(ČRo 1 - Radiožurnál - 17:10 Radiofórum, 8.8.2001)
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ceny v červenci zamotaly ekonomům trochu hlavu. Po tom, co dnes zveřejnil statistický úřad
údaje o tom, jak se ceny za poslední měsíc vyvíjely, byli někteří z nich překvapeni. Inflace byla
rekordní za posledního dva a půl roku. Proti loňskému červenci se ceny zvýšily o 5,9 %. Ještě včera
přitom analytici říkali: "Vypadá to lépe než v červnu, klesaly ceny potravin." Jedním dechem ale
dodávali: "Druhým směrem ale působila deregulace." Dnešek přinesl číslo, nad kterým neuškodí chvíli
přemýšlet. Data o inflaci a všechno, co s tím souvisí, budeme rozebírat v dnešním Radiofóru Českého
rozhlasu 1, kterým vás provede Pavla Kvapilová s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou.
Přeji dobrý den.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane guvernére, byli jste vy v centrální bance třeba nějak nepříjemně překvapeni, nebo jste
to čekali i ve světle toho, že jste nedávno zvyšovali úrokové sazby?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To číslo bylo o něco vyšší, než se čekalo obecně a než my jsme očekávali. Ale já bych spíš
chtěl zdůraznit, že osobně bych nedával tak velký důraz na tyto čísla. A my, když jsme zdůvodňovali
naše rozhodnutí zvýšit sazby a když jsme představovali naši prognosu minulý týden, tak jsme
upozorňovali, že my se díváme 12 měsíců dopředu. To znamená naše rozhodnutí nebylo na základě toho,
co se odehrává v posledních několika měsících, naopak tam jsme předpokládali, že ty tlaky, řekneme,
nákladové tlaky na cenovou hladinu že pominou, ale domníváme se, že velmi slušným tempem roste
poptávka a že je tam řada dalších faktorů, ke kterým se asi ještě dostaneme. A to vytváří inflační
rizika v tom horizontu 12 měsíců. Takže já bych tato čísla nepřeceňoval.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme určitě ještě hodně mluvit o tom právě, jestli se lidé víc poptávají s tím, jak roste
ekonomika. Teď se zeptejme na pražských ulicích, jestli vůbec lidé ceny hodně sledují a jestli mají
pocit, že rostou.
ANKETA
osoba
--------------------
Mně se tak zdá, že je to, já nevím, v poslední době tak zhruba stejné asi. Zdá se mi, že
malounko třeba o desetníky nebo o koruny, ale zdá se mi to v podstatě v poslední době, já nevím,
tak dva roky stejný.
osoba
--------------------
No, já chodím převážně nakupovat potraviny, že jo, tak tam prostě je to zvýšený jako o dost.
redaktor
--------------------
Sledujete ceny pravidelně?
osoba
--------------------
Jo, jo, musím, poněvadž jsem důchodkyně.
redaktor
--------------------
Dotkl se vás nějak v poslední době růst cen?
osoba
--------------------
No, hlavně těch médií různých. To znamená plynu, elektřiny, tam je to trošku znát a vypadá
to, že bude ještě růst ta cena. A to se rozhodně tedy promítne do situace v rodině a v domácnosti.
osoba
--------------------
Maso pochopitelně, to hraje v našem životě taky nějakou roli a tam pochopitelně ty změny mezi
cenou hovězího, vepřového a kuřecího jsou znát i v tom rozpočtu, protože přece jenom dáváme
přednost třeba kuřecímu masu a tam už potom to začíná taky hrát nějakou roli.
KONEC ANKETY
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to jsou tedy pocity lidí, které jsme dnes zachytili na pražských ulicích. Poslouchala
spolu s námi také předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá, dobrý den.
Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu
--------------------
Dobrý den.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní předsedkyně, jak hodně ty pocity odpovídají číslům, která vy jste zjistili?
Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu
--------------------
No, tak já bych řekla, že ty pocity určitě souvisí se strukturou spotřeby v domácnostech a
právě nám rostou ceny v těch položkách, které mají ve spotřebě velkou váhu, ať už je to bydlení
včetně energie, tam je ta váha téměř 24 %, nebo potraviny, váha 20 %, či rekreace a kultura, která
představuje asi 10 % v celkové spotřebě domácností.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitým překvapením dnes bylo to, že rostou ceny zájezdů. Mnozí ekonomové to tak nějak
nečekali a promítlo se to hodně do toho čísla 5,9.
Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu
--------------------
To se určitě velmi silně promítlo, tady byl ten meziměsíční nárůst značný, vlastně zdražení
zahraničních rekreací o zhruba čtvrtinu. Když se podíváme na takové standardní zájezdy, tak
například letecký zájezd do Dubrovníka, nárůst meziměsíčně 24 % či autobusový zájezd do Istrie,
nárůst dokonce 43 %. Takže to samozřejmě těmi údaji pohnulo.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak čekáte, že se budou dále třeba vyvíjet ceny potravin, když bychom se podívali na ta data
třeba z posledních měsíců?
Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu
--------------------
Tak u těch cen potravin tady dochází ke zpomalení, například, vezmeme-li si maso, u vepřového
masa byl teď meziměsíční růst 1,5 %, v červnu to bylo 3,6 %. Ale jestli dovolíte, já bych velmi
ráda tady poukázala na souvislosti našeho cenového vývoje s cenovým vývojem v Evropské unii. Je
velmi zajímavé zjištění, že vlastně od počátku roku 2000 se udržuje víceméně stabilní diference u
té meziroční míry inflace v České republice a v Evropské unii, pohybuje se ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to řekneme ještě trošku jednodušeji, pardon, pro ty, kdo třeba tolik nesledují ekonomii.
Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu
--------------------
Tak porovnáváme-li vývoj cenových hladin, tak je velmi obdobný, u nás je ten růst vyšší,
rozdíl činí dva procentní body v podstatě. Samozřejmě jsou tam určitá kolísání, ale co je nesmírně
zajímavé, je to, že vývoj u cen potravin je dosti obdobný v tom prvním pololetí letošního roku. Tak
například v červnu v Evropské unii vzrostly potraviny o 6 %, u nás o 6,8 %.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá. Děkujeme, na slyšenou.
Marie BOHATÁ, předsedkyně Českého statistického úřadu
--------------------
Na slyšenou.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď se tedy zeptám ještě znovu guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, je tedy, pane
guvernére, to, co vás nejvíc znepokojuje, v tuto chvíli to, že by lidé skutečně už teď měli chuť
víc utrácet, protože mají pocit, že ekonomice se daří dobře?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak nejedná se jenom o to, kolik lidé utrácejí, jedná se o celkovou domácí poptávku, což není
jen spotřeba domácností, o které byla nejvíc momentálně řeč a která posluchače asi nejvíce zajímá,
ale i poptávku na straně investic. A v těch posledních dvou letech vůbec ta cesta z recese, kterou
česká ekonomika procházela, tak ze začátku byla tažena zejména investicemi a spotřebitelská
poptávka se přidává až v letošním roce. A to do jisté míry změnilo ten obrázek a i náš pohled na
vývoj české ekonomiky a i proto jsme přehodnotili náš názor a naši predikci a výrazně jsme zvýšili
predikci růstu ekonomiky pro příští dva roky. Čili ten údaj o spotřebě domácnosti je významný.
Jinými slovy, abych jednoduše odpověděl na vaší otázku, ano, my se domníváme, že tady je vidět
nějaký pohyb, který bude určitě pokračovat, akcelerovat v příštím roce, nebo alespoň my to
předpokládáme. A to byl jeden z těch hlavních důvodů, který nás vedl k tomu, že jsme zvýšili sazby.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se čekat, že v tom budete pokračovat, když říkáte, že máte obavy i dál do budoucna?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Minulý týden, anebo už před 14 dny, kdy k tomu zvýšení došlo, ale i potom při prezentaci
prognosy jsme říkali, že ta rizika vidíme směrem nahoru. Mohla byste se mě totiž také zeptat, proč
jsme zvyšovali, jestliže naše prognosa inflace v podstatě stále směřuje do koridoru, podíváme-li se
na konec roku 2002. Nicméně skutečnost je taková, že ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, bude možná trošku vyšší, než jste předpokládali v tom inflačním cíli.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To je otázka, my právě předpokládáme, že tyto cenové faktory, o kterých momentálně mluvíme, v
podstatě odezní, nedá se předpokládat, nebo alespoň to nepředpokládáme, že ceny zahraničních
zájezdů by rostly nadále, byla velká nejistota, jestli tam bude ještě větší nárůst tento měsíc a
toto rozhodně pokračovat nebude. Takže to odezní. Stejně tak u cen potravin, to je vždycky nesmírně
vrtkavá položka, takže tam to lze obtížně predikovat. Další takové faktory cenového vývoje, jako je
vývoj cen ropy a podobně, to všechno předpokládáme, že bude stabilní a z toho by nemělo pramenit
nějaké zvedání cenové hladiny. Takže ta naše úvaha směřující ke konci příštího roku předpokládá, že
ten inflační vývoj bude ovlivněn především těmi domácími faktory, vývojem domácí poptávky a tyto
jednorázové věci, že by měly odeznít. Takže to, že by mělo dojít k určitému poklesu a že bychom se
měli vracet směrem ke koridoru, by pořád nemuselo být vyloučeno, ale my říkáme, že ta naše prognosa
je asymetrická, jinými slovy, že ta rizika zatím vidíme spíše směrem nahoru.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovšem jsou tam vlastně oběma těmi směry tedy, takže ten výsledek by mohl být takový, že ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Kdybych jenom velmi stručně, možná jedna, dvě věty, kde jsou ta hlavní rizika a abych nějak
dokumentoval, proč říkám, že jsou asymetrická. Směrem nahoru, a to je velký rozdíl oproti
minulosti, předpokládáme, že se bude uzavírat rozdíl mezi takzvaným potenciálním výstupem, to
znamená potenciálním hrubým domácím produktem, kde by mohl být ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
To všechno, co ekonomika může vyrobit, vyprodukovat.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak, a skutečným. Čili v minulosti, když se ekonomika dostávala do recese, tak se tam
otevíraly jakési nůžky, a to umožňovalo relativně uvolněnou měnovou i fiskální politiku. A v
okamžiku, kdy toto se začíná uzavírat, tak potom ten růst domácí poptávky a růst ekonomiky může
tlačit na cenovou hladinu a může to přecházet do růstu inflace a nikoliv jen pouze do růstu hrubého
domácího produktu. Za další, domníváme se, že již dochází k pronikání vlivů poměrně expanzivní
fiskální politiky, která je procyklická, bohužel, k tomu se připojuje oživení spotřeby domácností a
samozřejmě tyto vyšší čísla, která vidíme v posledních měsících, můžou vést k větším inflačním
očekáváním. Takže to jsou ta rizika, která to tlačí v tom horizontu 12, 18 měsíců nahoru. A to, co
působí proti, je celkové zpomalení ekonomické aktivity ve světě, a to je ta nejistota na té druhé
straně, která naopak jako může cenový vývoj brzdit.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď přibereme další hosty do naší debaty. Budou to tři ekonomové, tři experti a poprosím
všechny tři, aby krátce odpověděli na stejnou otázku. Co tedy převáží, my jsme tady mluvili o
rizicích a těch efektech, které jsou druhým směrem, v příštím období a jestli tedy inflace poroste,
jestli jsou tu založeny ty inflační tlaky v tom, že lidé by spotřebovávali víc, poptávali víc s
tím, jak ekonomika momentálně jde nahoru. Takže první Miroslav Nosál, Merill Lynch Londýn. Dobrý
den.
Miroslav NOSÁL, ekonom Merill Lynch Londýn
--------------------
Dobrý den. Já myslím, že inflační tlaky můžou v nejbližší budoucnosti vyplývat z dvou
faktorů, jednak je to mzdový tlak, o kterém pan guvernér už hovořil, a druhá věc je expanze úvěrů,
které v podstatě připravují každá z větších bank v České republice. A samozřejmě to se může
relativně rychle přelít do peněžní zásoby a do poptávky. Krom jiného samozřejmě nebudu rozebírat
fiskální politiku vlády.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se ještě dostaneme později, děkuji. Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu. I
vám dobrý den.
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
Dobrý den. Tak já musím reagovat hlavně trošku s růžky dolů, aby lidé věděli, o čem se mluví.
Musím říct, že lidé mají chuť utrácet, protože musí platit více za bydlení, za energii a tak dále.
A ten zásadní problém spatřuji v tom, že, dějí se sice částečně deregulace cen, neděje se
deregulace činnosti v těchto odvětvích, takže tady vlastně zůstávají monopolní struktury. A občané
místo toho, aby těžili jaksi z deregulací, aby byl větší tlak v konkurenci, aby se snižovaly ceny,
nebo aspoň nerostly tak rychle, tak naopak budou ty monopolní ceny platit dál, protože privatizace
tak, jak je připravena, tak je připravena zcela špatně a jinak, než se děje v okolních zemích, kde
z deregulace mají pozitiva. Druhá věc, já spatřuji velmi zásadní problém v inflačních tlacích,
chování vlády a v její expanzi, když si myslím, že tady je děláno na největší problém. A třetí
faktor, který tu může hrát roli, to bude problém, protože bohužel asi směřujeme do této
socialistické Evropské unie, tak tady je potřeba vzít v potaz, že u některých takzvaných
neobchodovatelných služeb jsou ceny podstatně nižší u nás a že celková cenová hladina je ve
srovnání s Evropskou unií na 44 %, ale zároveň k tomu musím říct, že i mzdová úroveň je podstatně
nižší než v těchto zemích.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A do třetice Pavel Mertlík, hlavní ekonom Raiffeisenbank, dobrý podvečer i vám.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Dobrý den, já se pokusím držet se té otázky. Myslím si, že v střednědobém období, řekněme v
závěru tohoto roku a roku příštího, existuje jediné skutečně vnitřní riziko, a to ještě jenom
potenciální z hlediska inflačních tlaků, a to je otázka růstu domácí poptávky založená na růstu
reálných mezd a růstu kupních skulin. Síle obyvatelstva jde o to, jak importy a samozřejmě také
domácí produkce bude schopna tomu akomodovat. Já myslím, že to riziko je spíš potenciální, ale
souvisí to spíš s uzavíráním té mezery, o které hovořil Zdeněk Tůma, tedy mezery mezi potenciálním
produktem a produktem skutečným.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byly tedy tři názory. My se teď podívejme, pane guvernére, snad, abychom to probrali
nějak postupně. Myslím, že dvakrát tam byla třeba zmínka o tom, že samozřejmě je tu riziko, jak
bylo řečeno, té fiskální politiky vlády. To znamená rozpočet. Vy jako centrální banka dlouhodobě
říkáte: "Vláda by si měla dát pozor na ty deficity," v čem je největší vůbec riziko podle vás jako
centrální banky ve velkém deficitu veřejných rozpočtů?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
V ideálním případě fiskální politika má působit proti ekonomickému cyklu. To znamená, když
ekonomika klesá dolů, nebo když se zpomaluje, tak by vláda mohla upouštět, jaksi pouštět více peněz
do ekonomiky a podpořit ekonomickou aktivitu. V okamžiku, kdy jde ekonomika nahoru, tak naopak by
měla brzdit. Bohužel to není případ české ekonomiky, protože v posledních deseti letech, nejedná se
jen o současnou situaci, se fiskální politika chová takzvaně procyklicky, to znamená, že naopak
podporuje ty výkyvy tím špatným směrem. V současné době, byť lze poukazovat na to, že tady byly
nějaké jednorázové výdaje, to je samozřejmě pravda. Ale, i když to všechno očistíme o tyto
jednorázové vlivy a když to očistíme právě o vliv ekonomického cyklu, tak se dostáváme k takzvanému
strukturálnímu schodku veřejných financí a ten se zhoršuje, a to je ten problém.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ovšem třeba v absolutním měřítku se říká, že to číslo není až tak hrozivé.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne, to není, ne, ne, ne.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš je tam ten trend?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne, ne, ne, to není pravda, to číslo je hrozivé. To, co není hrozivé, je celková zadluženost.
Ale musíme odlišit deficit a celkový dluh. Samozřejmě celková zadluženost je nízká, to ještě
neznamená, že bychom toho měli zneužívat a hnát to až skutečně k nějaké ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale není tam nějaký polštář třeba?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne, jsou to skutečně dvě věci, protože deficit je nebezpečný v tom, že v daném okamžiku
pouští do ekonomiky příliš mnoho peněz a nemá to nic společného s tím, jak vysoká je zadluženost.
Čili problém je v tom, že to číslo je skutečně velké. A počítal-li jsem strukturální deficit
veřejných financí, tak byť se ty odhady různí, tak se pohybují spíše mezi, řekněme, od 4 do 6 %,
řekněme, kolem 5 %. Ale hlavně je to zhoršující se trend a souvisí s tím, a mnohokrát bylo řečeno a
čeho i vláda si je velmi dobře vědoma, že je tam velký podíl takzvaně mandatorních výdajů, to
znamená položek, které musí být vydány bez ohledu ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ze zákona na sociální výdaje hlavně.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... na to, jak vypadá ekonomika a tím se zužuje prostor, manévrovací prostor pro vládu a
vůbec pro úpravu veřejných financí. Takže to je k té fiskální politice.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď tedy ještě jedna krátká otázka na naše tři telefonické hosty. Jak hodnotíte měnovou
politiku centrální banky? V minulých letech se většinou nestrefila do toho svého inflačního cíle,
teď to vypadá také, že to bude kousek vedle. Nevystavuje se tak zbytečně jízlivým poznámkám třeba
ekonomů? Začneme třeba teď zase odzadu. Pavel Mertlík, Raiffeisenbank.
Pavel MERTLÍK, hlavní ekonom Raiffeisenbank
--------------------
Tak já bych především chtěl upozornit na to, že jízlivým poznámkám ekonomů či veřejnosti se
centrální banka vystavuje téměř vždy, protože je v pozici, kdy musí učinit kontroverzní rozhodnutí,
ale to jen tak na okraj. Já osobně se domnívám, že především poslední zvýšení, malé zvýšení
dvoutýdenní reposazby, ke kterému došlo minulý měsíc, je obtížně vysvětlitelné v kontextu opačného
pohybu, který byl rovněž překvapivý, a ten proběhl, tuším, v únoru tohoto roku, kdy naopak došlo k
určitému snížení. A ve světle těch změn, korekcí, prognosy, která proběhla při posledním jednání
bankovní rady a týkala se celkové inflace až do konce roku, ale byla avizována už o měsíc předtím,
kdy centrální banka v zápisu z jednání z bankovní rady řekla, že příští prognosa bude příležitostí
k opravě jaksi těch čísel, tak jako tam nevidím příliš velkou logiku z vnějšku. Čili je otázka, zda
prostě v únoru tohoto roku mělo dojít k tomu snížení té reposazby. Kdyby k němu nedošlo, možná
nemusel by být ten krok teď. Čili teď bude podle mého soudu před velikým dilematem centrální banka,
co dál.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď tedy Miroslav Ševčík, Liberální institut.
Miroslav ŠEVČÍK, ředitel Liberálního institutu
--------------------
No, já už nevím, jestli jsem brán jako institucionální přítel centrální banky, v žádném
případě to nebylo v minulosti. Ale v současnosti si myslím, že dělá podstatně rozumnější politiku
daleko víc vycházející z reálných potřeb ekonomiky. Ale musím zase říct, že tím inflačním cílením
bohužel asi bude zase vedle, jo, protože dneska je čistá inflace, na kterýž to cíl je zaměřena
pozornost ke konci roku, reálná 4,7 % a byl cíl 3 % plus, minus, tam byl samozřejmě dál širší
prostor pro tu mezeru, plus, minus tedy procento. A tam si myslím, že těžko se bude trefovat
centrální banka. Pak já osobně, kdybych potenciálně seděl v bankovní radě, tak bych hlasoval proti
zvýšení posledních sazeb, které proběhlo.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Miroslav Nosál ještě krátce.
Miroslav NOSÁL, ekonom Merill Lynch Londýn
--------------------
No, já si myslím, že americký Fed se nevyhnul chybám v načasování změn svojí monetární
politiky za poslední dva roky, protože samozřejmě nikdo nerozumí všemu a ani neumí předvídat
budoucnost. Takže si myslím, že Česká národní banka na tom není až tak zle. Ten rozdíl mezi
samozřejmě centrální bankou a vládou je v tom, že centrální banka se musí řídit ekonomickým cyklem
na rozdíl od vlády, která se většinou řídí tím volebním cyklem.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy Miroslav Nosál Merill Lynch. Pánové, děkuji. Ještě krátce samozřejmě, teď náš
čekají krátké zprávy, ale, pane guvernére, nechám vás reagovat, vlastně dva ty hlasy tak trochu
zpochybnily to vaše poslední rozhodnutí zvýšit úrokové sazby, bylo to nutné?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se domnívám, že ano a samozřejmě ono záleží na tom, koho se ptáme, našli bychom hlasy. Já
jsem zase slyšel hlasy, že to zvýšení přišlo již pozdě. Takže ono to vždycky záleží na úhlu
pohledu. Myslím si, že trh byl trochu rozpolcen v tom, co přesně očekávat a připadá mi, že když se
dívá na ty ohlasy na trhu, že tu situaci většinou vidí podobně jako my.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Radiofórum Českého rozhlasu 1, máme tu krátké zprávy.
A naše čísla asi znáte, jsou dvě a obě pražská, tedy s předvolbou 02. To první 21552155, to
druhé 02/21552255. Posloucháte Radiofórum o inflaci, o tom, jak se vyvíjejí u nás ceny s guvernérem
České národní banky Zdeňkem Tůmou. Než dáme prostor prvnímu posluchači, pane guvernére, neodpustím
si velmi jednoduchou otázku, na kterou guvernéři samozřejmě většinou moc neodpovídají. Bude tedy
následovat další zvýšení úrokových sazeb nebo ne?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Správně jste říkala, že na to nelze odpovídat. My dokonce máme takové pravidlo, že pokud je
10 dní před jednáním bankovní rady, tak ani o věcech, jako je kurz a úrokové sazby, vůbec nemluvíme
a v žádném případě nepřipadá v úvahu, abych řekl, jak tu situaci vidíme dál. Kromě toho to naše
rozhodování není o tom, že se ten či onen den zamyslíme, o tom, že celý měsíc pracují lidé, a potom
následuje fundamentální diskuse na základě velmi kvalitní analýzy a potom dospějeme k nějakému
rozhodnutí, já netuším, jaké bude to příští.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná někdo už trošku si udělal představu podle toho, co jste říkal předtím. Máte nějakou
připomínku nutnou?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já bych docela rád maličko zareagoval na to, co říkali kolegové, jestli můžu?
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jistě.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Možná malá obecná poznámka k cílování inflace, protože, myslím, že pan Ševčík říkal, že
zřejmě zase budeme trošku mimo. Já bych připomenul význam cílování inflace. Na začátku devadesátých
let jsme měli takzvaný pevně měnový kurz, což znamenalo, že jsme potřebovali ukotvit ekonomiku a je
to v pořádku. Nicméně tento kurzový systém většinou se nepoužívá donekonečna. A cílování inflace má
velký význam v tom, že ekonomiku jaksi, nebo centrální banku otevírá a otevírá měnovou politiku. A
centrální banka je potom daleko transparentnější. Takže to je jeden z těch hlavních přínosů. A
druhá věc je, že nasměrovává měnovou politiku na poměrně dlouho dopředu. A někteří posluchači,
kteří to sledují více, možná ví, že existuje dlouhodobá měnová strategie, která je i na našich
internetových stránkách, i vláda vzala tuto strategii na vědomí. A vlastně do roku 2005 všichni
mohou očekávat nebo si dělat představu o tom, jakým způsobem se bude chovat centrální banka a jak
její cíl.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy, i když se vystavujete tomu riziku, že zkrátka třeba se netrefíte, tak ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
My samozřejmě se nemusíme trefit, ale zase my jsme udělali jaksi mírné změny a myslím si, že
znova jsme trošičku dál otevřeli a udělali transparentnější ten systém toho cílování před několika
měsíci, kdy jsme přešli na pásmo, to znamená v minulosti, když jsme byli pořád posuzováni koncem
roku, tam jsme nad cílem, pod cílem a podobně, docházelo k určité fetišizaci těch prosincových
cílů. Ale v podstatě nejedná se o to, jestli se v jednom okamžiku v roce trefíme, jedná se o to,
kterým směrem se inflace vyvíjí a jestli se nám jí daří držet v nějakém koridoru. Momentálně jsme
poměrně blízko cílového koridoru v roce 2005 a naší ambicí je, abychom udrželi inflační očekávání v
rozumném rozmezí, aby se nám to podařilo držet v koridoru. A samozřejmě nemůžeme reagovat úplně na
všechno, protože kdybychom chtěli reagovat na nějaké cenové šoky, tak můžeme rozkolísat ekonomiku.
Reagovat můžeme, ale musíme ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Povážlivě.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... mít takový ten trošku dlouhodobější pohled. Osobně, a možná ještě mi dovolte, a to už
bude jenom jedna věta, reakci na pana kolegu Mertlíka. Říkal, že těžko pochopit zvýšení sazeb, když
jsme nedávno snižovali. Když jsme se tehdy rozhodli pro snížení, tak to taky nebylo jednoduché
rozhodnutí. Měli jsme predikci, která ukazovala, že by nemělo dojít k nějakému výraznému nárůstu
cenové hladiny, naopak spíše to vypadalo, že budeme celkem v pohodě v koridoru, a proto jsme se
domnívali, že si můžeme dovolit to snížení, protože proč jaksi ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepovzbudit ekonomiku.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ani ne nepovzbudit ekonomiku, to jsme si nemysleli, že to povzbudilo ekonomickou aktivitu,
ale jsou to nějaké finanční náklady pro tu ekonomiku jako takovou, i když zase má to svůj protipól
v tom, co lidé dostanou na svých vkladech. Ale kdybychom byli bývali věděli, tak bychom nebyli
bývali možná udělali. Ale věřili jsme, že i kdyby jenom na tři, čtyři měsíce, i kdyby se potom
naplnila ta rizika, která šla opačným směrem, takže to stejně má smysl. Ta rizika jsou tady vždy,
my se opravdu díváme na těch 12, 18 měsíců dopředu a nikdy nevíme, která rizika se budou více
naplňovat a která jaksi trochu odezní.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak přiberme teď, já se omlouvám, naše posluchače. Dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer. Tady posluchač z Čech. Já bych chtěl podotknouti, že jaksi ta inflace, že to je
podle mého názoru slovy premiéra Zemana jenom muška zlatá, muška jenom zlatá, že je to špička
ledovce, poněvadž tady jsou, myslím, takové podstatně zásadnější ekonomické negativní jevy, které
jaksi daleko více ovlivňují celkovou ekonomickou situaci republiky, než je inflace. Podle mého
názoru je to především zadlužování a tak dále, podle mého názoru jaksi za to může především vláda a
konkrétně bych jmenoval ministra Grégra a jeho, dovolím si trochu, extremistické levicové sypání
peněz do různých takových státních kolosů na severu Moravy a Čech, poněvadž já se domnívám, že
jaksi to české hutnictví, co si budeme nalhávat, a hornictví, vůbec není na úrovni, těžký průmysl,
strojírenství. To jsou naprosto, nebo velmi s Evropskou unií neschopní pracovníci podle mého názoru
a je tedy neprogresivní investovat zrovna do těchto odvětví. Daleko lepší jsou podle mého názoru
informační technologie. Myslím si, že ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za vaši poznámku, dáme prostor dalším, jestli dovolíte, děkujeme. Dobrý večer,
druhému posluchači nebo posluchačce.
posluchačka
--------------------
Dobrý večer, tady Zeizová. Mně už lezou na nervy ty mandatorní výdaje. Ať konečně řeknou, co
tím myslí, jestli myslí očesat důchody, které jsou mizerné, anebo sebrat státním zaměstnancům,
kteří taky zrovna na růžích ustláno nemají, za ty 15tisícové platy, které mnohdy ani nejsou, čili
většina jich je tak 8tisícových, se hrabou v tom svinstvu těch zákonů.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, myslím, že ta otázka byla docela jasná. Co se tedy myslí tím snížením mandatorních
výdajů. Samozřejmě ji zodpovíme za chviličku. 21552155 a 21552255, to jsou naše čísla, na která se
dovolal, na jedno z nich i další posluchač, dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, Kubíček, Prachatice.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kubíčku, máte slovo.
posluchač
--------------------
Prosím vás, já bych chtěl tady připomenout jedu věc, a sice, že inflace je samozřejmě jeden z
důležitých ukazatelů, ale není samozřejmě všemocný. A myslím, co nám tady chybí, je produktivita
práce, to znamená růst HDP přepočtený samozřejmě na jednu osobu. A ten zatím neprobíhá tak rychle,
jak jsme si všichni představovali. A myslím, že by bylo taky třeba zdůraznit jednu věc, a sice tu,
že růst HDP není jenom otázka restrukturalizace, ale je to i otázka kvalifikace a v této
kvalifikaci, myslím, že dost zaostáváme. Děkuji, na shledanou.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme, pane Kubíčku, na shledanou. Další posluchač, ještě vezmeme dva, pokud budou
struční. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, posluchač z Prahy. Já bych se chtěl zeptat, proč teďko IPB banka vyhazuje své
závazky do Konsolidační banky. Teď jsem někde četl, že jeden z největších dlužníků šestimiliardový,
který tedy sponzoruje různé závodníky a tak dále, jakože se to převádí taky za něj. To znamená, my
toto všechno budeme platit a tento člověk, že můžeme být údajně rádi, že je shovívavý a vstřícný,
tak to dobře dopadne. A druhá věc, prosím vás, v bankovnictví narostly za deset let šíleně mzdy. Já
vím, že ve světě jsou velké, ale proč tam není koeficient, mám výdělek, jdou platy nahoru, mám
prodělek, jdu dolů. To znamená tyto banky všechny u nás zkrachovaly, kromě snad dvou, vaší a ještě
jedné. Jaké by oni asi měli mít platy, to by mě zajímalo. Děkuji.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a poslední dotaz, dobrý den, dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, já vás zdravím. A chtěl bych se zeptat, proč si do besedy berete třeba pana
Ševčíka, který vykládá ty Klausovy nesmysly, že Evropa je socialistická. Dřívější komunisté nám
říkali, že je kapitalistická, imperialistická, dnešní ODS, která je leninského typu, nám zase
vykládá, že ta Evropa je socialistická, proč tyto žvásty máme poslouchat, děkuji.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, snad proto, že v mnoha zemích Evropské unie jsou socialistické vlády, to jenom na okraj
toho posledního, snad ne ani dotazu, připomínky. Takže tolik posluchači dnešního Radiofóra Českého
rozhlasu 1. Pane guvernére, odkud začneme?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Podle toho, kolik mi dáte času.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tak ještě máme asi deset minut. Tak se podívejme, možná byly ty první dva dotazy
směřovány vlastně na to, co už jsme také nakousli, to znamená zadlužování, vládní utrácení,
mandatorní výdaje, neochota snižovat je. Takže možná ten druhý dotaz, jestli připomenu. Paní se
ptala, co si vlastně představujete pod tím, že by vláda měla snížit mandatorní výdaje. Prakticky
pro člověka, jestli tedy očesání důchodů, jak bylo řečeno, nebo sebrat státním zaměstnancům. Kde by
se podle vás dalo ušetřit?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jsou, řekněme, dvě základní vymezení, jedno velmi striktní, což jsou mandatorní výdaje, a to
jsou výdaje determinované zákonem, spadají tam i důchody, které byly zmíněny, a potom v tom širším
pohledu tam spadají všechny věci, ke kterým se vláda zavázala, nebo třeba je zavázána nejenom
zákony, ale i jinými rozhodnutími, ať už to jsou požadavky, například věci, které vyplývají z
nějakých mezinárodních závazků, co se týká obrany a podobně. Čili asi neumím v tomto okamžiku tady
vysypat ze sebe seznam, co tam všechno patří, ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale, když centrální banka, pardon, ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Určitě jednou z těch nejvýznamnějších věcí určitě jsou důchody, a to je pravda. Ale pozor, já
bych rád upozornil na to, že diskuse o penzijním systému by asi si vyžádala samostatný pořad. Ale
jestliže říkám, že je problém s mandatorními výdaji, tak to nutně neznamená, že se seřežou důchody.
Ten systém má jisté parametry a ty parametry by měly být relativně flexibilní.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, když na vládu ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Týká se to věku odchodu do důchodu a podobně.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Když na vládu centrální banka takto silně apeluje, tak by asi měla mít představu o tom,
jestli vůbec jde ubrat, nebo ne.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, to se k tomu možná dostaneme u té druhé otázky, která byla o inflaci, nakolik je
významná, nebo není významná. My nejsme od toho, abychom za vládu řešili, co má udělat, protože
samozřejmě sestavení rozpočtu je kromě jaksi těch ekonomických parametrů je politická záležitost, a
to, jak vypadá struktura rozpočtu, to je jedna z klíčových věcí, která má politickou dimensi. Takže
těžko můžeme říkat, zda by měl rozpočet vypadat tak či onak. Stejně tak, když se projednává
rozpočet ve vládě, tak já se účastním tématu makroekonomické diskuse, ale neúčastním se diskuse o
tom, kde by mělo, v které kapitole by měli škrtnout a kolik, protože to je samozřejmě výsostná věc
vlády.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty státní výdaje jsou samozřejmě hodně ovlivněny tím takzvaným politickým cyklem. Teď rok
před volbami asi těžko můžeme čekat nějaké velké šetření. Myslíte si, že po těch příštích volbách v
roce 2002 bude takové to úvodní období, kdy, ať už nastoupí jakákoliv vláda, přece jenom by mohla
podniknout nějaké razantnější kroky tak, jak třeba centrální banka by ráda viděla z hlediska vývoje
ekonomiky?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak připomínám, že nejenom centrální banka, ale že je to doporučení prakticky všech
mezinárodních institucí, ať už se to týká OECD, nebo Mezinárodního měnového fondu. A já věřím tomu,
že příští vláda skutečně s tím bude něco dělat, protože na jednu stranu je pravda, že to má
politický podtext nebo politickou dimensi, ale na druhou stranu existují ekonomické a pragmatické
úvahy a potom nelze dělat nic jiného než určité kroky, které budou velmi pragmatické. Jako věřím
tomu, že toto bude patřit, jeden z těch stěžejních bodů, kterému se vláda bude muset věnovat.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete běžnému člověku vysvětlit, kde je ten bod, kdy se pozná, že už zkrátka nejde zacházet
dál v tom zadlužování?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, bod, takhle, ten bod podle mě nastal, to znamená, jedna věc je, že ta čísla nevypadají
dobře, druhá věc je, kdy trh na to bude reagovat. A to je svým způsobem obtížné odhadnout, kdy trh
reaguje, kdy to pocítíme například ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Trh reagovat ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Trh, mám na mysli například tlak na korunu. Samozřejmě tam existuje řada dalších věcí, jedná
se i o obsluhu dluhu. Jestliže dluh je příliš vysoký, tak jako samotná jeho obsluha je velmi
náročná, takže i to je významná ekonomická dimense. Další věcí je, že ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže myslíte si, že už jsme za oním bodem? Pardon.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Další věc je, že jsou, ano, já se domnívám, že jsme za oním bodem a že vláda, protože ono to
chvíli trvá vzhledem k tomu, že to jsou takzvaně mandatorní výdaje, jsou v podstatě vymezeny
zákonem, to znamená projednat změnu zákona, který musí být schválen, a bude trvat další, i když
vláda teď přijme nějaké rozhodnutí, tak bude trvat v mnoha ohledech třeba další dva roky, než ta
opatření budou mít nějaký efekt. A taková obecná hranice, která je považována za rozumnou, ale
závisí to skutečně, jak jsem říkal, na ekonomickém cyklu a v okamžiku, kdy ekonomika jde dolů, tak
je možné ji povzbudit a potom by se deficit mohl blížit alespoň, jak tedy Evropa vidí to kritérium,
někam k těm 3 %, pokud se ekonomika vyvíjí lépe, tak by veřejné finance měly produkovat přebytky,
jako tomu v mnoha zemích na světě dneska je.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Už nestihneme asi všechny ty ostatní dotazy, proto teď dám příležitost vám. Řekněte mi, který
vás nejvíc zaujal?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já bych rád, protože částečně to byly komentáře, částečně dotazy, já bych rád reagoval
alespoň na inflaci, nakolik je významná nebo ne. Rád bych připomenul, že tady dlouho nebyla velká
inflace, protože země i před rokem 1989 se na makroekonomické úrovni chovala relativně
disciplinovaně, nevytvářela velké dluhy a podobně. Ale přesto Evropa zažila velké hyperinflace, ať
už to bylo Maďarsko, nebo Německo ve dvacátých letech. Je to permanentní problém Jižní Ameriky.
Čili my to nevnímáme jako problém, protože ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme měli ministra Rašína už ve dvacátých letech a ten založil takovou ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
... tady tento problém tolik neznáme. Takže někdy takový černohumor je, že získat větší
podporu pro centrální banku by se dalo tím, že bychom popustili trošičku uzdu hyperinflaci a
zjistili bychom, že to je problém a že je třeba se mu věnovat. Není pochyb o tom, že je tady řada
důležitých věcí a jiných, než je inflace, nicméně to neznamená, to já nějak nezpochybňuji, ale
centrální banka je od toho, aby se věnovala problému inflace a praxe i teorie vedla k závěru, že je
dobře, aby tady byla instituce, která se nezabývá ničím jiným, že to je jeden z významných
parametrů, věnuje se tomu jedna instituce a vláda samozřejmě má na starosti řadu dalších věcí,
které mají obrovský vliv na ekonomický vývoj, ať už se to týká otázky vzdělávání, kvalifikace, o
kterých tady byla také zmínka a podobně, to určitě ano.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná jenom úplně poslední kratičká otázka na konec. Máte pocit s tou produktivitou
práce, že to u nás není tak, jak by to mohlo být?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Vždycky můžete říct, že situace by mohla být lepší, než je. Já se domnívám, že transformace
přes všechny peripetie, kterými jsme prošli, tak vidíte, když se podíváte do okolních zemí, tak
přes chyby, které se koneckonců udělaly všude, takže to, použiji cizí slovo, omlouvám se,
konverguje, nebo spěje k podobnému uspořádání, jinými slovy, relativně rozsáhlé privatizace,
otevření ekonomik a podobně. Takže já se domnívám, že jsou to ekonomiky, které jsou již dnes tržní,
jsou v mnoha ohledech díky integračnímu procesu a tomu směřování do Evropské unie, jak se blíží i
institucionálně a i z hlediska struktury ekonomiky, tomu, jak vypadá ekonomický vývoj nebo
ekonomiky v Evropské unii. Takže přesto bych byl relativně optimistický, domnívám se, že ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nás čekají růžové časy?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Růžové časy, záleží ...
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Růžovější, růžovější, řeknu růžovější.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já jsem optimista.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Zdeněk Tůma, guvernér centrální banky, který byl hostem dnešního Radiofóra Českého
rozhlasu 1. Pane guvernére, děkuji za návštěvu.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Taky děkuji, na shledanou.
Pavla KVAPILOVÁ, moderátorka
--------------------
A příjemnou dovolenou.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji, na shledanou.