Inflace se zvýší, ale jen mírně

Tomáš Holub (Ekonom 2.2.2006 strana 76, rubrika: Fondy - Konjunktura)

Prognóza ČNB: Lednové zdražení energií vytlačí inflaci blízko 3% cíli ČNB.

České domácnosti se od ledna letošního roku musejí vyrovnávat s vyššími cenami řady významných položek svých rozpočtů. Vysoké světové ceny energetických surovin vedly ke zdražení elektřiny, plynu i dálkového vytápění. Toto zvýšení regulovaných cen je dokonce výraznější, než ve své říjnové prognóze předpokládala centrální banka. Přesto však ČNB svou předpověď inflace na letošní rok snížila v průměru na 2,8 %, tj. mírně pod vyhlášený cíl. Důvody tohoto přehodnocení prognózy objasňuje následující článek ředitele sekce měnové a statistiky ČNB.

Cenový růst v prosinci nižší. V prosinci dosáhla meziroční inflace 2,2 %, a zakončila tak loňský rok v dolní polovině cílového pásma.

Oproti prognóze ČNB z října 2005 byla o celé jedno procento nižší. Za touto odchylkou stály slabší než očekávané tlaky na růst cen ze strany tzv. nákladových faktorů.

Ceny pohonných hmot, které v září prudce vyskočily nahoru v reakci na překotný vývoj na světových trzích, zase nečekaně rychle spadly dolů. Potraviny, u nichž se předpokládalo postupné odeznívání vlivu mimořádně dobré úrody z roku 2004, byly v prosinci v průměru o něco levnější než před rokem. Cigarety navíc po zvýšení spotřebních daní, k němuž došlo již v červenci 2005, výrazněji nezdražily. Proti zvyšování domácí cenové hladiny působil rovněž pokles dovozních cen, vynecháme-li z nich energetické suroviny. K němu částečně přispělo i výrazné posílení kurzu koruny.

Poptávka inflaci neživí. Inflaci zatím netáhne nahoru ani vývoj poptávky. Ekonomika v loňském roce vzrostla o necelých 5 %. To je více než odhadovaná možnost ročního růstu, která dlouhodobě nevyvolává tlaky na zvyšování inflace (zhruba 4 %). Stále se však jednalo o pouhé dohánění podchlazení ekonomiky z let 2002-2003, kdy růst výrazně zpomalil kvůli slabé zahraniční poptávce a posílení kurzu koruny.

ČNB navíc očekává, že růst ekonomiky letos zvolní zhruba na 4 %. Tzv. mezera výstupu, zachycující poptávkové tlaky na inflaci, se tak bude v nejbližší době dokonce mírně otevírat (viz graf 5). Za zpomalením růstu bude stát stále jen pozvolné oživení v zahraničí spolu se zpřísněním měnového kurzu a negativním dopadem vyšších cen energií na reálné příjmy domácností. Domácí poptávka bude zrychlovat jen pomalu a nevyváží zmírňování kladného příspěvku zahraničního obchodu k hospodářskému růstu.

K opětovnému mírnému zrychlení ekonomiky dojde v roce 2007. Očekávaný růst úrokových sazeb v eurozóně by měl omezit tlaky na posilování kurzu koruny, u něhož proto ČNB předpovídá na nejbližších několik čtvrtletí stabilitu. Kurz za těchto předpokladů přestane působit proti ČNB růstově. Poptávku podpoří veřejné rozpočty a oživování růstu v Evropě. Ve druhé polovině 2007 by tak ekonomika mohla po dlouhé době dosáhnout mírně nad svou potenciální, inflaci nezrychlující, úroveň. Letos blízko cíle. Lednové zdražení energií vytlačí inflaci blízko 3% cíli ČNB. Mírně pod ním se bude pohybovat po většinu letošního roku (viz graf 6). Meziroční růst cen pohonných hmot zpomalí, protiinflačně bude v nejbližší době působit i dosavadní posílení kurzu koruny. Na druhou stranu od dubna dojde k dalšímu zvýšení daní z tabáku, které již výrobci pravděpodobně nebudou ochotni vstřebat snížením svých marží. Postupně začne zrychlovat růst cen potravin. Pokud se naplní prognóza ustálení kurzu koruny, jeho protiinflační vliv na meziroční inflaci bude v průběhu roku slábnout.

Rovněž v první polovině roku 2007 se bude inflace držet u cíle. Proti jejímu poklesu bude také působit zvýšení regulovaného nájemného o 14 % a odeznívání protiinflačního vlivu poptávky i kurzu koruny. Plánováno je rovněž další zvýšení daně na cigarety. To by mohlo koncem roku 2007 vytlačit inflaci dočasně nad cíl. Inflace očištěná o daňové změny však bude po celou dobu níže než celková inflace, a teprve na konci roku 2007 by se měla přiblížit k hranici 3 %. Vzhůru (či) dolů? S novou prognózou ČNB je konzistentní postupný růst úrokových sazeb, i když v menší míře, než předpokládala minulá prognóza.

Tento výhled je však podmíněn i zvyšováním zahraničních úrokových sazeb a zastavením posilování kurzu koruny. To se však v lednu naopak zrychlilo, což by mohlo mít významné důsledky pro vývoj inflace i celé ekonomiky. V současnosti jsou proto rizika prognózy vychýlena směrem dolů a růst úrokových sazeb je nepravděpodobný. V závislosti na dalším vývoji není vyloučeno dokonce ani jejich snižování.

Tímto způsobem vyhodnotila situaci na lednovém zasedání bankovní rada ČNB a rozhodla proto ponechat sazby na stávající úrovni.

Ekonomické ukazatele

Pozn: ¹⁾ roční průměr, ²⁾ měsíční průměr, ³⁾ suma za období,  ⁴⁾ za červenec až listopad 2005,  ⁵⁾ k prosinci 2005