(ČT 24 15.3.2012, rubrika Hyde Park)
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
O České národní bance, chcete-li centrální bance ví asi každý, ne každý už ale přesně ví, co má vlastně na starosti. Inflace, finanční trhy, měna státní účty, atd., atd., to jsou termíny, kterými centrální bankéři každodenně žijí. Jak hodně českou ekonomiku ovlivňují? Mohou mluvit vládě do její práce? Jsou opravdu nezávislí? Pojďte si o tom a nejenom o tom, povídat s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem v dnešním Hyde Parku, dobrý večer, pane Hample, dobrý večer, vítejte u nás.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Díky, že jste přišel, že se podíváme na práci centrální banky podrobněji i na celou řadu dalších věcí, na kterou se budou naši diváci ptát, zatím si povíme, že Česká národní banka sídlí v Praze, ale není to jediné místo, protože pobočky má v sedmi dalších městech ČR. Řídí ji bankovní rada, která má speciální úkoly a má na to i speciální nástroje.
redaktor
--------------------
Banka bank, banka státu, banka s jedinečným postavením a možnostmi, dělá pravidla pro finanční trh a zároveň jejich hlídacího psa. Tiskne peníze a kontroluje jejich množství v ekonomice, drží devizové rezervy a na měnovém trhu ovlivňuje český kurz. Hlavní cíl má jasný, držet inflaci na dvou procentech. Pokud se jí to neplete pod nohy, pomůže i vládě s českým hospodářstvím. Nástroje má jako nikdo jiný. Hlavní zbraň je repo sazba, tradiční dvoutýdenní, za ni si komerční banky ukládají peníze u centrální banky a odvíjí se od nich i další sazby pro krátkodobé uložení a půjčení peněz také díky ní centrální banky buď stahuje peníze z ekonomiky, to když prodává komerčním bankám své cenné papíry nebo je naopak pouští do oběhu. Nejvyšší repo sazba byla v červnu 97, kdy vyskočila na 39 %, pak šla ale rychle dolů, a to i v dalších měsících, tehdy sazba vyletěla kvůli útokům na českou korunu, kdy si spekulanti brali úvěry v korunách a okamžitě je prodávali za dolary nebo marky. Klíčové je, jak reagují na změnu sazby komerční banky, jestli, když jsou peníze levnější pro banku, jestli budou levnější i pro lidi, jak se ukazuje v posledních 10 letech, ne vždy ČNB dosáhne svého. Od května 2010 repo sazbu nezměnila, je tři čtvrtě procenta, další pákou, i když u nás trochu zrezivělou, protože ji centrální banka použila naposledy v roce 99, je povinná míra rezerv. Každá banka musí u ČNB držet 2 % z objemu svých závazků. Pokud by tak například rozpůjčovala lidem 10 milionů korun, v clearingovém centru nechá 200 000. Na mezibankovním trhu jsou pak rozhodující sazby Pribor a Pribid, které ukazují, jak si banky navzájem věří, Pribor je sazba, za kterou si mezi sebou půjčují, výrazně tak ovlivňuje výši úroků hypotečních úvěrů. Pribid pak ukazuje, za jaký úrok si mohou banky uložit peníze u jiných bank, ČNB ji stanovuje každý den jako průměr referenčních bank a mění se podle doby vkladu, tradiční je 3měsíční Pribid. Umí guvernér a jeho tým vždycky vysvětlit, co a proč dělají? Jsou skutečně nezávislí, a jakou mají reálnou moc? Co v běžném životě lidí dokážou změnit?
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
V dnešním Hyde Parku taky uvidíme, jak hodně k tomu vysvětlování a seznámení s centrální bankou přispěje náš dnešní host, na kterého se můžete na cokoli ptát, tak tak čiňte. Kontakty sem k nám do Hyde parku hledejte tradičně na našich webových stránkách na adrese www.hydeparkct24.cz, kde kromě kontaktu vidíte plusové, minusové body, kterými můžete výkon našeho hosta ve vysílání hodnotit, a stejně tak vidíte i možnost palcovat otázky a coby pomocné kritérium našemu týmu taky některé z nich pomoci, a by měla větší šanci se do našeho vyslání dostat. Tak pane viceguvernére, na chatu, tam je první otázka.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Můžu nejdřív upřesnit dvě věci, které zazněly v té reportáži?
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobře, tak si zatím nečtěte tu otázku.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ještě jednou chci upřesnit, že je sedm poboček, jedna z nich je ta pražská, tak aby nevznikl dojem, že je to nějakých sedm dalších měst kromě Prahy.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže centrála a šest poboček.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak, přesně tak. Ta pobočka jedna je přímo tady v Praze a ta důležitá sazba je 3měsíční Pribor, ta je klíčová, tou ovlivňujeme nebo na ni se snažíme cílit a ta by měla ovlivnit zbytek ekonomiky, takže …
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dostaneme se k tomu, protože ty otázky na to, co vlastně můžete dělat, nemůžete dělat, jak do té ekonomiky zasahujete, na to určitě dotazy budou mířit, uvidíme o čem je ten první. Lenka se ptá, dobrý večer, devizové rezervy národní banky činí asi 800 miliard, asi 60 % z nich je v eurech, co by se s nimi stalo při krachu eura, neměli bychom najednou nic, a kolik miliard je v dluhopisech PIGS, tedy v těch zemích, kde jim ekonomika úplně nefunguje. Portugalsko, Itálie, Řecko, Španělsko k nim patří, někdy se k ni řadí i Velká Británie a Irsko, není nejbezpečnější částí devizových rezerv právě půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu. Je to hned několik věcí.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je přímo baterie dotazů.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Co byste dělal, kdyby euro krachlo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je baterie dotazů, krach eura to je hodně analytický pojem, takhle když to řeknete, tak já si zatím neumím nic představit, protože to je celá řada scénářů, které by se mohly stát.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Co tedy může znamenat krach měny?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Je krachem to, že odejde třeba jedna členská země z té měnové unie? Někdo by to označil za krach, někdo by to mohl brát jako naopak posílení té měnové unie, je to, že odejdou třeba ti slabší, nebo že odejdou ti silnější, znamená to, že je to definitivní dohoda o tom, že ta měna končí, nebo zůstane jenom v části těch států, které tou měnou do té chvíle platily. To je strašně moc různých scénářů s řadou dopadů.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vybereme variantu, že by se všichni členové eurozóny dohodli na tom, že euro končí.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
V tom případě já bych řekl, že to nebude asi takový fatální důsledek, takový dramatický důsledek jako asi tazatelka předpokládá, protože si to potom představte tak, že se všechny ty závazky, aktiva přepočítají do nových měn, které logicky musí v nějakých nástupnických zemích platit, fungovalo by to zhruba podobně, jako, někteří z diváků si to budou ještě pamatovat, jako tady v roce 1993, kdy se jednoho dne aktiva a pasiva přepočítala do dvou nových měn. To neznamená, že ta aktiva, ta pasiva zmizela. Jenom některá aktiva v tom okamžiku, kdy došlo k rozdělení těch měn, začala okamžitě ztrácet na hodnotě, ta která byla převedena na slovenskou korunu, tak začala ztrácet na hodnotě ve srovnání s českou korunou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Možná, pane Hample, bychom měli říct, co to vlastně ty devizové rezervy jsou. Je to nějaká hromada peněz, kterou máte někde v trezoru, pak asi to, co říkáte, by moc nefungovalo, nebo co všechno jsou devizové rezervy?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Devizové rezervy jsou v drtivé většině cenné papíry, cenné papíry vlád těch zemí, které emitují měny, které v těch devizových rezervách máme. Jinými slovy, řeknu to jednoduše, když máme část devizových rezerv v dolarech, tak držíme cenné papíry v drtivé většině, to znamená, že držíme cenné papíry emitované americkou vládou, když držíme devizové rezervy, a je správně to číslo zhruba 60 % těch rezerv je v eurech, tak držíme v drtivé většině cenné papíry vlád jednotlivých členských zemí eurozóny v různém poměru a ten poměr se samozřejmě mění, je to jedna z odpovědí na tu podotázku, mění se v souvislosti s tím, jak my hodnotíme rizikovost těch jednotlivých členských zemí eurozóny. Čili například, Německa máme hodně, Řecka máme nula, jak se může člověk podívat i do našich výročních zpráv.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To je normálně veřejná informace, kterou na vašich stránkách ve výročních zprávách najdeme.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Jednou za rok ve výroční zprávě se každý může podívat na to, jaká byla ta aktuální skladba devizových rezerv na konci toho běžného roku a může porovnávat to, jak se struktura devizových rezerv podle těch jednotlivých zemí vyvíjí v čase. Nicméně v průběhu toho běžného roku ta čísla nedáváme s dobrých důvodů, řekl bych.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže ten cenný papír, kde je napsáno x euro, to budou asi různé ty cenné papíry.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To jsou vymaterializované cenné papíry, to nejsou žádné...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je to zaknihováno, nemáte takové ty hezké, co mi jde, škrtne se euro a napíše se tam tedy marka německá.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Například, ale bavíme se prosím o velmi hypotetických důsledcích, velmi hypotetických scénářů, to chci zdůraznit, ale tím jenom chci říct, že samotný rozpad měnové unie, historie jich zažila spoustu, ona jedna z vlastností měnových unií shodou okolností je, když se podíváte do měnových dějin, že ony ty měnové unie nejenom vznikají, ony taky zanikají. Těch krachů měnových unií bylo víc a samotný konec měnové unie neznamená, že zmizí z povrchu zemského to, co bylo nějak oceněno tou měnou předchozí.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nicméně nějaké náklady by to asi neslo, takováto věc, snížily by se nějak devizové rezervy nebo jsou propočty, co by to znamenalo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Strašně by záviselo na tom, jak by, když se zase bavíme o tom velmi hypotetickém scénáři, já to tady znovu zdůrazňuji, jak by v tom okamžiku se začaly vyvíjet kurzy těch měn mezi sebou a záviselo by potom na tom, jestli jednotlivé centrální banky, jednou z nich jsme my, protože samozřejmě nejenom my držíme devizové rezervy v eurech, drží je spousta centrálních bank na světě, jak by se ty měny začaly pohybovat mezi sebou navzájem, která by byla silnější, která by byla slabší, jestli my bychom měli před tím okamžikem takového výbuchu víc těch aktiv, která začínají posilovat vůči ostatním nebo naopak, čili záviselo by to na tom, co by se dělo.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Čistě teoreticky bychom na tom mohli být i lépe, byť jsme v té hypotéze? Kdybychom, měli hodně těch měn, které by ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Mohli bychom na tom být lépe než jiní, kteří drží aktiva v eurech s jinou strukturou těch jednotlivých emitentů, těch jednotlivých vlád, které vydávají takovéto ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Už jste říkal, že řecké dluhopisy nemáme žádné, tedy z těch ostatních zemí, které tady jsou, tedy Portugalsko, Itálie, Španělsko.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Snižujeme, a to my jsme poměrně dost explicitně říkali, expozici vůči celé té jižní ose eurozóny, to zase z těch čísel uvidíte, každý, kdo se na to chce podívat, tak se může podívat, čili v Irsku je, já tam dodávám ještě to jedno I, vy jste to sám zmínil, v Irsku je to prakticky nic, ta španělská dražba na konci loňského roku byla asi ve výši 6 miliard. Jsou to spíše drobné. Ta drtivá část devizových rezerv eurových v tuto chvíli je v německých cenných papírech a ve francouzských cenných papírech.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Někdo tam přidává druhé G ještě jako Velká Británie. To vy tam nepřidáváte?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
No rozhodně to nepřidávám sem. Pro nás není libra tak klíčová rezervní měna.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Není nejbezpečnější částí devizových rezerv právě půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak tím končíme tady tuhle baterii otázek, strašně závisí na tom, jak dobře se bude dařit Mezinárodnímu měnovému fondu samostatnému. Já vím, že my jsme zvyklí dívat se na Mezinárodní měnový fond jako na instituci super bezpečnou, jenom bych chtěl připomenout, že Mezinárodní měnový fond se v tuto chvíli dostává do situace, v jaké ve svých dějinách od svého založení od konce druhé světové války nikdy nebyl. Totiž největší částí dlužníků Mezinárodního měnového fondu jsou v tuto chvíli vlastně ty nejvyspělejší země světa. Ty nejvyspělejší části světa. Eurozóna - nikdy v dějinách to nebylo tak, že by ti nejbohatší si nejvíce potřebovali půjčovat od tohoto záchranného mechanizmu, který je tady pro ty špatné časy, takže jen otázka, jak bezpečná je půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu, je otázkou, jak pravděpodobné je, že ti dnešní dlužníci, ti kteří si dnes půjčili a kteří si budou půjčovat zítra, budou schopni splácet své závazky, čili je to zase úvaha o tom, jak bezpečné je půjčování například v jižní ose eurozóny.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Stanovisko centrální banky k tomu, jak dalece bezpečné půjčování Mezinárodnímu měnovému fondu vzhledem k tomu, co jste teď popisovali, je jaké, je to bezpečné?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Jakákoli mimořádná koncentrace půjček jednomu dlužníkovi, ať by top byl jakýkoli dlužník, vám z hlediska standardního řízení rizik bude vycházet jako že není moc obezřetná, já si myslím že v tuto chvíli v celosvětovém srovnání ta naše expozice je taková uměřená, je to zhruba okolo 60 miliard korun, které nám dluží Mezinárodní měnový fond.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Chat. Karl Kičmer, dobrý večer, loni rostla ekonomika česká o 1,7 %, v Německu o 3,1, Polsko o 4,3 %, na Slovensku 4 %, co je příčinou tak rozdílných výsledků. Tam krizi nemají?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je velmi dobrá otázka a já bych strašně rád na ni měl taky velmi dobrou odpověď a obávám se, že když si sem teď pozvete 3, 4, 5 ekonomů, tak každý z nich vám dá jinou odpověď na tu otázku, proč už neplatí to jednoduché pravidlo, že když Německo roste o x, tak my rosteme o x + 3 %, což bylo takové to, jak my jsme říkali, jednoduché pravidlo palce, když Německo roste o 2 %, ČR roste o 5 %, když roste o 3 %, tak ČR roste o 6 %, což mnoho let v této ekonomice platilo v těch zlatých časech před krizí. Neplatí to, my v tuhle chvíli skutečně nedoháníme Německo, na rozdíl od jiných zemí, i těch, které jsou tady zmíněny, myslím si, že je to jednak dáno tím, že obecně česká ekonomika má spíše tu tendenci nepřestřelovat ani na tu dobou, ani na tu na špatnou stranu, že v tom je trošku odraženo to, co pro Česko je typické, my jsme jako konzervy, my jsme konzervy v investování, ve spoření, v nakládání s penězi, ale i firmy jsou často velmi konzervativní v investování, tady pro nás je spíše typické to, že průběh toho cyklu je hladší, není to takový ten velký ústřel nahoru a potom zase velký ústřel dolů, ale to samo o sobě jako česká konzerva nevysvětlí to, proč je ten rozdíl teď takhle velký.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nehledě na to, že ta konzerva asi byla i v té době, kdy platil ten jednoduchý vztah.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Přesně tak samozřejmě, jen to tak, ale tam myslím, že jsme se hodně dostávali mimo hranice toho, co je to ten bezpečný růst, který nevyčerpává ty zdroje moc, který nepřestřeluje ten, jak říkají ekonomové, potenciál ekonomiky, tam myslíme, že jsme byli už za tou hranicí já bych řekl technické konstrukční rychlosti té ekonomiky.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to znamená, že teď tedy ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Teď jsme naopak možná pod ní.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nějakým výkyvem, ale pomalu že bychom měli jít zatím Německem, ty výhledy na ten letošní rok taky tak úplně neříkají tedy.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Teď za tím Německem nejdeme, teď za ním naopak zaostáváme, teď naopak ono se vzdaluje od nás, což je velmi nepříjemné, ale já pořád pevně věřím, že to je krátkodobá záležitost, že to není něco, co bude trvat dlouho.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Další otázka v psané podobě přichází do vysílání Hyde Parku prostřednictvím, kterého kanálu, tak tentokrát to bude chat. Honza se ptá, nedávno jsem četl knihu, Kam se poděl zlatý poklad republiky, autor uvádí, že v 90. letech ČNB prodala značnou část našeho zlatého pokladu včetně historických zlatých mincí. Je to pravda? Kolik zlata má ČNB v současnosti a kolik měla před rokem 1990?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Zlato, si já myslím, že bude velmi oblíbené téma a že to určitě není poslední dotaz, který zde padá, takže jestli dovolíte, pane redaktore, mohl bych k tomu pár vět říct, protože ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No k tomu na co se tady ptáme, to znamená, je pravda, že v 90. letech se prodala značná část našeho zlatého pokladu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Je pravdou, že na konci 90. let, v roce 1998 prodala ČNB zhruba 56 tun zlata, to je pravda, já dnes musím říct, že by bylo strašně jednoduché pro mě říct, já jsem u toho tehdy nebyl, takže se mě to netýká, ale já bych vám tuhle alibistickou odpověď říkat nechtěl. Myslím si, že kdybych býval byl u toho rozhodování, že bych asi rozhodl stejně, a já chci trochu vyvrátit ten romantický mýtus zlata jako toho, co má dobrá centrální banka držet, aby měla zdravou bilanci, já si prostě myslím, že to takhle není, že to je skutečně jenom romantická představa, která se spojuje s dávnými dobami, kdy centrální banky emitovaly peníze v režimu tzv. zlatého standardu, kdy peníze byly kryty zlatem nebo nějakým jiným drahým kovem, v tomto režimu už dávno nejsme. A zlato kdyžtak drží tržní hráči, aby sami sebe ochránili před voluntarismem a špatnou měnovou politikou a inflační politikou centrální banky. Představ, že centrální banka má držet zlato, aby se chránila před sebou samotnou, mě přijde trochu úsměvná, ono totiž v okamžiku, kdy máte peníze, které nejsou kryty zlatem, tak hold prostě platí, že ta vazba peníze a zlato nemá žádnou velkou logiku, takže, je toto pravda, stalo se to.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nicméně, jestli vám do toho přeci jenom mohu vstoupit, ano stalo se to, já se tady dívám do vaší výroční zprávy z roku 1998, kdy jste tam tedy nebyl, je tady zdůvodnění - o prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jako rezervního aktiva.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je to, co říkám.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ano, to je to, co jste říkal, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držení. Jenomže ta cena zlata se potom poměrně rychle obrátila a některé odhady říkají, že dnes byl ten výnos byl asi o 30 miliard nižší.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je pravda, jenže za ty prostředky, které centrální banka utržila prodejem zlata, nakoupila právě ty cenné papíry, o kterých jsme mluvili a které nesou úrok, zlato má jednu podstatnou vadu, žádný úrok nenese a kromě toho vás stojí nějaké náklady skladování toho zlata. Na rozdíl od těch cenných papírů, takže já bych jenom divákům chtěl říct, že jenom na výnosech z těch cenných papírů z těch devizových rezerv, které centrální banka má, loni tržila zhruba 40 miliard korun, kdyby měla zlato, tak by se jí zhodnocovala cena toho zlata v rezervách, nicméně otázku si položte, jestli by centrální banka v nějakém okamžiku to zlato prodala. Prodala by ho? Pokud by ho neprodala tak by stejně žádný ten mimořádný zisk, o kterém mluvíte, nerealizovala.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No a máte, nějak na to se odpoledne taky někdo ptal, máte nějak vyčíslen ten rozdíl mezi tím, co jste získali, na základě tohoto, že jsme to zlato prodali, proti tomu, kdybychom ho neprodali, měli bychom dnes, jakou by mělo hodnotu, mínus náklady na jeho skladování. Takto ta otázka stála.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já rozumím té úvaze, ale ono je nesmírně obtížné, ne-li nemožné do zkalkulovat, protože to byste musel říct, že, přesně tahle utržená koruna nebo tohle utržené euro je přesně to, které jste investoval ve Španělsku nebo v Portugalsku nebo v Itálii nebo v Německu nebo ve Francii, a to vám přineslo přesně kolik, já jenom říkám, že prodej toho zlata, myslím si, má logiku v systému, kdy centrální banka v tom zlatém standardu není a má logiku snažit se, aby centrální banka měla výnosy z něčeho, co výnosy může mít, a ne držet něco, co je de facto mrtvé. Jakkoli rozumím všem těm romantickým představám o tom, že jenom to zlato je správné aktivum.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A nějaké to zlato dnes máme nebo nemáme?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ano, máme, je to zbylých asi 10 nebo 11 tun ve formě nepřetříděných zlatých mincí starých, takových těch cihliček, které všichni znají a na které mimochodem si můžou také přijít sáhnout přímo do centrální banky. My je nemáme schované jenom v trezoru, máme je také v naší expozici, která je veřejně přístupná, a každý, kdo by chtěl trochu té romantice dát za dost, tak může přijít do centrální banky do expozice, sáhnout si a vidět, že nějaké reálné zlato tam je.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale měl byste říct, ono to je na objednání, ono to není tak, že kdykoli kdokoli přijde a půjde si sáhnout.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ano, ale je to možné.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jsou proto pravidla.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Jsou proto pravidla, ale je to možné, a každý takový zájemce je vítán.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tam jde taky o tom, že s tím možná souvisí ta historická část, nebo vy tomu říkáte romantická část toho pokladu, že lidé se při vzniku republiky skládali na ten zlatý poklad a teď to zlato je někde fuč, řada otázek na toto téma také během dne přicházela, jestli z tohoto důvodu to zlato nemělo zůstat u nás.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Říkám, v tom okamžiku ale se k němu nechováme jako k normální součásti devizových rezerv, které by se měly co nejvíce zhodnocovat, tak to chápu já, ale chováme se k němu jako k nějaké historické relikvii, může to tak být, jestli to je skutečně obezřetné nakládání s těmi hodnotami, které centrální banka má, o tom já mám, přiznám se, poměrně velké pochyby, takže znovu říkám, já kdybych si měl tehdy v tom roce 98 vybrat, jestli radši budu mít cenné papíry, které mi ponesou úrok a kde se nebude platit za jejich skladování, a nebo zlato, jehož cena jde nahoru a někdy taky dolů, s tím, že vím, že stejně nebude žádný správný okamžik, kdy bych měl zlato prodat, i dnes za tu vysokou cenu, určitě by tady nebyli žádní diváci, kteří by říkali, teď to prodejte, vidíte, teď je super cena, tak, neříkali by to, takže já bych i v tom roce 1998 asi, býval-li bych u toho rozhodnutí, asi bych uvažoval stejně jako moji předchůdci.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Na chvíli necháme zlato zlatem, protože my jsme zde zaznamenali, a zpravodajství České televize o tom informovalo, demonstraci tzv. holešovské výzvy. Protivládní demonstrace. My se na ni teď na chvíli podíváme, míříme za Antoníne Šimůnkem, který nám tu situaci popíše a to z toho důvodu, že demonstrující přišli až vlastně sem k nám, před Českou televizi, Antoníne, dobrý večer.
Antonín ŠIMŮNEK, redaktor
--------------------
Dobrý večer. Ano skutečně demonstrující dorazili sem, před Českou televizi před několika málo minutami. Nás štáb šel s nimi celou cestu z Václavského náměstí, ten dav, který má řekl bych několik tisíc hlav zablokoval na hodinu magistrálu. Potom prošel po Nuselském mostě na Pražského povstání a sem před televizi, nic, žádné velké obtíže, po cestě, krom zastavené dopravy nebyly, ten dav není nijak agresivní, snad jedině slovně. Policisté sice demonstraci doprovázejí, ale jejich jenom několik desítek a jsou jenom v běžném oblečení, nemají žádnou zvláštní výstroj. Autoři té holešovské výzvy vyhlásili před nedávnem, že chtějí, aby do konce února odstoupila vláda, a pokud, že se tak nestane, tak že svolají celonárodní protesty. V tuhle chvíli také říkají, že pokud je vláda nevyslyší, takže se bude podobná akce opakovat už hned zítra. A proč vlastně zamířili k České televizi, je to, že se domnívají nebo říkají, že oficiální sdělovací prostředky o jejich iniciativě neinformují, jak ostatně můžete slyšet za mnou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak Antoníne, děkujeme za tuto stručnou informaci, kterou jste přispěl do Hyde Parku za stanoviska představitelů a demonstrujících v rámci holešovské výzvy, alespoň touto cestou zase do vysílání České televize a nejenom touto cestou do vysílání České televize dostali, to zpravodajství jsme poskytovali minimálně v událostech České televize, to bylo docela určitě. Antoníne, díky, pěkný večer před budovu České televize. Nashledanou. Pojďme v Hyde Parku k dalším otázkám, prozatím v psané podobě ve vysílání Hyde Parku. Ta nejbližší je na facebooku, od Jirky P. Dobrý večer, jakými způsoby a do jaké míry může ČNB kontrolovat toky likvidity mezi našimi bankami a jejich matkami. Když byste odhalili, že tam jsou účelovými účetními operacemi převáděny ztráty, špatná aktiva, z matky na dceru, můžete něco dělat?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Dokonce bych řekl, to už je zavedená praxe, že centrální banka bedlivě zkoumá vztahy mezi dceřinými společnostmi a jejich matkami, že se dívá například jestli vyplacená dividenda odpovídá tomu, jaký kapitál zůstane v té finanční instituci v budoucnu, jsou na to standardní dohledové monitorovací mechanismy, které používáme, dokonce v těch špatných časech, v jakých jsme teď, je často ve speciálních okamžicích zintenzivňujeme požadujeme více informací, chceme vědět víc a ve větším detailu, čili to běžně probíhá, na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď. Může něco dělat? Ano, může, může té domácí instituci, na kterou má vliv, tak může přikázat, aby něco nečinila, nebo aby se nějaká transakce „vrátila „ zpět, pokud byla neobezřetná anebo neodpovídala těm pravidlům, která má splňovat, čili ano, děje se, ve špatných časech o to víc.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to ta dcera musí vás poslechnout, i když ji vlastní někdo ze zahraničí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Pokud by to byla operace, která z pohledu centrální banky ohrožuje ji, tak samozřejmě tam má potom finální slovo dohled, to znamená centrální banka.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Museli jste dělat nějaké takovéto příkazy, které vracely nějaké špatné operace u některých českých bank, protože někdo říkal, že jste docela přísní v ČNB.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ale spravedliví.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nechť hodnotí jiní. Proto se ptám, vraceli jste zpátky nějaké operace, které by byly nevýhodné pro některé z českých bank.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já bych chtěl říct, že všechno, co je tady, co je tady popsáno, se v dohledové praxi centrální banky stalo, ale omlouvám se, nemůžu jít do žádného většího detailu.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak já jsem se zeptal na konkrétní banku, ale byla nějaké snaha někoho z venku, velkých světových bank, které mají problémy, něco špatného převést na banky české.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Řekněme měli jsme debaty o tom, jestli některé typy operací jsou v pořádku nebo nejsou v pořádku, myslím, že vždy všechny debaty skončily tak, že centrální banka byla spokojená.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže jste nemuseli přímo zakázat něco.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já určitě nepůjdu dál v tom komentáři, ale musím ubezpečit všechny, kteří se na nás dívají, že tohle je standardní činnost centrální banky, a kdyby tohle nedělala, tak nedělá dobře svoji práci.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pan Hayek na Facebooku. Proč mají centrální banky monopol na tištění peněz a není připuštěna konkurence? Proč není úroková míra stanovována tržně, ale jakousi radou centrální banky? Není chyba, že ČNB může vytisknout neomezené množství peněz? Proč nejsou peníze něčím kryté? Docela hodně otázek.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tazatel se asi nejmenuje Hayek, to si vzal jako pseudonym, protože zrovna /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale třeba ne, třeba se tak jmenuje.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
August von Hayek byl jeden z těch, kteří kladli tyto otázky, jestli náhodou centrální bankovnictví nemá fungovat úplně jinak. Tohle je fundamentální měnověpolitická otázka. Jestli centrální bankovnictví skutečně nemá být postaveno na tom, co jsem říkal před chvilkou, tzn. že emise peněz, tak jako to bývalo v minulosti, je plně kryta nějakým kovem, jehož vlastností je, a to je výhoda zlata nebo stříbra, že ho nikdo nemůže natisknout, žádná centrální banka, žádné ministerstvo financí, žádný tiskařský list nemůže jednoduše natisknout nové zlato. Jinými slovy, to má udržovat jakousi stabilitu kupní síly bez ohledu na to, co by si konkrétní garnitura centrálních bankéřů, politiků nebo kohokoliv jiného myslela o tom, že je správný objem peněz v ekonomice. Já si myslím, že my se k tomuto stavu světa vracet nebudeme. My jsme v jiném stavu světa, kterému já říkám second best, druhé nejlepší řešení. To druhé nejlepší řešení centrálního bankovnictví podle mého hlubokého přesvědčení je, že centrální banka je oddělena od vlády a centrální banka nesmí financovat potřeby vlády. To je režim, ve kterém žijeme, proto je centrální banka nezávislá, aby si kdykoliv ministerstvo financí jako tisíckrát v dějinách, nebo jako vláda tisíckrát v dějinách, nemohly snadno přijít, když má nějaké potíže a ty peníze natisknout, těmi penězi platit a znehodnocovat je všem ostatním v té ekonomice, přičemž to ministerstvo financí nebo ta vláda je používá ještě neznehodnocené, protože je utrácí jako první. Aby tomuhle permanentnímu zneužívání peněžní emise a peněžního monopolu nedocházelo, proto jsou centrální banky, a já si myslím, že teď v této krizi se bavíme o tom, jestli tento princip centrálního bankovnictví, tzn. nezávislost centrálních bank na vládách a nemožnost požádat jednoduše centrální banku, aby uhradila nějaké schodky, deficity a dluhy vlád, jestli tohle pravidlo udržíme. Já si myslím, že to je otázka této krize a myslím, že diváci by měli bedlivě sledovat spíš než návrat ke zlatému standardu to, jestli centrální banky i po této krizi, v průběhu této krize a po této krizi skutečně zůstanou nezávislé a jestli skutečně zůstanou v té klíčové pozici, že si nesmí za nimi vlády chodit pro jednoduché laciné, ale dlouhodobě celou populaci bolící řešení svých vlastních problémů.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A jsou takové tlaky od vlád, ať už od té naší u nás, aby se ta nezávislost trochu omezila, nebo po Evropě? Asi to bude v každé zemi jinak.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Nejsou u nás v žádném případě. Nejsou u nás v žádném případě. Já jsem za to velmi rád. Jedním z důvodů toho, že to tak je, je taky to, že na rozdíl od spousty jiných zemí, a teď bych řekl na západ od nás, my jsme žádnou finanční krizi nezažili. My jsme zažili hospodářský otřes a pokles, který byl dán tím, že jsme zvenčí inkasovali důsledky těch finančních otřesů jinde, ale žádnou finanční krizi naštěstí v tomto sektoru jsme nezaznamenali, takže u nás ty takové debaty ani neproběhly, ale vy si dobře všímáte, já vím, že určitě i naši diváci si dobře všímají, že takovéto debaty probíhají v Evropě, probíhají ve Spojených státech, probíhají ve vyspělém světě, který se právě topí v obrovských dluzích, a situace, kdy vlády jsou v obrovských dluzích, ty vždycky v minulosti byly tím spouštěčem, který vedl k tomu tiskařskému lisu. A já doufám, že jsme se poučili z dějin a že už tuhle chybu opakovat nebudeme ve vyspělém světě. Mimochodem chci říct, že my jsme se dostali do úplně unikátní situace ve vyspělém světě, že vyspělý svět je dramaticky zadlužen, velmi zadlužen, a to bez toho, aby došlo k nějaké politické nestabilitě, válce, občanské válce, revoluci. V minulosti se tyto stavy permanentně opakovaly. Evropa má dlouhé bohaté zkušenosti z nesolvencí vlád, s řešením předluženosti vlády, ale téměř vždycky to byly situace, které byly vyvolány nějakou válkou nebo nestabilitou. My jsme se v nejlepších časech dostali do stavu předlužení, což je opravdu unikát a je opravdu otázkou dne, a pro mě je otázkou dne, aby vyspělý svět udržel i v těch špatných časech to pravidlo, že centrální banka není jednoduchá hračka na financování dluhů.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Když jsme byli u toho tiskařského stroje, proč peníze tisknou pouze centrální banky a není tam nějaká konkurence?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Je to tak, že když se podíváte do minulých dějin, kam až vám bude paměť sahat a kam až vám budou sahat nějaké písemné záznamy, tak uvidíte, že prostě centrální moc měla tu tendenci si emisní monopol, regál, to právo na to emitovat peníze, jaksi přivlastnit a zestátnit. Samozřejmě existovaly systémy svobodné konkurence měn. Existovaly, ale podívejte se až k tomu Václavu II., který udělal krásnou měnovou reformu, i tehdy platilo, že pro panovníka je tak neodolatelné mít to u sebe, to právo emitovat peníze a inkasovat výnosy z toho, že ty peníze může vnutit populaci, že jako úvaha o tom, že tohohle se zbavíme, je pro mě úvahou o tom, jak se zbavit státu jako takového.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Proč není úroková míra stanovována tržně, ale jakousi radou centrální banky?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To s tím všechno souvisí. To všechno už jsou jenom podotázky, které souvisí s tou základní otázkou. Jestli /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jestli nezávislost, tak takhle.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Jestli nezávislost, ale potom jestli je to role a činnost státu. Jestli stát je tou institucí, která vnucuje obyvatelstvu své peníze a nebo ne. Za předpokladu, že řeknete ne, všechno je jinak, všechno funguje úplně jinak a je to úplně jiný svět než ten, který známe.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A pak tady máme tedy. Není chyba, že centrální banka může vytisknout neomezené množství peněz? Co když se utrhne ta centrální banka a začne najednou tisknout?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ta se právě nesmí utrhnout, proto je nezávislá, proto nesmí podléhat žádným tlakům a má udržovat to, co má udržovat ze zákona. My to máme velmi pěkně napsáno i v našem zákoně, tzn. udržovat cenovou stabilitu.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tam máte napsáno, že nesmí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tam máme udržovat cenovou stabilitu, to je náš základní cíl, a to činíme. A když se podíváte na historii centrální banky české minimálně za těch už to bude pomalu 20 let, tak vidíte, že tomuhle základnímu cíli se centrální banka nikdy nezpronevěřila, a víte, že ČR je v kontextu minimálně středoevropském, ale já bych řekl celoevropském, vnímána jako ta nízkoinflační stabilní ekonomika, kde centrální banka svým voluntarismem nepůsobí chaos a nepůsobí nestabilitu. To je mimochodem jeden z těch důvodů, proč potom ve špatných časech je ta ekonomika o tolik stabilnější, proč nezažíváme takové problémy, jako jsou půjčky v cizích měnách, úvěrování v cizích měnách. To je jedním z důsledků té dlouhodobé měnové a cenové stability, takže já tady za centrální banku nemůžu říct nic jiného, než že centrální banka bude v tomhle pokračovat.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Voláte do Hyde parku. Můžete se ptát Mojmíra Hampla.
Mirek, telefonující
--------------------
Můžu se zeptat?
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Můžete. Kdopak jste?
Mirek, telefonující
--------------------
Dobrý večer. Posluchač z Prahy, Mirek. Já vás oba srdečně zdravím.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Mirku povídejte.
Mirek, telefonující
--------------------
Pane viceguvernére, měl bych trošku ještě, poprosil bych o doplňující odpověď vaší k tomu nešťastnému zlatu. Tehdy se za guvernéra Tošovského prodalo, tak se prodalo i několik tun zlatých mincí, které řada z nich měla mnohem větší numismatickou hodnotu než vlastní váha té které mince. Prodalo se to s odůvodněním, že zlato už nemá směnečnou hodnotu a nakoupily se ty eurobondy, už tolikrát tedy jste o nich hovořil. Já bych se rád zeptal. Zaprvé, kolik ty eurobondy, i když tam byl nějaký procentní nárůst každoroční, jakou mají orientační hodnotu dnes proti tehdy. Pak bych se ještě rád zeptal. Proběhly zprávy, že státy a banky opět nakupují zlato do svých zlatých rezerv. Ještě bych se chtěl zeptat na váš osobní názor. Moje maminka pracovala za první republiky v soukromém bankovním domě, který byl specializovaný pouze na půjčky. Půjčovali pouze státním zaměstnancům, čili pod takzvanou definitivou. Tam pracovník nemohl přijít o místo. Byl pravidelně povyšován, byl mu zvyšován plat. Půjčovali poměrně menší částky, řekněme tři, pět tisíc, ale úrok byl jasně státem stanovený. Tam prostě neexistovalo, aby chtěli úroky, které dneska chtějí soukromníci atd., i některé tedy banky. Tam bylo státem stanovená určitá hranice, co bylo mezní, byla lichva, byl to trestný čin.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vaše otázka, Mirku.
Mirek, telefonující
--------------------
Jak vy se díváte na ten s prominutím chlív, který dneska v těch půjčkách a v procentech je? Děkuji.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Mirku, děkujeme za otázky. Tak zlato, mince, numismatická hodnota.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ano.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A hodnota toho, co jste /souzvuk hlasů/.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Znovu říkám. Nebylo to v době, kdy já jsem tam byl, takže vám řeknu zprostředkovanou informaci. Ne každá zlatá mince, kterou centrální banka disponovala a nebo disponuje, má numismatickou hodnotu. Ty, které mají numismatickou hodnotu, ty samozřejmě, k těm se centrální banka chová jinak. Předpokládám, že to tak muselo být i v roce 98, tzn., to, co má numismatickou hodnotu, se neprodává za cenu zlata.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A dá se to najít v nějaké zprávě, které tedy mince, jestli ty cenné mince tady zůstaly, a nebo šly také do světa? To najdeme v nějaké zprávě?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Vy myslíte teď přesně co?
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
V roce 98, když se prodávalo, tak jestli skutečně, co Mirek říkal, že tam banka měla mince, které měly numismatickou hodnotu. Jestli tady zůstaly tedy? Jestli to někdy dohledám /souzvuk hlasů/.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já jsem hluboce přesvědčený, že to tak není, že to je nějaká fáma, informace, která je nepřesná. To si neumím představit. Potom tam byla /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak druhá otázka se týkala toho, že státy a banky centrální zase začínají zlato nakupovat.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ano, některé to činí a znovu říkám /souzvuk hlasů/. Některé to činí a jak říkám, já tomu moc nerozumím. Já bych velmi rozuměl tomu, že centrální banka má zlaté rezervy, za předpokladu že bychom se vrátili k dotazu tady pana kolegy Hayeka, nebo Hájka, za předpokladu že bychom se vraceli k nějakému režimu krytí těch neplnohodnotných peněz, které my všichni platíme zlatem. Potom tomu rozumím. Má to nějakou logiku. Rozumím možná i částečně tomu, že centrální banka se snaží mít velké porfolio, aktiva. Snaží se část těch rezerv mít i v nějakém kovu. To my ale máme, to centrální banka česká má. Ale nerozumím té úvaze, že centrální banka, která emituje hotové peníze neplnohodnotné, by měla držet něco, co jí nenese úrok. Já s tím mám poměrně velký problém a potřeboval bych slyšet ty hluboké teoretické důvody, které za tím jsou. Doufám, že to není jenom to, že aktuálně vidím, že cena něčeho roste, tak si chci udělat v tom, co aktuálně roste, nějakou pozici a držet to a čekat, až ta cena zase spadne.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak pak tam Mirek popisoval ten příběh jeho maminky, která pracovala v bankovním domě půjčující pouze státním zaměstnancům za státem jasně stanovený úrok. A otázka zněla, jak se díváte, a budu citovat Mirka, na ten chlív s půjčkami?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já rozumím tomu, na co Mirek narážel. Já myslím, že on v zásadě říkal, že jemu by se líbilo, kdyby nějaká centrální autorita, ať už banka nebo ministerstvo financí nebo vláda, řekla, jaká je maximální úroková sazba, za kterou se smí ještě půjčovat. A to, co by bylo nad ní, už by bylo nepřípustné a zavrženíhodné. Já si myslím, že to není svět, kterému já bych fandil. Já si myslím, že dost stačí, na co se ptal tady kolega Hayek, dost stačí to, že tu základní regulovanou cenu v ekonomice, tu úrokovou sazbu základní, od které se všechny ostatní odvíjejí, stanovuje centrální banka, což my činíme, a nevím, jestli si všichni uvědomují, že my, když posunujeme tou repo sazbou, tak de facto hýbeme základní regulovanou cenou v ekonomice, která ovlivňuje potom spoustu dalších cen. A to ostatní, co se děje na tom trhu, já bych nebyl pro to, aby stát stanovoval nějaké úrokové stropy, prahy, aby administrativně stanovoval, že toto je dobrá cena, toto není dobrá cena, toto je dobrý úrok, toto není dobrý úrok. To si myslím, že by nebylo správné.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A kde už je lichva? Kde už je lichva, protože pak se dozvídáme příběhy lidí, kteří si někde půjčili peníze a zjistí, že tam mají úrok až sto procent například, což asi za lichvu označí každý.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
My jí máme dokonce definovanou, pokud vím, v trestním zákoníku, ale ona není definována žádnou konkrétní sazbou a já si myslím, že je to tak správně, ale je definována okolnostmi, za kterých dojde k takovému kontraktu mezi tím, kdo si půjčuje, a tím, kdo půjčuje.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to je dostatečné opatření podle vás?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Neznalostí, zneužití té tísně, tak potom je skoro jedno, za jakou úrokovou sazbu ten kontrakt proběhne. To může být nízká i vysoká, a pokud je to tíseň, tak je to lichva, a myslím, že je to tak správně, že se má posuzovat ta konkrétní transakce, ten konkrétní obchod a ty okolnosti, a nikoliv, že má přijít nějaký rádoby chytrý státní úředník, který přijde a řekne: "Pane Takáč, vy už si teda za čtrnáct nepůjčíte a vy ani nikomu za pět půjčit nesmíte." Mně tohle přijde, že to je víc taková regulovaná ekonomika, ve které já bych moc žít nechtěl.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobrý večer, voláte do Hyde parku a můžete se ptát Mojmíra Hampla. Kdopak se dovolal teď?
Míra KROC, telefonující
--------------------
Dobrý večer, Míra Kroc z Plzně. Já bych měl dotaz na vašeho hosta, jestli se nějakým způsobem dá odhadnout, jak by se mohl pohnout kurz české koruny, pokud by některá ze zemí byla nucena odstoupit z eurozóny. To znamená, pokud například Řecko bylo nuceno odstoupit, jestli by to mohlo pohnout nějak kurzem české koruny vůči například dolaru nebo jiným světovým měnám? Děkuji.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Děkujeme, Míro, taky.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Bavíme se o zase o velmi spekulativních otázkách. Ale já chápu, že tohle všechny vzrušuje. Tak když spekulace, tak si pojďme zaspekulovat, přičemž znovu říkám takový ten jednoduchý diskvejmr /nesrozumitelné/ bavíme se o spekulacích. Zase strašně by záviselo na tom, kdo odchází, proč odchází a kdo zůstává v té zóně. Čili, když to řeknu úplně jednoduše, já doufám, že se Míra na mě nebude zlobit, kdyby například odcházelo Řecko, myslím si, že to euro v těch zbylých zemích by mohlo být silnější než je. Kdyby odcházelo Německo, tak určitě slabší.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to jsou asi limitní případy a mezitím bude všechno ostatní.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak. Tak.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Chat. David Rockefeller se vás dokonce ptá, pane Hample.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak. Nikdo se nechce normálně tady představit svým jménem.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To umožňujeme i takovéto zkratky, takové my v Hyde parku umožňujeme radši než úplné anonymy. První audit Fedu v historii odhalil, že v letech 2007 - 2010 Fed tajně poskytl záchranné balíčky světovým bankám ve výši 16 biliónů dolarů. Souhlasíte s tímto socialismem pro bohaté? Plní Fed svoji funkci? Proč o tom média mlčí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak máme tady hodně hayekovců dneska, to se mi líbí. Téma auditu Fedu, který byl iniciován Ronem Paulem, což nevím, jestli všichni posluchači a diváci vědí, je jeden z prezidentských kandidátů v amerických volbách.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Myslím, že naši diváci to vědí, protože je o tom informujeme.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je jeden z těch, který věří tomu, že celý systém emise peněz, tak jak je postaven ve Spojených státech a tak jak je koneckonců postaven i u nás i v Evropě, je špatně, a že se máme vracet k tomu zlatému standardu. Tento Ron Paul, který mimochodem měl kdysi krásnou přednášku i tady v Praze, vedl velký politický zápas o to, aby se jednou někdo podíval na to, jaké operace Fed dělal. Výsledkem toho velkého politického zápasu je ten audit, o kterém tady pan Boháč Rokefeller mluví, a já bych řekl, že dnes se vedou velké spory interpretační o to, co to vlastně říká ten audit. Ti, kteří věří tomu, že ten stávající systém měnové emise, ten existující, je v pořádku, budou říkat, že to není nic divného, to je způsob, jakým má centrální banka zasahovat za situace, kdy je ohrožena stabilita finančního sektoru, tak má poskytovat nouzové půjčky finančním institucím, aby je udržela při životě a aby nezpůsobila kolaps toho systému. Ti, kteří si myslí, že toto všechno je od základu špatně, že to má být založeno na zlatu, že nemá rozhodovat žádný Fed, že má být volná konkurence měn, že měny se nemají tisknout tak, jak kdo chce, že mají být kryty a tak, budou od začátku říkat, že celý ten systém je nesmyslný a důsledky, ke kterým vedou například některé nestability, a to já s tím souhlasím, že špatná měnová politika může vést k nestabilitám, jsou také zavrženíhodné a špatné. Takže tady bude hrozně záviset na interpretaci těch 16 biliónů dolarů, podle toho, na které straně toho sporu /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Dobře, a pokud tedy ten základní filosofický pohled je takový, že Fed má fungovat tak, jak funguje, tak potom na tom žádný problém nevidíte na poskytnutí vedle půjčky, byť oni rozhodovali, pokud jsem se dobře dočetl i ti, kteří dostali nakonec tu půjčku.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ještě jednou. Rozhodovali.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
O tom jestli Fed půjčí nějaké nebo poskytne takovéto záchranné balíčky, takovéto půjčky, tak mezi těmi, kteří rozhodovali, tak byli ti, kteří dostávali ty půjčky pro své banky.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ne. Tak to já si myslím, že tak není. Ale za předpokladu, že centrální banka postupuje v souladu s pravidly a snaží se v mimořádné situaci zachránit některé instituce, které jsou jenom nelikvidní a nikoliv nesolventní tady tímto způsobem, tak bych řekl, je to v souladu s pravidly toho systému. Pokud to neprobíhá nějakou metodou, která porušuje pravidla. Ale já se přiznám, já jsem ten audit do detailu natolik nečetl, abych mohl ten /nesrozumitelné/ komentovat natolik, ale vím, o co se jedná, vím, že je primární ten interpretační spor.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Chat. Vrtulníkový Ben.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Další.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takovouto pestrost jsme tedy, pane Hample, neměli tedy, musím říct.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já doufám, že to tam nepíšou nějací kolegové z centrální banky.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Můžete se jich zeptat zítra, dejte nám vědět. Před měsícem Italové zadrželi falešné americké dluhopisy ve výši 6 miliónů dolarů, tedy asi třetinu dluhu Spojených států. Co to mělo znamenat? K čemu někdo ty peníze chtěl použít. Fed neustále tiskne peníze. Jak to může fungovat, vždyť to všechno musí být podvod.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak, druhá část otázky je to, o čem tady už dobrých 40 minut hovoříme. A ta první část, tady vás zklamu, já jsem to zaznamenal jako zprávu z tisku, ale detail o tom nevím. Ano, zaznamenal jsem to jako pikantnost. Nevím.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je to pikantnost, nebo je to velký problém? Byť tedy asi nerozklíčujeme, co to mělo znamenat, k čemu ty peníze chtěl někdo použít, ale je to problém, kdyby se takovéto věci dostaly do nějakého oběhu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
No, tak je to, pokud by to bylo tak, jak ty zprávy naznačovaly, tak by to byl podvod, jenom podvod o několik řádů větší než jsou jiné podvody, které se normálně /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale to by mohlo zahýbat s nějakou ekonomikou, kdyby se na to přišlo až po určité době, že ty dluhopisy nejsou pravé.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak já si nejsem jistý tím řádem. Já nevím, jestli tam ten řád nebyl o 3 nuly menší, ale tak jak si to já sám pamatuju ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Nebyl. Nebyl. Myslím, že nebyl. Mohu se podívat, ale myslím, že to bylo takhle.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Nevím. Neumím spekulovat o něčem, o čem skoro nic nevím. Prostě zaznamenal jsem to, spíš v tuhle chvíli jako pikantnost.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A ještě jednou tedy poprosím o odpověď na to, že Fed neustále tiskne peníze. Jak to může fungovat?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
No, může to fungovat i špatně a já tady bych měl ukázat prstem na nás, na centrální bankéře, protože si myslím, že spousta diváků má určitě za to, že pokud se ekonomikám daří někdy dobře a někdy špatně, takže za to z drtivé většiny mohou vlády a politici, které si volí ve volbách. Ale já v jednom souhlasím s takzvanou neorakouskou školou, která tady byla několikrát zmíněna, a to v tom, že ty výrazné nestability v chování ekonomiky skutečně může špatnou měnovou politikou působit i ta nezávislá centrální banka, když zkrátka někdy pouští peněz do ekonomiky hodně, a někdy naopak, může ty nestability způsobovat a může mít dramaticky větší dopady než nějaké změny v daních nebo konkrétních dávkách nebo ve veřejných výdajích. Takže centrální banky jsou důležité, a to, jestli dělají svoji práci správně, tzn. jestli ty ekonomiky stabilizují, a naopak nerozkmitávají, je nesmírně důležité, a proto mají být také pod veřejnou kontrolou, a proto taky koneckonců tady padají tyhle dotazy a já na ně odpovídám.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To jsme rádi. Facebook. Ondřej Z Litomyšle. Proč není v ČR jen jediná banka, ČNB, jejíž zisky by připadly státu? Proč stát nechává vydělávat komerční banky a jiné finanční pijavice na úkor celého národa?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak systém, kdy jsme tady měli jednu monobanku, ten jsme tady měli. Ten jsme tady měli za komunismu a já pevně věřím, pevně věřím, že se k němu nikdy nebudeme vracet. Za situace, kdybychom měli jednu státní monobanku, tak bychom tu krizi neměli jenom jednou za čas. To bychom ji měli totiž pořád, a to my jsme tady taky zažili, takže k tomuto systému já bych se určitě vracet nechtěl.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Centrální banky mají být odpovědné, jak sledují ten trh, proč by tu měla být každou chvíli nějaká krize?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
No ne. Za situace takového typu hospodaření /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ano, všechno by tady zastávala jediná centrální banka.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Za situace takovéhoto typu hospodaření, kdyby politicky ovládaná, toto by byla nepochybně politicky ovládaná jediná banka v ekonomice, která by na politickou objednávku půjčovala, a nebo nepůjčovala, tomu dala, tomu nedala a naprosto bez jakéhokoliv tržního korektivu, bez soutěže, bez konkurence, bez volné tvorby cen, tak já jsem si jistý, že to by byla tragédie permanentní, nejenom dočasná. A říkám, už jsme si to tady vyzkoušeli.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Na chatu David. Dobrý den. Představte si, že byste mohl uskutečnit neomezené množství ekonomických reforem. Jaké konkrétní reformy byste zavedl, aby si ČR ekonomicky co nejlépe přilepšila, ale aby si občané udrželi svůj životní standard?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já naštěstí mám ten luxus, že tahle rozhodnutí činit nemusím a že je mohu přenechat politické /souzvuk hlasů/ sféře.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jinými slovy říkáte, že do politiky nemíříte. Dobře, ale můžete se na to podívat odborně, tudíž.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Podívejte. Když se podíváte na to, které ekonomiky světa jsou dlouhodobě nejbohatší a nejrychleji bohatnou, tak vidíte, a vím, že se to spoustě diváků nebude líbit, že jsou to v drtivé většině ty ekonomiky nejotevřenější a nejsvobodnější. Tam, kde necháte co nejširší pole působnosti pro ty jednotlivé tržní hráče, ať už na trhu práce, ať už na kapitálovém trhu, kde neničíte jejich motivace excesivním zdaněním, ať už přímým nebo nepřímým, tak tam se dobře daří i těm ekonomikám i těm lidem, kteří v těch ekonomikách žijí. Jiná věc je, že ne vždycky /souzvuk hlasů/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To je důležité. Platí tam ta druhá část té věty, že /souzvuk hlasů/.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Samozřejmě, to říkám, že jsou nejbohatší a že to bohatství potom se samozřejmě promítá do toho, jak ti lidé žijí. A to mohu i ze své praxe potvrdit, protože jsem pár těch ekonomik viděl, takže ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
SMS patrně poslední otázka v našem vysílání. Kam osobně investujete? Zlato, stříbro, komodity, nemovitosti...? A máte účet v korunách, eurech nebo dolarech?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak zaprvé pouze v korunách, v žádné jiné měně. A já musím říct, že pravidla pro investování u mě jako u centrálního bankéře jsou tak přísná, reportovací povinnosti, správně, jsou nastaveny tak přísně, reportuji Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Poslanecké sněmovně, Etické komisi. Mám spoustu omezení, že já si myslím, že v pozici centrálního bankéře není asi dobré se pouštět do investičních aktivit. To si třeba nechám, až zase z centrální banky budu pryč. Takže já mám prostě běžný účet. Já skutečně žádné investiční akce ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Může vůbec centrální bankéř říct, že by měl účet v jiné než v té měně, které spravuje?
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Může. Určitě. Může určitě. Například máte ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Jestli ji nepodsekl, tu korunu, kdybyste řekl, já mám eura.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Ne. máte například ekonomiky v Evropě, které mají vlastní měnu, ale jsou pevně navázány na jinou měnu, takže kdybyste se bavil s někým v Estonsku předtím, než zavedlo euro, v Pobaltí když se dneska budete bavit s někým v Bulharsku, které má pevně navázanou měnu na euro, tak určitě najdete spoustu i centrálních bankéřů, kteří mají nejenom vklady v cizích měnách, i úvěry v cizích měnách, to třeba mezi kolegy ze střední a východní Evropy bývalo docela běžné, že jsem se s tím setkával.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane Hample, díky vám, že jste přišel do Hyde parku a odpovídal našim divákům. Pojďme se v rychlosti podívat, jak vás ohodnotili ti, kteří se hodnotit rozhodli: 46 % z nich vám přidělilo mínus, 54 % z nich vám přidělilo plus.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
To je dobrý výsledek, nebo špatný?
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Přeberte si to, jak se vám to zrovna líbí. Ostatně každý si to tady hodnotí sám, ale máte víc plus. Tak ještě jednou díky, že jste přišel. Na shledanou.
Mojmír HAMPL, viceguvernér ČNB
--------------------
Já moc děkuji za pozvání, na shledanou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pozvánka na zítřek. Pro vás v Hyde parku si to zítra spočítáme. Přijde totiž Josef Kubát z Jednoty českých matematiků a fyziků a vy jste zváni. Pěkný večer, pokud možno s Českou televizí. Na shledanou.