(Ekonom 6.2.2003 strana 52, rubrika: Konjunktura - prognóza ČNB)
ČNB zveřejnila prognózu vývoje české ekonomiky.
V pravidelných čtvrtletních zprávách o inflaci zveřejňuje ČNB své prognózy vývoje české
ekonomiky s důrazem na vývoj inflace. Bankovní rada postupuje tak, že posuzuje možná rizika této
prognózy a z toho pak odvozuje svá rozhodnutí. Součástí prognózy je trajektorie úrokových sazeb,
která by odpovídala prognózovanému vývoji ekonomiky. Celá prognóza včetně této trajektorie je
založena na informacích, které byly dostupné v době její tvorby. Zahrnuje už nedávné opravy údajů
statistického úřadu o zahraničním obchodu a HDP. Není však pochyb o tom, že se časem objeví nové
informace, které mohou změnit náhled na vývoj ekonomiky a tomu bude odpovídat i příslušná reakce
centrální banky. Uvedenou trajektorii úrokových sazeb proto rozhodně nelze považovat za něco
závazného. Naznačuje pouze možný vývoj, kdyby se všechno odehrávalo podle dnešních předpovědí.
Výchozím bodem prognózy je vždy sada předpokladů o budoucím vývoji tzv. exogenních veličin - jak se
bude podle ČNB pravděpodobně vyvíjet zahraniční poptávka, zahraniční cenové indexy, ceny
energetických surovin a kurz dolaru vůči euru (k odhadu ČNB využívá předpovědí instituce Consensus
Economics). Z exogenních veličin ovlivňuje domácí inflaci největší měrou zahraniční poptávka a cena
ropy. V průběhu posledních měsíců došlo k přehodnocení předpokladu zahraniční poptávky,
reprezentované růstem německé ekonomiky směrem dolů. Růst německého HDP dosáhne letos necelé jedno
procento a v roce 2004 se zvýší na necelá dvě procenta. Průměrná cena uralské ropy by podle
prognózy měla v průběhu prvního čtvrtletí tohoto roku dosáhnout 27 USD/barel a poté postupně klesat
až pod hladinu 23 USD ve čtvrtém čtvrtletí. Na rok 2004 je pak předpokládána stabilita ceny ropy
okolo této hladiny. Předpověď směnného kurzu koruny je uvedena v komentáři u grafů. Prognóza dále
vychází z předpokladu, že reforma veřejných financí bude realizována podle návrhu Ministerstva
financí z prosince 2002. Odhad deficitu veřejných rozpočtů bez zdrojů z privatizace a dotací
transformačním institucím na rok 2003 je ve výši 6-7 % HDP. V roce 2004 prognóza předpokládá tento
deficit ve výši 5,4-7,4 procenta. Inflační výhled ve srovnání s předchozí (tj. říjnovou) prognózou
se výrazněji nemění. V prvním čtvrtletí letošního roku dojde k přechodnému poklesu inflace do
záporných hodnot, ale od druhého čtvrtletí začnou ceny opět růst a v prosinci 2003 inflace dosáhne
hodnoty mezi 1,6-3,0 %. Meziroční pokles spotřebitelských cen v prvních měsících letošního roku
bude způsoben především nízkým příspěvkem regulovaných cen a pokračujícím výrazně dezinflačním
působením exogenních faktorů. Tento vliv však v průběhu letošního roku postupně odezní, jak bude
docházet k růstu některých regulovaných cen (zemního plynu, elektřiny a tepla) a jak vyprchá přenos
nadhodnoceného kurzu z minulého roku do cen obchodovatelného zboží. Od druhé poloviny roku bude
směrem k urychlení růstu cen působit také vývoj cen zemědělských výrobců a mírné oživení zahraniční
poptávky. Pokles cen ropy bude růst inflace mírně brzdit. V souladu s tím, jak se bude postupně
uzavírat výstupová mezera, dojde k návratu inflace do cílového pásma v první polovině roku 2004.
Ceny potravin v příštím roce přestanou být faktorem snižujícím inflaci, a naopak začnou v důsledku
růstu cen zemědělských výrobců působit proinflačně. Meziroční růst regulovaných cen, poslední
klíčový segment inflace, v lednu 2003 prudce poklesne z prosincových 3,3 % na 0,3 %. V průběhu roku
2003 se tempo růstu regulovaných změn bude postupně zvyšovat až na prosincových 2,7 %. Přesto bude
příspěvek regulovaných cen k cenovému růstu po celé období prognózy nižší, než se předpokládalo při
stanovení inflačního cíle. Základní scénář prognózy nezahrnuje případné změny nepřímých daní.
Prognóza předpovídá zpomalení meziročního růstu HDP na konci roku 2002 oproti třetímu čtvrtletí a
předpokládá celkový růst HDP v loňském roce ve výši 2,2 %. Tomuto vývoji odpovídá odhad záporné
mezery výstupu ve čtvrtém čtvrtletí ve výši 2 % HDP. V průběhu roku 2003 bude docházet k postupnému
urychlování růstu HDP a uzavírání mezery výstupu. Hlavním tahounem předpokládaného růstu ve výši
necelých 3 % zůstane spotřeba domácností, a to i přes pokles její dynamiky v důsledku nižšího růstu
disponibilních příjmů a růstu inflačních očekávání. K růstu HDP přispějí i ostatní složky ze strany
poptávky - spotřeba vlády v důsledku fiskálního impulsu, hrubá tvorba fixního kapitálu v důsledku
zvýšení dynamiky soukromých investic a čistý export v důsledku odeznění substitučních dopadů
nadhodnoceného kurzu koruny. V roce 2004 dojde k dalšímu urychlení růstu HDP, a to přibližně na 3,5
%. K uzavření výstupové mezery dojde zhruba koncem roku 2004. S předpoklady a vyzněním základního
scénáře prognózy, založenými na informacích dostupných v době tvorby prognózy, je konzistentní
mírný pokles úrokových sazeb v prvním čtvrtletí 2003 a jejich následná stabilita. Rozhodnutí
Bankovní rady z 30. ledna 2003 snížit základní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25
bazických bodů na 2,5 % vycházelo z popsané prognózy a z diskuse nad riziky budoucího ekonomického
vývoje. Průběh diskuse a vznesené argumenty jsou zachyceny v zápise z jednání Bankovní rady, který
vychází pravidelně 12 dní po jejím měnovém jednání.
v Mezera výstupu se bude uzavírat
Současná úroveň mezery výstupu je odhadnuta na -2,0 %. Za stagnací HDP vůči potenciálu stojí
především oslabování zahraniční poptávky a zpožděný nepříznivý vliv silného kurzu koruny. Mezera
výstupu by se podle prognózy měla začít uzavírat již v první polovině roku 2003 díky rostoucí
domácí poptávce, jejíž růst bude iniciován uvolněním měnových podmínek a podpořen dodatečným
fiskálním stimulem. V důsledku předpokládané reformy veřejných financí by měla fiskální politika v
roce 2004 naopak tlumit dynamiku růstu HDP a její úlohu v uzavírání mezery by postupně měla převzít
rostoucí zahraniční poptávka. K uzavření výstupové mezery by mělo dojít na přelomu let 2004 a 2005.
Pomalé oživení v zahraničí
Prognóza přehodnotila zahraniční hospodářský vývoj opět směrem dolů a počítá pouze s pomalým
oživením německé ekonomiky. V souladu s tím je revidován předpokládaný cenový vývoj v zahraničí,
ceny německých průmyslových výrobců by letos měly vzrůst o 0,8 % a spotřebitelské ceny o 1,2 %.
Vyšší dynamika zahraničního hospodářského růstu v roce 2004 se odrazí i v urychlení cenového růstu,
a to o 0,5 p. b. v případě cen průmyslových výrobců a 0,2 p. b. u spotřebitelských cen. Prognóza
předpokládá pokles ceny uralské ropy z hodnoty okolo 27 USD/barel v prvním čtvrtletí 2003 na
hodnotu okolo 23 USD/barel ve čtvrtém čtvrtletí. V dalším období je před- pokládána stabilita ceny
ropy na této úrovni.
Kurz se stabilizoval
Kurz koruny vůči euru i dolaru se v posledních třech měsících roku 2002 stabilizoval v
relativně úzkém pásmu (kurz koruny k euru kolísal kolem 31,50 za euro). Tuto stabilitu si kurz
koruny udržel i v průběhu ledna, a to i přes změnu sentimentu zahraničních investorů vůči celému
středoevropskému regionu. Prognóza, která vychází z celkově neutrálního působení finančních toků v
rámci platební bilance, předpokládá stabilitu směnného kurzu i ve zbytku roku 2003. Nominální
devizový kurz by se tak v průběhu letošního roku měl pohybovat zhruba na úrovni průměru druhého
pololetí loňského roku. Prognóza dále počítá s mírným posilováním eura vůči dolaru nad průměr
čtvrtého čtvrtletí loňského roku.
Očekávání jsou nastavena nízko
V důsledku poklesu inflace došlo v průběhu posledních dvou let k výraznému poklesu inflačních
očekávání, a to jak analytiků na finančním trhu, tak i firem a domácností. V lednu očekávali
analytici finančního trhu v horizontu 12 měsíců inflaci ve výši 2,5 %. Pokles inflačních očekávání
byl doprovázen také poklesem úrokových sazeb na peněžním trhu. Tvar výnosové křivky peněžního trhu
před měnovým zasedáním Bankovní rady na konci ledna 2003 indikoval očekávání části trhu ve směru
poklesu krátkodobých úrokových sazeb v prvním čtvrtletí 2003. Pokud jde o očekávaný měnový vývoj,
činila ještě v září průměrná prognóza kurzu koruny k euru na rok dopředu 29,51. V lednu se zvýšila
na 30,28.