Tomáš Holub (Ekonom 14.2.2008 str. 68, rubrika Peníze)
Růst cen se nachází na nevídaných hodnotách. Na druhou stranu bude proti němu tlačit kurz koruny, která rekordně posílila.
Silná koruna a zpomalení zahraniční poptávky vyvolané problémy na finančních trzích budou hlavními faktory, které budou v letošním roce zpomalovat rychlý růst cen.
Dražší potraviny. S trochou nadsázky se dá říci, že se inflace koncem loňského roku pohybovala vzhůru nebývale hladce, jako po másle. K máslu je však nutno přidat ještě mléko, sýry, pečivo, pivo a řadu dalších potravin a nápojů, jejichž ceny se zvýšily. A také pohonné hmoty, které zdražily v důsledku zvýšení světových cen ropy na rekordní hodnoty. Inflace tak v prosinci dosáhla 5,4 %.
Růst cen potravin nastartovaly zahraniční vlivy, zejména celosvětově nízká úroda obilí a rostoucí poptávka. V ČR však potraviny zdražily o něco více než v okolních zemích. Je pravděpodobné, že výrobci a prodejci využili cenový skok k tomu, aby do něj částečně »skryli« i růst cen potravin spojený se zvýšením sazby DPH z 5 % na 9 % od ledna 2008. Lednový nárůst cen potravin pak byl menší, než by odpovídalo zvýšení daně. Přesto však inflace v lednu dále poskočila vzhůru (na 7,5 %), když se v ní vedle změny daní projevilo též výrazné zvýšení regulovaných cen (včetně zavedení poplatků ve zdravotnictví) i tzv. jádrové inflace.
Vyloučit nelze ani hypotézu, že k rychlému růstu cen přispěla alespoň dílem i vysoká poptávka. Ekonomika již tři roky v řadě roste tempem kolem 6 % a podle odhadů ČNB se nachází zhruba o 1,3 % nad úrovní, která nevyvolává tlak na růst cen. Loni se velmi rychle zvyšovala domácí poptávka a v jejím rámci zejména spotřeba domácností, podporovaná poklesem nezaměstnanosti a rychlým růstem mezd i sociálních dávek. To je prostředí, v němž se nákladové i daňové šoky promítají do cen snáze než v obdobích ekonomického útlumu.
Příští rok na cíli. Po zrychlení počátkem roku se inflace dočasně ustálí na vysokých hodnotách.
Bude se nacházet výrazně nad horní hranou pásma, které si kolem svého cíle stanovila stapady ČNB, a to i po očištění o primární dohranou změn nepřímých daní, od kterých měnová politika odhlíží. Takto vysoká inflace vyvolá tlaky na rychlejší růst mezd, který by měl v soukromém sektoru letos dosáhnout zhruba 9 %. I tak ale růst reálných mezd zpomalí a spolu s ním se výrazně zmírní doposud svižný růst spotřeby domácností. Na zpomalení růstu české ekonomiky (letos mírně nad 4 %, příští rok lehce nad 4,5 %) bude působit i méně příznivý vývoj zahraniční poptávky, ovlivněný problémy na světových finančních trzích, posílení kurzu koruny a úsporná opatření v rámci reformy veřejných financí. Stávající tlaky z reálné ekonomiky tak rychle odezní a budou vystřídány tlaky na snížení inflace. Ty budou podpořeny i poklesem dovozních cen vyvolaných sílící korunou. Naplní-li se zároveň předpoklad nové prognózy ČNB, že celkově vysoká inflace nevyvolá cenovou nákazu, měla by se jádrová inflace – přes své zvýšení pozorované v lednu – udržet na poměrně nízkých hodnotách.
To umožní výrazný propad inflace na přelomu let 2008 a 2009, kdy odezní vliv loňského zdražení potravin i letošního růstu regulovaných cen a daní. Inflace se tak v příštím roce sníží zpět k 3% cíli ČNB, resp. by se měla postupně dostat až pod něj, a vytvořit tak příznivé podmínky pro plnění nového 2% cíle od roku 2010 (viz graf 1).
Obrat ještě letos? S touto prognózou je v souladu mírný nárůst nominálních úrokových sazeb, následovaný poklesem ještě v roce 2008. V roce 2009 je prognózována zhruba jejich stabilita. Výhled úrokových sazeb ČNB je znázorněn ve »vějířovém« grafu 2. Podle něj existuje poměrně vysoká (zhruba 70%) pravděpodobnost, že po únorovém zvýšení repo sazby na 3,75 % jsou úrokové sazby blízko svého vrcholu a ještě do konce letošního roku by mohly opět klesnout.
Tento výhled je však nutno brát obezřetně, nejedná se o žádný závazek ČNB. Spíše naopak, nejistota je nyní větší než obvykle. Významným rizikem je zejména možnost průsaku pozorovaných cenových šoků do dosud nízké »jádrové« inflace. Alternativní scénář prognózy zpracovaný ČNB ukazuje, že tento průsak by si zřejmě vyžádal ještě další postupný růst úrokových sazeb v průběhu roku 2008, a teprve poté jejich pozvolný pokles. Na možnost řady překvapení v letošním roce ukazuje i dosavadní vývoj kurzu koruny, nečekaně vysoká inflace v lednu, nejistoty ohledně dalšího vývoje cen potravin a problémy světové ekonomiky nutící americkou centrální banku Fed k rychlému snižování úrokových sazeb.
7,5 % byla lednová inflace. Kromě změny daní se v ní projevilo i zvýšení regulovaných cen.
Autor je ředitelem sekce měnové a statistiky ČNB