Olga Skalková (Hospodářské noviny 19.6.2013 strana 14, rubrika Česko)
Bublina na tuzemském trhu nemovitostí zatím nehrozí. Pokud by takové riziko rostlo, má centrální banka v ruce nástroje, jak zasáhnout, říká viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, který odpovídá za dohled nad bankami.
* HN: Zpráva o finanční stabilitě identifikuje úvěry na nemovitosti jako jedno z potenciálních rizik. ČNB zároveň pro nejbližší období předpokládá stagnaci nebo i mírný pokles cen realit. Proč je úvěrování nemovitostí z pohledu finanční stability tak důležité?
Trh nemovitostí i úvěrování tohoto trhu má tendenci silně procyklicky reagovat na makroekonomický vývoj. V současnosti, kdy je ekonomika v recesi a čisté disponibilní příjmy domácností stagnují, nadměrný růst úvěrů na bydlení a bublina v cenách nemovitostí nehrozí. V momentě, kdy dojde k ekonomickému oživení, se ale situace může poměrně rychle změnit. Obnovený optimismus a realizace odložených nákupů nových bytů z předcházejících let by mohly vytvořit zárodek úvěrového a cenového boomu. Zatím to nevidíme. Ale pracujeme na tom, abychom v případě potřeby měli k dispozici dostatečné nástroje.
* HN: Výnosy z pronájmu nemovitostí začaly podle ČNB růst. Neobáváte se, že nízké úroky povedou k větším nákupům nemovitostí za účelem finanční investice?
Výnosy z pronájmu bytu se skutečně obecně dostaly nad výnosy alternativních aktiv i nad náklady úvěrů na bydlení. Investice do nemovitosti může být investory vnímána jako nízkoriziková a jako ochrana proti inflaci. Tomu může skutečně napomáhat zlevnění hypoték, relativní nedostatek nájemního bydlení a představa, že ceny bytů už níže nepůjdou. Ve Zprávě o finanční stabilitě ale upozorňujeme na to, že rizika horšího vývoje fundamentálních faktorů ovlivňujících ceny nemovitostí zůstávají značná. I různé scénáře dlouhodobějšího demografického vývoje můžou spíš tlačit ceny nemovitostí směrem dolů.
* HN: Jak by ČNB proti přehřátí nemovitostního trhu zasáhla?
Těch nástrojů je více. Některé jsou zaměřeny na nadměrný růst úvěrů a některé konkrétně na úvěry na bydlení. Nová regulace, kterou nedávno schválil Evropský parlament, nám umožní v případě identifikace úvěrového boomu nastavit takzvaný proticyklický kapitálový polštář. Ve Zprávě o finanční stabilitě nicméně jasně uvádíme, že v současných podmínkách snížené poptávky po úvěrech bychom jej nastavili na nulovou hodnotu. V okamžiku, kdy by došlo k silnému oživení na úvěrovém trhu, bychom však začali po bankách požadovat, aby úvěry na nemovitosti a development pokryly v rámci proticyklického polštáře dodatečným kapitálem. Celkově může kapitálový polštář na tento typ rizik dosáhnout úrovně až 2,5procentního bodu dodatečného kapitálu. To je jeden z možných nástrojů.
* HN: Zavedli byste například i limit, který by bankám dovolil úvěrovat jen do určité výše hodnoty zastavené nemovitosti?
Touto možností se rovněž zabýváme. Domnívám se, že kdybychom začali identifikovat zárodky boomu na trhu nemovitostí, tak by bylo namístě zavedení takového stropu zvážit. V řadě zemí tento nástroj regulátoři používají a některé evropské země zvažují jeho zavedení nebo zpřísnění stávajících stropů. Nový evropský regulatorní balík kapitálové přiměřenosti, takzvaný CRD IV, nám rovněž umožní předepsat bankám vyšší rizikovou váhu na nemovitostní úvěry. To by se promítlo do vyšších kapitálových požadavků na příslušné úvěrové expozice. Ale opět chci zdůraznit, že v tuto chvíli pro takové opatření není bezprostřední důvod. Zatím se podle mne spíše potýkáme s dopady předchozí krize než se vznikem nějaké budoucí bubliny na trhu nemovitostí.
* HN: Někteří vaši kolegové v poslední době říkají, že Česko se dostává z recese. Přitom ČNB ve Zprávě o finanční stabilitě spatřuje největší riziko pro tuzemský finanční sektor právě v pokračující, nebo dokonce prohlubující se recesi. Z čeho tyto vaše obavy pramení?
Zpráva o finanční stabilitě a výsledky zátěžových testů v ní obsažené pracují se dvěma typy scénářů. Prvním je standardně základní scénář, který vychází z aktuální makroekonomické prognózy ČNB a zachycuje vývoj, který považujeme za nejpravděpodobnější. Tento scénář počítá s tím, že česká ekonomika se v dalších čtvrtletích postupně z recese dostane. V tomto smyslu vidíme určité signály – například výsledek exportu za duben –, že ekonomika se může začít odrážet ode dna. Kromě toho pracujeme se zátěžovými scénáři, zaměřujícími se na velmi nepříznivý vývoj, který však nelze vyloučit. Letošní Zpráva o finanční stabilitě pracuje se scénářem ‚vleklé deprese‘, který předpokládá dlouhou a hlubokou hospodářskou recesi. Podstatné je to, že finanční sektor by měl být schopen ustát i takový vývoj.
* HN: Trvá stále možnost, že ČNB ve druhém pololetí přistoupí k přímým měnovým intervencím s cílem oslabit korunu?
Jsem velmi opatrný činit rychlé závěry o konci hospodářské recese v naší ekonomice. Přílišný optimismus by mohl nastartovat neadekvátní posilování koruny, což by oživení ekonomiky jenom oddálilo. Já osobně jsem v případě potřeby stabilizace inflačních očekávání a udržení nízkoinflačního a stabilního hospodářského vývoje připraven podpořit použití dalšího nástroje měnové politiky, kterým devizové intervence nepochybně jsou.
* HN: Šéf UniCredit Bank Jiří Kunert vyjádřil začátkem roku obavy, že kvůli přebytku peněz budou muset banky znovu více investovat v zahraničí. Co o tom soudíte?
České banky investují především do domácích vládních dluhopisů. Celkově mají 17 procent svých aktiv právě v českých státních obligacích, zatímco průměr v eurozóně je pět procent. Je to primárně důsledek specifické situace, kdy tuzemský bankovní sektor disponuje velkým objemem vkladů v relaci s nízkou poptávkou po úvěrech. Banky samozřejmě hledají další investiční příležitosti včetně zahraničních dluhopisů. ČNB sleduje vývoj těchto zahraničních expozic a jak jsou rizika s nimi spojená v bankách řízena.
* HN: Zpráva ČNB upozorňuje na problémy sektoru družstevních záložen – podíl úvěrů v selhání je dvojnásobný oproti bankám. Navrhovaná nová legislativa ale po záložnách požaduje mimo jiné navýšit odvody do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Nepovede to kampeličky k ještě rizikovějšímu úvěrování?
Situace v tomto sektoru skutečně uspokojivá není. Družstevní záložny mají dlouhodobě zvýšený rizikový profil. Udržují relativně vysoké úroky na vkladech, což je ale tlačí do poskytování úvěrů s vyšší sazbou, které jsou z definice více rizikové. Záložny mají ve svých bilancích vysoký podíl úvěrů v selhání a ty mají výrazně méně kryté opravnými položkami než banky. Přesto se bilanční suma družstevních záložen v roce 2012 zvýšila o 51 procent. Tento segment také vykazuje vysokou koncentraci poskytnutých úvěrů – suma pěti největších expozic u většiny institucí se blíží nebo přesahuje celou výši jejich kapitálu. Případné problémy se splácením závazků u významných klientů tak ohrožují stabilitu záložen. Negativní události v sektoru družstevních záložen by sice neohrozily stabilitu finančního sektoru jako celku, ale mohly by narušit vysokou míru důvěry vůči všem úvěrovým institucím jako takovým. Situaci družstevních záložen budeme dál věnovat zvýšenou pozornost a dávat podněty k regulatorním změnám.