Přemysl Souček (Pražský deník 29.12.2008 strana 25, rubrika: Moje peníze - rozhovor)
Podle viceguvernéra České národní banky Tomáše Hampla budou i v roce 2009 zahraniční dovolené pro Čechy levné, případně ještě levnější. A finanční krize se v tuzemsku neprojeví zvlášť dramaticky.
Česká národní banka (ČNB)mána starosti péči o českou měnu. Dohlíží na její stabilitu, řídí oběh peněz, spadá pod ni i kontrola bankovního sektoru, kapitálových trhů a pojišťovnictví. Otom, jaký byl z pohledu ČNBkončící rok a jaký by měl být ten nadcházející, se Deník ptal jejího viceguvernéra Tomáše Hampla.
Rok 2008 – období rychlého růstu
* Rok 2008 byl rokem dosud nejsilnější koruny. Je silná koruna pro Čechy v celkovém součtu dobrá, nebo špatná?
Jak pro koho. Pro české turisty v zahraničí je silná koruna dobrá, pro exportéry naopak. Pro klidný vývoj ekonomiky jako celku je ale nejlepší pozvolné postupné posilování kurzu, čili ani příliš silná, ani příliš slabá koruna.
* Proč vlastně koruna tak posílila?
Koruna celkově od počátku letošního roku posílila proti euru o zhruba 70 haléřů a „umazala“ tak většinu zisků z první poloviny roku. Vposledních měsících se kurz koruny hodně kývá sem a tam, což souvisí s probíhající celosvětovou finanční krizí. Oproti některým jiným měnámve středoevropském regionu, jako je třeba maďarský forint, jsou však tyto výkyvy menší. Pokud jde o poměrně výrazné a nebývalé posílení v první polovině roku, to bylo především způsobeno tím, že světoví investoři hledali v době šířící se finanční krize „bezpečné přístavy“ pro své peníze. Měnadlouhodobě stabilní a klidné české ekonomiky byla pro mnohé jedním z takových přístavů. Ale jak říkám, ve druhé polovině roku se neudržitelné posilování zbrzdilo, koruna se „uklidnila“.
* Co může naopak vyvolat pád jejího kurzu?
Pád kurzu by nastal v případě, že by zahraniční investoři a lidé, kteří mají peníze v českých firmách a bankách, najednou začali mít dojem, že česká ekonomika se řítí do propasti, a že o své peníze přijdou. Pak by začali své peníze z Česka stahovat a prodávat koruny ve velkém. Takový vývoj je ale v tuto chvíli velmi nepravděpodobný, protože česká ekonomika před sebou žádnou hlubokou propast nemá. Jen pojedeme pomaleji a po trochu hrbolatější silnici.
* Ekonomicky se Česku podle ČNB letos spíš dařilo, nebo nedařilo? Čím to bylo způsobené?
Letos jsme ještě zažívali příjemné časy rychlého růstu a nízké nezaměstnanosti. Když to hodně zjednoduším, české ekonomice se v posledních letech dařilo hlavně díky rostoucímu zájmu o české výrobky a služby v zahraničí a silné domácí poptávce. Mámeza sebou tři či čtyři zlaté roky, teď nás dočasně čekají horší měsíce.
* Pojem finanční krize se objevuje všude. Je to něco, s čím se dalo počítat (část ekonomického cyklu), nebo to opravdu přišlo nečekaně? Neměli jste vy a ostatní centrální banky žádné varující signály s předstihem?
Určitá mračna se zejména na americkém trhu s bydlením stahovala už delší dobu. Nikdo ale netušil, kdy přesně bouřka přijde a hlavně že bude tak dlouhá a silná. Platí zcela obecně, že překvapení se nedají předvídat, proto jsou to překvapení. Opravých příčinách krize se stále diskutuje, ale jednou z nich nepochybně bylo příliš mnoho peněz v ekonomice, převyšující množství statků a služeb, které se za ně daly v daném okamžiku koupit, nebo na něž se dalo půjčit. S tím souviselo podcenění rizika na straně některých institucí ve finančním sektoru, které s touto záplavou peněz manipulovaly a měly za to, že jich budou mít dost navěky.
* V čem vlastně v současnosti ona finanční krize spočívá? Jde o krizi likvidity? Nebo dokonce o hodnotu peněz?
Vminulých letech řada bank půjčila peníze domácnostem, firmám nebo jiným bankám, které – jak se následně ukázalo – nebyly schopny tyto úvěry splácet. Aprotože v dnešní době si banky půjčují navzájem bez ohledu na státní hranice, ty nesplácené úvěry se jako nákaza šíří z jednoho státu do druhého.
* Velmi brzy po tom, co padly americké investiční banky, už začaly české automobilové firmy hlásit snížení výroby. Nebyla to v tu chvíli bohapustá výmluva?
Do detailů hospodaření jednotlivých automobilek nevidím, takže na takto formulovanou otázkuneumímodpovědět. Jisté ale je, že zpomalení poptávky ve světě bude mít nepochybně vliv nejen na producenty aut, ale i na výrobce v mnoha dalších oborech. Otom není sporu.
* Sklárny a textilky se dožadovaly podpory, byť za jejich problémy krize nemohla. Není to s automobilkami podobné? Například to vypadá, že by jim Unie mohla dát levné úvěry na financování vývoje ekologických aut. Přitom před půl rokem se o tom automobilkám nemohlo ani zdát.
To je otázka spíše na politiky než na centrálního bankéře. Osobně si myslím, že s podporou z veřejných zdrojů je třeba nakládat velmi šetrně a používat ji jen jako krajní řešení k odvrácení větších škod. Ona totiž veřejná kasa žádné vlastní peníze nemá, vše, co utratí, musí nejdříve vybrat od dnešních daňových poplatníků nebo prostřednictvím dluhů od jejich dětí.
* Média na předních stranách publikují informace o slevách na prodej bytů nebo domů, aby dovozovaly, že krize už dopadla i na realitní sektor. Developeři to však po většině odmítají. Kdo má podle vás pravdu?
Jestliže krize vznikla na americkém trhu s bydlením, bylo by jedině přirozené, kdyby poptávka po nemovitostech klesla i jinde ve světě. Pozorujeme to ve Velké Británii, ve Španělsku, v Pobaltí. Nedivil bych se, kdyby tato vlna opatrnosti dorazila i k nám. Načeském realitním trhu ale nečekám žádné velké otřesy, což neznamená, že nemůže dojít k většímu či menšímu snížení cen, které se ale nemusí týkat každé nemovitosti či každé lokality.
* Pro nezasvěcence to vypadá, jako že je krize úplně všude, nebo že se na ni skoro všichni vymlouvají. Jak to je ve skutečnosti?
Vřadě zemí světa skutečně dochází k ochlazení ekonomiky v rozsahu, který tam nezažili posledních několik desetiletí. Je to vidět v oficiálních makroekonomických datech, nejde jen o nějaké vymlouvání. Nadruhé straně ale nepochybuji, že se na této vlně špatné nálady budou chtít mnozí svézt a urvat ze záchranných balíčků co největší sousto. To je bohužel též důsledek krize.
* Vlády se snaží obrovskými finančními částkami pomoci svým ekonomikám. Je to opravdu nutné? Není to plýtvání?
Mámobavu, že v řadě zemí jde skutečně do značné míry o plýtvání. Adocela mi v tomto lahodí střízlivý a rozumný přístup, který volí česká vláda k nedávným evropským iniciativám– ať už šlo o nesmyslně vysoké garance bankovních vkladů nebo razantní zvyšování schodků státních rozpočtů s cílem pomoci daným ekonomikám. Vtéto střízlivosti stojí Česko spolu s Německemnebo třeba Polskem proti „rozhazovačům“ v čele s Francií.
Rok 2009 – není třeba panikařit
* Jaká je na příští rok prognóza vývoje kurzu koruny? Můžeme se opět těšit na levné dovolené v zahraničí? Jakou očekáváte v příštím roce inflaci?
Kurz by v příštím roce měl posilovat, i když zdaleka ne tak rychle jako v posledních dvou letech. Podrobnější prognóza bude zveřejněna na začátku února. Každopádně však v těchto rozkolísaných dobách platí, že každá prognóza – a nejvíc prognóza kurzu – je zatížena velkou dávkou nejistoty. Inflace by v roce 2009 měla klesnout pod tři procenta a pak se pohybovat poblíž hladiny dvou procent. Dovolené v zahraničí budou asi pro nás nadále čím dál levnější, ale je otázka, jestli některým z nás tuto radost nezkazí například zvýšená nejistota ohledně zaměstnaní.
* Všichni straší dopady finanční krize na Česko. Co čeká ČNB a jak se to projeví pro běžné občany?
Krize knámjistě dorazí, ale ve „zředěné“ podobě přes slábnoucí poptávku po českých vývozech, nízký růst a vyšší nezaměstnanost. Naopak finanční sektor je na evropské poměry zdravý a stabilní. Takže není potřeba sýčkovat.
* Jsou v souvislosti s krizí nějaká výrazně riziková povolání, nebo oblasti podnikání?
Mám-li mluvit o dopadech v zemích, kde jde skutečně do tuhého, tak samozřejmě první na ráně byli a jsou zaměstnanci finančních institucí. Z oblastí nefinančního podnikání je nebo bude hodně zasaženo stavebnictví a developerství, tedy investice do výstavby domů. Protože banky jsou dnes velmi opatrné při poskytování úvěrů, obecně lze čekat, že budou hodně zasažena zejména ta odvětví, kde odběratelé nakupují přes úvěr.
* Je rok 2009 vhodný pro založení živnosti nebo firmy? Dá se krize využít pro úspěšný start podnikání?
Včeských podmínkách nevidím velký důvod rozlišovat mezi letoškem, rokem 2009 a jinými roky. Je pravda, že rok 2009 bude ve znamení výrazného zpomalení růstu, ale nebude to tak dramatické, aby dobrý podnikatelský nápad neměl šanci na úspěch. V některých sektorech možná právě naopak.
* Jak může běžný člověk omezit dopady krize na sebe a svou rodinu?
Vzhledem k tomu, že do Česka krize přichází jen ve ztlumené podobě, je důležité tváří v tvář vypjatým novinovým titulkůma zprávám ze zahraničí zachovat chladnou hlavu a nepodléhat panice. Přemýšlet o rodinných financích, tedy dluzích a výdajích, je nutné vždy, v čase ekonomického útlumu samozřejmě o to více.
* Jaké investice jsou v příštím roce vhodné pro lidi s průměrným, případně podprůměrným příjmem?
Bohužel vzhledem ke své pozici vČNBpodobné rady či doporučení dávat nemohu.
* Jak mohou dopady krize omezit střední a malé firmy, případně živnostníky?
Krize přijde do Čech zejména přes vývoz, což je doména spíše větších firem. Malé a střední firmy tedy krizi pocítí tlak coby dodavatelé exportních firem. Mohoutaké mít určité potíže při získávání úvěrů od bank, které nyní žijí v obavě, zda nějaké příznaky té nákazy nesplácení nedorazí ze zahraničí i k nim.
* Myslíte si, že může dojít k problémůmv realitním sektoru? Média o tom často spekulují?. Co by je způsobilo a jak mohou být velké?
Jak už jsem se zmínil výše, na českém trhu realit a v oboru hypotečních úvěrů nevidím žádné masivní nerovnováhy nebo bubliny. Poptávka po bytech a domech nicméně jistě oslabuje a zároveň banky jsou opatrnější než dříve v poskytování úvěrů developerůma zřejmě i při poskytování hypoték. Takže jisté ochlazení pozorujeme a budeme ještě nějakou dobu pozorovat. S problémy realitního trhu v některých jiných zemích se to ale vůbec nedá srovnat.
* Může v roce 2009 ČR nějak nahradit výpadky, které způsobí nižší zisky automobilového průmyslu?
Automobilový průmysl včetně různých na něj těsně navázaných dodavatelů je jistě významnou částí české ekonomiky a jejího vývozu. Zhoršení situace, které v tomto oboru pozorujeme, se tedy jistě v číslech za celou ekonomiku projeví. Ale určité potíže nejspíš nastanou i v jiných sektorech. Tyto výpadky stěží lze v krátkém čase jakkoli nahradit. Právě protoČNB předpovídá pro příští rok výrazné zpomalení růstu české ekonomiky jako celku.
Jak to bude se zavedením eura?
* Mluví se, byť zatím ne úplně konkrétně, o zavedení eura. Jaký je názor ČNB (spíš dřív, či později)?
Z hlediska principů uvažování o správném datu vČNB převažuje názor, že do eurozónymůžemebez obav vstoupit poté, co bude česká ekonomika v dobré kondici z hlediska dobře fungujícího trhu práce, do pořádku uvedených veřejných financí, příznivých podmínek pro vznik a zánik firem a dalšího pokroku v reálném dohánění západních sousedů. Dotlačit ekonomiku do této kondice není zjevně úplně politicky snadné a sama příprava na členství trvá minimálně tři roky. Takže se nyní bavímeo termínech nejdříve po roce 2012. Ataké musíme mít jistotu, že vyměňujeme horší měnuza lepší. Zdá se, že koruna zatím slouží ekonomice docela dobře.