Tomáš Holub (Ekonom 15.5.2008 strana 83, rubrika: peníze a burzy)
Vysoký nárůst cen na počátku roku zapříčinil souběh převážně dočasných vlivů.
FINANCE Počátkem letošního roku inflace poskočila nahoru, a to dokonce více, než se čekalo. Za vysokou inflací stojí souběh řady převážně dočasných vlivů. V březnu se již objevil první náznak obratu. Má tedy inflace již svůj vrchol za sebou? Jak rychle se bude vracet na nízké hodnoty, na něž jsme byli v minulosti zvyklí? Následující článek popisuje, jak na tyto otázky odpovídá nová prognóza ČNB a co to znamená pro výhled úrokových sazeb.
Nejen vliv státu Inflace v lednu letošního roku vzrostla na 7,5 %, nejvyšší hodnotu od roku 1998. Její zvýšení bylo do značné míry očekáváno, protože se na něm podílely dopředu ohlášené změny nepřímých daní a zvyšování regulovaných cen. Tyto státem ovlivněné cenové nárůsty přispívají k současné meziroční inflaci více než 4 procentními body.
Nejvýznamnější dopad má přitom zvýšení nižší sazby DPH z 5 na 9 %, zvýšení spotřební daně na tabák z loňského roku, zavedení poplatků ve zdravotnictví, pokračující deregulace nájemného a růst cen energií.
Pokud jde o vliv změny DPH, ten se již v prvních měsících letošního roku ve zvýšení cen potravin nijak citelně neprojevil. Potvrzuje se tak, že k jeho promítnutí do spotřebitelských cen z velké části došlo už na podzim loňského roku, kdy ceny potravin začaly růst vlivem zahraničních faktorů, a prodejci potravin si v rámci tohoto cenového skoku s předstihem »odpracovali« i vliv vyšší daně.
Při postupném zklidňování vývoje cen potravin se však našla jiná skupina tržních cen, která tentokrát překvapila směrem nahoru, a přispěla k vyššímu nárůstu inflace oproti prognóze ČNB. Šlo o tzv. »jádrovou inflaci«. Na jejím zvýšení se podílel především rychlejší růst cen v restauracích a tzv. imputované nájemné vlastníků bytů a domů odrážející zrychlující se růst cen stavebních prací.
Je však pravděpodobné, že za zrychlením »jádrové inflace« stojí i tlaky z domácí ekonomiky. Ta již tři roky v řadě rostla více než 6% tempem. Přestože za tímto růstem do značné míry stál vznik nových výrobních kapacit, HDP se dle odhadů ČNB dostal zhruba 2 % nad úroveň, která nevyvolává tlaky na rychlejší růst cen. V prostředí klesající nezaměstnanosti zrychlil i růst nominálních mezd, což potvrzují také první údaje za letošní rok.
Sestup z vrcholu I přesto je pravděpodobné, že inflace má svůj vrchol už za sebou. Náznakem této skutečnosti je i dubnové snížení na 6,8 %. Nyní by měl následovat další pozvolný pokles. Po odeznění většiny cenových šoků na přelomu let 2008 a 2009 inflace klesne pod 3% úroveň, resp. začne se postupně přibližovat 2% cíli ČNB platnému od roku 2010 (viz graf 1).
Na zpomalení růstu cen bude mimo jiné působit kurz koruny. Proti euru zpevnila meziročně o více než 10 %, proti americkému dolaje ru o více než 20 %. Přestože prognóza ČNB předpokládá mírnou korekci na slabší hodnoty kurzu a poté jen pozvolné další posilování, kurz koruny bude prostřednictvím dovozních cen tlačit na pokles inflace. Zkušenost z let 1998 a 2001–2002 ukazuje, že tento protiinflační vliv může být poměrně významný.
Silný kurz bude také jedním z faktorů zpomalení hospodářského růstu v ČR, spolu s vlivem úsporných rozpočtových opatření a zpomalením evropské ekonomiky v důsledku probíhajících finančních otřesů vyvolaných krizí na americkém trhu rizikových hypoték. Dle prognózy ČNB růst HDP zpomalí letos na 4,7 % a v příštím roce na 4 %. Nejcitelněji letos zvolní spotřeba domácností, a to zejména vlivem vyšší inflace, která převáží nad zrychlujícím se růstem mezd v soukromém sektoru. Inflační tlaky z domácí ekonomiky tak během letošního roku odezní a příští rok začnou inflaci naopak brzdit.
Výhled sazeb S touto prognózou je v souladu nejprve zhruba stabilita nominálních úrokových sazeb, následovaná poklesem ještě v roce 2008 a stabilitou v roce 2009 (viz graf 2). Bankovní rada ČNB na svém zasedání 7. května rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni.
Uvedený výhled sazeb se oproti předchozí prognóze ČNB téměř nezměnil. To však neznamená, že není obestřen výraznou nejistotou. Ta je spojena zejména s nebezpečím, že se aktuálně vysoká inflace přelije do inflačních očekávání a mzdového růstu, s budoucím vývojem kurzu koruny i s nejasnou silou dopadů americké hypoteční krize do evropské ekonomiky. Úrokové sazby se proto mohou v budoucnu vyvíjet jinak, než ukazuje nová prognóza ČNB, založená na nyní dostupných informacích.
2 procenta inflační cíl ČNB od roku 2010.