Inflací u nás hýbe ropa a stát

(Ekonom 4.8.2005 strana: 60 Rubrika: Peníze)

Prognóza centrální banky počítá se zvýšením inflace nad dvě procenta. Úrokové sazby by v nejbližších čtvrtletích měly zůstat stabilní.

Očekávání finančních trhů ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb prošlo za uplynulé čtvrtletí zajímavým vývojem. Původně se spekulovalo o jejich dalším poklesu kvůli zpomalení domácí poptávky a možnosti snížení sazeb v eurozóně. Poté však přišly údaje o nečekaně vysoké inflaci za červen a úvahy o poklesu sazeb v Hospodářské a měnové unii postupně odezněly. V posledních několika týdnech proto převládl výhled stabilních sazeb, resp. se začalo uvažovat o datu jejich budoucího zvýšení. V této situaci analytici i trhy očekávali, jak Česká národní banka v červenci přehodnotí svůj výhled makroekonomického vývoje.

SILNÝ RŮST. Hospodářský růst se drží již více než rok nad hranicí 4 %. Jeho rychlé tempo není doprovázeno vznikem viditelných nerovnováh. Poptávkové inflační tlaky se prozatím nedostavily a obchodní bilance se letos po dlouhé době dostala do přebytku. Tento vývoj byl umožněn změnami na nabídkové straně ekonomiky, které zvýšily její dlouhodobé růstové možnosti. Neinflační tempo růstu dosahuje dle odhadů ČNB v posledních letech 3,5-4 %. Za stabilním tempem růstu nicméně stojí výrazné změny v jeho struktuře. Spotřeba domácností, která byla hybnou silou v roce 2003, postupně zpomalila své tempo až pod 1,5 %. Od roku 2004 se hlavním tahounem staly vývoz a investice. Ty se sice poslední dobou poněkud zpomalily, stále si však zachovávají solidní tempo. Příznivě se projevují investice do nových exportních kapacit, uvolněné úrokové sazby a dobré finanční výsledky podniků. K poklesu dochází u spotřeby vlády. Celkové zpomalení domácí poptávky přispělo k tomu, že tempo dovozu zaostává za vývozem, a čistý export tak podstatně napomáhá zvyšování hrubého domácího produktu.

SPOTŘEBA ZRYCHLÍ. V nebližších čtvrtletích bude hospodářský růst v Česku mírně zpomalovat, mimo jiné pod vlivem stále nevýrazné dynamiky ve starých členských státech Evropské unie a zpožděného dopadu posílení kurzu koruny z přelomu roku. K dočasnému zpomalení proto dojde mimo jiné u vývozu. Přesto však vývoz spolu s investicemi zůstanou tahouny růstu a v příštím roce dále posílí. K nim se přidá také oživení spotřeby domácností. V průměru se tak v letech 2005 i 2006 udrží tempo růstu ekonomiky mírně nad hranicí 4 % (viz graf 1). Poté, co odezněly vlivy loňských daňových úprav a celková inflace se snížila, rostou reálné příjmy domácností rychlejším tempem (za celý rok kolem 5 %). Přispívá k tomu také mírné zvyšování zaměstnanosti. To se dříve nebo později projeví i ve spotřebě. V poslední době sice bývá vyslovována domněnka, že příjmy domácností jsou ve zvýšené míře "pojídány" splátkami hypoték, avšak podle odhadů ČNB je podíl těchto splátek na celkových příjmech domácností stále poměrně nízký (okolo 1,5 %). Ani splátky úvěrů tedy zrychlení spotřeby nejspíš neohrozí, představují pouze dílčí nejistotu. Otazník visí také nad tím, jak přispěje k růstu domácí poptávky česká vláda. Ze schválených veřejných rozpočtů vyplývá možnost poměrně výrazného povzbuzení poptávky - deficit by se měl letos prohloubit z loňských 3 % HDP až cca na 5 % (v ESA95). Vývoj státního rozpočtu v prvním pololetí letošního roku i zkušenosti z let minulých však naznačují podstatně lepší výsledek. Prognóza ČNB se proto posunula směrem k předpokladu, že stát podpoří domácí poptávku jen mírně.

NÁVRAT K CÍLI. Inflace se v červnu zrychlila na 1,8 %, a přiblížila se tak na dosah spodnímu okraji cílového pásma ČNB. Na tomto nečekaném vývoji se podílely tři faktory. Za prvé došlo k cenovému pohybu v telekomunikacích. Ten následoval po rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, který zakázal poskytovat u základních telefonních tarifů pevných linek volné minuty. Český Telecom proto změnil celou strukturu svých tarifů, v níž částečně kompenzoval ztrátu volných minut zlevněním paušálů a hovorného. V cenové statistice byly změny vykázány jako výrazné zvýšení cen. Za druhé, vyšší oproti předpokladům byly ceny pohonných hmot, které odrážely drahou ropu na světových trzích a oslabení koruny vůči dolaru. Za třetí, od prognózy se směrem nahoru odchýlily tradičně kolísavé ceny potravin. Ze strany poptávky však žádné viditelné tlaky na inflaci nepozorujeme. ČNB odhaduje, že se stále nacházíme zhruba o 0,6 % pod úrovní produktu, kdy nevznikají tlaky na růst či pokles inflace. Tato tzv. mezera výstupu se navíc nebude vlivem dočasného zpomalení hospodářského růstu v nejbližším období uzavírat. Poptávkové tlaky tak lze očekávat nejdříve od počátku roku 2007. Inflací tedy budou i nadále hýbat zejména nákladové faktory a politika státu. Vedle zdražení telekomunikací a ropy půjde o postupné odeznívání dopadů loňské rekordní úrody na ceny potravin a vlivu posílení kurzu české měny. Inflace bude ovlivněna také zvýšením daní z tabáku v letošním červenci a v dubnu příštího roku, předpokládaným zdražením zemního plynu pro domácnosti, a odloženým - avšak konečně vyjasněným - zvyšováním televizních poplatků a regulovaných nájmů. V souhrnu se inflace zvýší nad hranici 2 %. V horizontu, na nějž se nyní upírá zrak měnové politiky, se bude nacházet v blízkosti cíle ČNB ve výši 3 % (viz graf 2).

STABILNÍ VÝHLED SAZEB. S novou prognózou ČNB je konzistentní očekávání, že úrokové sazby budou v nejbližších čtvrtletích stabilní a poté mírně vzrostou. Jelikož bankovní rada na svém červencovém zasedání vyhodnotila rizika prognózy jako vyrovnaná, rozhodla se ponechat úrokové sazby na úrovni 1,75 %.