Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
(ČT 24 6. 2. 2020, pořad Byznys ČT 24)
Videozáznam (externí odkaz na web ČT)
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Dobrý večer.
Petr Kozlíček, moderátor
Změna úrokových sazeb. Když se podíváme dnes na titulky médií, v podstatě to slovo překvapení, které já jsem zmínil, je jednotné. Bylo to takové překvapení, nebo jste k tomu dospěli nějak dlouhodoběji?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Určitě jsme k tomu dospěli po delší úvaze. Jednak pokud jde o minulá jednání, tak my jsme už při minulých jednáních avizovali, že to bylo jednání vždy velmi svým způsobem složité a s těsným výsledkem. Už minulá dvě měnová jednání skončila 5:2 pro stabilitu sazeb. Vždycky to bylo takové o dilematu, ve kterém už delší dobu žijeme. A pokud jde o dnešní jednání, tak to bylo ještě víc možná těsné a vypjaté, ale s tím, že tentokrát se malá většina přiklonila k tomu mírně zvýšit sazby o zmíněných 25 bazických bodů.
Petr Kozlíček, moderátor
Vy říkáte těsné 5:2. 5:2 to ale bylo poměrně
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
minulých
Petr Kozlíček, moderátor
Ano, ano, já vím. Teď 4:3, to přece jenom není zas až tak těsné, pokud tam máme rozdíl toho jednoho hlasující. 4:3, co se vlastně stalo, že ten jeden se převážil? Nebo respektive ti dva se převážili, pardon, abych byl přesný.
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Stalo se to, že i kromě těch stabilně dvou hlasujících pro zvýšení sazeb i další dva členové bankovní rady dospěli k názoru, že je přece jenom větší riziko v tom, že bude bez zásahu pokračovat poměrně vitální inflace a může se nám tady, řekněme, teoreticky více zakořenit v delší perspektivě, což by samozřejmě významně ohrožovalo plnění našeho inflačního cíle, který už teď v těchto měsících překračujeme. Tak převážily tyto argumenty proti těm argumentům, které jsou ve prospěch spíše stability, to znamená argumenty, které říkají ekonomický růst je nevýrazný, zpomaluje, vnější prostředí je nejisté, eurozóna oddaluje nějakým způsobem své oživení a vlastně v Německu je jakási mělká recese. Máme tady průmysl, který jste zmínil, který je také v takové velmi slabé, ale nicméně recesi. Takže tyto dvě stránky věci nějak převažovaly už při minulých zasedáních a tentokrát převážil ten moment domácí inflace, těch poměrně silných inflačních tlaků, které pozorujeme.
Petr Kozlíček, moderátor
Ta diskuse, to oznámení vlastně byla, nebo respektive tisková konference byla posunuta o hodinu. To by znovu nabízelo takovou tu hypotézu, že to skutečně byla vzrušená debata, že se rozhodovalo dnes na poslední chvíli. Nechte mě, prosím, a vlastně diváky nahlédnout, jak to vlastně vypadá? Jak vypadá vzrušená debata ekonomů?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Debata byla vzrušená chvílemi, ale v rámci pravidel. Ale celé jednání skutečně trvalo dlouho. My začínáme tradičně a podle jistého řádu vždycky v 9 hodin ráno, kdy máme takové širší zasedání se širším týmem expertů, s našimi poradci, s příslušnými sekcemi, které připravují podkladové materiály. A na tomto otevřeném jednání se probírá situační zpráva, její návrh, kladou se dotazy ze strany bankovní rady. Toto samotné jednání trvá obvykle, řekněme, tak hodinu až dvě. Dneska trvalo hodně přes dvě hodiny, téměř ke třem hodinám. No a potom se odebereme už na uzavřenější jednání, kde je v podstatě jenom bankovní rada a jenom několik málo klíčových lidí z toho expertního sboru, to znamená ředitel měnové sekce, ředitel sekce finanční stability, bankovních obchodů a tak dále. A tam znovu probíráme ty argumenty, které směřují přímo k návrhu rozhodnutí. A když to sečtu dohromady, tak vlastně jsme končili někde před čtrnáctou hodinou, proto jsme taky museli posunout ten deadline ohlášení toho výsledku. Suma sumárum jednání bylo nějaké 4 hodiny a více, takže skutečně to bylo docela vyčerpávající. Samozřejmě tam na té klíčové části jednání každý člen bankovní rady uvádí svůj, řekl bych, jak on vidí tu situaci v ekonomice, jak vidí ten příběh, který za tou zprávou je nebo v té zprávě je obsažen, a co pro něj z toho vyplývá z hlediska nastavení měnově politických podmínek, čili v tomto případě sazeb. Někdo se potom v závěrečném rozhodování přikloní k návrhu mírně zvýšit, někdo říká ne, já vidím spíše důvod pro ty stabilní sazby. A z toho je pak ten těsný výsledek, který máme dnes.
Petr Kozlíček, moderátor
Pojďme se podívat, co ten výsledek může způsobit. Pojďme se podívat na vývoj kurzu koruny vůči euru podrobněji. Po velkou část loňského roku se držel kolem 25,50 Kč za jedno euro. Data o inflaci na konci loňského roku ale vedla investory k přesvědčení, že centrální banka by mohla sazby zvýšit. I proto pro ně česká měna začala být lákavá. Jak ji začali nakupovat, začala také posilovat. Dotkla se hranice 25 Kč, tu pokořila dnes po zveřejnění zvýšení úrokových sazeb centrální banky. Ten kurz pod 25 Kč za euro, je to cíl, na který jste mířili? Chtěli jste to, zvažovali jste, že by k tomu mohlo dojít při tom zvýšení sazeb?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Samozřejmě zvažujeme vždycky důsledky naše rozhodnutí a jeden z těch klíčových vedlejších důsledků je vždycky kurz měny. Máme volný plovoucí kurz, takže to samozřejmě zvažujeme. Není to hodnota, kterou bychom cílovali, rozhodně necílujeme žádnou hladinu kurzu v tuto dobu, používáme úrokové sazby. Já bych trochu poopravil ten příběh, který jste uvedl, že trhy očekávaly zvýšení, a proto to posílení kurzu nastalo vlastně už na konci a zejména v těch prvních lednových týdnech, kdy jsme se dostali na hladiny 25,10 - 25,05 nebo něco takového. To ale není podle nás očekáváním možného zvýšení, protože nakonec očekávání bylo spíše někde dál. A 0,25 není ten rozhodující rozdíl. My už dnes máme mnohem vyšší sazby než má eurozóna, máme dokonce v tuto chvíli vyšší sazby, než má americký Fed, takže to zvýšení spíše připisujeme jakémusi zlepšení stavu sentimentu vůči menším takzvaně rozvíjejícím se trhům, protože v tu dobu posílil třeba i polský zlotý, po jisté době velmi velké depreciace nakonec i třeba maďarský forint a některé další podobné měny. Takže ten trend tady byl, samozřejmě dnešní rozhodnutí, v zásadě překvapivé, protože trh to nečekal, jak jsme slyšeli, se dalo čekat, že bude prudké chvilkové posílení. Ono bylo v řádu nějaké jedné třetiny procenta, ale postupně to posílení vyprchává, jak jsem viděl čísla ještě před chvílí, a vracíme se někam k 25,0 nebo kolem na hranici 25. My, pokud jde o kurs, neočekáváme žádné prudké pohyby. Teď asi po zvýšení chvilku bude koruna atakovat hranici 25, to lze předpokládat, může být dočasně pod ní. Pak bychom to spíš viděli na nějakou stabilitu kursu i v průběhu celého roku. Ale u kurzů nikdy nevíme, je to prostě velmi špatně predikovatelná veličina v tom prostředí, ve kterém funguje česká koruna, jako relativně malá měna a je to relativně mělký devizový trh, takže i některé dílčí věci mohou zahýbat kurzem na jednu, nebo druhou stranu. Ale jinak koruna je obecně tradičně poslední roky velmi stabilní.
Petr Kozlíček, moderátor
Takže to, co se dělo s korunou dnes po tom ohlášení, za vás v pořádku?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Za nás něco, co se dalo očekávat, žádné překvapení.
Petr Kozlíček, moderátor
Mě by ještě zajímala jedna věc. Ty důvody, proč vlastně vy jste se rozhodli zvýšit úrokové sazby? Při tom posledním prosincovém zasedání se hodně mluvilo o tom, že není důvod zvyšovat úrokové sazby, protože je poměrně velké zahraniční riziko. Máte pocit, že v dnešním světě, tak jak teď vidíme vlastně ta zahraniční rizika, tak nejsou dostatečná?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Podívejte, v mezidobí, to znamená někdy v prosinci, začátku ledna, tady byla taková určitá úleva od zahraničních rizik. Dohodla se nějaká první etapa urovnání sporu Čína - Amerika v obchodních záležitostech. Vyjasnil se brexit nějakým způsobem, vědělo se, že tento rok vlastně nic se dít nebude a bude se vyjednávat budoucí uspořádání. V Británii je dneska vláda s velkou převahou v parlamentu. Čili situace je mnohem jasnější v těchto hrozbách, které byly tehdy zejména zmiňovány. A byl předpoklad, ten tady stále je, že eurozóna vlastně procházela určitým mělkým nebo silným zpomalením, zejména Německo ve druhé polovině minulého roku. A postupně by se měla v tom roce '20 eurozóna vracet k víceméně normálu, řekněme, růstu alespoň mezi 1 - 1,5 %. Čili to byla pozitiva, která měla promluvit i ve prospěch určitého uvolnění napětí z vnějšího prostředí. Ta se v zásadě naplňují, samozřejmě pravda je, že se možná zase komplikují novými věcmi, které jsme předtím neznali a jsou úplně nové, jako je ten čínský koronavir, ale u kterého dneska nejsme schopni nic seriózně odhadovat, pokud jde o makroekonomické dopady. Trochu se v některých předstihových ukazatelích komplikuje výhled oživení zejména v eurozóně Německu, ale nikdo ho zatím nezpochybnil, pořád pracoviště, která my používáme a která jsou respektována, vidí ten postupný trend k oživení ekonomiky, mírného oživení ekonomiky eurozóny. Takže to je změna proti tomu konci roku. A největší změna, kterou přinesla naše nová prognóza je, že nám ukázala mnohem výrazněji sílu domácích inflačních tlaků. Ukázalo se, že jsme je předtím trochu asi podcenili, nebyli jsme schopni je tak úplně odhadnout. A nová prognóza ukazuje, že jsou výrazné, že tady asi celé první pololetí budeme spíše někde na hladině 3 - 3,5 procenta té měsíční meziroční inflace. Máme se samozřejmě vracet potom jednoznačně dolů do toho tolerančního pásma, ale je to někde hodně dál, než jsme očekávali. A právě to převážilo asi u té části bankovní rady, která zdůrazňovala domácí aspekty. A chci znovu podtrhnout, my máme ze zákona za úkol dbát o cenovou stabilitu, to je náš primární úkol. Pokud plníme náš primární úkol, potom máme také dělat takové kroky, abychom podporovali pozitivní hospodářský vývoj. Čili toho se my musíme prostě držet.
Petr Kozlíček, moderátor
Jak moc velký vliv na tom dnešním zvýšení má třeba snaha vytvořit si určitý polštář pro případné snižování? Byť vím, že vlastně to hlasování bylo o zanechání sazeb, anebo o zvyšování sazeb, nikde tam nebyl návrh na snížení. Ale přesto asi už se o něm musíte začít bavit?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
My nemůžeme nikdy vylučovat nic, protože my se řídíme krátkodobými faktory v ekonomice, nás intenzivně zajímá horizont 1-2 roky, dál příliš nevidíme. Toto není žádný motiv vytvářet si polštář. My reagujeme na situaci, zejména tedy situaci v oblasti inflačního cíle. Samozřejmě, že z hlediska takového obecnějšího, čemu se říká nehezky normalizace měnové politiky nebo nastavení měnových parametrů, je něco, co normální centrální banka v normální zemi samozřejmě ráda vidí. To znamená, my budeme radši žít v normální situaci, to znamená úrokové sazbě mít pokud možno i v reálném vyjádření blízko spíše k nule nebo nějaké mírně kladné, což zdaleka dneska nemáme. Je třeba říct, že pořád vzhledem k inflaci naše úrokové sazby, centrální banky, ale do značné míry i tržní úrokové sazby, když vezmeme PRIBOR, jsou vlastně reálně záporné. Čili to není úplně normální dlouhodobě asi žádoucí stav, takže v tomto ohledu ta příležitost je taky něco, co nevadí. Rozhodně to není nic, co by nám vadilo, že jsme se maličko o krůček přiblížili zase nějaké normální, řekněme, úrovni úrokových sazeb. Ale je to druhotné, není to rozhodně v tom prvním plánu. V prvním plánu je snaha dostat se na horizontu měnové politiky bezpečně zase blízko inflačními cíli.
Petr Kozlíček, moderátor
Ještě mě zajímá jedna věc. Česká národní banka počítá s růstem ekonomiky pro rok 2021 o 2,8 % podle té nové prognózy. Takže vlastně zůstáváte pořád optimisté?
Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Určitě, i v porovnání s jinými prognózami ta naše je nejoptimističtější. A my jsme jenom mírně snížili odhad letošního růstu na 2,3 %, ale zachovali jsme náš původní listopadový odhad, listopadovou prognózu na rok 21 na celých 2,8. Ale právě proto, že jsme relativně optimističtí, tak samozřejmě s tím souvisí větší sklon k vyšší hladině inflace. To samozřejmě spolu souvisí a na tu musíme reagovat. Takže ano, v obecném hospodářském pohledu jsme relativně optimističtí. Myslíme, že česká ekonomika prošla na sklonku loňského začátku letošního roku nějakým trochu viditelnějším zpomalením a postupně bychom se měli vracet někam k našemu potenciálnímu růstu, který my vidíme někde mezi 2,5-3%