdy by ekonomika zpomalila svůj růst, to by mohl být velký problém.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Považujete splnění maastrichtských kritérií za jedinou podmínku, kterou je třeba splnit před přijetím eura, nebo máme ještě nějaké jiné domácí úkoly.
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
K tomu, abychom zavedli euro způsobem, který by byl pro ekonomiku přínosný, je třeba splnit samozřejmě mnohem víc věcí, ta ekonomika musí být podle mého názoru flexibilní, ale ukazuje se, že při hodnocení samotných maastrichtských kritérií Evropská komise a Evropská centrální banka se na problém dívá trošku šířeji bez kvalit a té ekonomiky zřejmě musí být vyšší, než aby se to dalo shrnout do těch pěti čísel. Ukazuje to případ Litvy, která, které v podstatě nebylo umožněno přijmout euro s odkazem na to, že její nízká inflace není udržitelně nízká.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dal by se nějaký ten další úkol, kromě maastrichtských kritérií, nějak popsat jako zadání pro příští vládu?
Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky
--------------------
Podle mého názoru je to principiálně flexibilita pracovního trhu, to znamená pracovní trh, který vytváří pracovní místa, který je dostatečně flexibilní z hlediska ekonomického vývoje, to je podle mě to jádro.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Nejde přitom jen o přímý tlak evropských institucí, evropská ekonomika vytváří pro Českou republiku prostředí, ve kterém může obstát, anebo podlehnout okolní konkurenci. O investory naštěstí nemá Česko nouzi, zvláště po vstupu do Evropské unie, někteří z nich však znejistili po nerozhodném výsledku voleb. Projevilo se to, jak jinak, na tom, že ihned počátkem června poklesl kurz koruny vůči euru. Proč jsou investoři nejistí, vysvětluje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Já bych řekl, že současná nejistota okolo české vlády je jeden ze tří důvodů, proč koruna bude oslabovat, tím, těmi dalšími dvěmi důvody je to, že podobné problémy jako v České republice jsou v Polsku, Maďarsku a na Slovensku, dále koruna oslabuje také proto, že světová ekonomika se nevyvíjí přesně podle představ investorů.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To znamená, že podobná politická nejistota je i v ostatních zemích Visegrádu?
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Když se podíváme třeba na Maďarsko, tamní vláda má obrovský problém se sestavením rozpočtu, ten problém řeší tím, že zvyšuje daně, nikoliv škrtá výdaje, země má od čtvrtka nižší rating a oslabuje výrazně forint. Když se podíváme na Slovensko, i tam dopadly volby skoro, skoro patově, investoři neví, jaká přesně bude vláda, zdali budou pokračovat reformy, nebo nebudou a i tamní koruna oslabuje.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Může se ten pokles tedy třeba koncem června zastavit? Třeba pokud by se sestavila vláda, tak už nám přestane hrozit pokles kurzu?
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Tak já nejdřív bych uvedl nebo definoval ten pokles. Ten pokles jako je třeba v řádech padesáti halířů, čili pro normálního občana to není zase tak moc velká ztráta, my doopravdy čekáme, že během prázdnin se ta situace uklidní, že politická situace se stabilizuje, že bude nová vláda a potom se koruna opět vrátí k trendu dlouhodobého posilování. Ekonomika je na tom v historii teď nejlépe, chceme přijmout euro, děláme reformy, čili to si myslím, že jsou důvody pro posilování koruny.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A ten krátkodobý pokles kurzu, kterému se nevyhneme, může nějak poškodit ekonomiku?
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Může mírně zvýšit inflaci čistě proto, že posilování kurzu koruny pomáhalo v boji proti drahé ropě. Na druhou stranu, jak už jsem říkal, to oslabení není zas tak výrazné, aby svázalo ekonomický růst nebo nějak zpomalilo.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Když se tady teď podíváme dopředu na sestavování vlády, jaký výsledek by byl z pohledu ekonomů ideální a jaký katastrofický, vy jste tedy říkal, že to sestavení vlády během letních měsíců, že to je vlastně uspokojivý výsledek. Mohlo by to být třeba ještě lepší?
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Teď není, nejde o to rychle sestavit vládu, jde o to sestavit stabilní vládu, která tady bude čtyři roky a která bude mít jasný program, a řekne lidem a investorům, toto chceme změnit a toto ne. A ty nejklíčovější otázky podívat se na výdaje rozpočtu a pokusit se ji trochu zefektivnit. Čili podívat se na tři základní věci, podívat se na důchody, na zdravotnictví a na sociální výdaje. To jsou tři věci, který vám vezmou z výdajů úplně nejvíc, největší množství peněz a která vláda tyto tři věci dokáže zefektivnit, tak dokáže zefektivnit i celý rozpočet a nejvíc pomůže ekonomice.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Může to podle vás příští vláda uskutečnit a dostane nás tím už úplně do té první evropské ligy?
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Tak já si myslím, že to v jejich silách může být. To klíčové je, že na reformě důchodů a na reformě zdravotnictví bude podle mě potřeba, aby se na tom shodla celá politická elita napříč politickým spektrem, protože nemůžete změnit třeba důchody v tomto volebním období a příští vláda by je zase změnila úplně jinak.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
A o tuto možnost jsme tedy nerozhodným výsledkem voleb nepřišli?
Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank
--------------------
Nepřišli. Určitě nepřišli.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Přehled evropských zásahů do české ekonomiky by mohl mít více kapitol, dnes bude poslední připomínkou verdikt evropské komisařky Neelie Kroesové. Nařídila už před dvěma léty, že softwarový gigant Microsoft musí zveřejnit část dokumentace svých Windows, aby mohly ostatní firmy vyrábět software kompatibilní s nejpopulárnějším operačním programem. Pokud by dokumentaci neměly, spolupracovaly by jejich programy například pro přehrávání či řízení tiskáren s Windows hůř než výrobky Microsoftu. Microsoft se zveřejněním otálel, proto dostal v červenci pokutu čtvrt miliardy eur. Na otázku, jestli je Evropská komise skutečně bojovníkem proti monopolním praktikám, odpovídá šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz Adam Junek.
Adam JUNEK, šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz
--------------------
V zásadě si myslím, že ano, protože se zabývá každou fúzí nebo většinou fúzí a akvizicí, které v Evropě probíhají, a posuzuje, jaký budou mít dopad na trh, zda pak spojené firmy nebudou mít příliš monopolní postavení, a pokud by tomu tak bylo, tak buď fúzi zamítne nebo nařídí opatření, které ty firmy mají podniknout, tedy odprodej části divizí nebo podobná opatření.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vůbec nejvíc se diskutuje o tom, jak Evropská komise postupuje vůči společnosti Microsoft. Ona jí před dvěma lety udělila pokutu téměř půl miliardy eur a donutila firmu tak k tomu, aby zveřejnila technické podklady k systému Windows. Byl to úspěch komise, dá se to tak říct?
Adam JUNEK, šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz
--------------------
Tak určitě je to úspěch, nicméně já si myslím, že u tohoto je to spíš výjimečné nasazení komise proti Microsoftu, za úspěch se to dá označit i díky tomu, že na rozdíl do amerických úřadů, které se snaží o něco podobného již pět let, tak komise to vyřešila během dvou let.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
To znamená, že ten postup vůči Microsoftu je něčím výjimečný?
Adam JUNEK, šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz
--------------------
Je podobný jako úřady dalších firem, nicméně výjimečný je samozřejmě velikostí firmy, znalostí firmy a tím, že donutí firmu zveřejňovat informace o svém duševním vlastnictví.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vlastně v tomto směru je to precedentní rozhodnutí Evropské komise.
Adam JUNEK, šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz
--------------------
Dá se to tak říct.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Ovšem Microsoft tedy poslechl to dva roky staré rozhodnutí, ale teď v červenci přesto dostal další, byť poloviční pokutu, je to tedy čtvrt miliardy eur. Co k tomu komisařku Kroesovou vlastně vedlo.
Adam JUNEK, šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz
--------------------
Tak Microsoft sice plní nařízení z roku 2004, nicméně pomaleji, než měl. Ten datum, do kdy měl všechno splnit, byl původně stanoven na 15. prosince a komisařka Kroesová, která tuto pokutu udělovala, od začátku upozorňovala, že půjde po té firmě velmi tvrdě a vzhledem k tomu, že teda nesplnil do 15. prosince, tak zpětně za každý den, kdy nesplnil, až do 20. června letošního roku, udělila komisařka denní pokutu jeden a půl milionu, což se pak v důsledku vyšplhalo na tu čtvrt miliardu.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Microsoft proti tomu protestuje, tvrdí, že tu dokumentaci dodává v uspokojivé podobě a že vlastně ten úplně poslední balík by publikoval do, myslím, 24. července a že teda je zbytečné dávat těsně předtím pokutu. Nepřehnali to tedy evropští úředníci s přísností, nechtěli se předvést proti silné firmě?
Adam JUNEK, šéf ekonomické rubriky deníku Aktuálně.cz
--------------------
Částečně je to tím, že komise chtěla udělat exemplární příklad, takže vyměřila tu pokutu zpětně, protože jak komisařka Kroesová, tak Microsoft tvrdí, že do toho konce července, to všechno bude v pořádku.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Jedním z důvodů, proč se do velkých institucí typu Evropské unie vstupuje, jsou právě naděje, že Unie dokáže bojovat s monopoly typu Microsoft. Jak vítězství komisařky Kroesové poznají čeští spotřebitelé, vysvětluje Marek Hudema z Hospodářských novin.
Marek HUDEMA, Hospodářské noviny
--------------------
Okamžitě to nepoznají, ale do budoucna určitě ano právě proto, že Evropská komise opravdu tímto verdiktem a tímto trestáním Microsoftu a jeho tlačením k tomu, aby zveřejnil nějaké údaje, aby ty údaje byly smysluplné, aby se podle nich dalo pracovat, tak se snaží pomoci konkurenci. Není to tak, že by se okamžitě vyrojily desítky nových programů, ale myslím si, že v budoucnu budou programy konkurentů Microsoftu lépe spolupracovat s těmi microsoftskými a myslím si, že komise si dává velký pozor, aby se to projevilo už u těch dalších programů, které Microsoft dá na trh, to znamená, jak u operačního systému /nesrozumitelné/, tak u nového balíku Microsoft Office 2007. To znamená, že se můžeme těšit, dejme tomu, na to, že různé programy budou s těmito programy lépe spolupracovat, že už třeba u těch kancelářských programů nebude tak obtížné otevřít dokumenty od Microsoftu v jiných programech a naopak dokumenty, které jsou založeny na jiném formátu, otevřít v těch microsoftských.
Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Výchova k ekonomické odpovědnosti, tak by se dal popsat vliv Evropské unie na její nové členy, jedním z nich je také Česká republika. Zatím se zdá, že pro Čechy je dobře, když dostávají z Bruselu obtížné ekonomické úkoly, vliv Evropy na tuzemské hospodářství i hospodářskou politiku vlády je však neobvykle silný. Končí souhrn letních ekonomických témat, které v magazínu Dobrý hospodář připravily redakce Českého rozhlasu 6 a deníku Aktuálně.cz. Techniku měl na starosti Dalibor Zima, pořadem provázel Petr Holub.