(Hospodářské noviny 20.5.2010 strana 3, rubrika Téma)
Zákazy prodeje na krátko v Německu nic neřeší. „Ty obchody budou probíhat jinde,“ tvrdí viceguvernér ČNB Miroslav Singer. Vysvětluje také, proč se Česká republika postavila proti přísnější regulaci hedgeových fondů.
* HN: Z čeho vychází česká pozice pro evropská jednání o eventuálním zpřísnění regulace hedge fondů a private equity fondů?
- Nechci mluvit za ministerstvo financí, které ovšem samozřejmě vychází z konzultací s námi. Ale pozice ČNB vychází ze dvou základních faktů. Za prvé ani hedgeové fondy, ani private equity fondy krizi nezpůsobily. Tu způsobila regulatorní a dohledová selhání národních orgánů a institucí vyspělých zemí, včetně vyspělých zemí Evropy. Tato opatření jen odvrací pozornost od těchto selhání. Za druhé, obecným záměrem většiny opatření vyspělých zemí je snížit rozměr finančního sektoru a jeho institucí, neboť se ukazuje, že v situaci, kdy za jejich selhání de facto ručí rozpočet státu, jsou vzhledem k možnostem rozpočtu příliš veliké.
* HN: V Česku je to jinak?
- Navzdory bolestnosti finančních krizí, které jsme prodělali, není rozměr finančního sektoru ani jeho největších institucí v České republice tak veliký, že by nebylo možné ufinancovat krizový případ, třeba i zavření a následné sanace i největších institucí - byť by to nebyla příjemná zkušenost. Navíc, dlouhodobá ziskovost sektoru ukazuje, že finanční sektor má i v tradičních nízko rizikových oblastech více než dostatečný prostor pro zdravý růst generující jak HDP, tak pro spotřebitele příznivou konkurenci. To prostě není případ vyspělých zemí, finanční sektor i velké instituce jsou vůči rozměru jejich ekonomik násobně větší než u nás, ziskové marže na konzervativnějších činnostech jsou často mizerné. Vyspělé země EU se chovají, jako by bylo ku prospěchu všech omezit rozměr finančního sektoru. To je nesmysl, klady a zápory takového kroku jsou diskutovatelné v případě „zralých“, pomalu rostoucích trhů. Růst finančních sektorů, a to růst i relativní, v „nových“ zemích EU je jednoznačně pozitivní. Zvláště, budeli jako u nás financován primárně z domácích zdrojů. Je to součást konvergence k ekonomické struktuře vyspělých zemí, kde mají finanční služby větší váhu.
* HN: Vědí to lidé prosazující regulaci?
- Řada politiků nemá ani tušení, jak finanční sektor funguje, a v současné době má pocit, že poškozuje fungování těch států, které dostali oni či jejich kolegové do velmi svízelné rozpočtové situace spjaté s obtížnou udržitelností jejich státního dluhu. Ve skutečnosti ovšem celý blok těchto opatření dále posune Evropu od centra směrem k periferii světové ekonomiky.
* HN: Ministerstvo financí tvrdí, že nám jde především o ochranu českých investorů, kteří své peníze vložili do těchto typů fondů. Existují údaje o tom, kolik peněz mají čeští investoři v těchto fondech?
- Tuzemští investoři mohou držet investice v různých fondech tohoto typu v zahraničí. O takových investicích informace nemáme. Disponujeme pouze souhrnnou informací o tuzemských fondech kvalifikovaných investorů, které by mohly spadat do této kategorie. Těchto fondů bylo ke konci letošního března celkem 58 (jak investičních, tak podílových) a jejich aktiva dosahovala výše zhruba 31 miliard korun.
* HN: Jak si vysvětlujete, že blízkou pozici v názoru na regulaci těchto fondů zastávají právě Česká republika a Velká Británie?
- Přestože vycházíme z jiných východisek, není v zájmu ani jedné z těchto zemí podvázání těchto odvětví zbytečnou regulací a náklady.
* HN: Domníváte se, že tyto dvě země mají šanci zavedení regulace zabránit?
- Samy o sobě velmi malou.
* HN: Jaký význam mají tyto typy fondů v českém bankovním sektoru? Investují české banky do těchto fondů?
- Investují spíše do jejich zakládání. Jde často o realitní fondy. Je třeba znovu upozornit, že se nebavíme o fondech pro masové investory, kde naopak dohled, na rozdíl od jiných zemí, dokázal udržet tento sektor ve stavu, který nevedl k nějakým významnějším otřesům i na vrcholu likvidní krize. Bavíme se o fondech investujících do různých speciálních druhů aktiv velké částky investorů, kteří rizika těchto investic chápou a jsou schopni unést nezdar.
* HN: Německo chce prosadit zavedení zvláštní daně z operací na finančních trzích. Jakou pozici by k tomu zaujala ČNB?
- Vlastně už jsem o tom mluvil, jde o další opatření, které by zcela zbytečně podvázalo růst finančního sektoru u nás. Takový krok by ovšem byl diskutabilní i pro vyspělé země, ty aktivity i jejich aktéři by se prostě dále přesouvali a koncentrovali primárně v Asii se všemi příjmy a daněmi, které to dlouhodobě přináší.
* HN: Mají podle vás investoři na finančních trzích nějakou vinu na současném propadu společné evropské měny, jak tvrdí německá kancléřka Merkelová?
- Nijak významnou. Hlavní roli mají penzijní fondy a jim podobní konzervativní hráči, kteří se prostě snaží ochránit aktiva, úspory a investice svých klientů.
* HN: V čem je naopak role hedge fondů pro fungování trhů pozitivní?
- Umožňuje investovat těm, kteří rizika chápou. Dodávají trhům likviditu, čímž konzervativnějším hráčům dávají jistotu, že prodají, či nakoupí, když budou potřebovat. Napomáhají i efektivní alokaci kapitálu. Zjednodušeně řečeno: jsou mnohem méně tvůrci špatných událostí a mnohem více posly špatných, ne jimi generovaných zpráv o událostech, které v drtivé většině vznikly bez jejich přičinění. Tím, že se jich zbavíme, se žádný problém nevyřeší.
* HN: Německá vláda zakázala od půlnoci z úterý na středu takzvané prodeje na krátko u akcií desítky předních německých finančních institucí. Má podle vás takové opatření smysl?
- Ne, ty obchody budou probíhat jinde. Podobné zákazy byly zavedeny na vrcholu krize před dvěma lety. Mezi dohledovými orgány, troufnu si tvrdit, panuje konsenzus, že mnoho nepřinesly. To snad může mít smysl, když trh krátce intenzivně panikaří, nebo dát trhům najevo, „že je ve městě stále nějaký šerif“ a donutí aktéry k zamyšlení. To ale není tento případ. Trhy nepanikaří, ony prostě reflektují špatnou fiskální situaci mnoha zemí eurozóny (a EU) - a samozřejmě v první vážnější krizi selhávající institucionální rámec eurozóny. Oba tyto fenomény by ale neměly být zase tak překvapující, rozhodně ne pro hráče na finančních trzích, snad pro některé odpovědné politiky. Za stávající situace ČNB o takovém opatření neuvažuje.