(ČT 24, 26.2.2008 rubrika: 20:04 Ekonomika)
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Falešných českých bankovek ubylo. Loni se v Česku podařilo zachytit dva tisíce nepravých bankovek a mincí. To je méně než polovina ve srovnání s rokem 2006. Padělatelé se přestali specializovat na nejcennější bankovky a kopírují jen ty nejpoužívanější, tedy pětistovky a tisícikoruny.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Bankovek s lepší ochranou přibývá. Letos v dubnu přijde centrální banka s novou tisícikorunou. Proužek na ní už nebude stříbrný, ale holografický, tedy s měnitelnou barvou. Stejný má i dvoutisícovka vydaná loni. Napodobovat české koruny je stále těžší. Falsifikátů minulý rok výrazně ubylo, i když v ekonomice obíhá stále větší množství peněz.
Richard BULÍČEK, generální ředitel, Státní tiskárna cenin
--------------------
Podle množství a podle kvality ochranných prvků naše bankovky jsou na stejné úrovni, v něčem je lepší, jako jsou ostatní měny, které se používají kolem České republiky.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dřív se v Česku padělaly peníze s vysokou nominální hodnotou. V roce 2006 to byly hlavně pětitisícovky. Teď se zločinci specializují především na pětistovky a tisícikoruny.
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Tisícikorunové bankovky jsou bankovky, které jsou nejvíc používány v oběhu a představují něco přes třicet procent kusů bankovek v oběhu samy o sobě.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
České bankovky se nejčastěji padělají na inkoustových tiskárnách. Jejich kvalita přitom značně pokulhává třeba za falešnými eury. Taky proto je českých padělků mnohem méně než třeba nepravých eurobankovek. A tady jsou dvě na pohled stejné bankovky. Jedna z nich je ale falešná. Existuje několik spolehlivých způsobů, jak mezi nimi poznat tu pravou. K nejznámějším patří vodoznak a ochranný proužek. Ale nejsou to jen dokonalejší a dražší ochranné prvky, které případné padělatele odrazují. Za falšování peněz hrozí hodně vysoké tresty.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel, ČNB
--------------------
Jedná-li se o velké množství nebo o větší množství, je tam patnáct let a patnáct let, to je už de facto srovnatelná sazba s brutální vraždou.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Navíc za pár let bude Česko v eurozóně a koruně zbývá jen několik málo let života. Padělatelům se dnes už proto nevyplatí do nových technologií investovat.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
A v tématu pokračujeme. Ve studiu vítám Leopolda Surgu z České národní banky. Dobrý večer.
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Dobrý večer.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Jak si vy osobně vysvětlujete, že počet padělaných českých bankovek klesá?
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Tak samotný pokles počtu padělků tak velkým překvapením není, protože ten trend poklesu, ten trvá už několik let, v podstatě se dá říct od roku 1998 s výjimkou drobného excesu v roce 2003. Možná překvapením může být míra toho poklesu, protože v roce 2007 to číslo tři a půl tisíce padělků zhruba představuje něco méně než polovinu padělků zadržených v roce 2006. Tedy to konečné číslo je ale zapotřebí si nějakým způsobem strukturovat. Čili my ho dělíme zhruba podle dvou hledisek - padělky domácí měny, padělky zahraniční měny.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Mluvíme teďko o domácí měně.
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
A padělky zadržené z oběhu a padělky zadržené policií. No, a tady v porovnání s rokem 2006 těch padělků zadržených policií bylo podstatně méně než v roce 2007, než v roce 2006. To je zhruba ten výpadek nějakých těch tří tisíc a tři a půl tisíc padělků českých bankovek, které v roce 2006 zadržela policie.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Neznamená to, že padělatelé teď už spoléhají na to, že Česko brzy přejde na euro, že už se nevyplatí českou měnu padělat?
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Já si to nemyslím. Ono to trošku odeznělo v těch předcházejících příspěvcích. Samozřejmě padělání je v České republice velice přísně trestáno. Ta spodní hranice trestu odnětí svobody je pět let, nejvyšší hranice za přitěžujících okolností až patnáct let. To znamená, že Česko nebo Česká republika je poměrně dost rizikové území i pro transport padělků, protože na rozdíl třeba od některých sousedních zemí odstavec jedna paragrafu sto čtyřicet padělání a pozměňování peněz říká, že potrestán může být i ten, kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané peníze.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
To znamená, že je to přísnější než třeba v okolních zemích?
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Je to přísnější než v okolních zemích. I ty trestní sazby jsou přísnější než v okolních zemích. Takže mezi padělateli a rozšiřovateli padělků Česká republika určitě není velmi populární a určitě to není pro padělatele ráj a já bych rád, aby to tak zůstalo.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
V reportáži jsme slyšeli, že tisícikoruna teď dostane nový holografický ochranný prvek. Počítá se s tím ale i pro další bankovky?
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Já bych s vyjádřením k tisícikoruně počkal, protože chystáme zase zvláštní kampaň, která bude těsně před vydáním té tisícikoruny do oběhu. Takže já bych to teď nerad rozebíral. Pro ty, kdož jsou zvědaví a chtěli by vědět, co mohou očekávat, těm bych jenom poradil, aby se podívali na novou dvoutisícovku.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Slyšeli jsme, že se v Česku ale stále můžeme setkat s padělky z inkoustových tiskáren, které jsou prakticky velmi nekvalitní. Je vůbec ještě ale někdo, kdo se na ně může nachytat třeba z obchodníků?
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
No, tak já si myslím, že nachytat se může skoro každý, protože občas se vyskytne i někdo, kdo se nechá nachytat na ručně kreslený padělek, jo. V podstatě záleží vždycky na tom, kdo ty peníze přijímá a ne na tom, kdo ty padělky vyrábí. Ale samozřejmě, pokud někdo přijímá peníze jenom podle barvy, je to fialové, je to tisícikoruna, tak samozřejmě ta pravděpodobnost, že přijme padělek, je hodně vysoká. Na peníze je zapotřebí se dívat při příjmu.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Nicméně to musí být i hmatem rozpoznatelné, že se nejedná o pravou bankovku, jestli se nemýlím.
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Záleží na tom, jak máte vyvinutý cit na prstech, že jo, v konečcích prstů a samozřejmě jiný je ten vjem u pokladníka, který má hmatovou paměť, protože s bankovkami přichází do styku denně a denně tisíckrát, zatímco někdo, kdo jaksi platí třeba převážně kartou, bezhotovostně a s bankovkami se do styku příliš často nedostane, tam samozřejmě ten vjem nemusí být tak nápadný, odlišný vjem nemusí být tak nápadný.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Slyšeli jsme taky, že přibývá padělaných eurobankovek naopak. Čím si to vysvětlujete?
Leopold SURGA, náměstek ředitele, sekce peněžní a platební styky, ČNB
--------------------
Tak to je trend, který je zase naprosto přirozený, protože euro je měna, která je na vzestupu, více se jezdí do zahraničí, i u nás více se euro používá třeba už i při platbách u nás, ale nejenom u nás, v podstatě v celé té oblasti Evropské unie. Padělky vlastně nebo značná množství padělků se vyskytovala i před zavedením eura v těch jednotlivých zemích, že jo, to znamená Francie, Itálie, Německo. To byly země, kde se vyskytovala značná množství padělků a v podstatě pořád ještě ta čísla v celkovém součtu výskytu eura těch předcházejících měn, těch národních měn, toho počtu výskytu ještě nedosáhl.
Jan HREŇO, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za návštěvu ve studiu. Hezký večer.
Ekonomika je u konce. Vysílání ČT 24 ale pokračuje. Hezký večer.