Finance pod jednou střechou

(Ekonom 18.8.2005 strana 58, rubrika: Peníze)

Podobně jako v jiných zemích, také v Česku se připravuje integrace dozorů.
Na jaře příštího roku asi vznikne v ČR jediný regulátor finančního trhu. Tento krok by měl navázat na Dohodu z roku 2003 o vzájemné spolupráci mezi Českou národní bankou, Komisí pro cenné papíry a Ministerstvem financí.

NOVÝ REGULÁTOR nahradí Bankovní dohled ČNB, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, Komisi pro cenné papíry a Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Jejich dozoru podléhají banky, včetně stavebních spořitelen a poboček zahraničních bank, družstevní záložny, pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti, domácí podílové fondy, obchodníci s cennými papíry i další účastníci kapitálového trhu. Regulatorní ustanovení naplňují instituce zabezpečující platební styk či obchodující s devizovými hodnotami. Na našem finančním trhu působí i finanční a obchodní řetězce, poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, kreditních karet nebo prodejů na splátky, jejichž podnikání vymezují obecně platné normy a působnost domácího dohledu se tak na ně nevztahuje. Platí to i pro úvěry poskytované leasingovými a factoringovými společnostmi, půjčky obchodníků až do domu, vklady investované do zahraničních podílových fondů, fondů rizikového kapitálu aj. Vějíř finančních služeb se stále rozšiřuje. Institucím, na které se vztahují regulatorní pravidla o nezbytném kapitálovém vybavení, kriteriích solventnosti, pojištění vkladů, bezpečném umístění investic a řízení rizik podnikání, ztěžují činnost náklady spojené se stabilitou finančního sektoru. Instituce nesou různé riziko podnikání. Některé jsou pro stabilitu finančního systému významnější a podléhají proto od udělení licence mnohem přísnějším pravidlům. VSTUP ČR DO EU rozšířil možnosti pro působení v zahraničí. Finanční instituce s licencí v některém z členských států Unie může působit i v jiných zemích EU. Na našem trhu se tak objevují noví aktéři, kteří nemusejí žádat domácí regulátory o licenci. Na stejném základě působí české subjekty v jiných zemích pětadvacítky. Přehled aktiv finančního sektoru zahrnuje instituce se sídlem v ČR. V mnoha mají stěžejní vliv zahraniční vlastníci. V bankách, které soustřeďují 74,1 % aktiv tohoto sektoru, kontrolují 96,1 % bankovních aktiv. Na pojistném trhu je to 73,4 % aktiv pojišťoven a 36,9 % majetku penzijních fondů. Hlavní slovo mají zpravidla akcionáři ze zemí EU. Aktiva tuzemských bank v zemích Unie jsou relativně nízká (18 % celkových bankovních aktiv). Pobočky finančních institucí podléhají dohledu země, která jim udělila licenci, hostitelský dozor se věnuje jen některým specifickým oblastem. Složitost vztahů a vyjasňování regulatorních kompetencí roste, další změny přinese zavedení pravidel Basel 2. Sjednocení dohledu si vyžadují i společné aktivity bank, spořitelen, penzijních fondů, pojišťoven a obchodníků s cennými papíry, které nabízejí kombinované produkty a balíčky služeb. Vznik konsolidovaného dohledu si vynucuje i diverzifikace a kombinace činností, finanční koncentrace a kontrola ze strany bank nebo pojišťoven v rámci finančních skupin a holdingů. Zastřešují bankovní úvěry a pojištění, ale i penzijní připojištění, leasing a factoring, obchod s pohledávkami a realitami, jiné finanční služby a produkty. V roce 2004 tvořily banky na domácím trhu devět bankovních holdingů, další dvě patřily do skupiny pojišťovny. Banky působící v ČR měly podíl v pěti stavebních spořitelnách, čtyřech penzijních fondech, třech pojišťovnách a třech investičních společnostech. Pojišťovny se majetkově podílely na třech penzijních fondech. Hloubka finančního zprostředkování vyjádřená poměrem aktiv finančního sektoru k tvorbě hrubého domácího produktu dosahuje v ČR 129 %. Proti průměru v původních 15 zemích EU je zhruba poloviční, mezi unijními nováčky však Česko patří ke špičce. Vlastníkům bank se v posledních letech dařilo. Na českém trhu dosahovala rentabilita kapitálu Tier1 23,3 %. Výnosnost kapitálu pojišťoven byla také vysoká, dobré zhodnocení přineslo penzijní připojištění. Kapitálová přiměřenost bank činila v ČR 12,6 %.

PRO SLOUČENÍ DOZORU hovoří i hrozba nerovnováhy v některých segmentech finančního sektoru. V Evropě se objevují hlavně dva modely uspořádání dohledů. Model samostatných odvětvových dohledů postupně přechází ve druhý - integrovaný dohled nad finančním trhem. Spojení dohledů a zdrojů informací o finančním trhu má přinést synergické efekty. Argumenty pro začlenění dozorových institucí pod jednu střechu jsou celkem známy. Jde o vyjasnění kompetencí při tvorbě norem a výkonu dohledu, vznik jednotné statistiky finančního trhu, prevenci a identifikaci finančních nerovnováh a monitorování rizik s důrazem na posuzování stability finančního sektoru v jeho celku a dynamice. Začlenění jednotného dohledu do centrální banky nebo vytvoření samostatné instituce závisí na místních podmínkách. U nás se zdá rozumné i praktické soustředit ho do ČNB.

***

Zahrnuty aktivní instituce bez nucené správy a v likvidaci. Údaje za rok 2004 jsou předběžné.

Pramen: ČSÚ, ČNB, MF ČR, KCP, Úddz.

O autorovi| PETRA DAVIDOVÁ, JAROSLAV HEŘMÁNEK, ČNB