(ČT 24 13.1.2015, pořad Interview ČT24)
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká koruna ztrácí svou sílu, alespoň podle měřítka, podle kterého kupujeme cizí měnu. Euro se prodává za osmadvacet korun, americký dolar za čtyřiadvacet. List Wall Street Journal českou korunu označil za nejhůře výkonnou. Na konci roku 2013 Česká národní banka oslabila korunu úmyslně, a to zejména kvůli pomalému růstu cen. Mělo to smysl? A nepřichází zklamání, které způsobily vlivy, které už bankéři nedokáží zastavit? A co to znamená pro stát, firmy i jednotlivce? Jak dlouho jste počítali s takovými otřesy, které by mohly zasáhnout českou korunu na počátku roku?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Myslím, že se v těchto dnech strašně přehání nějaká nestabilita česká koruny. Ten článek ve Wall Street Journal měří dvanáct dnů tohoto roku. To bych chtěl zdůraznit, dvanáct dnů tohoto roku, takže to je naprosto nerelevantní, protože když vezmeme nějaké rozumné období zpátky, pro nás třeba období před intervencí, tak koruna před intervencí oslabila zhruba o deset procent. Euro, které oslabuje přibližně od podzimu minulého roku, k dnešním dnům vůči dolaru oslabilo zhruba o patnáct procent. A já neslyším žádnou hysterii v eurozóně, že oslabuje euro o patnáct procent. Čili o jednu třetinu více, než koruna oslabila za období více než jednoho roku. Je to taková hra s čísly.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, na druhou stranu říkáte, dvanáct dnů, ale stalo se to. Může to být krátkodobý jev, ale stal se. Myslíte si, že to je přehnané i z hlediska té krátkodobé vzdálenosti?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Interpretace v našich médiích, kterou jsem si dnes zmapoval, je prostě nesmírně přehnaná. Já chápu její důvody, samozřejmě jde o nízká čísla týkající se inflace v prosinci. Z nich se někomu může hodit usuzovat, že centrální banka se chystá přistoupit k další intervenci v neprospěch koruny. Žádný reálný důvod to však nemá. Situace dnes je úplně jiná, než byla situace, když jsem ještě nebyl v centrální bance, to bych chtěl zdůraznit, na konci roku 2013. Tehdy česká ekonomika klesala, nezaměstnanost rostla, byla velmi špatná očekávání. Dnes česká ekonomika roste, očekávání jsou velmi slušná, nezaměstnanost klesá, čili z hlediska celkové kondice ekonomiky, zejména poptávky, o kterou nám v těchto složitých dobách jde hlavně, je situace diametrálně odlišná. Důvodem, proč dneska jsme jaksi na pokraji deflace, na rozdíl od předešlé doby, kdy hlavním důvodem byla chybějící poptávka, jsou dnes externí nabídkové cenové šoky, typu dramatický pokles cen ropy a podobně.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například i potraviny se do toho mohou počítat?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Potraviny v tomto momentálním případě hrají také zčásti roli.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se určitě ještě vrátíme. Na druhou stranu, je tady ta slabá koruna, to se nedá popřít. Ale na druhou stranu také někteří ekonomové říkají, je to právě možná komunikační chyba, možná i vina České národní banky, právě když oznamovala tu nízkou inflaci za prosinec, že trhy zpanikařily a že až Vy jste byl ten, kdo uklidnil veřejnost a trhy, když jste řekl, nic takového, další intervenci v prospěch koruny nechystáme.
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Já nejsem žádný prorok, abych někoho uklidnil.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale může toto všechno mít na trhy vliv?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Na trhy má vliv, ani nevíme, co všechno. Trhy se řídí částečně samy, možná, že tvůrcům trhu vyhovuje nejistá situace, protože pak lépe nabízejí některé své produkty, ve kterých slibují větší jistotu. Ale jak říkám, toto není zásadně nějak relevantní. Klíčové je to, co bylo řečeno po minulém zasedání bankovní rady, ještě v prosinci. A klíčové bude to, co bude řečeno po dalším měnovém zasedání někdy na začátku února. V tuto chvíli já za sebe říkám, že nevidím důvod pro žádné dramatické změny nastavení těch takzvaných měnověpolitických podmínek, které dnes máme v platnosti.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno na to bude mít vliv, co se stane na začátku února?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Vliv bude mít samozřejmě, jak naši kolegové v bance, kteří připravují klíčové podklady, připraví novou situační zprávu, de facto novou prognózu, ve které odhadujeme všechny klíčové parametry pro měnovou politiku na jejím horizontu, což je zhruba rok a půl. Inflaci cílujeme za rok a půl. Neovlivňujeme inflaci za měsíc a za dva, to nelze z důvodů technologických. Ta je předurčena tím, co se stalo v minulosti - to jsme ovlivňovali před rokem, rokem a půl. Teď hledáme klíč k tomu, abychom se v horizontu té měnové politiky zhruba toho roku, roku a půl, blížili svému cíli, což jsou zhruba dvě procenta.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdybyste měl teď říci, zdali se skutečně nemůže stát, že právě dospějete k tomu závěru, že je potřeba intervenovat. Tak dokážete říci, zdali to můžete naprosto vyloučit, či nikoliv?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Vyloučit nemohu nikdy nic. To říkáme trvale. Nikdy jsme se nevzdali možnosti v případě nutnosti zasáhnout a použít i kurz aktivně znovu. V tuto chvíli ho aktivně nepoužíváme, kromě toho, že držíme dno, nebo chcete-li strop, těch dvacet sedm korun. Jinak do jeho vývoje nijak nezasahujeme. Vždycky jsme říkali, že kdyby to bylo nutné, tak to samozřejmě nemůžeme vyloučit.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na celkové výsledky inflace, právě pomalý růst cen byl jedním z těch důvodů, proč Česká národní banka k tomu na konci roku 2013 přistoupila. Tak mi řekněte, není to zklamání ten vývoj inflace jako takový, když se podíváte, jaké mohlo být to očekávání bankéřů, a právě ten důvod, proč k tomu přistoupili?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tehdejší očekávání mých současných kolegů samozřejmě byla taková, že ceny budou nějakým způsobem výrazně ovlivněny, mimo jiné intervencí, ale v souladu s očekáváním zejména eurozóny budou směřovat k nějakému normálnímu růstu, hladině kolem dvou procent. Ale to se nenaplnilo nejenom u nás, my jsme kapka v moři, ale hlavně se to nenaplnilo v celé Evropě. Čili od té doby se samozřejmě očekávání totálně změnila směrem dolů, pokud jde o inflaci. To není o zklamání. My jsme dosáhli klíčových cílů, kterých bylo potřeba tehdy dosáhnout, protože důvodem mimo jiné nebyla jen hrozící deflace, ale deflace kombinovaná s totálním poklesem poptávky, který tehdy probíhal.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A řekněte mi tedy v konkrétních případech. Domácí poptávka?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Roste.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Roste a o kolik?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Domácí poptávka, když to vyjádřím HDP, tam jsme někde mezi dvěma a třemi procenty tempa.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou podle Vás tedy ty přímé dopady intervence jako takové?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Pozor, samozřejmě jsou to částečné dopady. Říkáme, že intervence se zasloužila o změnu růstu z minus jedna na plus dvě a půl, zhruba o jeden procentní bod. Ty zbylé procentní body, čili zbývají dva a půl, jsou výsledkem obratu ve fiskální politice, který už jsem měl tu čest ovlivnit nějakým způsobem já při přípravě rozpočtu 2014. Samozřejmě jsou výsledkem obratu konjunktury v uvozovkách nějakého malého oživení v eurozóně, zejména v prvním pololetí minulého roku. A také celkové změny nálad. Intervence v tom samozřejmě hraje nějakou roli, ale není to jenom její výsledek.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani samozřejmě ta závislost, ať už větší nebo menší, zaujímá právě z tohoto.
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Z těch třech a půl procent změny zhruba jedno procento. Kolem jedné třetiny je výsledek intervencí, tak vycházejí naše propočty.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bez intervence by na tom Česko bylo hůře, dá se to nějak doložit?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Ano, bylo by na tom hůře zhruba o ten jeden procentní bod ekonomického růstu. To je docela dost, nějakých čtyřicet miliard HDP.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle ministra financí Andreje Babiše se zatím intervence v české ekonomice zásadně neprojevily, ale on doufá, že se to stane až letos.
Andrej BABIŠ, ministr financí /ANO//Interview ČT24, 9.1.2015/
--------------------
Ty důsledky, opakuji, by mohly být pozitivní. Samozřejmě pro občany to není úplně ideální, ale z hlediska dlouhodobé strategie si myslím, že to pozitivní je. I když samozřejmě nedá se to paušalizovat. Pozitivně se to projeví na navýšení zisku na odvodu daní.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Souhlasíte s ministrem financí? A souhlasíte i s tím, že on říká, intervence se zatím zásadně v ekonomice neodrazily?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Tři a půl procenta pozitivní změny, z minus jedna na dva a půl. Jedno procento je spolehlivě zásluha intervencí, takže se projevily. A nesouhlasím, bohužel, s panem místopředsedou ani v tom, že se dlouhodobě projeví pozitivně. Ne, intervence jsou nástroj, který vám pomůže krátkodobě, když to trochu využijete, tak střednědobě. Dlouhodobě vás kurz ke štěstí nepřivede.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je možné, že se ministr financí v tak zásadní otázce neshoduje s ekonomy, jako jste vy, kteří zastupují naopak zřízení a chod České národní banky?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
To není žádný fatální rozpor, to je otázka interpretací, žádný zásadní problém.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak uvnitř České národní banky a uvnitř vaší bankovní rady se shodnete na tom, jak postupovat do budoucna?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Podívejte, bankovní rada rozhoduje jako kolektiv, jako kolektivní orgán.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se ptám, je to proto, že to zažíváte poprvé, jste tam od února loňského roku.
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Samozřejmě, na některých věcech je větší shoda, na některých menší, to je normální v každém tělese, které rozhoduje ve sboru. Tak to je i u nás v bance. Ale myslím, že v tuto chvíli jsou hlavní klíčové věci v zásadě konsensuální.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle průzkumu ČSOB, který zveřejnil server Penize.cz, klesl počet firem, které hodnotí intervence České národní banky jako negativní. Zároveň ale pouze devět procent z oslovených firem, kterých bylo asi čtyři sta, trvá na tom, že intervence vysloveně pomohly. A zároveň také malé a střední firmy říkají, byli bychom rádi, kdyby skončily dříve než v roce 2016. Tak v tomto nějaké úpravy nastanou, nebo ne?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Podívejte, za prvé, průzkumy tohoto typu, to jsou soft data, zeptáte se někoho, co si o tom myslí. Tyto průzkumy trpí jednou drobnou vadou, že, a zejména v Česku při naší mentalitě, ti, co jsou na tom opravdu lépe a vydělali, tak ti se tím nebudou zbytečně moc chválit. Ti, co bohužel nějakým způsobem na tom spíše nevydělali, ti se samozřejmě vyjádří dostatečně razantně, čili já bych si k tomu vždycky přidal nějaký koeficient. My v kontaktu s podniky jsme a informace máme, myslím jako bankovní rada, dost pravidelné a živé.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A bavíme se spíše o typu podniku většího?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Samozřejmě pro dovozce je to horší, pro vývozce lepší. Ale my jsme malá otevřená vývozní ekonomika, takže za dané situace je to spíše lepší. Řekli jsme, že se budeme držet našeho mandátu, to znamená, starat se o cenovou stabilitu v této zemi. A její součástí je cílování inflace. Musíme se teď v horizontu snažit dostat se postupně k cíli. A podle toho budeme samozřejmě rozhodovat i tom, kdy ten režim vypneme, nebo nevypneme, a jak ho vypneme.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, ten průzkum si zadával bankovní dům, tak bych se chtěla zeptat v této souvislosti, jestli víte něco o zákulisí kondice bankovních domů, například toho, o kterém jsem mluvila, ale možná se to týká i ostatních, protože už jsem zaznamenala informace, že právě proto, že například banky bojují s nízkými úrokovými sazbami, mění strategie, celkové strategie fungování na území České republiky. Slyšel jste o tom?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Pochopitelně. Banky jsou podnikatelské subjekty, žijí v prostředí konkrétního trhu. A žijeme-li už dlouhodobě v prakticky nulových úrokových sazbách, je to pro finanční instituce typu banka, ale i pojišťovna, složité. Protože samozřejmě se jim hůře dosahuje zisku. Takže banky musí přizpůsobovat svůj byznys, svůj obchodní model této situaci, ale to je situace v celé Evropě a nejenom Evropě.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké to může mít dopady, projevy reálné?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Dopady sledujeme velmi pečlivě. Každý rok vydáváme zprávu o finanční stabilitě, ve které naši odborníci dělají různé zátěžové testy, kdy testujeme různé scénáře makroekonomické a měnověpolitické, jak by mohly dopadat na zdraví českých bank. České banky z toho vycházejí velice dobře. Samozřejmě, dlouhodobě to znamená, že se jim bude hůře dosahovat vysokých zisků. České banky byly doposud mimořádně ziskové.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, je to spíše ohrožení pro ně samotné?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Samozřejmě, primárně jenom pro ně. Ostatní ohrožení už musíme hlídat my, aby nebyl ohrožen nikdo další.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na ty největší vnější vlivy, které teď fungují, a právě se dotýkají i české koruny. Poklesy cen ropy. Když jsme se o tom bavili s ekonomy někdy na konci prosince, tak všichni říkají, stojí za tím spekulanti. A vůbec politika zemí, které vyvážejí ropu. Jak si to analyzuje Česká národní banka?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
My nejsme žádní experti na geopolitické záležitosti a trhy. Požádali jsme naše odborníky, aby se pokusili o nějaké simulace různých scénářů, co se může dít dál. Pro nás víceméně není tak důležité, kdo za tím stojí, protože on za tím nestojí jenom ten či onen. To není jenom politika, rozhodně ne. To je souběh věcí, změn technologií v oblasti těžby a zpracování ropy, to je souběh klesající poptávky na velkých rozvojových trzích, jako je Asie. To je souběh nízké poptávky obecně ve vyspělých zemích, protože klesá například průměrná spotřeba automobilů, a tak dále. Čili to je nějaký výsledek. Pro nás je klíčový vstup, a protože to je vstup skutečně zcela externí, tak jak říkám, pro měnověpolitické rozhodování ho momentálně víceméně vylučuji. Samozřejmě má pro nás jako pro zemi, která primárně tyto suroviny dováží, poptávkově a z hlediska ekonomického výkonu pozitivní efekt.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. A není ani problém, že ten pokles cen ropy přichází právě v době už tak dost nízké inflace?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Primárně to problém není, ale samozřejmě se nízká inflace bude prolínat do dalších cenových okruhů a tam by potom mohla teoreticky ohrožovat poptávku. Ale proti tomu jdou pozitivní věci. Podívejte, když spotřebitelé ušetří, ale nejenom jaksi malospotřebitelé, ale na této kvazi, já tomu říkám dani, protože ropa je něco jako daň, tu musíte zaplatit. Když vám někdo tuto daň sníží, to je velmi doporučované opatření při recesích, tak máte prostor ve své poptávce koupit si něco jiného. Čili poptávkově by ten efekt podle mě, a tak odhadují i mnozí jiní, třeba v Německu, měl být letos velmi pozitivní pro ekonomiky našeho typu. Takže já to jako problém nevidím. Já to vidím jako příležitost. Otázka bude, až se trend za nějakou dobu obrátí, my nevíme kdy, a ceny se zase začnou vracet zpátky, to zas bude trochu jiná písnička.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaše hodnocení toho, jak si počíná ruský rubl? Jaké je, poté, co jsme se dozvěděli, jakým způsobem padá?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Víte, ruský rubl je poukázka na ropu, protože tak stojí ruská ekonomika. Je-li ropa o dramatických padesát procent nebo ještě více dneska levnější, než byla před půl rokem, tak se to bohužel samozřejmě odráží i na ruském rublu. K tomu se přidávají ještě další komplikace kolem Ruska. Takže samozřejmě situace ruského rublu je dramatická. To je evidentní.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vliv sankcí nepřipouštíte?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Vliv sankcí je podle mě až druhotný a v dalších řadách. V této fázi ne. Samozřejmě, že postupně roli hraje, hraje ji zejména v tom aspektu, že Rusko a jeho finanční instituce mají omezený přístup na mezinárodní finanční trh. To samozřejmě prohlubuje negativní tendence.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost Willard zveřejnila dnes, že tuzemská ekonomika poroste v letech 2016 až 20 o jedna celá sedm desetin procenta. Mě by zajímalo, jestli se to blíží těm vašim odhadům, zdali je to pozitivní zpráva. Stejně tak říká, že roste vývoj HDP na hlavu a že jsme nejrychlejším subjektem v rámci středoevropského regionu.
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
V našich prognózách, protože nás zajímá horizont měnové politiky, se zabýváme tím, co bude za rok, za rok a půl, maximálně dva. Tam tento trend vidíme. Byli jsme zatím i optimističtější na nejbližší roky, čili letošní a příští. Ale to je asi v souladu s tím, co se dá zprůměrovat za nějaký delší horizont. Já jsem si někde nějakou tiskovou zprávu přečetl. Takových studií jsou spousty. Myslím, že v dnešní době předpovídat tempa růstu na více než rok, dva dopředu je velmi odvážné.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ani to nemusí nikdy vyjít?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Ani to nemusí vyjít. Já jsem obecně optimistický. Ale bude záležet na nás, jak se budeme starat, abychom byli úspěšnější než jiní.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například ekonom Aleš Michl také říká, že není potřeba se tolik soustředit na predikce, na HDP, ale například se soustředit na to, jak si počínají firmy uvnitř, že by sledoval jejich marže, drobných podniků, živnostníků i velkých hráčů. A že by se zaměřil například na to, jestli ekonomika firmám umožňuje zvýšit marže a víc vydělávat. Tohle dovede česká politika i ekonomika?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Podle mě moc nedovede. Teď tedy odbočuji a není to příliš moje role, ale přece jen vzhledem k minulosti. Podívejte, tady vznikla kdysi studie konkurenceschopnosti nebo jejího zvyšování pro českou ekonomiku. Šla přesně po těchto záležitostech. A podle mě je pořád platná. Co by mohla nejlépe udělat každá rozumná politika, je sledovat právě tyto věci. A neustále se snažit je zlepšovat. Protože tam je klíč pro dlouhodobý udržitelný růst.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda se pochlubila nízkým schodkem rozpočtu a také tím, že v podstatě byl nižší o čtyřiatřicet miliard, než se očekávalo. Do jaké míry je to její zásluha?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Určitě. Do jaké míry neumím kvantifikovat. Samozřejmě vládě pomohlo to, že na rozdíl od původně očekávaného růstu, když jsme rozpočet sestavovali ještě v mojí vládě, to bylo tuším jedna celá sedm, a to nás všichni kritizovali, že jsme blouzniví optimisté.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Že to je příliš.
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Že to je moc. Na to bylo dobře si vzpomenout, co z nás tehdy dělali. Ten růst byl zhruba dvě celé čtyři. Samozřejmě každá desetina HDP vám zvyšuje daňové příjmy. To se vládě pozitivně projevilo na výsledku. Pak se pozitivně projevilo to, že vláda zároveň nestačila tak rychle rozjet nějaké výdajové programy, které by zase na druhé straně šly nad rámec, který byl v rozpočtu nastaven. Čerpalo se intenzivně z evropských fondů, protože se scházel konec období, což vždycky vede k tomu, že se více čerpá. Významnou roli hraje také příliv peněz Evropské unie. Takže vláda na tom jistě nějakou zásluhu má, ale kolik, to měřit neumím. Vždycky na tom má nějakou zásluhu.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale částečnou.
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Z velké části je to dáno objektivně tím, co se stalo předtím nebo co se děje kolem nás.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Plány vlády neškrtit ekonomiku, zvyšovat investice. Jsou to plány realistické a mohly by být investice ještě vyšší?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Pokud vezmu obecně makroekonomickou situaci, která je skutečně stále velmi křehká, protože jsme závislí na velmi křehké eurozóně a Evropě vůbec, pak asi je správné, že vláda udržela nebo se nepustila do nějaké rychlé konsolidace rozpočtu, protože to by byl negativní impulz do ekonomiky. V tomto ohledu si myslím, že to je rozumné. Pokud jde o strukturu, to je jiná věc. Samozřejmě obecně by bylo asi dobré více investovat, ale tady není problém v penězích. Tady je problém, že jsme ve strašlivé situaci legislativně a institucionálně, že se v této zemi nedá nic postavit.
Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda chce také měnit pravomoci prezidenta. Týká se to například toho, že by prezident mohl členy bankovní rady jmenovat pouze se souhlasem Senátu. To není samozřejmě věc, kterou Vy můžete ovlivnit, na druhou stranu, byla by to věc prospěšná, nebo zbytečně komplikující celý ten proces?
Jiří RUSNOK, člen bankovní rady ČNB
--------------------
Podívejte, to je věc čistě politická. Jak se politická reprezentace rozhodne, tak to bude. Já s tím nemám nejmenší problém.