ČT 24 6.8.2009, rubrika: 22:30 Události, komentáře
-----------------------------------
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme si představit autobus plný lidí, kterému náhle zhasne motor. Řidič se snaží situaci řešit, do toho mu mluví většina pasažérů. Někteří z nich spěchají více, některé méně, dá se to poznat podle jeho chuti něco s porouchaným autobusem dělat. Mezitím celé vozidlo zpomaluje, v podstatě se už jen sune krokem a hrozí, že začne couvat z kopce dolů. Co s takto zastavenou a téměř couvající ekonomikou dělat? Jak ji roztlačit? A kde sehnat palivo? Začínají Události, komentáře. Dobrý večer.
Právě dnes 2 pasažéři tohoto ekonomického autobusu navrhli, obrazně řečeno, 2 opatření. Britská Bank od England oznámila, že dá dalších 50 miliard liber na výkup špatných aktiv a česká centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na historicky nejnižší hodnotu 1 a čtvrt %.
David BOREK, redaktor
--------------------
Národní banka zasahuje. Úroková sazba klesá do hloubek, kdy nikdy v dějinách nebyla.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Rozhodli jsme takto v poměru 7:0, to znamená jednomyslně.
David BOREK, redaktor
--------------------
Od roku 2005 přitom úroková sazba pozvolna stoupala. Loni v srpnu ji ale začala národní banka razantně snižovat. O sazbách se jednalo také v eurozóně a ve Velké Británii. Tam ale k žádným změnám nedošlo. S úroky už se tam příliš hýbat nedá. V Británii jsou na 0,5 %, v eurozóně na 1 %. Základní úroková sazba má na ekonomiku silný vliv.
Luděk NIEDERMAYER, ekonom, Deloitte
--------------------
Může to mít vliv na směnný kurz, může to mít vliv na krátkodobé úvěry s plovoucí úrokovou sazbou.
David BOREK, redaktor
--------------------
Jenže ne všechno, co nalinkuje národní banka, se pak projeví i v chování soukromých bank. Dobře je to vidět třeba na hypotékách. Zatímco centrální banka už rok osekává základní úrokovou sazbu, soukromé banky půjčují svým klientům peníze na bydlení stále s více než 5procentním úrokem.
Kristýna HAVLIGEROVÁ, mluvčí České spořitelny
--------------------
Nepředpokládáme, že budeme snižovat sazby u hypoték a úvěrů. Na trhu proto není, není prostor.
Monika KLUCOVÁ, mluvčí, Komerční banka
--------------------
Dopady dnešního snížení úrokových sazeb analyzujeme a nevylučujeme, že na budeme přiměřeně reagovat.
David BOREK, redaktor
--------------------
Guvernér Tůma chování soukromých bank chápe.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Souvisí to s vnímáním rizika a není pochyb o tom, že v dobách ekonomického poklesu to vnímání rizika je intenzivnější.
David BOREK, redaktor
--------------------
Jinými slovy. Vyšší úrok na hypotéku je pro banku jakousi pojistkou, kterou si od zákazníků vybírá pro případ, že by přestali splácet. Centrální banka také zveřejnila novou prognózu vývoje českého hospodářství. Počítá v ní s propadem ekonomiky o 3,8 %.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Ve druhém čtvrtletí ekonomický pokles dosáhl svého dna a posléze předpokládáme velmi postupné, postupné oživování.
David BOREK, redaktor
--------------------
Oživení bude slabé. V roce 2010 má tuzemská ekonomika vzrůst o 0,7 %. David Borek, Česká televize.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy. Dobrý večer, pane profesore.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Také dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
7 českých centrálních bankéřů dnes podrželo tu zhruba rok trvající tendenci snižovat tu hlavní úrokovou sazbu až na 1 a čtvrt %. Co to způsobí?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Já bych neřekl, co to způsobí, já bych řekl spíš, co to nezpůsobí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá. Co to nezpůsobí?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Já myslím, že je to určitě dobrý signál vlastně světu ukázat, že v tuto chvíli vlastně jdeme tou cestou pouštět trošičku peníze do ekonomiky. Přece jenom ta obava ze zpomalujícího se růstu tady je velice silná, vidíme tady velice nepříjemné signály nezaměstnanosti a ta nezaměstnanost v tuto chvíli skutečně se nebude zlepšovat. V tuto chvíli je důležité si uvědomit, že ztratit pracovní místa neznamená, že zítra s prvním oživením je získáme zpět. Naopak ta místa budeme získávat mnohem déle, poněvadž ty slabé podniky, které vlastně v krizi ještě dále budou odcházet z trhu, tak vlastně po sobě zanechají právě ty nezaměstnané lidi a z tohoto hlediska právě ten signál, který vydala Česká národní banka, je o tom, že de facto je tady vědomí tohoto závažného problému a vlastně do budoucna, i když já nepředpokládám, že banky přímo okamžitě budou reagovat, vlastně je tady určité odtržení vlastně toho bankovního sektoru, který cítí tu krizi a cítí právě ten moment, který možná tady nebyl zatím dostatečně zdůrazněn. Uvědomme si, že v okamžiku, kdy firmy jsou v nezaměstnanosti, generují nezaměstnanost, lidé přestávají splácet a rizika pro banky de facto narůstají, neklesají.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, že to, že to, co jsme slyšeli v reportáži, že, jsem si to napsal, na trhu není prostor pro snižování sazeb u komerčních úroků, tak to je de facto reakce bank na to, že se zvyšuje riziko nesplácení.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Zcela jednoznačně. Dá se očekávat, že právě portfolio bank, jak se říká, to je ta seskupení komerčních a soukromých úvěrů, se dokonce bude v následujícím pololetí dokonce ještě zhoršovat. Takže, vlastně ta šance, že práce s rizikem bude vlastně řešena tím rostoucím rozdílem mezi tou základní úrokovou sazbou a tou reálnou úrokovou sazbou, ta nám vlastně pokryje to riziko, které tady opět narůstá.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A čistě principiálně je dobře, že dnes byla opět snížena hlavní úroková sazba?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Zcela jednoznačně. Já s bankéři vřele souhlasím a už jenom ten další signál směrem ke světu. Víte, že česká koruna posilovala a v okamžiku, kdy ty další signály, které ukazují, že český export zatím se příliš nechytá v té mezinárodní konkurenci, tak by to mohlo vyvolat příliv takových horkých peněz do ekonomiky z titulu, že bychom měli větší úrokové sazby než některý z našich sousedů a to také by neprospělo vývoji vlastně české ekonomiky.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak na důvody snížení hlavní sazby i na to, jakým způsobem na ni zareaguje soukromý bankovní sektor, se kolegové z ekonomické redakce dnes ptali guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy.
Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB
--------------------
Argumenty, jak padaly dneska, byly na obě strany, jsou tady samozřejmě protiinflační faktory, spojené s vývojem domácí i zahraniční ekonomiky, v tom vnějším prostředí, v eurozóně vidíme vysloveně protiinflační vývoj ve srovnání s předcházející prognózou, se situací před několika měsíci. Na druhé straně jsou tady proinflační faktory, jako jsou vyšší ceny ropy, než se původně předpokládalo, máme slabší kurz, než byl třeba loni v létě, přestože došlo k jisté korekci, takže to také bude mít určité dopady. V současné době, a to neplatí jenom pro český peněžní trh, centrální banky ovlivňuje především krátkodobé sazby, ten přenos do sazeb v delším období není tak bezprostřední, jako býval v minulosti. V minulosti platilo, že my jsme pohli krátkou sazbou nebo jiná centrální banka, mluvím velmi obecně, a celá takzvaně výnosová křivka, všechny sazby se posunuly dolů. V současné době platí, že ty další sazby zůstávají na vyšších úrovních, takže není vyloučeno, že ta výnosová křivka zůstane trochu strmější. Nicméně v tom horizontu několika týdnů ten signál se do ekonomiky bezpochyby přenáší.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane profesore, guvernér centrální banky Zdeněk Tůma teď v podstatě zopakoval to, co vy, že v podstatě tam není očekáváno to, že by na to dnešní snížení hlavní sazby mělo následně následovat snižování těch komerčních sazeb.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
S výjimkou nějakých kratších sazeb na mezibankovním trhu, což je mimochodem také dobře, poněvadž byli jsme svědky, že uprostřed krize dokonce i ty krátké sazby se nám utrhly od těch základních sazeb. Ale to očekávání je právě o potenciální inflaci a když máme určitá inflační očekávání, tak racionálně ten dlouhý konec, jak se říká v té terminologii té výnosové křivky, to znamená ty dlouhodobější tendence spíš míří na vyšší inflaci, vyšší inflační očekávání a tudíž koneckonců zřejmě ty úrokové sazby se zase časem začnou otáčet směrem nahoru.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, to by přece minimálně z takového jako lidového pohledu mohlo být logické například ve Velké Británii, kde dnes bylo oznámeno ochota nalít dalších 50 miliard liber do systému v penězích a tam může být nějaká ta obava, že to mohou být jen tištěné peníze a inflace by se mohla zvyšovat. Ale u nás to přece není ten případ.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
No, podívejte se na britskou libru. Vzpomeňte si, kolik stála britská libra před 2 lety a kolik stojí dnes. De facto v tuto chvíli se britská libra tlačí směrem k euru, což je vývoj, který jistě mnozí z nás přinejmenším před 2 lety v žádném případě nepředpokládali. Ale právě ten rozdíl, já bych chtěl ukázat, proti Británii je především v tom, že vlastně cílové zadlužení britské nejenom vlastně vlády, ale i centrální banky, která pouští další a další ekonomiky, takže tyto nástroje se blíží 80 % hrubého domácího produktu. Tam skutečně je to velké neštěstí, které se odehrálo na britském finančním trhu. A když se podíváte k nám, tak nic takového se tady u nás neodehrává. Naštěstí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dá se vůbec očekávat, že by pod nějakým tlakem, a teď se vás ptám na to, jaký ten tlak by měl být, by soukromé banky snížily u úvěrů například pro domácnosti nebo u hypoték úrokové sazby?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
No, určitě, pokud ekonomika začne dostávat, říká se tomu silné poptávkové impulsy z domácí, ale zejména zahraničí, my jsme velice silně zahraničím tažená ekonomika, tak v tu chvíli podniky budou mít tu zakázkovou knihu velice plnou, přijdou s ní do banky a každá banka, když uvidí potvrzené objednávky, tak s velkou chutí začne poskytovat mnohem méně úročené vlastně úvěry.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Levnější úvěry.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Levnější úvěry. Samozřejmě ve chvíli, kdy do bank začnou chodit lidé, kteří se budou hlásit s tím, že vlastně mají potvrzené zaměstnání, jejich platová křivka směřuje směrem vzhůru, tak opět je velká šance, že se ty podmínky pro ně zvýhodní.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a teď jste to popsal, vypadá to trošku jako hlava 22 nebo něco, co jde tak trochu v kruhu, protože pokud nebude ten daný člověk chodit s tím potvrzením zaměstnáním a s nějakou křivkou do banky, tak banka nebude dávat úvěry a na to nebude aplikovat další vývoj. Tak jak z toho kruhu ven?
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
No, tak ukazuje se, že tím, že jsme ekonomika tažená vlastně exportem, tak je docela dobrá šance, když se podíváme okolo, tak říká se tomu zelené výhonky. Já si myslím, že můžeme říci, že v některých okolních zemích se ukazují náznaky obratu k lepšímu. A koneckonců určitá míra adaptability u nás zejména v té podnikové sféře, kde došlo k razantní úspoře nákladů, já bych zejména toto ocenil. Vlastně tu velkou, velký nápor krize zatím vstřebávaly samy firmy. Vždyť víte, že přece jenom ta nezaměstnanost nepropukala v takový míře, jak se mnozí obávali, naopak firmy si ponechávají stále ještě mnoho zaměstnanců.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Když se ještě vrátím k dnešní tiskové konferenci po jednání bankovní rady České národní banky, tak tam zazněla prognóza postupného posilování české koruny do dalších 2 let, což by mohla být dobrá zpráva pro exportně orientované firmy pravděpodobně.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
No, počkejme, já bych neřekl. V okamžiku, kdy exportně orientovaná firma platí své občany v korunách, má své náklady v korunách a vlastně koruna posiluje někam z 25 na 24 korun například, tak vlastně příjmy jsou inkasovány s násobkem nikoliv 25, ale 24 koruny. A to potom.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, že tato zpráva v podstatě není dobrou zprávou.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Tak, tak, tak. Ale já bych řekl, že já bych se toho zase do té míry nebál. Já si myslím, že v tuto chvíli se rozhoduje o tom, aby ty firmy, které na tom trhu chtějí obstát, tak musí být konkurenceschopné, musí se dívat o krok dále. A musím říci, že oni na sobě opravdu hodně pracují. Já se s firmami hodně potkávám. Včera zrovna jsem seděl s finančními řediteli, bylo to překvapivé, kolik se jich sejde například v podvečer. Stovka finančních ředitelů se sešla na takovém setkání. A je vidět, že skutečně ty firmy se tím trápí a samozřejmě to východisko nevidí zítra ani pozítří, ano, všichni hledají ta východiska dlouhodobější, poněvadž by chtěli obstát na tom daleko náročnějším trhu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, pane profesore, díky, že jste přišel do Událostí, komentářů. Hezký večer. Na shledanou.
Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK
--------------------
Taky, na shledanou.