: Ekonom, 30.4.2003, strana 58
Konjunktura - prognóza ČNB
Za zvýšením inflačního výhledu je zahrnutí dopadu úprav nepřímých daní.
Centrální banka dnes publikuje dubnovou Zprávu o inflaci. V rámci této pravidelné čtvrtletní
zprávy České národní banky (ČNB) zveřejňuje svoji prognózu budoucího vývoje české ekonomiky a
zejména inflace. Inflační prognóza je hlavním podkladem pro Bankovní radu ČNB při jejím rozhodování
o nastavení úrokových sazeb. Na základě této prognózy Bankovní rada národní banky identifikuje
možná rizika budoucího vývoje a své rozhodnutí přijímá s ohledem na celkové vyznění těchto rizik.
Výchozím bodem prognózy je přijetí předpokladů o budoucím vývoji tzv. exogenních veličin -
zahraniční poptávky, zahraničních cenových indexů, cen energetických surovin a kurzu dolaru vůči
euru. Z exogenních veličin ovlivňuje domácí inflaci největší měrou zahraniční poptávka a cena ropy.
Poslední dubnová prognóza opět přehodnotila budoucí růst zahraniční poptávky, reprezentované
německou ekonomikou, směrem dolů. Prognóza předpokládá v letošním roce půlprocentní růst HDP v
Německu a v roce 2004 růst o necelá dvě procenta. Průměrná cena uralské ropy by podle prognózy měla
v průběhu druhého čtvrtletí tohoto roku dosáhnout 25 USD/barel a poté postupně klesat až pod
hladinu 23 USD za barel ve čtvrtém čtvrtletí. Stabilní cena ropy okolo této úrovně je pak
předpokládána pro celý rok 2004. Neméně významným faktorem inflace je devizový kurz koruny.
Prognóza počítá v letošním roce se stabilním kurzem zhruba na úrovni jeho průměru v prvním
čtvrtletí roku. V roce 2004 bude kurz koruny podle prognózy mírně posilovat v důsledku
předpokládaného poklesu rizikové prémie a přílivu přímých zahraničních investic. Prognóza křížového
kurzu EUR/USD počítá s mírným posilováním eura vůči dolaru. Prognóza nadále předpokládá realizaci
reformy veřejných financí v příštím roce, nicméně s menší razancí, než bylo předpokládáno v lednové
prognóze. Deficit veřejných rozpočtů bez zdrojů z privatizace a dotací transformačním institucím je
v letošním roce odhadován na 5 % HDP a v roce 2004 se jeho výše bude pohybovat okolo 6 % HDP.
Inflační výhled se ve srovnání s předchozí (tj. lednovou) prognózou výrazně změnil. Na přehodnocení
inflačního vývoje má klíčový podíl zahrnutí dopadu úprav nepřímých daní. V lednové prognóze byl
vzhledem k nejistotě ohledně rozsahu a časování dosud neschválených úprav nepřímých daní zvolen
technický předpoklad nulových úprav těchto daní. Naopak dubnová prognóza předpoklad o růstu
nepřímých daní již obsahuje. V letošním roce dojde k akceleraci růstu spotřebitelských cen jak v
důsledku úprav nepřímých daní, tak v důsledku růstu cen potravin. Opačně bude působit pouze pomalé
uzavírání výstupové mezery. Úpravy nepřímých daní budou dominantním faktorem inflace i v roce 2004.
Podle současných představ ČNB o časování úprav nepřímých daní bude pokračující mírný růst inflace
přerušen skokovým zvýšením meziročního růstu cen v červenci 2004 a jeho následným poklesem v srpnu.
Ve druhé polovině roku 2004 by se inflace měla pohybovat okolo horního okraje cílového pásma.
Podrobnější pohled na strukturu budoucího inflačního pohybu naznačuje růst tzv. korigované inflace
(inflace po vyloučení vlivu regulovaných cen, administrativních zásahů a cen potravin) z hodnoty
1,5 % v březnu na hodnotu 2,5 % v prosinci letošního roku. Ceny potravin ve druhé polovině tohoto
roku a v průběhu roku 2004 přestanou být v důsledku růstu cen zemědělských výrobců faktorem
snižujícím inflaci a naopak začnou působit proinflačně. Dynamika regulovaných cen, posledního
klíčového segmentu inflace, v dubnu 2003 v důsledku růstu cen zemního plynu pro domácnosti vzroste
z březnových -0,8 % na 1,3 %. V průběhu roku 2003 se meziroční tempo růstu regulovaných cen bude
postupně zvyšovat až na prosincových 3,7 %. Prognóza předpovídá v průběhu letošního roku postupné
urychlování meziročního růstu HDP až na hodnotu 3,5 % ve čtvrtém čtvrtletí. Na celkovém ekonomickém
růstu ve výši 2,5 % v roce 2003 se bude největší měrou podílet postupné zlepšování čistých vývozů a
hrubá tvorba fixních investic. Vzhledem ke zpomalení růstu spotřeby domácností v důsledku dopadu
růstu nepřímých daní na reálné příjmy domácností a vzhledem k meziročnímu poklesu spotřeby vlády v
důsledku reformy veřejných financí zůstane růst HDP na úrovni 2,5 %. K uzavření výstupové mezery
dojde zhruba v polovině roku 2005. S předpoklady a vyzněním základního scénáře prognózy, založenými
na informacích dostupných v době tvorby prognózy, je konzistentní přibližná stabilita úrokových
sazeb v nejbližších měsících a jejich mírný nárůst v dalším období. Rozhodnutí Bankovní rady z 24.
dubna 2003 ponechat úrokové sazby na stávající úrovni vycházelo z popsané prognózy a z diskuse
rizik budoucího ekonomického vývoje. Průběh diskuse a vznesené argumenty jsou zachyceny v Zápise z
jednání Bankovní rady, který vychází pravidelně 12 dní po měnovém jednání Bankovní rady.
Mezera výstupu se bude uzavírat
Současná úroveň mezery výstupu je odhadnuta na -2,3 %. Za stagnací HDP vůči potenciálu stojí
především oslabování zahraniční poptávky a zpožděný nepříznivý vliv silného kurzu koruny. Mezera
výstupu by se podle prognózy měla začít uzavírat již ve druhém čtvrtletí kvůli uvolnění měnových
podmínek prostřednictvím oslabení průměrného kurzu v prvním čtvrtletí. K uzavírání mezery by v
následujících čtvrtletích měla přispět i úroková složka měnových podmínek prostřednictvím poklesu
reálných úrokových sazeb v důsledku růstu inflačních očekávání. Výstupová mezera by se měla uzavřít
v polovině roku 2005. Oproti lednové prognóze byla výstupová mezera i prognóza růstu přehodnocena
směrem dolů.
Odklad zahraničního oživení
Prognóza opět přehodnotila na základě údajů z Consensus Forecasts zahraniční hospodářský
vývoj směrem dolů a posunula oživení německé ekonomiky až na rok 2004. V důsledku růstu ceny ropy
byl předpokládaný růst cen německých průmyslových výrobců revidován směrem vzhůru na 1,3 %. Pro rok
2004 dochází v souladu s přehodnocením ekonomické aktivity ke snížení dynamiky obou cenových
indexů, a to na 1,2% růst v případě spotřebitelských cen a na 1% růst v případě cen průmyslových
výrobců. Prognóza předpokládá pokles ceny uralské ropy z hodnoty okolo 25 USD/barel ve druhém
čtvrtletí 2003 pod hodnotu 23 USD/barel ve čtvrtém čtvrtletí. V dalším období je předpokládána
stabilita ceny ropy na této úrovni.
Kurz koruny byl stabilní
Kurz koruny vůči euru byl i přes zvýšenou geopolitickou nejistotu v prvních třech měsících
roku stabilní. Jeho hodnoty se pohybovaly v relativně úzkém pásmu 31,3-32,0 CZK/EUR. Posilování
eura vůči dolaru se promítlo do mírného posílení kurzu koruny vůči dolaru. Prognóza budoucího
vývoje kurzu koruny předpokládá stabilitu tuzemské měny po celý zbytek letošního roku a jeho
pozvolnou apreciaci v roce 2004. Nominální devizový kurz by se tak v průběhu letošního roku měl
pohybovat zhruba na úrovni průměru v prvním čtvrtletí. Reálný efektivní kurz v průběhu posledních
měsíců oslabuje především v důsledku záporného rozdílu mezi tempem růstu domácí a zahraniční
inflace.
Vliv nepřímých daní na inflační prognózu
Primární cenové dopady růstu nepřímých daní patří k výjimkám z plnění inflačního cíle. To
znamená, že Česká národní banka na ně nereaguje zvýšením sazeb, přestože vychylují inflaci v
horizontu nejúčinnější transmise z cíle. Centrální banka reaguje až na případné sekundární dopady
úprav nepřímých daní. Technicky to znamená, že ČNB hodnotí budoucí cenový vývoj za předpokladu, že
jsou z něho vyjmuty primární dopady změn nepřímých daní - viz prognózu inflace bez primárních
dopadů změn nepřímých daní. Stabilní inflační očekávání finančních trhů na úrovni inflačního cíle
potvrzují, že o pouze přechodném dopadu změn nepřímých daní jsou přesvědčeny i finanční trhy.