Tomáš Holub, (Ekonom 3.8.2006, strana 64, rubrika: Peníze/Konjunktura)
Inflační zpráva ČNB upozornila na růst spotřeby domácností.
Úrokové sazby v ČR dosud zůstávaly nízko, zatímco v zahraničí se již před časem vydaly vzhůru. Úvahy, že stávající situace nemůže trvat věčně, podporovala i dubnová prognóza ČNB, která po období stability sazeb přejímala jejich postupný růst. Navíc inflace byla v posledních měsících mírně nad uvedenou prognózou, stejně jako růst ekonomiky a v jeho rámci zejména vývoj spotřeby domácností. Většina analytiků tedy začala očekávat, že ČNB zvýší úroky již v červenci při projednání nové prognózy. O jejím vyznění pojednává následující článek. Již jsme si zvykli si na to, že česká ekonomika roste nebývalým tempem. Za její dobrou výkonností stojí vznik nových výrobních kapacit, a to nejen v často přetřásaném automobilovém průmyslu.
Z tohoto obrázku nevybočilo ani první čtvrtletí letošního roku, kdy se HDP meziročně zvýšil o 7,4 %.
Ke změnám však postupně dochází ve struktuře hospodářského růstu. Zatímco donedávna se na něm podílelo zejména reálné zlepšování zahraničního obchodu, v poslední době začíná nabírat na síle domácí poptávka. To se týká investic i spotřeby domácností, která doposud rostla poměrně nesmělým tempem. Oživení domácí poptávky na druhou stranu podporuje dovoz. V kombinaci s cenovým vlivem drahé ropy a zemního plynu to znamená, že růst přebytku obchodní bilance se momentálně zastavil.
ČNB odhaduje, že se ekonomice již podařilo překonat podchlazení z let 2001-2003, kdy ji přibrzdila slabá zahraniční poptávka a posílení koruny. V následujících čtvrtletích bude sice růst zvolňovat, ale tzv. mezera výstupu zůstane kladná (viz graf 5). Z této strany tedy již odzvonilo tlakům na pokles inflace, vývoj domácí ekonomiky může nyní naopak růst cen mírně popohánět. Stejným směrem mohou působit i druhotné dopady vyšších cen energií.
V současné chvíli však pozorujeme jen málo známek, že by k něčemu takovému docházelo. Jednou z výjimek je nedávné zdražení pečiva, které je dáváno do souvislosti s růstem cen energií, a jehož načasování může odrážet i příznivý vývoj poptávky. Jinak je inflace doposud tažena převážně regulovanými cenami, v jejichž rámci hrají prim energie a telekomunikační poplatky. Celková inflace dosáhla v červnu 2,8 % a stále se tak nacházela poblíž 3% cíle ČNB.
Důvodem, proč se cyklické tlaky zatím viditelněji nepromítají do inflace, je zejména výrazné posílení kurzu koruny, které stlačuje ceny dovozů.
Koruna byla v uplynulém čtvrtletí silnější než v dubnové prognóze ČNB, navzdory úrokovým sazbám pod úrovní eurozóny. Do kolen ji navíc nesrazil ani nedávný útěk investorů z rozvíjejících se trhů. Inflaci doposud brzdil i růst mezd, který přes své zrychlení zatím nepředbíhá vývoj produktivity.
Vývoj inflace v následujících šesti čtvrtletích nebude zcela jednosměrný, postupně se také změní struktura cenového pohybu. V nejbližších měsících bude odeznívat vliv loňského zdražení telekomunikací, pohonných hmot a energií. Inflace se tak bude mírně snižovat. V opačném směru však začne se zpožděním působit zvýšení spotřební daně na cigarety z letošního dubna. Další zvýšení daní nás pak čeká počátkem roku 2007. Oživí se růst cen potravin, což naznačují i aktuální údaje o vývoji v zemědělství. Postupně se bude zmírňovat protiinflační působení kurzu koruny, a to kvůli přetrvávajícímu zápornému úrokovému diferenciálu i poněkud méně optimistickému výhledu platební bilance. To nechá více vyniknout tlakům ze strany poptávky, inflačních očekávání a postupného dohánění zahraniční cenové úrovně. V horizontu čtyř až šesti čtvrtletí, na který se soustřeďuje rozhodování bankovní rady, se celková inflace zvýší na úroveň poblíž horní hrany tolerančního pásma, které si kolem svého cíle stanovila ČNB, tj. poblíž 4 % (viz graf 6). Po očištění o vliv změn nepřímých daní, na jejichž prvotní dopady měnová politika nereaguje, však bude inflace blízko vyhlášeného 3% cíle.
S novou prognózou České národní banky je konzistentní postupný růst úrokových sazeb.
V souladu s tím bankovní rada na svém červencovém zasedání rozhodla zvýšit klíčovou dvoutýdenní repo sazbu o 0,25 procentního bodu na 2,25 %. Zdůraznila však také, že načasování případného dalšího zvyšování sazeb považuje za nejisté, stejně jako jeho rozsah.
O autorovi| TOMÁŠ HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB