Janis Aliapulios (ihned 13. 7. 2016, rubrika Byznys)
- Pro změnu měnové politiky centrální banky není podle nového guvernéra Jiřího Rusnoka v tuto chvíli důvod. Hlavní prioritou ČNB zůstává i nadále dvouprocentní inflace.
- Umělé udržování slabé koruny skončí pravděpodobně v polovině příštího roku.
- Rozhodnutí o přijetí eura je podle Rusnoka čistě politickou záležitostí.
- Nový guvernér vyloučil, že by dostal post jako odměnu za vykonávání funkce premiéra v Zemanově úřednické vládě. Politické tlaky prý necítí.
Udržování slabé koruny centrální bankou se v Česku podle jejího nového guvernéra Jiřího Rusnoka démonizuje. "Domácí měna po zahájení intervencí v listopadu 2013 ztratila vůči euru pět procent, libra se po brexitu propadla dvakrát více. Neslyšel jsem ale, že by se království hroutilo, naopak si myslím, že to krátkodobě britské ekonomice může dokonce pomoci," řekl Rusnok při svém prvním setkání s novináři od nástupu do funkce. Zdůraznil také, že Česká národní banka (ČNB) nebude v tuto chvíli na své měnové politice nic měnit. Stále tedy platí stanovisko bankovní rady z doby, kdy ČNB vedl Miroslav Singer. Kurzový závazek neskončí dříve než v roce 2017, jako pravděpodobný termín takzvaného exitu bankovní rada označila polovinu příštího roku.
Za svoji hlavní prioritu v čele centrální banky Rusnok označil zajišťovaní cenové stability v podobě dvouprocentního inflačního cíle. "Při dosažení cenové stability se budeme vždy snažit nastavit měnovou politiku tak, aby podporovala hospodářskou politiku vlády, to znamená ekonomický růst," řekl guvernér.
Mezi další cíle, na které se bude ČNB pod jeho vedením soustřeďovat, zařadil stabilitu finančního systému a vykonávání kvalitního, férového a efektivního dohledu nad finančním trhem. K tomu má pomoci i vytvoření druhé čistě dohledové sekce zaměřené na drobnější poskytovatele finančních služeb, která začala v ČNB působit od 1. července. Centrální banka bude také chtít po ministerstvu financí, aby do českých zákonů zavedlo povinnost bank řídit se při poskytování hypoték přísnějšími pravidly. "Mým úkolem není nic jiného než řídit instituci tak, aby i nadále tyto úkoly řádně plnila. Na hlavních agendách se nic nemění," řekl guvernér.
Inflace se zatím vyvíjí tak, jak centrální banka očekává. Spotřebitelské ceny sice v červnu rostly meziročně jen o jednu desetinu procentního bodu, ale důvodem jsou hlavně klesající dovozní ceny. Domácí inflační tlaky se naopak podle guvernéra postupně začínají prosazovat.
"V tuto chvíli není žádný důvod pro změnu nastavení měnové politiky. Zatím z hlediska přehřívání ekonomiky nevidíme na domácím trhu žádné napětí," řekl Rusnok. Centrální banka proto stále počítá s tím, že umělé udržování koruny nad hranicí 27 korun za euro skončí pravděpodobně v polovině příštího roku. Ideálním scénářem by bylo podle nového guvernéra jednorázové vystoupení z kurzového závazku. I poté by ale ČNB na trhu zůstala a kurz koruny by v případě potřeby řídila. Postupné ukončování intervencí Rusnok nevyloučil, považuje ho ale za méně pravděpodobné.
Další uvolňování a záporné sazby jsou nepravděpodobné
Kdyby bylo nutné měnovou politiku naopak dále uvolnit, nechává nový guvernér otevřenou jak možnost dalšího oslabení koruny, tak záporné úrokové sazby. Obě možnosti ale v tuto chvíli označuje vzhledem k vývoji v české i světové ekonomice za velmi nepravděpodobné.
"Záporné sazby by podle všech našich analýz a předpokladů nebyly příliš efektivní. Zajímavé by mohly být jen pro určité posílení udržitelnosti kurzového závazku," řekl Rusnok. ČNB by k nim navíc přistoupila jen v případě, že by se začala zvyšovat mezera mezi úrokovými sazbami v eurozóně a v Česku.
Navíc by se podle guvernéra vztahovaly pouze na příliv nového kapitálu, nikoliv na stávající vklady. Měnová politika podle Rusnoka sice umí "koupit čas", sama o sobě ale není schopna vyřešit strukturální problémy ekonomik. "Nespoléhejme na to, že bychom mohli měnovou politikou zachraňovat kdykoliv cokoliv. Představa o tom, že bychom se dostali ke štěstí opakovanými depreciacemi koruny, je špatná," řekl guvernér. Na druhou stranu ale dodal, že se použití měnových intervencí v Česku podle jeho názoru démonizuje. "Vždy jsem říkal, že to bylo použito za velmi specifických okolností a koneckonců to je dočasný nástroj. Časem, až to umožní podmínky, bude opuštěn."
Se změnou v čele centrální banky se nic nemění ani na možném přijetí eura. Rusnok, stejně jako jeho předchůdce Singer považuje rozhodnutí o vstupu do eurozóny za čistě politické rozhodnutí. "My jsme v tomto ohledu poradní a expertní agentura vlády. Nemůžeme vládě nic vnucovat ani ji od ničeho zásadně zrazovat. Zatím jsme říkali, že nevidíme potřebu stanovovat nějaké datum. Možná že to budeme radit i příště, záleží na tom, jaké budou výsledky našich analýz," řekl guvernér.
Dodal ale, že průzkumy veřejného mínění ukazují na spokojenost Čechů s vlastní měnou. Od politiků, kteří veřejné mínění zohledňují, proto žádné zásadní rozhodnutí ve věci přijetí eura brzy nečeká. Česko si podle Rusnoka může žít s vlastní měnou dobře. Stejně tak si ale umí představit, že do eurozóny země vstoupí. "Měna nám dává určitou možnost reagovat, ale je to také velký závazek se o ni starat. Čím je ekonomika menší a otevřenější, tím je to možná složitější," řekl.
Funkci nemám za odměnu
Že by post guvernéra centrální banky dostal od Miloše Zemana jako určitou odměnu za to, že v Zemanově úřednické vládě vykonával post premiéra, Rusnok odmítá. "Post premiéra byla vsuvka, která vznikla na základě úplně nepředvídané události. Musím přiznat, že kdyby ta vsuvka nebyla, tak by mi asi nic nechybělo, možná nějaké adrenalinové zážitky," řekl Rusnok.
Upozornil také na to, že Zeman o něm jako o možném členovi bankovní rady mluvil ještě v době, kdy nebylo jasné, kdo se stane prezidentem. Zdůraznil také to, že už vykonává svůj druhý mandát v bankovní radě. "Už žádný druhý mandát mít nebudu, takže i z tohoto pohledu, kdybyste chtěli hledat nějakou souvislost, žádný tlak nepociťuji," odmítl jakékoliv ovlivnění zvenku Rusnok.