Jiří Rusnok, guvernér ČNB hostem pořadu CNN Prima News
(CNN Prima News 15. 5. 2020, pořad K věci)
Video (externí odkaz na web CNN Prima)
ČNB REAGUJE NA KORONAKRIZI
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Začnu rovnou aktuálními čísly a daty, protože Český statistický úřad chvilku předtím než jsme šli do studia, vydal čísla o vývoji HDP. Z těch čísel, která byla zveřejněna, vyplývá, že HDP meziročně pokleslo o 2,2 %, mezikvartálně potom o 3,6 %. Co těm číslům říkáte? Je to pro vás překvapení nebo to odpovídá očekávání?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Odpovídá to očekáváním nejenom našim, ale i takzvaně celého trhu či ostatních pracovišť, která se tím zabývají. My jsme měli ten odhad prakticky stejný, myslím 2 %, ale ty desetiny v tuto chvíli u předběžného čtvrtletních výsledků nehraje roli. Bohužel je to potvrzení toho, že ten pokles ekonomiky letos bude velmi výrazný. My v tuto chvíli máme základní scénář za celý rok -8 %, a to je něco, co jsme vlastně v moderní historii, pokud pominu transformační období 1 rok, který byl samozřejmě úplně nesrovnatelnou záležitostí, tak je to je absolutně nejhlubší pokles, jaký zažijeme.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Ta aktuální čísla tedy na vašich predikovaných odhadech nic nemění v tuto chvíli?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Já bych řekl, že ne, že v tuto chvíli nic nemění, bohužel je potvrzují.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
O kolik hlubší je ta krize současná, kterou prožíváme, než ta, která byla v roce 2008-2009. Vy jste u ní tehdy také byl jako člen Národní ekonomické rady vlády, jestli si dobře vzpomínám. Jak byste to srovnal? Ta čísla jsou výrazně horší v tuto chvíli?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Pokud to vezmu jen kvantitativně, tak je, řekněme, tato krize dvojnásobně hluboká, protože tehdy ten pokles byl někde pod 5 %, 4-5 % z hlediska HDP. Tento rok, bohužel, bude 8 a v horším případě vývoje možná i více procent, čili tak 2× více. Samozřejmě kvalitativně je to také úplně jinak. Tam to byla krize, která k nám přišla jako sekundární projev finanční krize započaté americkými hypotékami a potom v celém finančním světě a tam byl velký výpadek poptávky celosvětově, protože se vlastně nedostávalo financování pro podniky, pro vlády, potom v jistém momentě přišla ta dluhová krize eurozóny. Toto je zvláštní krize, která jako by přišla z jiného světa, která narušuje jak poptávku, tak také nabídku, protože díky těm epidemiologickým omezením podniky nemohly vyrábět, nefunguje doprava, lidé nemohli být tam, kde by normálně byli, takže i kvalitativně je to úplně jiná krize. A nemáme příliš, vlastně žádné, zkušenosti s tímto typem krize, takže v tom je to složitější také.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, když tu současnou situaci glosuje, tak v jednom z posledních rozhovorů pro Hospodářské noviny říkala, že odhaduje, že ta krize vymaže posledních pět, šest let toho růstu, který jsme zažívali. Vidíte to také tak?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Bohužel, když to vezmeme mechanicky čistě podle čísel, tak to tak skutečně může být. Ano.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
A ta budoucí prognóza? Vy, tuším, jako Česká národní banka odhadujete pro příští rok už pětiprocentní růst. Je to spíš optimistický odhad, anebo máte pocit, že to počítá třeba i s eventuální druhou vlnou?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Odhadujeme relativně hlubší pokles než některá jiná pracoviště. Pro ten letošní rok – v základním, či spíše v tom pozitivním scénáři, odhadujeme těch zhruba 8 % a o to něco více pak obnovení, protože to je statistická záležitost - hlouběji klesnete, tak ten index růstu v dalším roce je vyšší. My v tom příštím roce, tuším, máme růst 4 %. Rozhodně se ani na konci příštího roku nevrátíme na úroveň roku 2019, to je zřejmé. Potom další vývoj je těžké odhadovat, ale ano, také bych se obával, že ta obnova bude mít spíš takový nějaký pozvolnější průběh, než že by to bylo nějaké ostré V.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
A když ještě zůstaneme u těch velkých čísel a velkých odhadů, pane guvernére, dokázal byste mi odhadnout nebo říci, jestli podle vás bude stačit v tuto chvíli schválený 300 miliardový schodek státního rozpočtu?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Myslíte v letošním roce? Obával bych se, že spíše stačit nebude, a to zejména z bodu většího výpadku příjmů než v tuto chvíli, si myslím, ministerstvo financí projektuje. Ale není to až tak podstatné. Myslím si, že ten schodek asi bude trochu vyšší než je těch 300 miliard, ale to je čirá spekulace. Jestli to bude o 50, o 100 miliard více, popravdě řečeno v tuto chvíli není tak klíčové číslo.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Ona paní ministryně financí Alena Schillerová se pustila do odhadu stran vývoje rozpočtu i pro příští rok. České televizi řekla, že s těmi 300 miliardami propadu veřejných financí počítá i v roce 2021. Tam byste si troufl předpovídat, nebo to je ještě nejistější než ta letošní čísla?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Je to samozřejmě ještě nejistější, ale obávám se, že paní ministryně je v nějakém koridoru, který je realistický, tím odhadem.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Takže s tím musíme zkrátka počítati pro ten další rok. Je to udržitelné pro české veřejné finance?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Dlouhodobě to udržitelné není. Několik málo let si ty vyšší schodky můžeme dovolit, ale musí tam být vidět velmi brzy trend a tendence ke konsolidaci těch veřejných financí. V opačném případě by pravděpodobně i ten trh, který to bude financovat, začal tomuto projektu méně důvěřovat. Trhy zatím velice ochotně nakupují české státní dluhopisy, dokonce za velmi nízké úrokové sazby. Ty sazby jsou už dnes na úrovni hluboko pod jedním procentem u i dlouhodobých půjček, u těch krátkodobých se blíží nule, nebo se mohou implicitně brzy objevit i v záporu. Takže zatím určitě ano, ale potom bude muset nastoupit opravdu nějaký viditelný trend postupné nápravy těchto deficitů, protože nic neroste do nebe – ani v makroekonomických věcech, ani ve státních rozpočtech.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Lidé okamžitou reakci ekonomiky pocítili, řekla bych, třeba minimálně vizuálně – je velmi vidět na propadu kurzu koruny. Ještě v únoru jsme euro kupovali za 25 Kč, jedno teď stojí kolem 28 Kč. Kam až se ta hladina ta úroveň ceny eura propadne, pane guvernére, podle vašich odhadů? Co můžeme čekat?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Odhadovat kurz v režimu volně plovoucího kurzu je velmi složité.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Navíc, když ten kurz můžete ovlivňovat.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Ovlivňovat ho můžeme nepřímo a teoreticky i přímo, ale to děláme, pouze pokud to skutečně vyžaduje mimořádná situace. Kurz se podle mě už propadat příliš nebude, není pro to žádný důvod. V tuto chvíli je kurz z hlediska nějakých odhadovatelných fundamentů, čili nějaké své přirozené úrovně ve vztahu k úrovni ekonomiky, podhodnocený. Bezesporu neodpovídá výkonu a kvalitě české ekonomiky. Je to prostě výsledek sentimentu finančních trhů, které se v dobách nejistoty odklánějí od relativně malých měn.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Narazila jsem na spekulace, že Česká národní banka v těch, řekněme, divočejších scénářích, mohu-li si dovolit v debatě o České národní bance toto slovo, počítá s kurzem koruny až na hranici 32 Kč za jedno euro.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
To je nesmysl, žádné takové scénáře neexistují. A už vůbec s nimi nepočítáme. To je úroveň, kterou si nedovedu v době svého mandátu představit, to říkám otevřeně. Nevím samozřejmě, co bude, pokud nastane apokalypsa s nějakou šílenou pandemií a svět se bude hroutit. Hypoteticky a teoreticky potom nám asi bude jedno, jestli bude kurz takový nebo makový. To pevně věřím, že nenastane. Tedy ne, koruna je dnes podle mě na svých momentálně nejslabších úrovních. Osobně si myslím, že se dále propadat příliš nemůže a spíše by se mohla postupně, dojde-li ke stabilizaci, začít vracet.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Mě zajímá, když bychom ještě tedy zůstali u toho rizika dalšího propadu koruny, při jaké hranici byste používali nástroje, které máte a pokoušeli byste se jako Česká národní banka do vývoje kurzu zasáhnout. Vy jste pro Český rozhlas koncem března řekl, že jste eventuálně připraveni použít devizové rezervy. Zajímá mě v jaký moment.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
To platí. Samozřejmě to rozpětí, nebo kouzelné číslo, vám neprozradím, to bych se dopustil velké chyby. Rozhodně nejsme v situaci, kdyby to bylo na pořadu dne. Oslabení koruny, které zažíváme je skutečně víceméně očekávatelné pro tento typ ekonomiky a kurzového uspořádání, který máme. Víceméně to samé vidíme u našich sousedů v Polsku a v Maďarsku. Nemluvě o měnách řady jiných zemí. Ta situace není tak hysterická, jak by se mohlo zdát. Ani makroekonomicky z toho neodvozujeme žádné fatální inflační důsledky a naopak očekáváme, že domácí inflace bude dále klesat a velmi rychle se vrátí k našemu cíli, kolem dvou procent. A to je podstatné pro občany, protože víte, my spotřebováváme koruny a eura spotřebovávají ti, kteří jezdí do zahraničí. A těch zrovna teď asi moc nebude. Jinak v průměru to před krizí byly tak 3 % výdajů českých domácností.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Pane guvernére, a co druhá stránka téže věci, a to je případ posilování koruny. Jste naopak připraveni bránit nějakému výraznějšímu posílení koruny? Jde mi o to, jestli třeba hrozí, nebo jestli je ve hře něco takového, že byste znovu zavedli kurzový závazek, který tady byl před několika lety a který ještě pamatujeme.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Tak tady samozřejmě platí, v otázce uvolňování měnové politiky, pokud bychom se ocitli se svými sazbami na nule a nechtěli jít do záporných sazeb, což se dá dost dobře očekávat v našem případě, protože to u nás příliš nedává smysl, tak pak samozřejmě nám zbývají různé nástroje. Ani daleko na horizontu ale nevidím pravděpodobnost použití koruny ve smyslu nějakého kurzového závazku, čili jejího oslabování, protože nám nehrozí žádná deflační situace na rozdíl od let 2013, 2014, kdy to skutečně výrazně hrozilo. Dnes je inflace pevně ukotvena a my jsme rádi, že se postupně vrací spíše k tomu našemu cílovému koridoru kolem dvou procent, takže prakticky to v nějakém viditelném horizontu dokážu vyloučit. Z nějakého teoretického repertoáru se to nikdy nedá vyškrtnout, to by byla taky chyba, ale říkám, není to vůbec pravděpodobné.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Ještě poslední otázka k tomuto sektoru. Ta současná situace, ta současná krize, ve které jsme, pane guvernére, oddálila podle vás jakékoliv debaty o přechodu na euro a přijímání eura, nebo ne?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Paní redaktorko, vy se vyznáte v politice více než já. Euro je čistě politická záležitost. To je skutečně výsostně a legitimně politické rozhodnutí každé suverénní země – rozhodnout se a připojit se k nějakému měnovému uskupení, čili zbavit se de facto části vlastní suverenity. Já to neumím úplně dobře odhadnout, většinou se v odhadech politické situace mýlím. Intuitivně bych řekl, že to tak necítím, že by se v tomto směru na politické scéně něco zásadně změnilo, takže z toho odvozuji, že já už se ve svém mandátu určitě zavedení eura nedožiju, a co bude za 10, 20 let, to neumím odhadovat.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Česká národní banka dostala v uplynulých dnech novou poměrně zásadní pravomoc a celkem silný nástroj, který byl schválen v Poslanecké sněmovně i Senátu. Vy nově můžete kupovat korporátní dluhopisy. Za jakých okolností se něco takového stane?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
My jsme skutečně dostali rozšíření našich pravomocí v oblasti provádění měnové politiky, která směřuje k inflační stabilitě, k cenové stabilitě, a vedle toho máme na starosti také takzvanou finanční stabilitu, což je funkčnost finančního trhu. A zase k tomu můžeme používat různé nástroje. V tuto chvíli rozhodně ani neuvažujeme, že bychom vůbec takovou zástavu za půjčky, které bychom případně finančním institucím poskytovali, kdyby neměli dost likvidity, brali. Je to v teoretickém repertoáru.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Vy jste v Poslanecké sněmovně říkal, že to je v podstatě něco, co se vůbec nechystáte použít, ale bylo to schváleno. Tu kompetenci nově máte.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Máme, což je dobře. Mají ji prakticky všechny vyspělé centrální banky na světě. Dokonce třeba americký FED to provádí, do jisté míry to provádí i Evropská centrální banka. My nejsme tak daleko, že bychom toto museli dělat. Náš trh zatím funguje relativně normálně, dokonce úplně normálně na tu situaci. My jsme v rámci rozšíření kompetencí připravili nové instrumenty, například v tom, že máme připravené takzvané dodávací operace – v případě potřeby likvidity můžeme půjčit za zástavu státních dluhopisů třeba pojišťovnám, penzijním fondům. To jsme doposud nedělali a nemohli dělat, nyní to máme v programu.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Ale přece jen bych se vrátila k těm korporátním dluhopisům, protože mě skutečně zajímá, jestli budou jasně dané podmínky a parametry toho, kdy by Česká národní banka tento instrument použila.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Budou, pokud by to bylo na stole, pokud by na to skutečně přišlo. Pokud máme nějaký produkt, v uvozovkách, v naší nabídce, tak musí být jasně dostupný všem účastníkům trhu za stejných podmínek, tedy musela by být nějaká pravidla. Ale my o tom vůbec neuvažujeme. Tento typ aktiv, si myslím, je někde úplně na posledním místě v nějakém teoretickém repertoáru a já pevně věřím, že ho nebudeme muset použít.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Proč tedy, pane guvernére, podle vás bylo nutné takovou kompetenci České národní bance schvalovat v době nouzového režimu, ve zrychleném řízení, tak zásadní kompetence.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Bylo to velice důležité zejména s ohledem na trh státních dluhopisů. Dnes ten trh má jistotu, že například kdyby takzvaně vyschnul a někteří nebyli ochotni prodávat a kupovat - a on je přece jen relativně malý, je to omezený trh českých státních dluhopisů - tak vždycky by věděli, že je tady autorita, která je schopna ten trh podržet v chodu, vstoupit na něj a za ty státní dluhopisy, které si vezmeme do zástavy, poskytnout likviditu těm finančním subjektům, které by ji potřebovaly. Proto to bylo velice důležité. Mimochodem ta novela ležela ve Sněmovně 5 let – to je na tom ten paradox a jistá tragédie, že jsme 5 let prosili zákonodárný sbor a vládu, abychom se připravili na budoucí případné krize (bylo to poučení z té minulé krize v zahraničí, my jsme to doma nemuseli použít) – bohužel pak skončila až v té legislativní nouzi. Také je samozřejmě časově omezená, ale doufám, že to časové omezení s novou novelou padne, protože to taky není dobrá věc, aby trh byl vystresovaný nějakým časovým omezením.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Již jste mi tady několikrát řekl, že to je nástroj, který se nechystáte použít a doufáte, že nepoužijete, a tak dále, tak mě zajímá, pokud ho použijete, bude Česká národní banka zveřejňovat jména firem, jejichž finanční produkty by koupila? Abychom transparentně věděli, čeho se to přesně týká.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Nemůžeme nakupovat jen tak z plezíru. My můžeme dělat operace na trhu v zájmu udržení cenové nebo finanční stability. Jedině těmito nástroji můžeme naplňovat svůj mandát, nikoliv že půjdeme a tady se nám líbí nějaký podnik a koupíme si ho. To prostě dělat nemůžeme, ani dnes.
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Bude, nebo nebude se to zveřejňovat?
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
Pokud by to vůbec přicházelo, ale ty podnikové dluhopisy podle mě nepřicházejí do úvahy, takže teď opravdu vám neřeknu...
Marie BASTLOVÁ, moderátorka
Jenom mě zajímá, jestli byste to zveřejnili nebo ne, tuším, že Evropská centrální banka to zveřejňuje.
Jiří RUSNOK, guvernér ČNB
No pravděpodobně bychom museli vymyslet nějaký model transparence. To je jeden z principů, na kterých jaksi nezávislé centrální bankovnictví stojí. Ale říkám, bavíme se o hypotetických věcech, které na 99,9 % vůbec nenastanou.