Zdeněk Tůma (Ekonom 24.5.2007 strana 1, rubrika: Úvod/introduction - příloha Top finance)
Zhruba před rokem jsem na tomto místě nastínil svá očekávání spojená s institucionálním sloučením orgánů dozoru nad finančním trhem do České národní banky. Proto se dnes nabízí, abych svůj úvodník začal retrospektivním a aktuálním pohledem právě na integraci dohledu, která představovala nejvýznamnější událost v životě centrální banky v loňském roce a má podstatný význam i pro účastníky finančního trhu.
Od 1. dubna 2006 je tedy Česká národní banka zodpovědná nejen za výkon bankovního a devizového dohledu, ale i za dohled nad těmi sektory finančního trhu, které dříve byly v působnosti Komise pro cenné papíry (kapitálový trh), ministerstva financí (pojišťovnictví a penzijní fondy) nebo Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Vedle toho má i pravomoc vydávat prováděcí právní předpisy (vyhlášky a opatření), metodické pokyny a stanoviska k legislativě regulující finanční trh. Za přípravu většiny zákonů v oblasti finančního trhu naopak nese odpovědnost Ministerstvo financí ČR, s nímž ČNB na expertní úrovni úzce spolupracuje.
FAKTICKÁ INTEGRACE DOHLEDU
Za souslovím "integrace dohledu' však nevidím jen uvedené právně-kompetenční změny, ale především faktické soustředění lidí, jejich know-how a potřebné informační a jiné technické infrastruktury v jedné budově. Z tohoto pohledu bylo sloučení dohledu logisticky i manažersky náročnou akcí, která se navíc odehrála za nepřerušeného provozu všech jejích aktérů. Z hlediska statutárních úkolů bylo nutné dbát na to, aby realizace integrace neochromila vlastní výkon dohledu nad finančním trhem nebo některým z jeho segmentů.
Dnes hodnotím praktické provedení sloučení předchozích čtyř orgánů dohledu jako úspěšné. V souvislosti s ním nebyly zaznamenány žádné události, které by otřásly stabilitou finančního systému či funkčností ČNB. Ve výkonu dohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu byla zachována kontinuita a Česká národní banka je trhem uznávána jako legitimní autorita.
Skutečnost, že je dnes celý dohled soustředěn v centrální bance, znamená nejen vyšší synergie a žádoucí konvergence v regulaci a dohledu jednotlivých sektorů finančního trhu, ale i lepší předpoklady pro výkon ostatních funkcí centrální banky - zejména měnové politiky, zajišťování platebního styku a péče o finanční stabilitu.
DOBŘE ROZEHRANÁ HRA
Je však jasné, že samotné institucionální sloučení dosavadních sektorových orgánů dohledu automaticky neznamená vyšší efektivitu a transparentnost dohledu, stabilitu trhu a snížení regulatorních nákladů účastníků trhu, což jsou cíle, ke kterým se ČNB hlásí. Je jen jeho nezbytným předpokladem.
Další podmínkou pro realizaci avizovaných úspor nákladů a synergií je dobrá komunikace pracovníků všech složek, jež se podílejí se na dohledu vedoucímu k rovnému a předvídatelnému uplatňování pravidel napříč sektory. V ČNB proto nyní probíhá debata o optimálním vnitřním organizačním uspořádání a výhodách a nevýhodách tzv. sektorového a funkcionálního přístupu k této otázce.
Po již provedeném externím sloučení dohledu a dokončení probíhající integrace interní by ještě jako poslední krok měla proběhnout revize platné legislativy finančního trhu. Jejím cílem je sjednotit samotná regulatorní pravidla, jimiž se řídí podnikání finančních institucí. To samozřejmě není úkol krátkodobý, zvláště při vědomí, že je nutné jej provádět, aniž by byla ohrožena souběžně probíhající transpozice relevantních evropských směrnic do této legislativy.
Svůj pohled na celý proces integrace bych uzavřel přirovnáním, že máme dobře rozehranou hru zvanou "sjednocení dohledu a regulace'. Jsme zhruba v poločase, ale přestávka se nekoná.
HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FINANČNÍHO SEKTORU
Jelikož je řada relevantních dat za loňský rok již k dispozici, dovolím si závěrem tohoto úvodníku stručně uvést výsledky finančního sektoru za rok 2006. Celkově se dá říci, že finanční instituce následovaly v minulém roce pozitivní vývoj ekonomiky jako celku (růst HDP o 6,1 %; pokles nezaměstnanosti na průměrných 7,1 %; nízká míra inflace 2,5 % při poměrně stabilních úrokových sazbách). Byť pokračuje trend zvyšování podílu nebankovních podniků na finančním trhu, jeho dominantní součástí zůstává bankovnictví, neboť banky spravují téměř tři čtvrtiny aktiv na finančním trhu.
Objem aktiv bankovního sektoru vzrostl loni o 6,7 % na 3,15 bil. Kč. Výrazně rostl zejména objem hypotečních a jiných úvěrů poskytnutých na bydlení. Banky jako celek dosáhly čistého zisku ve výši 37,9 mld. Kč. Vzhledem k úvěrové expanzi kapitálová přiměřenost bankovního sektoru na konci roku 2006 mírně klesla na 11,4 %. Protože bankovní dohled nyní kontroluje i spořitelní a úvěrní družstva, pro úplnost uvádím, že bilanční suma tohoto sektoru je přibližně 7 mld. Kč a jeho souhrnný čistý zisk za loňský rok asi 84 mil. Kč.
Pokud jde o pojišťovací sektor, jeho aktiva stoupla v minulém roce na 322,9 mld. Kč (meziroční nárůst asi o 4 %). V tomto odvětví pokračuje tendence relativně nízkého růstu hrubého předepsaného pojistného (4,3 %). Naopak pozitivní je, že pojišťovny v roce 2006 předběžně vykázaly čistý zisk ve výši 14,6 mld. Kč.
Rovněž stoupl objem majetku v tuzemských fondech kolektivního investování a penzijních fondech. Dohromady se jednalo ke konci roku 2006 o téměř 300 mld. Kč, přičemž díky vyšší dynamice růstu v sektoru penzijního připojištění (asi o 18 % za rok) je objem spravovaných aktiv v těchto sektorech již takřka rovnocenný. Zmínku o kapitálovém trhu bych uzavřel informací o tom, že obchodníci s cennými papíry působící v ČR loni realizovali obchody s investičními nástroji (s vyloučením derivátů) v hodnotě téměř 23,5 bil. Kč, z čehož zhruba dvě třetiny tvořily obchody na vlastní účet a třetinu komisionářské obchody a obchody při správě majetku klientů.