Aleš Michl (Mladá fronta DNES 4. 3. 2019 strana 10, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
Koukal jsem na dary nejlepším českým univerzitám od soukromých firem. No Univerzita Karlova má od velkých dárců nejvíc okolo 1 milionu korun na rok a jinak menší částky. Vysoká škola ekonomická má nejvíc od jednoho soukromého subjektu 3 miliony korun. Díky za ty peníze.
Ale není to málo?
Byl jsem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii a právnická fakulta tam zrovna dostala dar 25 milionů dolarů, tedy 563 milionů korun, od Williama Frankeho, který školu absolvoval v roce 1961 a řídil několik leteckých firem. Phil Knight, zakladatel Nike, dal v roce 2016 Stanfordu 400 milionů dolarů – 9 miliard korun – a ne na sport, ale na postgraduální studia zahraničních studentů.
Ty dary umožní dvě věci: zaprvé, investovat školám a vytvořit studentům top prostředí ke studiu. Zadruhé, jelikož peníze jdou také na stipendia, tak třeba na Stanfordu, i přes vysoké školné, 81 procent studentů vystuduje bez dluhu. Proč dávají tolik peněz? Ano, je v tom i trocha byznysu, ale ten hlavní důvod je, že pro ně byla univerzita start ke kariéře, zlom v životě, odrazový můstek k úspěchu. A teď cítí zodpovědnost dát to škole zpět.
Kdyby to fungovalo i v Česku. V menším měřítku. Dary pro top české univerzity by měly být od deseti milionů korun a výš.
I otec moderní ekonomie měl ve své teorii nejen neviditelnou ruku trhu, ale i etiku.
Tedy nejen sobecké jednání jednotlivců a touhu po zisku, ale také ctnost a vděk.