(ČT 24 11.3.2009, rubrika: 20:04 Ekonomika)
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká ekonomika si loni připsala růst jen 3,1 %. Podle statistiků lepším číslům nepřál hlavně konec roku. Hrubý domácí produkt se v posledním čtvrtletí meziročně zvýšil jen o sedm desetin procenta.
Jakub LINKA, redaktor
--------------------
Sečteno, podtrženo, hospodářská krize ovlivnila růst ekonomiky na konci roku víc, než se čekalo. Statistický úřad zpřesnil čísla za poslední tři čtvrtletí a trend je jasný - ekonomika zpomaluje čím dál rychleji.
Jan FISCHER, předseda ČSÚ
--------------------
Ve čtvrtém čtvrtletí už nám klesá zpracovatelský průmysl, jsme svědky poklesu ve službách, nad vodou drží ten celkový ekonomický výkon ještě obchod a do určité míry zemědělství.
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Revize dat o hrubém domácím produktu v loňském roce ukazuje, že problémy v západní Evropě dolehly na ekonomiku již dříve, než jsme se domnívali.
Jakub LINKA, redaktor
--------------------
I přesto si na konci roku udržela česká ekonomika meziroční růst. Tím se už ve střední Evropě může pochlubit jen Polsko a Slovensko. Všichni teď netrpělivě čekají na první čísla z letošního roku, jenže ekonomové nechtějí dělat žádné prognózy, jsou opatrní, protože modely, podle kterých je dosud prováděli, přestaly během hospodářské krize fungovat a nejsou tak přesné.
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Došlo opravdu ke strukturálnímu zlomu a nefungují některé obvyklé mechanismy, například úvěrové kanály jsou výrazně méně průchodné, než dříve, takže cokoliv odhadovat, je dneska velmi obtížné.
Jakub LINKA, redaktor
--------------------
A v této situaci musela například vláda přehodnotit rozpočet na letošní rok.
Eduard JANOTA, náměstek minsitra financí
--------------------
Při 1% ekonomickém růstu jsme odhadli, že deficit by se pohyboval někde okolo 75 miliard. Pochopitelně, bude-li ekonomický pokles o 1 %, nikoliv růst, tak ten deficit bude patrně vyšší než 100 miliard.
Jakub LINKA, redaktor
--------------------
O kolik letos ekonomika zpomalí, stále není jasné, recesi se ale pravděpodobně nevyhneme. Jakub Linka, Česká televize.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A já doplním některé odhady analytiků. Ten optimističtější z Next Finance počítá pro letošek s poklesem ekonomiky o necelá 2 %. Raiffeisenbank čeká, že hranici minus 2 % české hospodářství pokoří a ještě pesimističtější je Patria a její odhad minus 3,5 %, co by to znamenalo pro lidi a jak negativním dopadům zabránit. Tak o tom bude následující diskuse a v té bude Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu, dobrý večer.
Martin ŘÍMAN, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Mládek, ekonomický expert ČSSD, dobrý večer.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády, a také ekonom České spořitelny, dobrý večer.
Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom České spořitelny
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, 3,1 % opravený výsledek. Bylo to takové překvapení, je to o tolik horší, než jsme čekali, máme se bát toho, že tenhle rok bude velmi, velmi špatný?
Martin ŘÍMAN, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Tak já myslím, že to není o to horší, než jsme čekali po těch předběžných výsledcích, které Český statistický úřad uvolnil. To, že při těch zpřesněních většinou dochází k pohybu směrem dolů, na to jsme tak trochu zvyklí, takže myslím si, že to bylo v pásmu toho, co jsme si mysleli.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeci jen, jak se to může projevit v tomhle roce? Máte své odhady, říkala jsem tady některá čísla.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Tak já bych se ještě vrátil k tomu odhadu. Já tady mám namalováno, jak statistický úřad postupuje při odhadování HDP. Tohle to je třetí čtvrtletí, tak původně nám to spočítali na 4,7, pak to bylo 4,2 a dneska říkají, že je to 2,9. Pokud čtvrté čtvrtletí.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Vzhledem k tomu, že revidovali i druhé čtvrtletí, tak můžeme čekat, že ještě revize bude.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Ona ještě bude. Tady původně to bylo jedna, teď už je to nula sedm a kdyby tam došlo k podobnému zpřesnění jako na tom předchozím grafu, tak už je to minus nula celá šest v tom čtvrtém čtvrtletí, takže tam bychom spadli do recese.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili chcete naznačit, že ten výsledek byl ještě horší?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Já bych tolik nepřeceňoval to čtvrté čtvrtletí. Od toho co jde, jde o první čtvrtletí a o letošní rok a tady bohužel ta prognóza není dobrá. Ono je možná dobré připomenout, to co je odhad, který nyní koluje ve Financial Times a jiných světových médiích. Prostě ti spekulanti zasekli sekeru ve výši zhruba tak padesát tisíc miliard dolarů. To znamená, oni probendili, když to tak řeknu, jedno světové HDP a s tím se bohužel bude muset světová ekonomika vyrovnat, takže to bohužel nedává optimistický výhled do budoucnosti. Já si myslím, že ta čísla, která tady byla, jsou ty optimistická. Ten reálný pohled tu mají odbory, které tam nebyly zmíněny, to je minus 5 a pesimistický scénář raději nikdo neříká.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zahradníku.
Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já se domnívám, že s ohledem na to, co nás čeká rovněž hrátky o desetiny procenta, jsou možná trošku úsměvné. Rovněž si myslím že nejen Česká republika, ale celá Evropská unie skutečně padá do velmi hluboké pasti a mám pocit, že ta data, která jsme slyšeli dnes svědčí o tom že ta mír a zpoždění vůči řekněme celé Evropské unii je zatím poměrně pozitivní pro Českou republiku. Na druhou stranu míra otevřenosti, kterou se Česká ekonomika vykazuje, je tak fatální, že dříve nebo později budeme následovat i ty ostatní. Sice dneska.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady myslíte Německo, které už v recesi bylo v posledním čtvrtletí, stejně tak jako Maďarsko?
Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Když máme pětaosmdesátiprocentní podíl vývozu na HDP, tak skutečně nám asi zřejmě nic jiného nezbývá. Na druhou stranu asi ta míra stability české ekonomiky a síla domácí poptávky je, řekněme, v současné době relativně větší, takže ta domácí poptávka, zejména spotřeba domácností to v uvozovkách pozitivně hasí, ale není schopna tomuto tlaku odolávat.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, celou naší diskusi poslouchá i dáma, je to členka Bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Dobrý večer i vám.
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
I Česká národní banka měla mnohem lepší očekávání, než se nakonec ukázalo, pro to poslední čtvrtletí loňského roku. Co vás zaskočilo? Co jste tedy nečekali, že bude tak špatné?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Bylo zjevné, že rizika jsou ve směru spíše pomalejšího růstu a to především v oblasti vývozu a investic, to se bohužel potvrdilo, ale určitým pozitivem stále zůstává, že spotřeba domácností, která se na hrubém domácím produktu podílí celou polovinou si udržela očekávanou dynamiku, tedy kolem 2,5 % a to vůbec není špatný výsledek.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili, pánové, hodně se tady dostáváme teď k tomu, že skutečně v posledním čtvrtletí už nepomáhal export, tak jako tomu bývalo doteď, ale byla to právě spotřeba domácností. Pane ministře, za vládu neměli bychom se tedy spíš teď zaměřit na podporu poptávky na podporu spotřeby? Protože zatím ta opatření směřují hlavně k firmám?
Martin ŘÍMAN, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Samozřejmě, že ta opatření směřují k firmám, protože něco jiného je rozměr ekonomiky americké nebo německé nebo rozměr států, jejich velikosti a tudíž i schopnosti, jestliže poptávka s těmi čísly něco udělá. U nás podpora poptávky vzhledem k tomu, vzhledem ke struktuře i spotřebního zboží a tak dále, spíše znamená podporu importu zboží do České republiky a ten vliv asi nemůže být z logiky věci zdaleka tak velký jako v těch velkých státech. Proto se vláda zaměřuje na podnikovou sféru, protože když bude dobře podnikům bude dobře i lidem, a nám to umožní i tím, přestože poptávka na našich trzích, kde exportujeme, klesá, tak v podstatě využít komparativních výhod, pomoct jim, pokud je to ze strany státu možné, samozřejmě když se neprodávají auta, tak to v tom státě nikomu nepomůže, ale podporu směřovat tímto směrem.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto se zdá, že ještě, pane Mládku ještě chviličku, protože si myslím, že budete rád reagovat i na to, že odbory oznámily, že budou demonstrovat a to právě kvůli tomu, že podle nich vláda nepomáhá dostatečně lidem. Například se jim nelíbí to, že snížila sociální pojistné pro firmy, chystá snížení DPH u některých služeb, koneckonců poslechněme si přímo názor jejich předsedy Josefa Středuly z Odborového svazu KOVO.
Josef STŘEDULA, předseda odborového svazu KOVO
--------------------
Jsme nespokojeni se situací, která je ve firmách s tím, jakým způsobem dopadá krize na lidi a hlavně z toho, že vláda pod pláštíkem krize připravuje věci, které jsou naprosto v rozporu s žádostí /nesrozumitelné/ jako je například zhoršení v oblasti penzijního pojištění, příprava důchodové reformy.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, tak pan Mládek přikyvuje, asi by rád něco dodal. A pak určitě necháme reagovat.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Já bych rád reagoval na obě dvě věci. Především ono s tou simulací té poptávky, to není tak špatné, jak to říká vláda. Za prvé, oni to špatně počítají, pan ministr Kalousek vykládá něco o 25 %, že z jedné koruny na stimulaci poptávky vypadne pouze 25% nárůst. Ve skutečnosti to není tak špatné.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pravděpodobně vychází z toho, že jsme velmi exportně závislí.
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Ano, ale on to počítá k HDP, což je nesprávné. On to musí k hrubé produkci, tam to vychází 70 %. To je první věc. A druhá věc je, že je třeba myslet v rozměru Evropské unie. Protože Evropská unie by měla dělat harmonizovaná opatření na podporu poptávky, neměl by tam být žádný černý pasažér a když bereme, že jsme v rámci Evropské unie a budeme dělat stejnou podporu nebo zhruba stejnou jako všechny ostatní země, tak už se dostaneme někam na 90 %.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že kolega ekonom Petr Zahradník nesouhlasí?
Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já bych neřekl, že nesouhlasím. Já si myslím ,že ten fiskální stimul má mít určité limity a já osobně si dovedu představit, že právě třeba ten harmonizovaný, společný jmenovatel může být kohezní politika Evropské unie, strukturální fondy, to čemu říkáme přeprogramování strukturálních fondů, řekněme navršení alokace, která je zamýšlena třeba někam na polovinu příští dekády do současného období, to si myslím, že je poměrně legitimní opatření. Skeptičtější bych byl ohledně třeba různým řekněme vůči různé lidové tvořivosti na národní úrovni, kde v každé zemi by toto bylo prováděno jiným způsobem.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekněme tedy konkrétní návrhy opozice, která by podpořila právě tu stranu poptávky, podpořila by lidi tím, že by prodloužila platby nezaměstnanosti, zvýšila příspěvky na děti, důchody?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Samozřejmě tady by úplně optimální bylo, kdyby se výrazným způsobem zvýšily příspěvky lidem, kteří ztratí práci a zároveň zvýšila jejich flexibilita, aby mohlo dojít i rychlému nabírání a propouštění lidí, ale to samozřejmě vyžaduje jistou politickou důvěru, která byla samozřejmě v nedávných letech poničena.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také to určitě vyžaduje peníze v rozpočtu?
Jan MLÁDEK, ekonomický expert ČSSD
--------------------
Ano, peníze v rozpočtu, ale ještě bych rád k jedné věci, kterou zmiňoval pan předseda Středula a to jsou ty penzijní systémy. Já musím říct, že tedy vůbec jsem nepochopil, že vláda mohla být tak arogantní, že na jednom zasedání vlády probírala jednak balíček na pomoc ekonomice a jednak nápad zprivatizovat penzijní systém, protože to jedině potvrdilo to podezření, které odboráři a nejen oni mají, že smyslem toho opatření bylo hlavně stáhnout peníze z penzijního systému a pak říct, že je v deficitu a tudíž je ho nutné privatizovat. To za okolností, kde na Slovensku se lidem vypařují peníze ze soukromých penzijních fond, protože samozřejmě ta krize to postihla. Ve Spojených státech ty lidé, kteří mají v kapitálových penzijních fondech tam mají o desítky procent míň než před dvěma lety, je naprostá nezodpovědnost.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechme teď reagovat pana ministra.
Martin ŘÍMAN, ministr průmyslu a obchodu /ODS/
--------------------
Já se nebudu vyjadřovat k těm penzijním záležitostem. To je na jinou debatu. Jenom snad jednu věc, že to co říkáte, je naprostý nesmysl. To je paroubkovská jaksi medializace nebo používání paroubkovských slov, co vy říkáte, žádná privatizace penzijního systému se nekoná. Naopak my děláme to, co vy jste měli udělat před pěti lety. A penzijní systém by byl v lepším pořádku, než je dneska. Ale já chci říct jednu věc k těm poptávkovým stimulům jako zásadně. Jako když se podíváme na vývoj HDP třeba v České republice, já nevím od roku 2000, tak vidíme, že žádná vláda s HDP v podstatě není schopná nic moc dělat. V roce 2000 jsme měli solidní růst 4 %, přišla, splaskla dot-comová bublina v roce 2001 a ejhle v roce 2002 jsme byli na necelých 2 % růstu HDP vláda nevláda Miloše Zemana. Pak začala globální ekonomika růst stabilně, dlouhodobě a byli jsme na 5 až 6 % růstech. Prostě jestli je nějaký opravdu zásadní úkol pro vládu v téhle té krizové situaci, tak je to udržet zdravé funkční veřejné finance. A to, že to není úplně jednoduché, to že se tady rojí jako houby po dešti po celé Evropě na jihu, na severu, na východě, na západě země, které jsou buďto těsně před bankrotem nebo skoro před bankrotem, to je skoro fakt, a jestli si někdo myslí, že to jen tak je samo od sebe v České republice, že to prostě nemusí přijít do České republiky, když budeme nezodpovědní a když budeme takovým způsobem rozhazovat peníze na nějakou lidovou tvořivost, tak se hluboce mýlí. To znamená, jestli je něco úkol pro vládu, tak je to toto.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeptejme se neutrální instituce, Česká národní banka. Jak to vnímáte? Hrozí České republice, pokud by se skutečně víc zadlužovala tím, že by podporovala v této situaci ekonomiku skutečně výdaje z rozpočtu. Hrozí nám situace, jako třeba v Maďarsku, které jedná o pomoci nebo Lotyšsku?
Eva ZAMRAZILOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Já myslím, že jedna z našich mála deviz a komparativních výhod je dlouhodobě relativně nízká zadluženost, zdraví finančního sektoru, dobrá vnější stabilita a jako jednoznačnou prioritu v současné situaci vidím udržení makroekonomické stability, nezvyšování relativní výše veřejného dluhu a udržení rozumného architektury veřejných financí. Samozřejmě u sociálních výdajů nelze nic namítat proti výdajům na vzdělání, zvýšení flexibility pracovní síly. Ale to nejsou tak obrovské položky, které by mohly veřejné finance skutečně narušit.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zahradníku, jakožto člen poradního orgánu vlády, slyšeli jsme horší výsledky, slyšeli jsme tady návody opozice, centrální banky, ministerstva, co budete radit dál, aby skutečně ten dopad na lidi a na firmy nebyl tak drastický?
Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady vlády
--------------------
Já si myslím, že ta stabilizace je zcela určitě priorita, nechci říct, číslo jedna, ale jedna z tří vrcholných priorit, druhý věc, myslím, že právě nastartování strukturálních reforem, které by se asi víceméně řešily tak nebo onak, ale teďka je asi velmi dobrý čas pro to, aby strukturální reformy byly započaty. Samozřejmě možná s tou potřebnou podporou v podobě poptávky. Říkal jsem, zmiňoval jsem, že si myslím, že tady je poměrně značný potenciál v oblasti kohezní politiky Evropské unie v částce nějakých stři sta padesát miliard euro pro celou Unii, což samozřejmě optikou nynějších problémů je málo. Nicméně dovedu si představit, že to může být docela rozumný zdroj nebo hovoříme o architektuře, pravidla fondů si myslím, že jsou poměrně analogická s tím co má ten balíček oživení, takže využít proto tuto architekturu a tento systém.
Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, ta diskuse by určitě mohla pokračovat donekonečna. Nicméně náš čas je omezený. Děkuji vám, alespoň za to nastínění problémů a názorů.