(PRAHA, Reuters, 21.srpna 2001)
Rozhovor
Česká ekonomika se nepřehřívá,a zvýšení úrokových sazeb tedy zatím není potřeba, řekl to v úterý
vrchní ředitel České národní banky (ČNB) Jan Frait.
"Pro mě osobně poslední data logicky vyznívají pro zachování současného nastavení měnové
politiky," řekl Reuters Frait, který je považován za stoupence volnější měnové politiky mezi členy
bankovní rady.
Frait však naznačil, že by mohl změnit svůj názor, pokud dostane na příštím měnovém zasedání
ČNB 30.srpna přesvědčivé analýzy. Centrální banka minulý měsíc zvýšila sazby poprvé po třech
letech.
"Pokud jde o růst, nemáme signály, že dochází k makroekonomickému přehřívání, a zdá se, že
určité signály by měly být bržděny poklesem konjunktury ve světové ekonomice," řekl Frait.
Česká ekonomika expanduje díky přílivu zahraničních investic a oživení domácí poptávky, i
když se analytici stále více obávají zpomalení v západní Evropě.
Mírná většina analytiků oslovených Reuters předpovídá, že ČNB na svém příštím zasedání zvedne
sazby o 25 bazických bodů nebo méně pravděpodobných 50 bazických bodů, aby tak utlumila obavy z
poptávkových inflačních tlaků.
V červenci bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla o zvýšení klíčové dvoutýdenní repo sazby o
25 bazických bodů na 5,25 procenta.
Někteří analytici soudí, že červencové utažení měnové politiky je jen prvním ze série malých
kroků, která by měla postupně dostat repo sazbu koncem roku až na 5,50 nebo 5,75 procenta.
Frait uvedl, že proti zvýšení sazeb hovoří jak slabší červnové maloobchodní tržby a
průmyslová výroba, které se zvýšily meziročně o 2,2 procenta, respektive 3,7 procenta, tak osílení
eura vůči dolaru.
Červencové zvýšení sazeb bylo podle Fraita spíše "malou korekcí" než utažením měnové
politiky. Ta zůstává nadále akomodativní a tento přístup je podle něj odpovídající.
Frait řekl, že pouze zvýšení sazeb o procentní body by znamenalo skutečné přitvrzení měnové
politiky, a to není nutné.
INFLACE ZŘEJMĚ ZPOMALÍ
Inflace v posledních měsících vzrostla až na překvapivých 5,9 procenta v červenci, což je
nejvyšší úroveň od prosince 1998, a to zejména kvůli cenám potravin, ropy a zahraničních zájezdů.
ČNB podle Fraita očekává, že by se inflace měla dostat zpět do cílového koridoru ve druhé
polovině příštího roku, což je období, kdy se současná měnová rozhodnutí centrální banky začnou
promítat do ekonomiky.
Centrální banka počátkem dubna změnila režim inflačního cílení na meziroční inflaci z původní
čisté inflace. V lednu 2002 by měla meziroční inflace dosáhnout 3,0 až 5,0 procenta a postupně
klesat až na 2,0 až 4,0 procenta v prosinci 2005.
Meziroční růst spotřebitelských cen by se měl podle červencové inflační zprávy ČNB ke konci
roku 2002 pohybovat v intervalu 3,5 až 4,9 procenta.
České úrokové sazby jsou v porovnání s ostatními transformujícími se ekonomikami nízké.
Například v Polsku je klíčová úroková sazba nastavena na 15,5 procenta. Inflace je zde přitom nižší
než v Česku.
Frait také kritizoval rostoucí schodky veřejného sektoru, které způsobují "suboptimální" mix
hospodářských politik, a zopakoval tak častá volání centrální banky po fiskální reformě.
SILNĚJŠÍ EURO K DOLARU VÍTÁNO
ČNB v červenci zvýšila svou prognózu hospodářského růstu České republiky pro letošní rok na
3,8 procenta z původních 2,8 procenta. Frait však uvedl, že se v některých sektorech ekonomiky
objevují známky oslabení.
"Některé segmenty ekonomiky vykazují zpomalení tempa růstu... včetně těch, které by měly být
tahouny, jako je zpracovatelský průmysl," řekl Frait s tím, že se zde projevuje snížení tempa růstu
světové ekonomiky.
Frait uvítal posílení eura vůči dolaru, které tak snižuje ceny dolarových dovozů ropy a
ropných produktů, a pozitivně ovlivňuje dováženou inflaci.
Koruna posílila od začátku července vůči dolaru o osm procent a proti euru ubrala 0,8
procenta.
Frait dodal, že centrální banka se stále staví proti plánu vlády vydat letos emisi dluhopisů
ve výši 500 milionů až jedné miliardy eur. Potřeby vlády totiž podle něho zatím může dostatečně
pokrýt domácí trh.