Inflace se vrátí do cíle

A. Čapek, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

(Ekonom 5.2.2004 strana 58, rubrika: Konjunktura - prognóza ČNB) Datum vydání:

Česká národní banka předpokládá umírněný inflační vývoj.

Česká národní banka (ČNB) dnes zveřejnila Zprávu o inflaci s prognózou budoucího vývoje české ekonomiky s důrazem na výhled inflace. Materiál je do značné míry ovlivněn přijatými předpoklady o vývoji vnějšího prostředí přebranými z publikace Consensus Forecasts, která shrnuje předpovědi řady zahraničních analytických týmů. Pozornost je věnována zejména vývoji poptávky v zemích s největším podílem na českém zahraničním obchodě, vývoji cen energetických surovin, vývoji cenových indexů zahraničních výrobců a kurzu eura k dolaru. Ve srovnání se říjnovou prognózou jsou předpoklady o hospodářském vývoji v zahraničí v letošním roce přehodnoceny mírně nahoru. Týká se to údajů o růstu ekonomiky a inflace a ceny ropy (pro nejbližší čtvrtletí). Centrální banka dále do svých předpokladů zařadila i odhad vývoje vnitřního prostředí české ekonomiky, kam patří zejména předpokládaný vývoj kurzu koruny vůči euru a vývoj veřejných rozpočtů. Zde se očekává hospodaření s výší deficitu 5,1 % HDP v roce 2004 a 4,8 % HDP v roce 2005. Tento předpoklad vychází ze schváleného scénáře reformy veřejných rozpočtů. Podle ČNB letos Česká republika zaznamená růst HDP o více než 3 %. Urychlení růstu HDP vychází z uvolněného nastavení reálného kurzu a postupného oživování v zahraničí. Zmíněné faktory se promítnou ve zvyšování investiční aktivity firem a zlepšování čistého exportu. Opačným směrem bude naopak působit zpomalování vývoje spotřeby domácností z úrovně nad 5 % ke 4 %. Projevit by se mělo předpokládané snížení růstu reálných disponibilních příjmů domácností, přetrvávání vysoké míry nezaměstnanosti a v neposlední řadě také zvýšení reálných úrokových sazeb, ke kterému došlo loni vlivem poklesu inflačních očekávání. Na zpomalení dynamiky HDP bude působit také nižší tempo spotřeby vlády, a to až pod úroveň 1 % (podle prvních projevů schválené reformy veřejných financí). První polovinu roku 2005 prognóza charakterizuje dalším urychlením růstu HDP, a to nad 4 %. Za zrychlením bude stát opětovný nárůst spotřeby domácností a pokračující zlepšování vývoje čistého exportu. Na obě zmíněné složky HDP bude se zpožděním působit vývoj měnových podmínek z roku 2004. Vývoj spotřeby domácností bude ovlivňovat pokles reálných úrokových sazeb v první polovině roku 2004 a růst příjmů domácností. Prorůstově bude působit i předpokládaný vývoj čistého exportu. Inflační výhled ČNB předpokládá poměrně rychlý návrat inflace do koridoru inflačního cíle během druhého čtvrtletí letošního roku. Tento návrat je do značné míry dán vlivem úprav nepřímých daní. Ve srovnání s říjnovou prognózou poslední zpráva centrální banky pro letošní rok předpokládá také rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen. Vývoj regulovaných cen byl přehodnocen ve světle nových informací získaných od relevantních institucí. Naproti tomu více dezinflační vývoj importních cen znamenal pro rok 2004 mírné přehodnocení vývoje korigované inflace bez pohonných hmot směrem dolů. To tlumí domácí inflační tlaky vyplývající z uzavírání mezery výstupu. Prognóza očekává v posledním čtvrtletí roku 2004 korigovanou inflaci bez pohonných hmot na úrovni kolem 2 % a celkovou inflaci měřenou indexem spotřebitelských cen na úrovni zhruba 3,3 %. V první polovině příštího roku centrální banka odhaduje meziroční růst spotřebitelských cen kolem 2,5 %. Oproti roku 2004 se zřejmě změní tendence ve struktuře cenového pohybu. Zatímco vývoj cen potravin a regulovaných cen bude působit směrem ke snižování dynamiky inflace, korigovaná inflace bez pohonných hmot bude narůstat k hodnotám kolem 2,5 %. Předpokladům a vyznění základního scénáře prognózy odpovídá stabilita úrokových sazeb v první polovině roku 2004 a poté jejich růst. Rozhodnutí Bankovní rady ČNB z 29. ledna 2004 ponechat úrokové sazby na stávající úrovni 2,0 % již z této prognózy vycházelo. Vedle výše popsaného základního scénáře prognózy při jednání bankovní rada diskutovala také dva alternativní scénáře. První z nich zohledňuje nejistotu vyplývající z přesunu služeb pohostinství do základní sazby DPH. Jakkoli je zřejmé, že k této změně by mělo dojít nejpozději ke dni vstupu České republiky do EU, přetrvávají nejistoty o přesném časování této změny, ale také o dalších možných změnách sazeb DPH a jejich rozpočtových dopadech, a tedy implikacích pro ekonomický růst. Tato diskuse proběhla ještě předtím, než byly známy výsledky víkendového koaličního jednání o DPH. Zpracovaný alternativní scénář prognózy ve srovnání se základním scénářem implikuje zejména vyšší trajektorii inflace. Měnová politika v této alternativě ovšem záměrně nereaguje na primární dopady daňových úprav, snaží se pouze tlumit možné sekundární efekty. Ty jsou však očekávány jako poměrně omezené, a to díky jednorázovému charakteru úprav. Vedle tohoto alternativního scénáře Bankovní rada dále diskutovala o možnosti zpomalení ekonomického vývoje v zahraničí následkem prudkého zhodnocení eura vůči americkému dolaru.

Mezera výstupu se postupně uzavírá

Stávající mezera výstupu (odchylka HDP oproti potenciálu) je odhadnuta na -1,7 %. Za pomalým uzavíráním mezery výstupu v posledních měsících stojí především nízký ekonomický růst v zahraničí. Úroková složka reálných měnových podmínek působila neutrálně, a to i přes nízké nominální úrokové sazby. Ve druhém pololetí roku 2003 byly dle odhadu ČNB celkové reálné měnové podmínky uvolněné. V reakci na ně a jejich další uvolňování v průběhu roku 2004 a postupné oživení hospodářského vývoje v zahraničí se bude mezera výstupu postupně uzavírat a k jejímu uzavření dojde pravděpodobně v první polovině roku 2005. S tímto vývojem je konzistentní růst HDP v roce 2004 o 2,9-3,4 % a v roce 2005 o 3,4-4,9 %.

Zahraničí letos čeká ekonomické oživení

Na základě údajů z Consensus Forecasts došlo k mírnému přehodnocení předpokládané dynamiky hospodářského vývoje v zahraničí. Pro rok 2004 je v Německu očekáván růst HDP ve výši 1,8 % a pro rok 2005 ve výši 1,7 %. V souladu s pokračujícím oživením v zahraničí byl taktéž mírně zvýšen růst cen průmyslových výrobců v roce 2004 a 2005 (na 0,8 %, resp. 1,3 %). Růst spotřebitelských cen v Německu v roce 2004 a 2005 je předpokládán na úrovni 1,2 %, resp. 1,4 %. Předpoklad o vývoji cen ropy se od poslední prognózy zvýšil, pro rok 2004 je předpokládána cena cca 24 USD/barel a 23,5 USD/barel pro konec roku 2005.

Kurz koruny vůči euru zůstává zatím stabilní

Kurz koruny vůči euru se ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku pohyboval blízko hodnot 32 CZK/EUR. I přes mírné oslabení v prosinci byla průměrná hodnota nominálního kurzu za celé čtvrtletí 32 CZK/EUR. Kurz koruny vůči americkému dolaru pokračoval v postupném zhodnocení až na úroveň 26,3 CZK/USD v prosinci, což odráželo vývoj kurzu eura vůči dolaru. Prognóza budoucího vývoje ekonomiky byla zpracována na předpokladu stability kurzu na úrovni kolem 32 CZK/EUR. Odchylka směrem nahoru od této hodnoty v posledním období je kompenzována protisměrným pohybem kurzu CZK/USD.

Očekávání v souladu s inflačním cílem

Přestože inflace dosahovala v posledních měsících historicky nízkých hodnot, statisticky zjišťovaná inflační očekávání finančních trhů, domácností a firem jsou v souladu s úrovní inflačního cíle. Tato inflační očekávání zároveň nejsou příliš odlišná od nové makroekonomické prognózy ČNB. S tímto novým odhadem je konzistentní stabilita úrokových sazeb v první polovině roku 2004. V dalších měsících by měl následovat růst. Informace z finančních trhů před zasedáním Bankovní rady naznačovaly, že trh převážně očekával stabilitu úrokových sazeb a jejich postupné zvyšování od druhého čtvrtletí tohoto roku. Fakt, že bankovní rada ponechala sazby beze změny, proto nebyl překvapením.