(Ekonom 7.8.2003 strana 54, rubrika: Konjunktura - prognóza ČNB)
Na základě nové prognózy ekonomiky centrální banka snížila úrokové sazby na dvě procenta.
Česká národní banka (ČNB) na konci července snížila klíčovou úrokovou sazbu o čtvrt
procentního bodu na úroveň eurozóny - 2 procenta. Ke změně úrokových sazeb vedl bankovní radu
především nový pohled na budoucí vývoj ekonomiky, prezentovaný v červencové prognóze ČNB. Jaké jsou
předpoklady a vyznění nové prognózy? Prognózy vývoje malé otevřené ekonomiky, české nevyjímaje,
jsou do značné míry ovlivněny přijatými předpoklady o budoucím vývoji vnějšího prostředí. V případě
prognózy ČNB je vnější prostředí popsáno budoucím vývojem zahraniční poptávky, zahraničních
cenových indexů, cen energetických surovin a kurzu dolaru vůči euru. V červenci opět došlo k
přehodnocení budoucího růstu zahraniční poptávky, reprezentované německou ekonomikou, směrem dolů.
Prognóza je založena na předpokladu stagnace německé ekonomiky v letošním roce a jejího mírného
růstu ve výši 1,5 % v roce 2004. V souladu s tím došlo i ke snížení předpokládaného růstu cen v
SRN. Průměrná cena uralské ropy by podle prognózy měla v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku
dosáhnout zhruba 24 USD/barel a poté postupně klesat až pod hladinu 22 USD za barel na konci roku
2004. Uvedené vnější faktory působí v nové prognóze ve srovnání s poslední čtvrtletní prognózou z
dubna 2003 protiinflačně. Neméně významným faktorem inflace je devizový kurz koruny. Červencová
prognóza předpokládá postupné snižování tempa rovnovážné reálné apreciace kurzu koruny ze
současných 3,5 % na zhruba 2 % koncem roku 2004. Tomuto předpokladu odpovídá stabilita kurzu koruny
zhruba na úrovni 31,50 CZK/EUR až do konce roku 2004. Prognóza nadále předpokládá realizaci reformy
veřejných financí v příštím roce. Výchozím předpokladem prognózy je deficit veřejných rozpočtů bez
zdrojů z privatizace a dotací transformačním institucím v letošním roce ve výši 4,8 % HDP a v roce
2004 ve výši 4,5 % HDP. Konsolidace veřejných financí by podle dosavadních informací měla být
dosažena aktivními opatřeními na příjmové i výdajové straně s důrazem na opatření na straně výdajů.
Předpokládaný vývoj inflace ve zbytku letošního roku byl ve srovnání s předchozí (tj. dubnovou)
prognózou přehodnocen směrem dolů. Na tomto přehodnocení se podílely tři skupiny faktorů. V menší
míře to byly zmíněné nové předpoklady o vývoji vnějšího prostředí. Hlavním důvodem snížení predikce
však jsou domácí faktory: mezi nimi zejména změna předpokladů ohledně úprav nepřímých daní a
zvětšující se a již dlouhodobě působící záporná mezera výstupu, která výrazně tlumí cenový růst. U
předpokladů ohledně úprav nepřímých daní dochází k posunu jejich časování (z roku 2003 do roku
2004) a ke změně jejich struktury (opuštění předpokladu o přeřazení služeb v pohostinství a
ubytování do vyšší sazby DPH). Dezinflační působení záporné mezery výstupu se promítá zejména do
snížení predikce korigované inflace bez pohonných hmot, tj. spotřebitelské inflace očištěné o vliv
administrativních cenových úprav, pohybů cen potravin a energií. Pokud jde o průběh predikce
inflace, dojde ve zbytku roku 2003 k mírnému růstu cen, který by na konci roku měl dosáhnout
0,7-1,4 % meziročně. V lednu 2004 dojde ke skokovému růstu cen v důsledku úprav nepřímých daní. V
dalším průběhu roku 2004 prognóza předpokládá postupný nárůst inflace daný odezněním dezinflačního
působení vnějších faktorů, postupným růstem ekonomické aktivity a dalšími úpravami nepřímých daní
těsně před vstupem ČR do EU. Inflace by se tak v horizontu nejúčinnější transmise měla pohybovat
okolo středu cílového pásma. Prognóza předpovídá v průběhu letošního roku postupné urychlování
meziročního růstu HDP, za celý rok 2003 je očekáván růst HDP na úrovni 2,1-2,9 %. Společně se
spotřebou vlády zůstává hlavním tahounem růstu spotřeba domácností, jejíž dynamika je dána vysokými
tempy růstu reálných disponibilních příjmů. Růst HDP bude naopak tlumen poklesem investic, který
odráží pokračující odkládání hospodářského oživení ve světě a přetrvávající rozpačitý vývoj
podnikatelské důvěry. Kladný příspěvek čistého vývozu k růstu HDP bude důsledkem uvolnění kurzové
složky měnových podmínek i rostoucí necenové konkurenceschopnosti ekonomiky. Pro rok 2004 prognóza
předpokládá mírné urychlení růstu HDP na úroveň 2,1-3,8 %. Toto urychlení hospodářského růstu bude
do značné míry dáno přechodem investic od poklesu v roce 2003 k růstu ve výši zhruba 4,5 % v roce
2004. Růst investic bude nastartován uvolněním kurzové i úrokové složky měnových podmínek a
podpořen postupným oživením v zahraničí. K uzavření výstupové mezery dojde zhruba v polovině roku
2005. S předpoklady a vyzněním základního scénáře prognózy, založenými na informacích dostupných v
době tvorby prognózy, je konzistentní postupný pokles úrokových sazeb do konce roku 2003 a jejich
stabilita v průběhu následujícího roku. Rozhodnutí bankovní rady z 31. července 2003 snížit úrokové
sazby o 0,25 procentního bodu na 2 % vycházelo z popsané prognózy a z diskuse rizik budoucího
ekonomického vývoje. Při jednání bankovní rady byly kromě výše popsaného základního scénáře
prognózy zmíněny i alternativní scénáře zohledňující nejistotu ohledně působení devizového kurzu na
ekonomickou aktivitu a nejistotu ohledně skutečné výše inflačních očekávání ekonomických subjektů.
HDP poroste pozvolně
Stávající mezeru výstupu (tj. odchylku HDP oproti potenciálu) ČNB odhaduje na -2,3 %. Za
jejím prohlubováním v posledních měsících stojí především postupné oslabování zahraniční poptávky a
zpožděný nepříznivý vliv silného kurzu koruny z minulého roku. Odchylka reálného HDP od potenciální
výkonnosti ekonomiky by měla podle současné prognózy až do poloviny roku 2004 stagnovat. Důvodem je
protichůdné působení utlumené zahraniční poptávky a uvolněných měnových podmínek. Postupné
hospodářské oživování v zahraničí a uvolněné měnové podmínky povedou podle prognózy od druhé
poloviny roku 2004 k postupnému uzavírání mezery výstupu. S tímto vývojem je konzistentní růst HDP
v roce 2003 o 2,1-2,9 % a v roce 2004 o 2,1-3,8 %.
Zahraniční oživení se odkládá
Tempo hospodářského růstu Německa se zpomalí více, než se čekalo. Vyplývá to z údajů
Consensus Forecasts, které shrnují předpovědi celé řady zahraničních analytických týmů. Podle
těchto předpovědí by německá ekonomika měla v letošním roce stagnovat a v příštím roce růst tempem
1,5 procenta. V souladu s absencí poptávkových tlaků v německé ekonomice byl snížen jak růst cen
průmyslových výrobců (na 0,8 % v roce 2004), tak spotřebitelských cen v Německu (na 1,0 % v roce
2004). Předpoklady o vývoji cen ropy se od poslední prognózy nezměnily. Cena uralské ropy podle
současných předpovědí zůstane mírně pod 24 USD/barel, na konci příštího roku se očekává postupný
pokles k úrovni 22 USD/barel.
Kurz koruny byl stabilní
Kurz koruny vůči euru byl ve druhém čtvrtletí tohoto roku stabilní. Pohyboval se v úzkém
pásmu 31,20-31,80 CZK/EUR. Posilování eura vůči dolaru se však promítlo do posílení kurzu koruny
vůči dolaru. Měna se ve druhém čtvrtletí pohybovala v rozmezí 26,40-29,80 CZK/USD. I přes stabilitu
nominálního kurzu reálný efektivní kurz v posledních měsících posílil v důsledku nižší domácí
inflace než zahraniční. Prognóza budoucího vývoje ekonomiky předpokládá stabilitu kurzu v průběhu
celého roku 2004. Nominální kurz by se měl pohybovat zhruba na úrovni průměru prvního pololetí
tohoto roku, to je kolem hodnoty 31,50 koruny za jedno euro, což představuje mírné zhodnocení
oproti současnému stavu.
Očekávání se shodují s inflačním cílem
Inflace se v prvním pololetí držela na historicky nízkých úrovních. Přesto jsou veškerá
inflační očekávání finančních trhů, domácností i firem podle dosavadních průzkumů relativně vysoká
a odpovídají inflačnímu cíli. Zároveň jsou inflační očekávání na úrovni inflační prognózy centrální
banky, která zahrnuje i omezený sekundární dopad úprav nepřímých daní. Tvar výnosové křivky
peněžního trhu před měnovým zasedáním bankovní rady na konci července 2003 naznačoval, že trh
převážně očekával zachování úrokových sazeb na stávající úrovni, a to po celý zbytek letošního
roku. Po zveřejnění rozhodnutí snížit repo klesly v odpovídajícím rozsahu i všechny sazby na
peněžním trhu.