Frait nevylučuje pokles prognózy inflace a úrokových sazeb

     PRAHA 16. července, 14:42 (ČTK) - V domácí ekonomice budou nadále převažovat vlivy působící na pokles inflace a po relativně dlouhou dobu bude domácí vývoj nízkoinflační. Centrální banka tak v nejbližších čtvrtletích nedosáhne stanoveného inflačního cíle, ale bude se pohybovat pod ním, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK člen bankovní rady Jan Frait.

     "Oproti dubnové prognóze budeme svědky pohybů spíše dezinflačním směrem," dodal. V poslední prognóze z konce dubna centrální banka očekávala inflaci v dubnu 2003 mezi 2,0 až 3,4 procenta, v září 2003 pak 2,6 až 4,0 procenta.

     Pokles inflace rovněž nahrává dalšímu snížení úrokových sazeb. "Poslední údaje o inflaci dodávají úvahám o snížení úrokových sazeb určitou legitimitu," dodal s tím, že je však rovněž nutné brát v úvahu vývoj domácí spotřeby a bude záležet, který vliv převáží.

     Analytici přitom po centrální bance požadují kvůli nízké inflaci a silné koruně snížení sazeb až o půl procentního bodu, čímž by se Česká republika dostala na úroveň Evropské unie.

     Podle Fraita silná koruna rovněž negativně působí na růst hrubého domácího produktu. "Zatím jsou signály takové, že rozhodně nebude docházet k dynamizaci růstu, zároveň však nevidíme zásadní známky zpomalování," uvedl.

     Vliv koruny podle něj bude rozložen do poměrně dlouhého časového období a růst domácího HDP tak bude sice setrvalý, ale poměrně mírný. V dosavadní prognóze ČNB pro letošní rok předpokládá růst se středem kolem 2,6 procenta. "To je zhruba odpovídající číslo, pokud se započítají další efekty kursu, může být i mírně nižší," dodal Frait.

     Bankovní rada České národní banky bude o měnových otázkách a nové makroekonomické prognóze jednat příští čtvrtek. Kromě silné koruny na pokles inflace působí především cenový vývoj v zahraničí a pomalé oživení především v EU. Dosud neznámý je rovněž posun v deregulacích, který však zřejmě bude pouze mírný.

     Zdrojem inflačního rizika není ani dosavadní vývoj spotřeby domácností. Ta je nejstabilnější složkou růstu HDP a podle člena bankovní rady bude její stabilita zachována. Frait předpokládá další růst úvěrů domácnostem. Ty jsou však nadále omezeny svými rozpočty, rovněž tempo růstu mezd je umírněné a v této složce HDP tak nehrozí nerovnovážný vývoj.

     Vývoj zahraničního obchodu bude v budoucnu ovlivňovat i silná koruna, která se doposud příliš neprojevila. "Efekty silnější koruny budou pravděpodobně od určitého data spíše negativní," uvedl. Optimistická čísla z počátku roku se tak asi nebudou příliš často opakovat. Tvrzení, že kurs neovlivňuje vývoj obchodní bilance, tak nelze podle Fraita podpořit.

     Již několikrát centrální banka varovala před vývojem veřejných financí. Nový ministr financí Bohuslav Sobotka nedávno v rozhovoru pro ČTK uvedl, že deficit státního rozpočtu bude pravděpodobně kulminovat v roce 2004, kdy se může vyšplhat až na 200 miliard korun.

     ČSSD podle Sobotky nemůže ustoupit požadavku Koalice na rychlejší snižování deficitu veřejných financí. Cíl pro rok 2006 nebude definován na třech procentech HDP, ale v rozmezí 5,5 až 5,6 procenta HDP. Podle Fraita bude nutné počkat především na definitivní vládní program a detailní projednání všech otázek.

     Splnění tříprocentního deficitu a dalších Maastrichtských kritérií je nutným krokem pro vstup do eurozóny a přijetí jednotné evropské měny. "Umím si představit jak rychlejší, tak i pomalejší přistoupení k euru," uvedl Frait.

     Nutná je především právě stabilizace veřejných financí, vláda musí stanovit preference ohledně rychlosti fiskální stabilizace. "Centrální banka vždy obecně vidí raději rychlejší fiskální stabilizaci, která by neměla být zásadním problémem pro ekonomiku," dodal Frait pro ČTK. Podle dřívějšího vyjádření guvernéra Zdeňka Tůmy přijme ČR euro nejdříve v roce 2006, nejpozději v roce 2010.