(Ekonom 6.11.2003 strana 68, rubrika: Konjunktura - prognóza ČNB)
Centrální banka nadále očekává nízkou inflaci při absenci poptávkových tlaků.
Česká národní banka (ČNB) dnes publikuje říjnovou Zprávu o inflaci, v jejímž rámci zveřejňuje
svou prognózu budoucího vývoje české ekonomiky s důrazem na výhled vývoje inflace. Důraz kladený na
budoucí inflační vývoj vyplývá z klíčové role inflační prognózy v rozhodování bankovní rady ČNB o
nastavení úrokových sazeb. Na základě prognózy bankovní rada identifikuje možná rizika budoucího
vývoje. Prognóza vývoje české ekonomiky je do značné míry ovlivněna přijatými předpoklady o vývoji
vnějšího prostředí. Za klíčové jsou považovány předpokládaný vývoj poptávky v zemích s největším
podílem na českém zahraničním obchodě, cen energetických surovin, vývoj cenových indexů
zahraničních výrobců a kurzu eura k dolaru. V říjnu došlo pouze k mírným úpravám výhledu vývoje
zahraniční poptávky reprezentované růstem HDP v Německu. Prognóza je proto založena na předpokladu
stagnace německé ekonomiky v letošním roce a jejího mírného růstu ve výši 1,6 % v roce 2004. Stejně
tak se pouze nepatrně změnily předpoklady o zahraničním cenovém vývoji. Ve světle skutečného vývoje
v době od zpracování poslední prognózy došlo k mírnému zvýšení předpokládaných cen ropy. Mimo výše
uvedené předpoklady o vnějším prostředí je prognóza ovlivněna také přijatými předpoklady o domácí
ekonomice. Klíčovým faktorem prognózy je předpoklad o budoucím vývoji devizového kurzu. Ten je
výslednicí předpokládaného tempa rovnovážné apreciace reálného kurzu a cyklického vývoje včetně
pohybů úrokového diferenciálu. Prognóza vychází z předpokladu stability nominálního kurzu na úrovni
asi 32 CZK/EUR až do konce roku 2004. Neméně důležitým faktorem je předpokládané působení fiskální
politiky. To je dáno odhadem deficitu v hospodaření vládního sektoru v roce 2003 na úrovni 5,3 %
HDP. Pro další období je následně očekáván vývoj veřejných rozpočtů v souladu se schváleným
konceptem reformy veřejných financí. Prognóza tak od roku 2004 předpokládá postupný pokles deficitů
veřejných financí. Pro konec roku 2003 očekává prognóza růst HDP kolem 3 %. Za celý rok 2003 je
potom očekávána ve srovnání s poslední prognózou mírně vyšší dynamika růstu HDP na úrovni 2,8 %.
Významným faktorem ekonomického růstu zůstane pro konec letošního roku nadále spotřeba domácností.
V roce 2004 potom dynamika ekonomického růstu přetrvá na obdobné úrovni. Bude však docházet ke
změně struktury ekonomického růstu. U spotřeby domácností bude, v reakci na zpomalení růstu
reálných příjmů domácností a růst nezaměstanosti, docházet k postupnému zpomalování dynamiky. Na
druhé straně prognóza očekává zvýšení investiční aktivity a urychlování růstu exportu, které budou
dány uvolněným působením kurzové složky měnových podmínek a v případě investic také postupným
uvolňováním úrokové složky. Ekonomický růst však bude tlumen zahájením vládní reformy veřejných
financí, a to zejména v druhé polovině příštího roku. Ve srovnání s červencovou prognózou byl ve
světle posledních údajů o skutečném vývoji inflace přehodnocen směrem dolů předpokládaný vývoj
inflace na konci roku 2003. Celková inflace na konci roku 2003 by tak měla dosáhnout přibližně 0,5
%. K obdobnému přehodnocení vývoje inflace došlo také pro rok 2004. K přehodnocení dochází zejména
v položce korigované inflace bez pohonných hmot. Ekonomickým důvodem v pozadí této změny je
pozorované pomalejší promítání některých proinflačních tlaků do inflace v současných podmínkách
přetrvávající záporné mezery výstupu. Toto pozorování, společně s provedením dodatečných analýz,
vedlo rovněž k přehodnocení sekundárních dopadů úprav nepřímých daní směrem dolů. Korigovaná
inflace bez pohonných hmot by tak měla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2004 dosáhnout meziročně zhruba
2,1 % oproti v červenci předpokládaným asi 2,5 %. Vedle korigované inflace bez pohonných hmot stojí
za mírným snížením prognózy celkové inflace také snížení předpokládaného růstu regulovaných cen. Na
druhou stranu je jednak v první polovině roku 2004 očekáván rychlejší růst cen potravin, v průběhu
celého roku 2004 potom také vyšší úroveň cen pohonných hmot. Celková inflace pak podle prognózy
dosáhne ke konci roku 2004 zhruba 2,9 %, zatímco červencová prognóza uvažovala úroveň asi 3 %.
Postupný růst inflace od konce roku 2003, v průběhu roku 2004 a na počátku roku 2005 bude vedle
úprav nepřímých daní dán zejména postupným uzavíráním záporné mezery výstupu a pozvolným růstem cen
potravin, zatímco očekávané působení dovezené inflace je možno označit ze neutrální. V souvislosti
s uzavíráním mezery výstupu je pak pro počátek a průběh roku 2005 očekáván pohyb inflace v rámci
koridoru inflačního cíle. S předpoklady a vyzněním základního scénáře prognózy, založenými na
informacích dostupných v době jeho tvorby, jsou konzistentní úrokové sazby těsně pod 2 % a jejich
mírný růst od druhé poloviny roku 2004. Rozhodnutí bankovní rady z 30. října 2003 ponechat úrokové
sazby na stávající úrovni 2 % vycházelo z popsané prognózy a z diskuse rizik budoucího ekonomického
vývoje.
Uzavírání mezery výstupu
Stávající mezera výstupu (odchylka HDP oproti potenciálu) je odhadnuta na -2 %. Za pozvolným
uzavíráním mezery výstupu v posledních měsících stojí především uvolněná kurzová složka a mírně
uvolněná úroková složka měnových podmínek. Díky uvolněnému nastavení měnových podmínek od konce
roku 2003 a postupnému oživení hospodářského vývoje v zahraničí se bude mezera výstupu pozvolně
uzavírat a k jejímu zavření dojde pravděpodobně ve druhé polovině roku 2005. S tímto vývojem mezery
výstupu je konzistentní růst HDP v roce 2003 o 2,8 % a v roce 2004 o 2,9 %. Hnacím motorem růstu
HDP budou v roce 2004 spíše investiční aktivity a zvýšení exportu.
Oživení ekonomického růstu v zahraničí
Na základě údajů z Consensus Forecasts došlo k mírnému přehodnocení dynamiky hospodářského
vývoje v zahraničí a ke korekci ekonomického růstu Německa směrem dolů pro rok 2003 (stagnace růstu
HDP) a směrem nahoru pro rok 2004 (růst HDP ve výši 1,6 %). V souladu s absencí poptávkových tlaků
v zahraničí byl taktéž mírně snížen jak růst cen průmyslových výrobců roce 2004 (na 0,7 %), tak
spotřebitelských cen v Německu v roce 2004 (na 0,9%). Předpoklad o vývoji cen ropy se od poslední
prognózy zvýšil, pro rok 2003 je předpokládána cena 26 USD/barel a 23 USD/barel pro konec roku
2004.
Kurz koruny mírně deprecioval
Kurz koruny vůči euru ve třetím čtvrtletí tohoto roku postupně oslaboval a průměrná hodnota
byla asi 32,17 CZK/EUR. Obrat ve vývoji nastal v říjnu po zveřejnění pozitivních zpráv a kurz mírně
posílil a stabilizoval se na asi 32 CZK/EUR. Kurz koruny vůči americkému dolaru po výrazném
znehodnocení v červenci a srpnu posílil na 27,3. Prognóza vývoje ekonomiky předpokládá stabilitu
kurzu v průběhu celého roku 2004 na úrovni asi 32 CZK/EUR. Depreciace reálného efektivního kurzu v
posledních měsících byla ovlivněna především depreciací nominálního kurzu a také rozdílem mezi
domácí a zahraniční inflací.
V souladu s inflačním cílem
Přestože inflace dosahovala v posledních měsících historicky nízkých hodnot, statisticky
zjišťovaná inflační očekávání finančních trhů, domácností a firem jsou v souladu s úrovní
inflačního cíle. Tato očekávání se zároveň příliš neliší od nové makroekonomické prognózy ČNB,
která zahrnuje i jednorázový dopad změn nepřímých daní související se vstupem do EU. Informace z
finančních trhů před zasedáním bankovní rady naznačovaly, že většina účastníků trhu očekávala
stabilitu úrokových sazeb. Inflace na konci letošního roku by mohla dosáhnout přibližně 0,5 %. Na
konci příštího roku by mohla být zhruba 2,9 %, což je o 0,1 % méně, než zněla červencová předpověď
ČNB.